Virtuální realita v Letech u Písku pomáhá s výukou dějin holokaustu Romů
Genocida Romů za 2. světové války je nedílnou součástí evropských dějin a nejen proto by se na ni ve výuce dějepisu nemělo zapomínat. Bohužel se tak často neděje. Virtuální realita tábora v Letech u Písku, kterou vytvořila organizace Romea ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze nabízí unikátní možnost jak toto téma žákům základních a středních škol přiblížit atraktivní formou.
„Záměrem projektu od začátku bylo doplnit do výuky informace o romské historii, protože se o ní ve školách z různých důvodů vůbec neučí. Například kvůli nedostatku prostoru pro výuku moderních dějin, ale i kvůli neatraktivnosti tématu. A zrovna Lety jsou i dost kontroverzním tématem,” prozrazuje koordinátorka projektu Kristýna Dienstbierová a dodává, že moderní technologie děti přitahují a jsou ideálním prostředníkem, jak jim přiblížit téma, které je pro ně už příliš vzdálené a ke kterému většinou nemají žádný vztah:
„Samotná technologie je pro mladé atraktivní, tudíž jim může přiblížit téma, které je pro ně vzdálené a nezajímavé, protože se ani neměli možnost setkat s přímými pamětníky.”
Kromě virtuálního modelu se žáci a studenti seznámí s osudy několika přeživších pamětníků a tématem holokaustu Romů na území České republiky:
„S virtuální realitou jezdíme po školách, s tříhodinový workshopy. Žáci se během nich seznámí s příběhy přeživších pamětníků, projdou si virtuálním modelem tábora a seznámí se s širším kontextem holokaustu Romů na českém území.”
Model zachycuje pravděpodobnou celého takzvaného cikánského tábora a podmínky, které v něm panovaly. Díky tomu se může účastník workshopu projít areálem tábora, vstoupit do interiéru některých ubikací, potkat vězně nebo dozorce.
„Virtuální model tábora byl zrekonstruován na základě dobových dokumentů a fotografií, které jsou dostupné, a zachycuje období takzvaného cikánského tábora, tedy období 1942 až 1943.”
Přestože je genocida Romů za 2. světové války nedílnou součástí evropských dějin, řada žáků a studentů se s tímto tématem setkává poprvé:
„Reakce žáků jsou různé. Často jsou velmi překvapeni, kolik lidí bydlelo na jedné malé ubikaci a jak se tam vůbec mohli vejít. Říkají, že si jsou už nyní schopni lépe představit, jak to vůbec v koncentračním táboře mohlo vypadat, protože se po něm můžu projít.”
Projekt Virtuální realita tábora v Letech u Písku vznikl ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.
„Na tvorbě virtuální reality jsme začali pracovat v roce 2018 a už na podzim 2019 jsme začali virtuální realitu testovat na školách v rámci prvních workshopů. Dosud jsme zrealizovali na 20 workshopů po celé republice - byli jsme například to v Pudlově, v Plzni, v Humpolci, v Praze. S realizací workshopů hodláme pokračovat i příští rok.”
Dienstbierová prozrazuje, že v budoucnu budou moct nabídnout účastníkům workshopu ještě interaktivnější model letského tábora:
„Chceme tam dát interaktivnější prvky, třeba animované mikroscény, nebo namluvené příběhy pamětníků. Také chceme vylepšovat, nebo upravovat grafiku.”
Související
-
Budoucí Památník Romů a Sintů v Letech u Písku návštěvníky provede i stezkou vězně
O budoucí podobě Památníku Romů a Sintů v Letech u Písku nedávno rozhodla krajinářsko- architektonická soutěž. V její porotě zasedli i pozůstalí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka