Speciál Radiožurnálu u ukončení režimu devizových intervencí

6. duben 2017

Bankovní rada České národní banky dnes s okamžitou platností ukončila režim devizových intervencí. A koruna na uvolnění kurzového závazku reaguje. Dostala se pod úroveň 27 korun za euro, následně vystoupila nad 27 korun. Co od dalšího vývoje české měny očekávat? Kdy se kurz volné koruny ustálí? A jak se osvědčily devizové intervence za 3,5 roku fungování? Připomínám, že živý videopřenos dnešního speciálu můžete také sledovat na facebookových stránkách Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Se mnou ve studiu je kolegyně Jana Klímová, která bude dnešní pořad se mnou spoluuvádět. Vítej.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré odpoledne.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A hosty jsou guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Vítejte ve studiu.

Čtěte také

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Děkuji za pozvání, dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dále bývalý náměstek ministra financí Ladislav Minčič z poradního sboru prezidenta Hospodářské komory. Dobrý den.

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Dobrý den.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Dobré odpoledne.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ekonom a externí poradce ministra financí Aleš Michl. Dobrý den.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Hezký den. Díky za pozvání.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Rusnoku, jste tedy přesvědčeni, že jste se rozhodli ukončit intervence v pravý čas?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Tak v tuto chvíli jsme přesvědčeni, že to byl správný moment. Samozřejmě jaksi na to hodnocení je brzy. To ukáže čas. Nicméně ono je velmi obtížné tady hledat nějaký ideální moment...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale museli jste o něm určitě, promiňte, že vám do toho vstupuji, ale přemýšlet jako o ideálním.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ano, my jsme, my jsme o něm přemýšleli a samozřejmě velice pečlivě diskutovali, posuzovali všechny okolnosti, tak do konce dubna jsme byli takříkajíc omezeni tím takzvaným tvrdým závazkem a potom...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Do začátku.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Do začátku dubna, omlouvám se, ano, do konce března. A potom už jak jsme avizovali po minulém měnovém zasedání byla ta situace otevřená. My jsme ji vyhodnotili tak, že v zásadě další udržování toho režimu se závazkem není v tuto chvíli nezbytně nutné, že si můžeme dovolit určité zpřísnění těch měnových podmínek tím, že necháme kurz tedy se vrátit k nějaké volné, rovnovážné, doufejme, v budoucnu úrovni stanovené trhem, což může pravděpodobně být o něco silnější úroveň než ta se závazkem. A že ta ekonomika je schopná si s tím poradit a i ta naše cílová věc, to znamená inflace je víceméně na udržitelné úrovni, alespoň v tom budoucnu, které my vidíme, to je ten rok, dva dopředu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Michle, kdyby vy jste byl v Bankovní radě, hlasoval byste v tuto chvíli pro ukončení intervencí?

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Ano, plně souhlasím s panem guvernérem, ale udělal bych to třeba i trošku dřív. A jinak se vším souhlasím.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy, pane Špicare, také ukončení devizových intervencí vítáte za Svaz průmyslu a dopravy?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Ano, také ho vítáme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A pane Minčiči?

