Synod Českobratrské církve evangelické poprvé zasedal mimo Prahu

7. červen 2014

Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Historicky první zasedání synodu Českobratrské církve evangelické mimo Prahu mělo ve Vsetíně výjimečně bohatý program – s lidovou muzikou a prezentací moravských seniorátů. Dokonce se nekonalo ani v církevních prostorách, ale v kulturním domě, který evokoval kongresové prostředí. Církev tak vyšla vstříc svým moravským členům, kteří jsou v církvi ve většině, aby nebyla podezírána z pragocentrismu.

Co bylo hlavním bodem jednání 4. zasedání 33. synodu, to jsem se ptal telefonicky do Hronova, kde působí člen předsednictva synodu farář Michal Kitta.

„Letos synod vybíral variantu, jak rychle nastoupit do samofinancování; taky jsme řešili otázku, jak zacházet s penězi z restitučních náhrad. Ty restituční náhrady jsou vyšší, než majetek, o který církev přišla. A ptali jsme se všech sborů, jak by si to členové církve představovali. A vychází, že většina členů církve si přeje, aby se 30 procent náhrad použilo na projekty diakonické a rozvojové, které by nesloužily jenom církvi, ale celé společnosti.“

Padlo tady slovo samofinancování, jak asi bude vypadat?

Předsednictvo synodu ČCE při poradě|foto: Synod ČCE

„Myslím si, že to asi nikde nebude úplně jednoduché, kromě velkých a silných sborů, které mají nějaké příjmy, třeba z pronájmu nemovitostí. Nás asi spíš bude živit ten systém, dary sirotků a vdov, jak říká pán Ježíš, že na tom církev bude stát.“

Před časem se vedla i v církvi debata o tom, zda by faráři neměli mít ještě druhé zaměstnání, aby se uživili. Umíte si takovou praxi představit?

„Umím si to představit a myslím si, že by to byla ta lepší varianta. Když bych se měl rozhodovat, jestli mít do budoucna 3 nebo 4 sbory, které by mě uživily, anebo jestli bych na zkrácený úvazek byl v jednom sboru, tak bych určitě volil tu druhou variantu.“

A vy už jste na takový model připraven?

„Pokud jde o mě, tak budu plést houpací sítě. Už jsem se naučil plést houpací sítě. Tři jsem upletl, ale nevím jestli konkurence z Číny mě nezdrtí.“

Říká trochu žertem farář Michal Kitta a s otázkou, kdy vlastně bude samofinancování nastartováno, jsem se obrátil na synodního seniora Joela Rumla.

„Ono vlastně se to ve skutečnosti průběžně už děje. Protože všichni víme, že ještě rok a začíná ta státní dotace klesat. A vedle toho probíhá už debata o tom, že pokud nenavýšíme vlastní obětavost, tak to nedokážeme zalepit tak, aby se dlouhodobě ta církev naučila o sebe starat.“

A jaká je shoda v církvi? Jsou všichni v otázce samofinancování jednotní?

„Na synodu těch 80 synodálů, zástupců celé církve, k tomu přistoupilo už s vědomím, že jsme do toho vstoupili, že ten vlak už nějakým způsobem jede, a my si jenom máme vybrat trať, kudy pojede. A co se týče církve, tak samozřejmě člověk zaznamená takové komentáře typu: ‚Nepřísluší nám to‘, ‚Nemáme brát ty peníze, ony nám uškodí‘... A tak dále, tyto hlasy samozřejmě existují, ale tato debata už je pozdní, ta měla probíhat v letech 1995 až 2000.“

Podrobnější informace o synodu ČCE najdete na stránkách www.synodcce.cz.