Také některá česká města se připravují na pouť porcinkule
Kolotoče, houpačky, střelnice, cukrová vata. To jsou už neodmyslitelné kulisy léta a poutí, které ho provázejí. Většina poutí má své názvy po světcích, na jejichž svátek se konají – třeba svatoanenská. Proč se ale o tomto víkendu slaví pouť s cizokrajným názvem porcinkule?
Svoje kořeny má pouť porcinkule ve 13. století v italském městečku Assisi. Velmi úzce souvisí s oblíbeným světcem Františkem.
„To jeho velké dobrodružství začalo u malé polorozbořené kapličky, která se nazývala Porcinkule. Je to tam takový počátek našeho řádu. Tam vznikla brzy komunita, tam přijal svatou Kláru. To jméno znamená porcička. Ta kaple byla zasvěcená Panně Marii Andělské v Porcinkuli a nakonec získala celosvětový význam.“
Vysvětluje bratr Regalát. Kolem roku 1216 si svatý František získal u papeže Honoria svolení, aby bylo v malém kostelíku možné získat takzvané odpustky. Ve víře katolické církve hraje odpustková praxe velkou roli:
„Když člověk zhřeší, udělá něco špatného, něco zlého, je známé, že může jít ke zpovědi a je mu to odpuštěno, ale to zlo, které udělal, nijak nezmizelo z tohoto světa, tím, že mu bylo odpuštěno. Je jasné, že to může mít různé sociální dopady. U toho člověka zůstává něco neodčiněného, co bude muset odčinit buď pokáním, tedy ještě tady za života, anebo potom v očistci. Tady ty odpustky můžou smazat ten trest.“
V době sv. Františka bylo hlavní formou pokání, které je v úzkém vztahu s odpuštěním hříchů, vykonání dlouhé pouti, třeba do Santiaga de Compostella, do Říma a především do Jeruzaléma. Františkova žádost, aby totéž mohl získat o svátku Panny Marie Andělské návštěvník Porciunkuly, byla něčím novým a změnila celou pozdější praxi pokání.
„Původně to bylo na jeden den v roce, toho 2. srpna a jenom pro tu kapličku. I tak to bylo zvláště pro ty chudé, kteří si nemohli dovolit putovat do té Svaté země, výrazné zjednodušení. Skutečně tam přicházelo mnoho poutníků.“
A ti tam míří v zástupech dodnes. Malý kostelík Porcinkule dnes stojí uvnitř baziliky Panny Marie Andělské. Připomíná tak trochu matrjošku. A právě v těchto dnech se tam konaly velké oslavy:
„Co znamená odpuštění? Když nám Bůh odpustí, neznamená to, že zapomene na to, že jsme zhřešili, nebo že děláme, jako bychom nezhřešili. Ne. On nás znovu stvoří. Když je ti odpuštěno, začíná nový život,“ vysvětloval na jedné z nich kardinál Caffarra.
V patnáctém století se stejné privilegium odpustků rozšířilo na všechny františkánské kostely na světě a tak se vlastně pouť zvaná porcinkule dostala i do Čech. Nejznámější je asi ta v Opočně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