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
Já chci říci, že je to očekávaný krok. Je učiněn plně transparentně a to je tak asi, co lze ve dvou slovech říci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemusí být jen dvě slova, máme, pánové, docela prostoru. Ale ještě se dostaneme k dalším tématům.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
No víte, tady jde o to asi, jestli byste to třeba nevítali všichni tady, jak říkali už třeba na podzim. Jestli je ten správný čas nebyl už dávno, někdy před tím, jestli jsme to nepřehnali jako Česká národní banka?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak naznačil pan Michl.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Ono vždycky tady to budeme vědět až se zpožděním. My vždycky v ekonomii tedy ty dopady víme třeba až za dva, za tři roky, až si to budeme moc pěkně vyhodnotit, ale, ale pro mě prostě intervence je jednorázový krok, kdy prostě pomůžete třeba exportu, když ho máte úplně v háji, jo, tak, tak vlastně oslabením koruny vy, vy nakopnete export a je to jednorázový krok, kterej se má dělat krátce, rychle a pak jakoby z něho spíš vycouvat a nechat tu ekonomiku, ekonomiku na pokoji. Takže proto si myslím, že to trvalo dlouho. Na druhou stranu pan guvernér je v tom nevinně. Máme nového, máme nového pana guvernéra.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli se mohu ještě zeptat, pane guvernére, je to opravdu role České národní banky, pomáhat exportérům?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Role, je to součást role České národní banky. Samozřejmě Česká národní banka má zákonem, dokonce ústavou ustanovené svoje základní řekněme, nebo ty, ty hlavní cíle, to znamená cenovou stabilitu, vedle ní také finanční stabilitu, dohled nad finančním trhem a některé další, peněžní oběh, platební styk a nicméně má také stanoveno v tom zákoně, že pokud plní tyto své cíle, tak má dělat takovou měnovou politiku, která prospívá hospodářskému růstu, respektive naplňování cílů vlády v oblasti ekonomické politiky, hospodářského růstu. Takže to není v žádném kontrastu já myslím s rolí centrální banky. A já jenom ale musím zdůraznit a připomenout, že podpora exportu nebyla nikdy, ani na začátku, kdy já jsem u toho rozhodnutí nebyl, ale ani potom, deklarována jako nějaký prvořadý cíl tohoto, ten cíl používání kurzového závazku byl ten, že jsme vyčerpali možnost snižovat úrokové sazby, protože jsme se už na konci roku 2012 dostali na nulu, v tehdy, myslím, poměrně logicky i z dnešního pohledu i kolegové nechtěli experimentovat se zápornými sazbami z mnoha důvodů specifických českých, ale i obecných. A proto se rozhodli použít kurz jako nástroj dalšího uvolnění měnové politiky. Je to věc, ne že by běžná, ale není to zase tak ojedinělá věc, už jsme to v historii měnové politiky viděli v různých jurisdikcích a já myslím, že to použití u nás bylo vcelku velmi úspěšné, jo, že...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě. Tak, tak jsme to pochopili. Skončily intervence. Teď je asi otázka pro pana Špicara. Jsou exportéři na to připraveni a co to s nimi udělá?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já musím říci, že se Česká národní banka chovala velmi odpovědně. Už několik týdnů jasně říkala, že po tom tvrdém závazku může konec intervencí přijít, přijít kdykoliv. On přišel velmi brzy, skoro bych řekl, že firma, která tím bude překvapená, nebo která bude říkat, že to byl pro ni blesk z čistého nebe, se chová neodpovědně, prostě firmy se na to připravit musely. Věděly, že to přijde. A my jsme shodou okolností před několika týdny v rámci naší členské základny společně s Českou národní bankou mimochodem, provedli poměrně rozsáhlý průzkum připravenosti naší členské základny na ukončení intervencí, který ukázal, že naprostá většina firem si je vědomá toho, že intervenci budou dříve nebo později po skončení toho tvrdého závazku ukončené a ukázalo se, že se firmy rozdělily na tři skupiny. Jedna skupina se proti tomu kurzovému riziku a volatilitě české koruny, která se teď, která nás teď čeká, zahedžovali, nebo zajistili u bankovních institucí. Ta druhá část, a to byl velmi překvapivý výsledek toho průzkumu, začala obchodovat v eurech, aby se právě s těmi kurzovými výkyvy nemusela do budoucna potýkat. Co bylo překvapivé na tom výsledku, bylo to, že v minulosti se takto chovaly především velké firmy, ale ukázalo se, že v době toho intervenčního režimu se takto začaly chovat i středně velké firmy a dokonce i některé malé firmy. A ta třetí skupina říká, že kurz koruny je nepředvídatelný, že nemá cenu se proti němu jakkoliv zajišťovat a v podstatě čekají, co se bude dít.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy tu připravenost firem? Rozdělme si to právě podle těch velkých, středních a malých, vidí Ladislav Minčič z poradního sboru prezidenta Hospodářské komory? Měli třeba opravdu ti malí možnost se zajistit proti výkyvům kurzu?

