V nanotechnologiích patří Česko ke špici. Stát zvažuje větší podporu odvětví
Kdysi dělaly Čechům ve světě renomé strojírenství nebo obuvnictví, v budoucnosti by to mohly být nanotechnologie. Těm se věnují v Česku desítky firem a vědců, kteří přicházejí s unikátními nápady. Stát proto zvažuje, že bude nano-produkty více podporovat.
Látky, které mění barvy podle pokynů speciálních hodinek, léky, které se přesně dostanou na místo v těle, aniž by zasáhly zdravé buňky – to všechno jsou nanotechnologie.
Jan Buk, ředitel pardubické firmy, která se věnuje nanotechnologiím, drží v ruce bílý tenký filtr z nanovláken. „Jsou tam tenká vlákna a velmi malé póry,“ popisuje.
Takový filtr dokáže zachytit i velmi malé částice. A když se tenhle nenápadný kousek ještě upraví, získá vlastnosti ještě lepší.
„Jsme schopní do těch struktur nanovláken nanést ještě aktivní částice – třeba ve formě nanočástic stříbra, které mají, jak je známo, antibakteriální vlastnosti. To znamená, že když se bakterie zachytí na té membráně, tak to stříbro – ta nanočástice stříbra ji zabije,“ dodává Buk.
To by mohlo pomoci třeba při filtrování vody v Africe, kde by se takto dalo omezit riziko šíření některých nemocí.
Firma teď testuje filtry na různé druhy bakterií. Příští rok by s nanotechnologickou novinkou chtěla jít na trh. „Mechanické čištění vody je podle mne jedno z velmi zajímavých odvětví a potenciální klienti jsou po celém světě,“ podotýká Buk.
Do nanovláken je možné nanést i elektricky vodivou vrstvu. Když se pak do materiálu pustí proud, dokáže při filtrování zabít nebezpečné bakterie. Vedle kontaminované vody se tak dají vyčistit i další tekutiny, třeba krev.
Tisíckrát tenčí než vlas
Nanotechnologiím se v Česku věnují desítky firem a vědeckých pracovišť. Podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu Jiřího Kůse je Česko v oboru na špičce.
„Jsme jedna ze zemí, kde to vlastně začalo. Na liberecké Technické univerzitě vymysleli a vyvinuli stroj na průmyslovou výrobu nanovláken a mají na to patent,“ podotýká Kůs.
Nanovlákna jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas. A mezi vědci se o nich mluví jako o materiálu třetího tisíciletí. Využívají se dnes v textilním průmyslu, medicíně, kosmetice nebo při vyvíjení nových materiálů. Hitem poslední doby jsou i speciální nátěry.
„V té barvě jsou nanočástice oxidu titanu a když to natřete, ony vystoupí na povrch a funguje to tak, že když na to zasvítí světlo, tak všechny mikroorganismy, nečistoty, zápach, co se dostanou k tomu povrchu, tak shoří – ta zeď vám čistí vzduch,“ přibližuje Kůs.
Na výzkum dá stát ročně 26 miliard
Na rozvoji oboru má zájem i stát. „Jsem přesvědčen, že máme našlápnuto k tomu, abychom v těchto technologiích byli skutečnými lídry celosvětově,“ říká vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Stát dává ročně na výzkum celkem zhruba 26 miliard korun. O penězích, které by v příštích letech šly do nanotechnologií, se teprve jedná.
Česko by mohlo využívat i evropské fondy. „Bude záležet na tom, do jaké míry budeme schopni vypsat programy, které budou mít racionální řešení, nicméně nějakou strategickou debatu určitě vedeme o tom, jaké budou národní priority orientovaného výzkumu a zda se při té novelizaci tam dostanou i nanotechnologie. A jsem přesvědčen, že to je jedna z možností,“ dodává ministr Bělobrádek.