Srpen 1968 v Liberci, České Lípě, Radvanci, Kuksu a Milovicích ve vzpomínkách pamětníků

Čtěte také

Binar, Lukáš, Dostál, Hlubůček, Nádhera: Srpen ’68 očima pamětníků

V roce 2023 uplynulo 55 let od chvíle, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy v čele s tehdejším Sovětským svazem. Střílením a zabíjením vojáci umlčeli touhu našich lidí žijících pod komunistickou nadvládou po demokracii.

Okupace Liberce si vyžádala hned po Praze, po boji o Československý rozhlas, nejvíce lidských obětí, jména všech devíti jsou na pomníku na liberecké radnici. Kolegyně Ivana Bernáthová mluvila s technikem Ladislavem Tomasem, který na tragické události v Liberci zavzpomínal.

Městem, které doslova „schytalo“ příjezd okupačních vojsk už v prvních hodinách 21. srpna 1968, byla Česká Lípa. Učitelka a farářka Marie Truncová byla v osudný den v rodinném domě u rodičů se dvěma dětmi.

Její manžel, učitel a sbormistr českolipského pěveckého sboru Petr Trunec, byl v osudné dny na soustředění s malými zpěváčky z jejich sboru v nedalekém Radvanci. A jak si připomněl, signály, že se bude něco dít, už zaznamenal o pár dní dřív.

Bývalý ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec zažil první dny invaze na prázdninovém pobytu u babičky na Kuksu. I tohoto místa se invaze vojsk komunistických zemí v čele se Sovětským svazem do Československé republiky dotkla.

Na tragické momenty naší historie zavzpomínal také šéf projektu Centra urgentní medicíny v Liberci Petr Moos. Ten v roce 1968 studoval v Praze na ČVUT a s rodinou bydlel v Nymburce. Jak vyprávěl, první drama zažili piloti a zaměstnanci letiště Milovice-Mladá.

Podle historiků si okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele s tehdejším Sovětským svazem vyžádala od začátku invaze v srpnu 1968 do roku 1989 životy více než 400 našich občanů.