Uprchlíci ze Sýrie potřebují získat soběstačnost

26. leden 2013
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Víc než půl milionu uprchlíků ze Sýrie přešlo v prosinci hranice do Libanonu, Jordánska, Turecka a Iráku. A další tisíce je stále následují. Už tak těžkou situaci dramatizují nízké teploty, sníh a vítr. V uprchlických táborech žijí především ti, kteří přišli o doklady nebo si je vůbec na cestu nestihli sbalit. Ti, kdo doklady mají, se snaží žít například na periferiích měst.

Sedmičlenná rodina, kterou navštívila Veronika Jelínková, koordinátorka Charity ČR, žije v malinkém dvoupokojovém bytě ve městě Mafraq. Do Jordánska přišli tito čtyři dospělí a tři děti z Homsu. Jejich tamní dům byl zničen. Rodina nemá žádný příjem, ale musí platit nájem. „Je otázkou, jak bude tato situace udržitelná do budoucna," obává se Veronika Jelínková.

„Ty příběhy jsou podobné v tom, že většina těch uprchlíků, se kterými jsem se já setkala, tak přišli o nějakého člena rodiny nebo více členů své rodiny. Nejsmutnější pro mě jsou asi případy těch lidí, kteří jsou kompletně v takovém období deziluze, kdy nevědí, co mají dělat, jestli zůstat v Jordánsku nebo se vrátit do Sýrie, protože nemají žádné prostředky, mají zničené domy v Sýrii. A další problém jsou lidé, kteří ztratili nějakého toho člena, nebo jim zůstal v Sýrii a nevědí, co se s ním děje.“

Část jordánského města Mafraq - Uprchlíci jsou vystaveni potenciální možnosti napadení a vykradení. Byty bývají nevybaveny prakticky čímkoli.

Většina uprchlíků v Jordánsku žije v pronajatých prostorech ve městech, v garážích, v různých nedostavěných budovách a podobně. Jen asi pětina uprchlíků – ti, kteří přišli bez dokladů - musí zůstat v táboře Za’tari, v poušti nedaleko syrské hranice. Dosavadní pomoc uprchlíkům, se zaměřovala především na aktuální krizovou intervenci, vysvětluje Veronika Jelínková.

„V zemi byla extrémní zima, takže jsme se museli hodně soustředit na to, abychom byli schopni zabezpečit ty rodiny základními potřebami, jako jsou deky, matrace… Protože oni opravdu jsou v prostorách, kde není vůbec nic. Dál to byla potravinová pomoc, zabezpečení těch prostor, kde jsou, protože dost často chodí do země matky s dětmi, které přišly o otce, a nemají se jak bránit, nemají ani možnost se nějak zamknout si ty prostory, kde jsou. Takže i úpravy těch domů.“

Podle Veroniky Jelínkové se humanitární pomoc aktuálně týká především samotné Sýrie. Při pomáhání uprchlíkům v sousedních zemích je už potřeba myslet i na budoucnost.

„V okolních zemích, tam už se pomalu začínají prosazovat programy, které se soustředí na obnovu a vůbec na začlenění těch uprchlických rodin do společnosti, třeba v Jordánsku nebo v Libanonu, tak aby tam mohly fungovat a svou činností třeba i přispívali k tomu, že tu ekonomiku nebudou jenom využívat, ale že budou schopni si pokrýt i nějaké potřeby svými možnostmi.“

Rodina syrských uprchlíků v Jordánsku. Celá rodina žije v pronajatém domě ve městě Mafraq. Nemá žádný příjem. Všichni doufají, že se budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie.

Vysvětluje Veronika Jelínková. Ve spolupráci s partnerskou Charitou Jordánsko plánuje Charita ČR v nejbližších dnech rozšířit své působení také dovnitř Sýrie, přímo do hlavního města Damašku. A na podporu syrských uprchlíků zřídila také speciální sbírkové konto 55660022/0800 s variabilním symbolem 182.

Podrobnosti najdete na adrese http://caritasczech.org/pomahejte-s-nami/charita-cr-pro-syrii/.

autor: Markéta Šindelářová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.