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
My podobně, myslím tedy Hospodářská komora, podobně jako Svaz průmyslu samozřejmě anketujeme a zjišťujeme pohled nebo vnímání té situace ze strany členské základny. A já bych chtěl říci, že ani tak, nebo to, co jsme my vystopovali, ani tak nesouvisí s bezprostřední velikostí firmy, jako s její expozicí, nebo její otevřeností vůči těm měnovým rizikům. Jde totiž o to, zda z hlediska svých hospodářských styků, ano, dotyčná firma má něco společného se zahraničními dodavateli nebo odběrateli a nebo nemá. Protože tehdy vnímá nebo nevnímá řekněme pohyb kurzu jako nějaké riziko. A také i my jsme jaksi zavnímali, že velká většina těch, kteří skutečně mají co dočinění s nějakými zahraničními partnery, tak se s využitím různých nástrojů zajistila, nebo zajišťovala proti možným rizikům, ale samozřejmě, že je i velká skupina těch, kteří možná jsou si i vědomi, a budou si i do budoucna vědomi nějakých měnových souvislostí, tak konstatovala, nebo konstatuje, že je to jenom jeden z mnoha, a to bývá zejména u menších firem, mnoha různých vnějších i vnitřních faktorů, které na ziskovost nebo fungování firmy mají vliv a že specielně žádný nástroj jenom orientovaný tady na to nehledaly. To jako je taky celkem legitimní postoj a kolega Špicar to i zmínil, že prostě i z jejich průzkumu to tak vyplynulo, že jsou takové firmy, které tomu až takovou váhu nepřikládají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Michle, jak vy vidíte vlastně dopad devizových intervencí? Jakkoliv pan guvernér mluvil o tom, že to nebylo prioritou jaksi pomoci českým exportérům, nebo nebyl to ten hlavní účel, tak přece jen, jaký přínos to pro ně mělo ve srovnání třeba s negativy, které s sebou devizové intervence nesly?

