"V prváku tě stejně vyhoděj. Radši jdi na květinářku.” Neposlechla a dnes studuje univerzitu

Cesta ke studiu na vysoké škole nebyla pro 19letou Vanesu Harvanovou od počátku jednoduchá. Od dětství se potýkala s vadou řeči, logopedii navštěvovala už ve školce. Základní školu absolvovala na školách, které se dá děti s řečovými vadami zaměřovaly.

Čtěte také

Stipendia organizace Romea letos získalo 81 studentů

„Mám dysgrafii, dyslexii, dysortografii a určitě i další vady, bohužel si už nepamatuji, co všechno přesně. Měla jsem problémy s mluvou, s učením, říct pár písmenek (r, ř, sykavky).”

I když jí rodiče zpočátku se vším pomáhali, musela se později spolehnout sama na sebe:

„Maminka se snažila se mnou učit, dělaly jsme spolu úkoly. Moji rodiče ale mají jenom základní vzdělání, takže i když se snažili pomoct jak to šlo, od 2. stupně jsem už fungovala sama.”

Když došlo na otázku kam dál na střední školu, pedagogové a výchovný poradce jí od rozhodnutí vydat se studovat maturitní obor značně odrazovali:

„Věřila jsem tomu, že bych mohla jít na střední, al měla jsem problém s učitely. Nedostávala jsem od nich podpora, jakou bych očekávala. Například v deváté třídě nám měl poradce pomoct a navést nás na další školu. A mě řekl, že tu možnost jít na střední školu s maturitou nemám, abych šla spíš na květinářku, což mě docela zamrzelo. Nečekala jsem to. A i další učitelé mi nedoporučovali jít na střední s maturitou, že to nedám, že mě hned v prváku vyhodí.”

Nakonec Vanesa maturitu složila s přehledem.

„Po základce jsem šla na soukromou střední školu, obor cestovní ruch. Hrozně mě bavil zeměpis, různé kultury, jazyky a tak jsem se na to chtěla více zaměřit. Odmaturovala jsem s úspěchem, hned na první pokus. Takže jsem dokázala vyvrátit tu jejich nedůvěru.”

Už během studia zjistila, že se cestovnímu ruchu věnovat nechce. Daleko více ji lákalo pomáhat lidem v nouzi:

„Ve třeťáku jsem začala cítit, že to není nic pro mě a momentálně jsem proto vstoupila do prvního ročníku na univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor sociální práce a politika.”

Od druhého ročníku střední školy doposud jí pomáhá v cestě za vyšším vzděláním romský stipendijní program organizace Romea. Přestala se díky němu strachovat, jestli bude mít na zaplacení školného nebo školních pomůcek.

„Stipendium mi poslouží hlavně k úhradě dojíždění, potom na školní potřeby a přinejhorším na doučování.”