Úcta ke svatému Václavovi je nejdelší tradice v Českých zemích
Letošní Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi byla desátou poutí v obnovené tradici. Ano, v obnovené. Byla totiž zpřetrhána během komunismu. Tradice poutí a vůbec úcty ke svatému Václavovi je ale staletá. Velký rozmach zažila například za Karla IV. Po stopách úcty k patronovi České země se vydáme v následujícím příspěvku.
Úcta ke knížeti Václavovi jako ke světci začala krátce po jeho smrti. V okamžiku, kdy klesá proboden u dveří staroboleslavského chrámu, už klesá světec, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
„Byla určitá doba, která spíše směřovala k tomu, aby jeho význam byl odsunut do pozadí. Byl to samozřejmě záměr jeho bratra Boleslava. Velice záhy a hlavně tedy se založením pražského biskupství v roce 973 se výrazně akceleruje tato úcta, který je dána i tím, že jeho tělo je pak pochováno v chrámu na Pražském hradě. Byl to i akt svatořečení. Takže dá se říci, co se týká úcty ke svatému Václavovi, tak je to nejdéle udržovaná – kontinuálně udržovaná tradice a úcta v Českých zemích.“
Zajímavá je spojitost mezi státním a duchovním významem svatého Václava.
„Tato spojitost má možná v této době ještě daleko větší význam než měla v předchozích staletích pro naše předky. On v podstatě ztělesňuje prototyp morálky v politice, morálky ve veřejném životě, toho, že politika má také přemýšlet v hlubších souvislostech, v širších souvislostech, má se odvolávat na to, že ten její význam směřuje k širšímu blahu.“
Úcta ke svatému Václavu se rozšířila i za hranice. Především díky krajanům, kteří z Čech odešli hledat štěstí do cizích zemí. Právě ti byli také tématem letošního dne státnosti. Mnozí z nich na oslavu patrona České země přijeli do vlasti. Ti, co nemohli, oslavili svátek třeba ve Vatikánu u oltáře sv. Václava ve svatopetrské bazilice. Za oceánem si ho připomněli komunity krajanů například v Torontu nebo v Clevelandu. Podle Jaroslava Šebka, ale popularita svatováclavské tradice v zahraničí trochu klesá.
„Ty vrcholy spíš byly – pokud se díváme na 20. století – tak právě po roce 1948, kdy se tam skutečně vybudovala silná komunita. A navíc svatý Václav se také stal velice oblíbeným světcem i vysídlených sudetských Němců. Tady vlastně se ty úcty dvou skupin prolínaly, ale v součastné době ta situace je jiná a obecně tedy lze říci, že v sekularizované Evropě, v západní Evropě, postupně možná různé tradice mizí.“
Česká republika ale není jedinou zemí, kde je některý z prvních státníků zároveň uctíván jako světec. V Polsku je to například kníže Měšek,v Rakousku svatý Leopold a celá řada světců -panovníků je ve Skandinávii.
„I současná maďarská vláda výrazně akcentuje ten rozměr svatoštěpánské koruny, který má v sobě i ten poměrně nacionální prvek, protože to znamená, že nejen integritu Maďarska jako toho jádra, ale vlastně i těch zemí, které dříve k Uhrám patřili. A tady se samozřejmě vytváří určitý problém v tom, že někdy právě i tyto tradice, duchovní tradice se mohou stát lehce i politicky zneužitelné.“
Podotýká historik Jaroslav Šebek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
