Spor kvůli vydání Atlasu romských komunit může mít právní dohru

6. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Váhy

Na Slovensku už po třetí vychází knižně Atlas romských komunit. Publikovalo ho občanské sdružení Inštitút Mateja Bela, který vede bývalý zmocněnec pro romské komunity Ábel Rávasz. Právě on se dostal do sporu se současnou zmocněnkyní Andreou Bučkovou. Spor je o tom, zda důležitá data o Romech má právo publikovat jen stát, který výzkum prováděl a platil ho z Evropských fondů. Anebo i neziskový sektor a soukromé osoby?

Vydání knižní formy atlasu vysvětlil Ábel Rávasz tím, že se tak spoluautoři rozhodli na vlastní pěst, protože současné vedení úřadu romského zmocněnce o podobné aktivitě neuvažovalo.

Čtěte také

„Paní zmocněnkyně ode mne převzala úřad před rokem. V následujících měsících jsem ji několikrát žádal, jestli bychom mohli atlas dokončit spolu, ale úřadu se to bohužel nepodařilo.“

Úřad zmocněnkyně vlády pro romské komunity považuje zveřejnění Atlasu romských komunit 2019 ze strany občanského sdružení Inštitút Mateja Bela za neoprávněné. Vládní zmocněnkyně Andrea Bučková:

„To, že není poskytnuta analytická zpráva tak, jak dosud bylo zvykem u atlasů z roku 2013 nebo 2004, neznamená, že na tom úřad nepracuje.“

Během sběru dat do atlasu oslovili 1177 obcí. Znovu Ábel Rávasz:

Atlas romských komunit 2019

„Na Slovensku máme 194 lokalit, ve kterých romská komunita žije úplně mimo obce. Dále tu je asi 500 lokalit, kde Romové žijí na okrajích obcí a nakonec máme 400 koncentrací uprostřed obcí. Z toho vyplývá, že asi třetina Romů zahrnutá do Atlasu Romských komunit žije v největším vyloučení.“

Kromě podezření z porušení vydavatelských práv kritizuje vládní zmocněnkyně Andrea Bučková i to, že spolu s publikací mělo dojít ke zveřejnění citlivých a interních dat, která nejsou určena ke zveřejnění. Mohou totiž vést ke stigmatizaci obyvatel určitých lokalit.

„Nejde o zdroj, který by odpovídal sčítání obyvatel. Nemá poskytnout aktuální informace o tom, kolik lidí žije v dané obci v konkrétní ulici či lokalitě.“

Proti jsou i starostové obcí

Vydání atlasu zpochybňují i někteří romští starostové. Obávají se, že na zveřejnění některých údajů v publikaci by mohli doplatit například při ucházení se o Evropské fondy. Starosta obce Jarovnice Florián Giňa:

„Jarovnice byly první mezi obcemi, které mohly čerpat finance z EU. A teď se dozvíme, že jsme na kdoví jaké pozici!“

Starosta obce Ostrovany Rastislav Popuša vidí zase problém ve zveřejnění zkreslených dat:

„Píše se tu, že v naší obci je 100 % lidí připojeno ke kanalizaci. Ale to není pravda.“

Recenzenty publikace byli spoluautoři předešlých atlasů. Iveta Radičová, která vedla tým při tvorbě prvního Atlasu romských komunit v roce 2004, a Alexander Mušinka, který je spolupodílen na druhém atlase z roku 2013. Ten hodnotí třetí vydání atlasu následovně:

„Jde o standardní, kvalitní a analyticky dobrou publikaci.“

Dodejme, že úřad zmocněnkyně vlády pro romské komunity zvažuje kvůli vydání Atlasu romských komunit v knižní podobě, za kterým stojí občanské sdružení Inštitút Mateja Bela, právní kroky.

Spustit audio