Tiskařem snadno a rychle
Na Orlici nemají jen jednu expozici. Středověkou tvrzí, přestavěnou na renesanční zámek, vede hned několik prohlídkových tras. Můžete se podívat i do největší expozice knihtisku ve východních Čechách.
Výstava vás zavede hluboko do historie výroby knih. Věcí se můžete dotýkat, dokonce si pod vedením lektora vyrobit i vlastní knihu. Zjistit, jak kdysi fungoval mohutný lis Johanna Gutenberga nebo tak kdysi tiskaři zlatili desky. V prvním patře expozice si prohlédnete vzácné staré knihy.
Jediná kopie mezi originály
V expozici knihtisku uvidíte na čtyřicet různých strojů, lisů a tiskařského zařízení. Celá řada strojů je funkčních, návštěvníci si některé z nich mohou sami vyzkoušet. Jako například kopii Gutenbergova historického lisu. Zjistit, jak fungoval a jakou sílu musel člověk vynaložit, aby docílil kvalitního tisku. Právě na Gutenbergově lisu si návštěvníci expozice vytvořit vlastní pamětní list, se symbolem tvrze nebo postavou rytíře.
Ve výstavních prostorách se seznámíte s celým postupem výroby knihy. „Kromě lisů tady vystavujeme vazadla, kterými se jednotlivé listy knihy sešívaly k sobě, ať už ručně nebo pomocí zařízení, tzv. níťovky,“ vysvětluje průvodkyně Anna Motlová. „Lidé uvidí i to, jak se knižní blok spojuje s deskami, jak se desky vyrábějí a zdobí, třeba pomocí zlatiček.“
Made in Vídeň
Autorem expozice knihtisku je Pavel Tacl, spolumajitel Tvrze Orlice a také zakladatel Muzea řemesel v Letohradu: „Staré tiskařské stroje a vybavení pocházejí většinou z pozůstalostí po tiskařích a knihařích, především z Orlickoústecka, okolí Litomyšle, ale najdete tu i zařízení dílen tiskařů z okolí Prahy nebo Brna.“
Většina strojů byla vyrobena v zahraničí, především ve Vídni, za dob Rakouska-Uherska. „V podstatě všechny tiskařské stroje byly po celých Čechách stejné nebo podobné, máme tu ty, které se zachovaly,“ říká Pavel Tacl. „Mezi naše pěkné kousky patří zlatičky. Liší se hlavně ve vlastnostech vyvinutí tlaku. Máme tu i jeden z největších modelů. Na něm bylo možné zlatit třeba kožené desky formátu A3. To předpokládalo skutečně velkou fyzickou sílu. Jen páka má délku 1,5 metru.“
Herbář vytiskli před více než 400 lety
V prvním patře expozice knihtisku si můžete prohlédnout celou řadu unikátních knih. Jednou z nejvzácnějších je Mattioliho herbář z roku 1596, což je jedna z nejvýznamnějších botanických knih 16. století. Italský lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli knihu stále rozšiřoval a aktualizoval, takže se od sebe jednotlivá autorizovaná vydání liší. Originál chrání speciální vitrína, herbářem i dalšími historickými tisky ale můžete „listovat“ na dotykové obrazovce.
Vaší pozornosti určitě neunikne jedna z největších knih světa, věrná kopie Codexu gigas, knihy známé jako Ďáblova bible. Středověký pergamenový rukopis byl s největší pravděpodobností sepsaný počátkem 13. století v klášteře v Podlažicích. Grafologové se shodují v tom, že drtivou většinu knihy o 640 stranách a rozměrech 920×505×220 mm napsal jeden písař.
Středověká, renesanční i moderní Orlice
Tvrz na Orlici vnikla pravděpodobně na konci 13. století, nejdříve jako dřevěná stavba, později byla přestavěná na renesanční zámek. Zachovalá figurální sgrafitová výzdoba na vnější omítce zámku potvrzuje, že Tvrz Orlice nebyla jen pouhým venkovským sídlem. Ve sloupovém sále si můžete prohlédnout palné zbraně, dobový nábytek nebo unikátní sbírku cínového nádobí. Výjimečná jsou velká dekorativní kamna, sestavená podle nálezů originálních kachlů přímo v prostoru tvrze.
Ve sloupovém sále a loveckém salonku jsou skleněné podlahy, s průhledem do hloubky až čtyř metrů, takže uvidíte zbytky původních gotických základů. Do středověkého sklepení ale můžete také sestoupit. Uvnitř tvrze se projdete Kouzelným lesem, expozicí o české fauně. Součástí prohlídkové trasy nadzemních pater tvrze Orlice je také expozice sklářských výrobků z dnes už neexistujících orlických skláren a archeologická výstava, ve které mimo jiné uvidíte jeden z nejdelších gotických mečů v Česku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
