Vladimír Burjánek: Slavení

12. červenec 2020

Slavíme všechno možné. Vedle osobních svátků i ty státní v podobě volna, dále narozeniny, svatby, jubilea naše i světová. Některé nepopulární oslavy jsme opustili, jiné, někdy zvláštní, jsme zavedli. Třeba Valentýna, nebo Halloween. Léto je na slavné dny celkem chudé. 

V prvních červencových dnech to sice odstartují slovanští věrozvěstové a mistr Jan, potom je až v září Den české státnosti. Ovšem bizarních oslav všemožných mezinárodních dnů je v létě nespočet. Tak na Cyrila a Metoděje je Den objetí zdarma. Mohlo se tedy stát, že vás v Chorvatsku na pláži z ničeho nic začala objímat cizí dáma.

Aby toho nebylo málo, druhý den, na Jana Husa byl mezinárodní Den polibku. Ta dáma z pláže by to mohla klidně vzít jedním vrzem a zulíbat vás při objetí. Do třetice je 7. července Mezinárodní den čokolády, jako oslava toho, že byla v roce 1550 tato pochoutka uvedena na evropský trh.

Slavíme všechno možné. Vedle osobních svátků i ty státní v podobě volna, dále narozeniny, svatby, jubilea naše i světová

První měsíc prázdnin nebudou považovat za nešťastný den rozhodně děti.

Třináctého nemá nikdo rád, ale na třináctého připadá Den hranolků, oblíbené pochoutky. Dva srpnové dny jsou také zajímavé hned druhého je Den suchého zipu, užitečného vynálezu na který přišel Švýcar náhodou, když chtěl ochránit svého psa před kuličkami lopuchu. 13. srpna je pak Den leváků. Chudé na oslavné dny je celé září a říjen začíná pak Dnem vegetariánů, vyhlášeným v roce 1977.

Jak vidno, o oslavy nemáme nouzi a můžeme si vybrat i ty nevšední.

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Sliby, chyby

    Vyvolávači na poutích slibující hory doly, byli  neviňátka proti těm současným. Nemluvím teď o reklamních nesmyslech na zaručený růst vlasů či zhubnutí.

  • Vladimír Burjánek: Komunikace

    Bývalo kdysi běžné, že lidé spolu uměli vzájemně komunikovat. Když host přišel do restaurace na kávu, nehledal volný stolek, ale přisedl k dalšímu a dal se s ním do řeči.

  • Vladimír Burjánek: Sedmnáct pádů

    Málokterý jazyk má třeba u slov tolik významů jako naše mateřština a s nimi se dá žonglovat neuvěřitelně. Dokladem mohou být třeba semaforské repliky. 

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.