Tchajwanské zboží se bude prodávat lépe v Číně

Ale až po krátké vysvětlující poznámce.
Striktně vzato, mluvíme tu o dvou Čínách. Oficiálním názvem Tchaj-wanu je totiž Čínská republika. Obráží se v tom historie: v občanské válce poražení čínští nacionalisté ze strany Kuomintang se stáhli z pevniny na Tchaj-wan, ale nepřestávali snít o tom, že na komunistech znovu dobudou vlastní Čínu.

Jenže - jejich rivalové vedení až do sedmdesátých let Mao Ce-tungem byli úspěšnější. Na pevnině vytvořili Čínskou lidovou republiku, jsou mocnější politicky i ekonomicky a dávno prosadili na světové scéně zásadu tzv. jedné Číny (což v praxi znamená, že Tchaj-wan diplomaticky uznává jen pár zemí, především nevýznamné latinskoamerické a africké státy).
Vztahy mezi vlastní Čínou a Tchaj-wanem bývaly v posledních šedesáti letech napjaté, občas dokonce sklouzávaly na pokraj války - v poslední době se však zklidnily. Tchajwanští investoři už téměř dvacet let masivně dotují čínskou ekonomiku. Vložili do ní v přepočtu nejméně 63 milionů amerických dolarů. Vzájemný obchod už přesáhl 110 miliard dolarů za jeden rok. Na pevnině podniká neuvěřitelný počet tchajwanských firem – 40 tisíc.

A nyní, po podpisu čínsko-tchajwanské obchodní dohody, se jim otevírají nové možnosti.
Teď budou moci tchajwanští podnikatelé vydělávat v dříve zapovězených jedenácti čínských odvětvích, především v bankovnictví, pojišťovnictví a zdravotnictví.

Dohoda by navíc měla zajistit, že na pevnině se bude lépe prodávat tchajwanské zboží. Ruší totiž celní poplatky u mnoha tchajwanských výrobků. Vyjádřeno v peněžním objemu, týká se to pětiny tchajwanského exportu do Číny. Proto bude část tchajwanského zboží na pevnině levnější. Analytici z washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku spočítali, že v nové situaci - díky větší provázanosti s Čínou - bude tchajwanská ekonomika růst rychleji, ročně až o 5,3 procenta HDP. U ekonomiky zaměřené na export a po celosvětové stagnaci hospodářského růstu je to povzbudivý výhled.
Čínské zisky z právě uzavřené dohody s Tchaj-wanem jsou na první pohled menší. Cla se sníží jen u desetiny zboží, které se z pevniny vyváží na Tchaj-wan; v peněžním objemu a v přepočtu na dolary to dělá tři miliardy. Čína navíc na Tchaj-wan vyváží daleko méně, než z ostrova importuje. Pro Peking je však důležitější možný zisk politický. Čínští komunisté se Tchaj-wan, který považují za vzbouřeneckou provincii, snaží připojit k pevnině. To je strategický cíl, který se po desetiletí nemění. Zato taktika je proměnlivá, zahrnuje jak hrubý nátlak (na ostrov míří přes tisíc čínských raket, z nichž některé jsou schopné nést jadernou hlavici), tak nabídku ústupků, které mohou být výhodnější pro ostrov než pro pevninu.
A do této kategorie spadá i nová obchodní dohoda. Čína chce Tchajwancům sdělit, že je pro ně mnohem výhodnější, když budou s pevninou úzce spolupracovat. Peking si může říkat: „Když Tchajwanci konečně pochopí, nakolik jsou na naší ekonomice závislí a jak z toho profitují, že se by nakonec přece jen dobrovolně nerozhodli pro připojení k Číně? A třeba, proč ne, ještě za daleko velkorysejších podmínek, než za jakých přešla pod naši svrchovanost bývalá britská kolonie Hongkong?“

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Tchajwanců si je vědoma výhod, které pro jejich ostrov plynou z nové dohody – mimochodem, symbolicky podepsané v městě Čchung-čchingu, ve stejném městě, v němž se kdysi Mao a Čankajšek za amerického zprostředkování naposledy pokusili o smír. Většinová podpory dohody na Tchaj-wanu však neznamená, že úmluva nemá na ostrově nepřátele.

Čínské zboží bude levnější a bude u nás vytlačovat naše značkové výrobky, obávají se někteří Tchajwanci. Další kritici varují před politickým dopadem dohody: je to prý jen další past, nový pokus Číny o připoutání a oslabení ostrova a jeho demokracie. A před tím zůstávají Tchajwanci ve střehu. Už proto, že se bojí, že by to v konečném důsledku znamenalo pokles jejich životní úrovně.

O síle tchajwanského odporu vůči v úterý podepsanému dokumentu svědčí i zpráva, že prezident Ma Jing-ťiou, který jinak dohodu vehementně podporuje, považoval za nutné sejít se s tchajwanskou generalitou a ujistit ji, že rozhodně nemá v úmyslu oslabovat tchajwanské ozbrojené síly – právě naopak, řekl Ma generálům, my je posílíme. Ma, který celkově razí smířlivější kurs vůči Pekingu, však může dohodu směle vydávat za svůj úspěch. Stejně jako jeho čínský protihráč Chu Ťin-tchao, kterému trpělivost vůči Tchaj-wanu vynesla hmatatelnější výsledky, než na jaké se s veškerou svou útočností zmohl Chuův předchůdce, prezident Ťiang Ce-min.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.