Ukrajinská studentka Univerzity Palackého se bojí o rodinu ve své vlasti. Pořád na ně myslím, svěřuje se

„Pořád na ně myslím, ani nejde spočítat, kolikrát za den,“ svěřuje se sympatická plavovlasá Maryna. Od loňského září žije na studentských vysokoškolských kolejí, rodiče a mladší sestru neviděla od listopadu, a i když by teď byla moc ráda doma a třeba i pomáhala, jak sama říká „milované Ukrajině“, sleduje média a čeká každý večer na telefonát se svoji rodinou. „Samozřejmě mám obavy o moji rodinu i o Ukrajinu. Moc se mi po nich stýská,“ říká Maryna.

Rodnou Oděsu opustila ještě coby sedmnáctiletá dívka, rozhodla se studovat na Palackého univerzitě obor Etika komunikace. A na přednáškách svým spolužákům a také pedagogům na otázku „proč?“ odpovídá, že se chce po studiu vrátit domů a zlepšit život na Ukrajině.

„Samozřejmě mám obavy o moji rodinu i o Ukrajinu. Moc se mi po nich stýská.“
Maryna Kovalová, studentka Univerzity Palackého v Olomouci

„Na školu jsem chtěla jít a stále chci, ale bohužel nemůžu označit školství na Ukrajině za tak kvalitní, jako v Evropské unii. Proto jsem spokojená, že studuju na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ dodává. 

Nikdy předtím nemyslela na to, že by opustila svoji zemi, nicméně měla pocit, že ve v Evropské unii je svobodovnější přístup k informacím a není tam, podle jejich slov, tolik ruské propagandy. „Moc chci zlepšit situaci v ukrajinských médiích, protože v tamní žurnalistice existují problémy, které je třeba napravit,“ říká.