Uplynulo 80. let od nástupu Adolfa Hitlera k moci

Sdružení Ackermann-Gemeinde vzniklo na konci 90. let v České republice. A usiluje o smíření mezi Čechy a Němci. A jak potvrdila nedávná předvolební kampaň, otázka vzájemných vztahů obou národů je stále citlivá. Momenty, které v našich dějinách hrály velkou roli, je třeba se dále zabývat, soudí jeden z členů sdružení a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman.

„Zazněla celá řada určitých tradovaných legend, které se někdy poněkud liší od té reality, a víme i z jiných okamžiků, že legendy jsou někdy schopny vytvářet ten svůj alternativní virtuální život, který pak je od té reality opravdu hodně vzdálený. Podle mého přesvědčení je centrálním problémem jakési pomyslné rovnítko mezi národnostní a politickou příslušností. Celá řada příslušníků německého národa byla aktivními odpůrci a bojovníky proti nacismu a bohužel na konci druhé světové války nebylo dostatečně citlivě rozlišováno mezi osobní vinou nebo nevinou.“

Je-li řeč o druhé světové válce, je třeba zmínit, že tento týden přinesl také smutné výročí 80. let od nástupu Adolfa Hitlera k moci.

Adolf Hitler a Hermann Göring 16. března 1938|foto: Bundesarchiv, Bild 183-2004-1202-504 / CC-BY-SA

„Každopádně toto výročí je velkým mementem a varováním, protože Adolf Hitler se stal říšským kancléřem na základě výsledku demokratických voleb. Mnoho lidí tehdy to nebezpečí neprohlédlo a ve chvíli, kdy viděli, že se děje něco, co je špatné, tak už bylo pozdě.“

A hrozby totalitních režimů, připomíná Daniel Herman, nepatří jen do minulosti. V současném světě jsou to režimy založené na muslimském radikalismu. Například Írán se svou vládou mulláhů.

„Je třeba principy totalitních režimů dobře znát, a jakmile se někde objeví nějaké náznaky, že by se společnost měla tendenci vzdávat svobod a směřovat tímto totalitním směrem, tak tam je třeba velice jasně zvonit na poplach.“

Bohužel imunita proti těmto svodům nepanuje nikde, ani v Evropě, ani v jiných částech světa, podotýká Daniel Herman.