Svíčková bába, Hakcionář Skřivánek nebo Jeptiška. Povídky spisovatele Chodska Jindřicha Šimona Baara

Jindřich Šimon Baar pocházel ze starého selského rodu a jako mnozí další spisovatelé 19. století byl katolickým knězem, především na přání své matky a také díky tomu, že toto povolání zajišťovalo nejen společenskou prestiž, ale řešilo i nelehkou finanční situaci rodiny v době studia.

Působil jako farář na řadě míst. V roce 1910 se marně ucházel o funkci vyšehradského kanovníka (toto místo tradičně obsazovali literárně činní kněží). Jeho spojení s proudem katolické moderny nebylo pro církevní úřady tím nejlepším doporučením. A tak většinu života strávil na farách v Ořechu a Klobukách a tady také vznikla řada jeho děl.

Po vzniku Československé republiky se zapojil do úsilí o reformu katolické církve. Prudký odpor, na který narazil především u vyššího kléru, ho natolik znechutil, že se dal roku 1919 penzionovat. Věnoval se pak jen literatuře v rodném Klenčí, kde je i pochován v rodinném hrobě. 

Svíčková bába

Starosta Borovna na Plzeňsku odmítl ještě za císaře pána provést ve své obci sčítání lidu, protože mu to přišlo moc složité. Do obce byl tedy vyslán sčítací pan komisař. Postupoval striktně podle předpisů, jen se starou vdovou Uhrovou se nějak neuměl domluvit. 

Hakcionář Skřivánek

Humorné i nostalgické vyprávění o stavbě lokální dráhy Domažlice-Planá, která byla otevřena v roce 1910. V příběhu o jeho financování na groš skoupými Chody se v humorné podobě objevují vlastnosti, které se od dob Baarových příliš nezměnily. Důležitým motivem celého vyprávění je jazyková hra s "bulačinou" tedy chodským dialektem. 

Jeptiška

Zemřel hrabě de Gravygrad. Pro fotografa, který nemá přes zimu příliš zakázek, je to vítaná možnost přivýdělku. Odjíždí na zámek do Štítova, aby pořídil posmrtné snímky hraběte, a během neklidné noci vyslechne chmurný životní příběh zdejšího zámeckého pána. 

Letní farář

Nešťastný konec mise faráře Johanna Glückseliga v zapadlém koutě německého Pošumaví přišel zcela nečekaně o jednom Velkém pátku. Humorná povídka o tom, jak těžké je někdy být farářem na konci světa, kde dobrou noc nedávají už ani lišky. 

Vo modrým ptáčku

Jindřich Šimon Baar byl pilným sběratelem a zapisovatelem chodské lidové slovesnosti a zachoval tak pro budoucí generace řadu písní a pohádek. Vo modrým ptáčku je jednou z nich. Vypráví o dobrosrdečné Barušce, která vysvobodí ze zakletí krásného prince.