V Bratislavě zemřel Vasil Biľak, vysoký funkcionář bývalé KSČ

V noci na dnešek zemřel 96 letý Vasil Biľak. Bývalý vrcholný funkcionář Komunistické strany Československa byl posledním žijícím signatářem takzvaného zvacího dopisu, který měl obhájit obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Obžalovaný byl kvůli tomu z vlastizrady, soudy jeho vinu ale nikdy neuznaly.

Vasil Biľak dožil v ústraní ve vile nedaleko centra Bratislavy. S veřejností nekomunikoval.


Vasil Biľak byl původním povoláním krejčí. Od listopadu 1968 až do prosince 1988 byl tajemníkem ÚV KSČ s rozhodujícím vlivem v zahraniční politice a ideologické sféře. V letech 1960 - 1989 byl poslancem Národního, později Federálního shromáždění. V roce 1968 patřil k vedoucím představitelům konzervativních sil v KSČ, podporoval sovětskou intervenci a podílel se na likvidaci obrodného procesu tzv. Pražského jara.

Kvůli podpisu na zvacím dopise čelil dlouhému vyšetřování. On sám ale nikdy nepředstoupil před soud a prokuratura v roce 2011 stíhání přerušila.

Na Biľaka před časem upozornil i aktivista a pozdější poslanec Alojz Hlina, který před jeho dům přivezl tank a namířil hlaveň přímo na Biľakova okna.

Minulá slovenská vláda Ivety Radičové se od Ruska snažila získat originál zvacího dopisu, to se ale nepovedlo.

Horlivý normalizátor

Po invazi sovětských vojsk v roce 1968 se Biľak podílel na likvidaci všech úspěchů opozice v rámci Pražského jara, jak potvrzuje historik David Weber:

„Patřil k takzvaným jestřábům, kteří zásadně požadovali potlačení Pražského jara a jeho ideálů. A byl ideologickým tajemníkem ústředního výboru.“

Čtěte také

Tyto názory zastával Biĺak i na sklonku totality v Československu. V 70. a 80. letech byl velkým zastáncem brežněvovského vedení, a to se odráželo i v zahraniční politice.

Ostře také vystupoval proti takzvané přestavbě prosazované sovětským politikem Michailem Gorbačovem.

Čtěte také

Srpen 1968 - Prolomení barikád u Českého rozhlasu sovětskými okupanty, Praha, Vinohradská třída

Svérázná mluva a historická odpovědnost

Hned po listopadu 1989 Vasila Biľaka vyloučili z Komunistické strany Československa. Odsouzen ani potrestán ale nikdy nebyl.

„Biľak patřil do staré gardy stalinistických komunistů, bolševiků jako byli Široký, Bacílek a podobní lidé,“ připomněl politolog a filozof Miroslav Kusý, signatář Charty 77.

„Byl podporovaný zejména od Sovětů jako záruka toho dogmatického, pravého bolševického komunismu. Takže dokonce zůstal, i když se generálním tajemníkem strany stal Husák, jako kontrola nad Husákem. Měl zaručit, že vývoj půjde ‚správným‘ směrem.“

Miroslav Kusý zdůraznil, že tzv. zvací dopis je tak trochu kamufláž. „Nikdo neměl právo pozvat cizí vojska do země. Biľak a další, kteří tam byli podepsaní, na to pravomoc neměli. Ale samozřejmě měli zodpovědnost za to, že s takou iniciativou vystoupili.“

„Rozhodně si zasloužil alespoň symbolické potrestání,“ míní Miroslav Kusý.

U lidí byl Vasil Biľak známý svojí nespisovnou mluvou, ve které se odrážel jeho rusínský původ.

Narodil v roce 1917 na východním Slovensku v obci Krajná Bystrá. Po základní škole se vyučil krejčím a v tomto oboru působil až do roku 1949. Ve výučním listu, který mohla veřejnost vidět na konci osmdesátých let na výstavě k Biĺakově jubileu, měl napsáno: „Na saká nepúšťať.“

V roce 2012 byl před Biľakovou vilou happening, který upozornil na jeho roli v srpnu 1968
Vasil Biľak