Virtuální realita pomáhá při rehabilitaci ochrnutých pacientů. Bez vůle se ale nedá udělat nic

26. červenec 2018

Neurolog David Pánek a fyzioterapeut Alois Polák pracují na metodě, jak s pomocí virtuální reality rehabilitovat ochrnuté pacienty. Z výsledků prý byli překvapení. „Tahle metoda by měla probudit spící mozek; ty okruhy v mozku, které spí,“ popisuje Pánek.

Výzkum byl prý původně zaměřený jiným směrem, zajímali se především o trénink v představě. Ale nakonec shodou okolností a technickým zjednodušením výzkumu postupně přešli do virtuální reality.

Jde o to, že mícha je přerušená, to znamená, že ten impuls do těch svalů ani dojít často nemůže. Problémem rehabilitace je, že se člověk nesnaží ten pohyb, který nemůže dělat, provádět.
David Pánek

Teorie zrcadlových neuronů

Profesionální sportovci si před výkonem vizualizují pohyb, který bude následovat. Odpočítají si kroky a představí si průběh pohybu.

Čtěte takéČeši vyvinuli „nejostřejší“ virtuální brýle na světě

„Je to proto, aby mírně zaktivovali skupinu neuronů v hlavě, zrcadlové neurony. Na teorii zrcadlových neuronů je postavena celá naše práce,“ upřesňuje Polák.

Skupina zrcadlových neuronů se zapojuje úplně stejně, když provádíme pohyb sami, když vidíme někoho jiného pohyb provádět či si ho jen představujeme.

Důležitá je psychologická stránka, proto Pánek s Polákem komunikovali i s psychology v rehabilitačním ústavu v Kladrubech. Sem se dostávají pacienti 2 až 3 měsíce po úrazu. Kontrolní skupina sestávající z 11 lidí od 20 do 65 let sledovala každý den video dlouhé necelé 4 minuty. „Někteří se zlepšili více, někteří minimálně. To, proč se někteří zlepšili více, je dalším cílem našich výzkumů.“

Alois Polák: „V zásadě to hodně záleží na míře poškození. Existuje klasifikace, podle které se určuje míra, jestli je mícha kompletně nebo nekompletně přerušená. My jsme sáhli po skupině pacientů, kteří mají nekompletně přerušenou míchu…“ Takoví pacienti byli schopni nohy cítit a částečně ovládat.

Ve videu byla chůze Aloise Poláka natočená z pohledu první osoby. Bylo vidět okolí, trup od ramen níž a ruce i nohy. „Donutili jsme je tím záběrem celou dobu se dívat na ruce a nohy, právě aby docházelo ke stimulaci zrcadlových neuronů,“ vysvětluje Alois Polák.