V bývalé skalní spižírně hradu Vildštejn na Chebsku funguje seismická stanice
Ve Skalné na Chebsku mají unikátní Geofyzikální muzeum. Otevřel ho tu v bývalé skalní spižírně pod hradem Vildšetejnem Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky. V muzeu se návštěvníci dozvědí všechny zajímavosti o měření jevů, které jsou u nás nejlépe sledovatelné právě v oblasti Chebské pánve.
Po domluvě je možné nahlédnout i do skalní seismické stanice, která nepřetržitě a online vysílá naměřená data do Prahy.
Seismologická expozice se ve Skalné otevřela v roce 2015 u příležitosti třicátého výročí zatím největšího zemětřesení u nás. Odborně řečeno – největšího zemětřesného roje. Stalo se to v roce 1985. Síla otřesů tehdy dosáhla 4,6 magnituda.
V muzeu zřízeném v bývalém statku, který vkusně rekonstruuje manželský pár původem z Holandska, si můžete prohlédnout různé typy seismologických přístrojů. Od těch nejstarších po moderní měřicí techniku. Nechybí historické malby, zobrazující největší evropská zemětřesení a s tím související pohromy.
Dozvíte se tu, jak se dnes data vlastně získávají, zpracovávají a vyhodnocují a jak vzniká zemětřesení a zda a jak se dá předvídat. Uvidíte tu také, jak nové poznatky pomáhají poznávat donedávna nepřístupnou strukturu Země. Velkou roli hrálo a hraje seismologické měření také při důlní činnosti.
Místo vína měřicí přístroje
Expozice muzea je interaktivní, a tak vám tu pustí skutečné nahrávky zemětřesení. Běhá z toho mráz po zádech. Komu by to bylo málo, může se domluvit na návštěvě nedaleké skalní seismické stanice. Ta vznikla po onom dosud největším zemětřesení v roce 1985 v nedaleké štole pod hradem Vildštejnem.
Původně štola sloužila pravděpodobně jako spižírna a útočiště obyvatelům hradu. Napovídají tomu obdobné štoly u hradů v okolí. Uvnitř asi třicet metrů dlouhé vodorovné štoly vytesané v tvrdé žule jsou po obou stranách terasy, které zřejmě sloužily jako police pro uložení vína a potravin.
Dnes mají nové uplatnění. Je na nich připevněna základna seismické stanice. Zaznamenávána jsou tady data měřená ve třech směrech a výsledek je online posílán do Prahy do Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Tam data porovnávají s dalšími stanicemi a mají tak přesný přehled o pohybech a jevech hluboko pod našima nohama. Poslední větší zemětřesení zaznamenali zdejší přístroje v roce 2014. Nedosáhlo ale takové intenzity jako v roce 1985.
Jak se dostat do muzea a štoly?
Muzeum má v sezóně otevřeno od pondělí do pátku mezi osmou a jedenáctou a mezi třináctou a patnáctou hodinou. Lepší je ale prověřit si to před návštěvou na čísle místní knihovny 354 596 935. O sobotách a nedělích je otevřeno od třinácti do patnácti hodin. Dostupnost je dobré si ověřit na čísle 732 435 655 nebo e-mailem hofericmilan@tiscali.cz.
Na prohlídky s odborným výkladem a návštěvou seismické stanice ve štole je nutné se objednat u pracovníků Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky prostřednictvím e-mailu cermakova@ig.cas.cz nebo na telefonu 732 982 410.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle