Vladimír Preclík a jeho svět
Kdo by se chtěl seznámit s tvorbou Vladimíra Preclíka a jeho názory na sochařství, může sáhnout po dvou velkých publikacích vydaných v letošním roce nakladatelstvím Academia.
Autorem první, která se jmenuje Paměť sochařského portrétu, je umělec sám. Povolání, jež si zvolil, v ní probírá snad ještě hlouběji než ve svých předchozích devíti vydaných titulech, neboť píše o sochařském žánru, jímž svou uměleckou pouť začínal, k němuž se v devadesátých letech opět vrátil a který je, myslím, jeho srdci nejbližší. Knihu rozčlenil do pěti částí. V první provází čtenáře sochařským ateliérem. Formou, která připomíná pověstné Malé recenze Jana Skácela, vypráví o hlíně, bedně na ni, točně, modelovacím stolku a dalších pracovních pomůckách, mezi nimiž nechybí ani lidská lebka. V části nazvané Jak a co vypráví sochařský portrét podniká sondy do starého Egypta, vyjadřuje svůj obdiv k římskému portrétu a prozrazuje, co ho fascinuje na tvorbě Keltů, Toltéků, Afričanů i na gotických perlách svatovítského triforia. Novodobý portrét v Čechách obsahuje dvacet kapitol reflektujících tvorbu Štursovu, Španielovu, Makovského, Gutfreundovu, Preclíkova učitele Josefa Wagnera i dalších umělců tvořících v uplynulém století. Nejrozsáhlejší je část Sochařství mimo nás, v níž najdeme hutné eseje o světových sochařích, jejichž dílo autora oslovilo nejintenzivněji: od Berniniho, přes Daumiera, Rodina a příslušníků klasické avantgardy - mj. Boccioniho, Brancusiho, Duchampa-Villona či Zadkina - až k autorovým vrstevníkům, např. Chorvatu Ružicovi či Slováku Juraji Melišovi. V závěrečné části Jak jsem portrétoval vypráví o vzniku "hlav" české avantgardy; jsou to tedy texty, jejichž rozhlasové zpracování v interpretaci Pavla Soukupa právě v těchto dnech vydává Radioservis na CD. Graficky zajímavě zpracovaná a na křídovém papíru vydaná kniha obsahuje téměř sto fotografií velkého formátu zobrazujících reflektované sochy.
Ještě bohatěji je obrazovou dokumentací vybavena monografie Jana Baleky nazvaná prostě Vladimír Preclík. Jan Baleka je historik umění, jenž se v roce 1963 coby ředitel Krajské galerie v Hradci Králové poprvé pokoušel vystavit cyklus Preclíkovy Avantgardy: marně - cenzurní orgány výstavu nepovolily. Po 68. roce Baleka emigroval a působil v Německu. Široký rozhled po problematice moderního umění mu umožňuje uvažovat o proměnách Preclíkovy tvorby ve světovém kontextu. Při svém výkladu kříží chronologii s diachronií, takže se mu daří živě a plasticky postihnout východisko této tvorby, její převažující rysy, metamorfózy motivů, myšlenkový obsah i směřování. Ve větší míře než předchozí preclíkovské monografie si všímá i umělcova malířského díla. Těžiště obrazové dokumentace (228 velkých barevných fotografií) spočívá v dosud nezachycené tvorbě uplynulých deseti let, v knize však najdeme i obdobný počet menších černobílých fotografií zachycujících nejvýznamnější sochařovy práce od roku 1950. Součástí monografie je stručný a rovněž obrazově dokumentovaný přehled sochařovy biografie, výčet jeho výstav, zastoupení ve sbírkách, bibliografie i rejstřík jmen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
