Stonožkové děti v katedrále

8. prosinec 2012
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Fanfáry v podání Hudby Hradní stráže a zpěv sboru, čítajícího skoro čtyři stovky dětí. I to patřilo k páteční mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Sloužil ji kardinál Dominik Duka s poděkováním všem, kdo pomáhají dětem ve válečných zónách. Právě na takovou pomoc se orientuje ve spolupráci s armádou Hnutí „Na vlastních nohou – Stonožka“. Je to humanitární organizace, kterou v roce 1990 založila Češka žijící v Norsku Běla Gran Jensen. Dnes se ke Stonožce hlásí tisíce dětí a stovky učitelů v Česku i v dalších zemích Evropy, a kořeny zapustilo toto hnutí také v Kanadě.

Prezidentka Hnutí Na vlastních nohou – Stonožka, paní Běla Gran Jensen, a kardinál Dominik Duka se poprvé setkali v letadle, cestou do Iráku. Slovo dalo slovo a Dominik Duka nabídl, kdyby paní Běla pro své „stonožkové děti“ něco potřebovala, ať se na něj obrátí. Ta si po čase uvědomila, že krásným poděkováním dětem i jejich učitelům by byla audience u pražského arcibiskupa.

I stalo se. A spolupráce mezi pražským arcibiskupstvím a hnutím „Na vlastních nohou – Stonožka“ se utěšeně rozvíjí dál. Neboli jak říká paní Běla: „Od té doby se dějou věci!“

Běla Gran Jensen: „To je opravdu Boží dar, a nevím, jak mám být za to dost vděčná... Já od toho dne, kdy jsem dostala audienci, 26. ledna před dvěma roky – tak už se stalo tolik nádherných věcí! To je prostě skoro jako pohádka... Už jsme dělali projekt Sv. Anežka – bylo to nádherné, teď máme Cyrila a Metoděje, loni už jsme měli první mši, bylo to úžasné!“

Stonožkové děti skvěle reagují na témata, jež souvisejí s našimi národními a duchovními dějinami. Když bylo 800 let od narození Anežky České, z celé republiky doputovalo do Prahy na 2000 prací! Dodnes vzpomíná sestra Dominika z pražského arcibiskupství:

Sestra Dominika: „Bylo krásné sledovat, jak děti tvoří s takovým vnitřním vhledem a pochopením účinnosti sv. Anežky pro celý národ. A když se objevilo slavení sv. Cyrila a Metoděje, okamžitě, během pár týdnů, bylo nové téma, všechny stonožkové školy se zapojily do této soutěže...“

"Po stopách Konstantina a Metoděje" – to je tedy téma letošních výtvarných soutěžních prací dětí. Vernisáž byla včera v Klášteře sv. Anežky České. Dětská tvorba má zajímavý, řekněme, vedlejší efekt. Jak říká sestra Dominika: „Svatí v našem národě s námi zůstávají.“

Stonožkové děti ze ZŠ a MŠ Prakšice prodávaly a pomoci rodičů drobné dárky, perníčky, dekorativní vazby a další předměty určené ke zkrášlení obydlí v období Vánoc

Sestra Dominika: „Přicházejí do těch rodin tak nádherným způsobem, že malé děti ze školy začnou svým rodičům a babičkám a dědečkům vyprávět, kdo je sv. Anežka, kdo je sv. Cyril a Metoděj... Vlastně odtud se víra znovu obnovuje a z toho mám velkou radost, za to se modlím...“

Stonožkové hnutí má své patrony mezi významnými světovými i českými osobnostmi. V jeho činnosti mu pomáhají Generální štáb Armády ČR, Ministerstvo obrany a velitelé a vojáci mírových sborů Armády ČR. O nich mluví paní Běla Gran Jensen výhradně v superlativech.

Běla Gran Jensen: „Věřte mi, že kdyby si toho všimli v Bruselu, co ti naši vojáci dokážou, jak ti čeští vojáci ví, jak se zachází s lidmi, které ponížila válka, myslím, že by to změnilo historii... Je to pro nás velké privilegium, že s vojáky můžeme spolupracovat. A pro děti je to úžasný dar do života, že mohou dělat You Can Make a Difference – Můžete dělat rozdíl, že můžete změnit život některému dítěti, kterému ta bláznivá válka vzala domov nebo rodinu.“

Děti jsou čisté otevřené duše a nemají ještě předsudky a zábrany. Mít soucit a pomáhat je pro ně přirozené. Paní Běla dokázala tuto strunu v jejich srdcích rozeznít.

autor: ehů
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.