Vlasta Chramostová a Stanislav Milota o 21. srpnu 1968: Ani jsme nestihli mít strach

„Bydlíme za muzeem – i proto mám slogan, že dají-li se dějiny do pochodu, bouchají u nás na vrata a volají: Milota, Chramostová, nástup!“ říká Vlasta Chramostová. „Tak to bylo i v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy nás vzbudil neuvěřitelný rachot.“

„Řekl jsem: Pojď, musíme začít budit lidi!“ připojuje se Stanislav Milota. „Vyšli jsme ven, sedli jsme do auta a začali jsme troubit. A pak jsem si uvědomil, že mohu udělat i něco dalšího.“

Odjel tehdy na Barrandov, sebral kameru, vrátil se k Národnímu muzeu a začal natáčet. A když pak přišla střelba a Stanislav Milota se společně s Vlastou Chramostovou krčili na rampě u Národního muzea, prý ani nestihli mít strach.

Co bylo dál? Poslechněte si to v audiozáznamu celého rozhovoru. Jaký byl osud unikátních záběrů, které Stanislav Milota natáčel během příjezdu okupačních vojsk? A kolik uměleckých kolegů zůstalo s Vlastou Chramostovou v přátelském vztahu i poté, co jí komunisté zakázali hereckou činnost?