Ve věku 84 let zemřel italský spisovatel Umberto Eco, autor románu Jméno růže

Eca proslavil hned první román Jméno růže, který se dočkal neméně úspěšného filmového zpracování. Nápad napsat středověkou detektivku plnou podobenství a náznaků spisovatel dostal v roce 1978. Prý si tehdy posteskl, že si připadá jako otrávený mnich. Kniha Jméno růže vyšla o dva roky později a celkem se jí prodalo 11 milionů kusů.

Od roku 1980, kdy vyšla jeho prvotina, Eco napsal celkem sedm románů. Do paměti čtenářů se silně zapsalo třeba Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne, Baudolino, Tajemný plamen královny Loany, Nulté číslo nebo Pražský hřbitov. Děj poslední jmenované knížky se sice odehrává hlavně v Paříži, ale popsaná je i schůzka na pražském hřbitově.

Do Česka spisovatel zavítal dvakrát. Poprvé dokonce v srpnu roku 1968 a tuto svou zkušenost promítl do svého díla. Zmínka o okupaci Československa se mimo jiné objevila také v úvodu románu Jméno růže. Podruhé se Eco do Prahy vypravil v roce 2000, aby převzal cenu Nadace Vize 97.

Eco patřil mezi výjimečné autory. Knížky nechrlil jako na běžícím pásu. Byl odborníkem v oblasti sémiotiky (nauky o znacích), což se zásadně odráží i v jeho literárním díle. Pro jeho knihy je typické, že se dají číst ve více rovinách: jako historický román, detektivka, kronika či jako exkurze do středověké filozofie.

Přestože psaní románů Ecovi přineslo úspěch, zaměstnávalo ho jen na částečný úvazek. Ze všeho nejvíc se cítil být filozofem.

Byl hlavním představitelem literární postmoderny. Sám na počátku šedesátých let zformuloval její literární manifest. Tvrdil například, že smysl nemá dílo samotné ani čtenář, ale význam obou se projeví až ve vzájemném střetu. Eco byl také významný jazykovědec a vysokoškolský pedagog.

Spisovatel pocházel ze severní Itálie, jeho ženou byla německá učitelka a měli spolu dvě děti. Eco podlehl rakovině, se kterou dlouho bojoval.