Sting

10. březen 2007

Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

r_2100x1400_radiozurnal.png

V osmdesátých letech se začaly objevovat nové kapely jako Echo and the Bunnymen, kterým punk dal impuls, aby se chopily nástrojů a zpívaly písně s duchovní metaforikou. Jejich příznivci k nim shlíželi s nábožnou úctou. Bylo to mnohem působivější než punk, muzikanti chodili v černém a pózovali na hřbitovech nebo před kostely, přesto však nevěřili v žádné náboženské učení. Jednoduše rozpoznali moc náboženských výrazů v jazyce.

Takovou kapelou byli Simple Minds, jejichž zpěvák a textař vyrůstal jako katolík. Na obalech svých desek používali křižácké kříže, Nejsvětější srdce páně, obraz rozevřené Bible a plamen Ducha svatého. I když Jim Kerr nevyznával žádnou pevnou víru, používal ve svých textech taková slova jako zázrak, víra, nebe nebo anděl. Názvy písní slibovaly mnohem víc, než kolik nakonec vyjadřovaly: Střes ze sebe duchy, Někdo tam nahoře tě miluje. Jedna z nejznámějších písní Simple Minds měla tajemný název Posvěť se. Tato náboženská patina vdechla hudbě Simple Minds naději, kterou v sobě punk nikdy nemohl mít. Zdálo se, že směřují k nějakému novému zdroji života, novému zlatému snu, i když neprozradili, odkud čerpají svůj optimismus.

Nebylo překvapující, že ve světské kultuře, která místo tajemství nabízí drby, dokážou náboženské symboly vzbudit pocit úžasu. Nebylo také překvapivé, že součástí první vlny pozitivní postpunkové hudby byla skupina odpadlých katolíků, kteří používali církevní symboliku k popisu zápasu dobra se zlem. Byli to lidé s hlubokou úctou k náboženským rituálům, na které silně působil jazyk i příběhy Bible, ale neztotožňovali se s učením církve. K těmto lidem patří také zpěvák, který si říká Sting.

Sting vyrůstá s respektem k magii a náboženství, a proto se v hédonickém světě rokenrolu cítí cize. Ve svých písních se potýká s anděly a démony. V soukromém životě hodně studuje duchovní literaturu. Cvičí jógu. Sám o sobě říká: "Nejsem zbožný katolík. Nechodím do kostela, ale protože jsem prošel katolickou výchovou, nejsem si jistý, že jsem se od toho úplně oddělil. Všechno, co mi jako malému dítěti kladli na srdce, je ve mně zapsáno a pravděpodobně to nikdy nezmizí. Katolictví je pro mě jako pro tvůrčího člověka zdrojem inspirace. Ty neuvěřitelné výjevy pekelného ohně, které tak mistrně popsal například James Joyce, jsou velmi bohaté. Jsou nutné k tomu, abyste vystrašili sami sebe a začali tvořit něco na svou obranu."