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Tak exportér byl určitě šťastný, pro export, pro export je to, je to zajištění kurzu nebo přirozené zajištění kurzu vlastně měl, měl jistý stabil, stabilní kurz. Na druhou stranu já se na to musím dívat jako národohospodář. Ne jako, ne jako prostě exportér, nebo přes export. A národohospodářsky, když máte slabší korunu, tak se zastavilo se sbližování české a německé mzdy, to zaprvé. A zadruhé kurz je přece jenom bič pro exportéry. Jo, jako, když se podíváte na posilující měnu, nebo posilující korunu v posledních 15 letech, tak i když koruna posilovala, tak export dokázal růst, protože ta koruna vás bičuje k tomu být produktivní. Mně se to snadno řekne, jo, jako ekonomovi, ale podle mě v tom kurzu něco je, že prostě máme vsadit na silnou měnu, máme mít silnou měnu a posilující měna je prostě odrazem dobrý, dobrý ekonomiky. Takže a ta slabší měna vede k laxnosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Radek Špicar chtěl reagovat. Snižovalo ten kurzový závazek třeba produktivitu exportu, jak naznačil Aleš Michl?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Na to o čem, o čem hovoří Aleš, určitě něco je. Já jsem chtěl spíš navázat na to, co říkal před chvílí pan, pan guvernér. Je pravdou, že Česká centrální banka nezdůvodňovala ten intervenční režim podporou konkurenceschopnosti a podporou exportu a tak dále. V té veřejné debatě se to ale občas od obhájců intervencí objevilo. My jsme na to byli velmi...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Častokrát, ano.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Častokrát, přesně tak, já vám dávám zapravdu a my jsme na to vždy velmi citlivě reagovali. Já bych rád řekl proč. Bylo to z toho důvodu, že alespoň v rámci naší členské základny, to znamená na rozdíl od Hospodářské komory my zastupujeme ty skutečně velké hráče, průmyslové firmy, v 90 % exportně orientované, jsou to skutečně pilíře české ekonomiky jako je Škoda Auto a další firmy, tak pro ně ty intervence velmi často byly víceméně hrou s nulovým součtem. Tady se prostě zapomíná na to, že my jsme otevřená ekonomika, což znamená, že nejenom exportujeme, ale skutečně jsme na exportu extrémně závislí, ale my musíme také hodně dovážet. To znamená, my, když jsme mluvili s naší členskou základnou, tak ta nám říkala, jako nepřeceňujme ten pozitivní efekt intervencí na český export a českou, českou ekonomiku, prostě to, co my vyděláme na exportu potom ztrácíme, ztrácíme na dovozech. Jo, takže ono to bylo trochu složitější právě tím, jak vypadá struktura české ekonomiky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě v této souvislosti vydal i Institut Václava Klause prohlášení právě k ukončení kurzového závazku České národní banky, cituji: "Krátkodechá podpora exportu nevedla ke správné alokaci investic a nenutila ke zvyšování efektivity, zdražení importu v reexportní ekonomice mělo pokřivující dopady na ceny a intervence navíc způsobila stagnaci mzdové úrovně u nás." A vlastně v té zprávě je, že ten krok devizových intervencí bude zapsán jaksi jako nepromyšlený, chybný, nepodložený, riskantní a principiálně špatný krok. Poprosím vás o reakci, pane guvernére, skutečně zanechají intervence takovou stopu?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Já bych rád viděl nějakou ..., podívejte, tohle to je vyloženě ideologické prostě politické prohlášení. Já se omlouvám kolegům z Institutu Václava Klause, ale tady teda ujeli jim nohy, jo, bych to tak jako nazval. Jestli ne i ruce. Protože tam není jediné číslo, které by něco takového dokládalo. Podívejte se, tady se přeceňuje obecně vůbec ta kauza intervencí a používání kurzu jako měnového nástroje. 5% depreciace kurzu, která byla na začátku toho režimu, necelá, 4,8, pak byla vyšší, pak se to vrátilo k těm zhruba 5 % je tak min..., tak malý výkyv z pohledu dnešního vývoje ve světové ekonomice, že nemůže ani zásadně ovlivnit investiční, alokaci investic, nemůže ani zásadně ovlivnit inovační cyklus v podnicích, to prostě já odmítám. V horizontu let, jednotek let, jedna dva tři roky, kdy to jsme používali. A už vůbec ne tam to poslední, co jsem...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Stagnace mzdové úrovně.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Stagnace mzdové úrovně, proboha živého, zase mzda, příjem českých jaksi zaměstnanců se vyplácí v korunách a v korunách 90 x %, 5, 7, 9 nevím, ti zaměstnanci spotřebovávají. Tady nebyla žádná inflace. 3,5 roku jsme byli na inflaci kolem nuly nebo 0,5 %, takže žádná mzdová stagnace nenastala. Jestli se někdo poměřovat v nějakých tabulkách neustále s někým a odmítá používat tedy porovnání parity kupní síly, tak pak pro nějaké studijní, akademické účely jsme nějakou míru v tomto chvilku stagnovali. Ale mě přece zajímá nějaký vývoj té ekonomiky dlouhodobě. Ne, že já můžu zítra udělat operaci, že zvýším úrokové sazby, koruna mi vystřelí na 23 a budeme v žebříčkách najednou bohatší o, já nevím, kolik procent a budeme chodit, že jsme bohatší než Španělé. Ale k čemu to bude? K čemu nám to bude? Bude nám to, jenom nás to připraví o nějaké rozumnou, udržitelnou trajektorii vývoje této země, tak abysme byli udržitelně bohatší do budoucna.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Dobře. Pan guvernér tady řekl, že to byl poměrně malý díl, který se z toho získal, z toho pohybu kurzu v číslech, ale nicméně exportéři sami řekli, že to bylo přes tři čtvrt nebo kolem tři čtvrtě bilionu korun. Přeci jenom není něco na těch slovech, pane Minčiči, že to zpomalilo nebo zjemnilo ten tlak na ekonomiku a nejenom na exportéry, ale řada těch firem vlastně inkasuje v eurech, aby byli efektivnější, protože to vlastně je problém české ekonomiky, menší efektivita oproti vyspělým ekonomikám.

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
Já bych na to, co tady zaznělo nebo ten citát z Institutu Václava Klause, nahlédl z trošku jiné perspektivy. Ono by na tom jako na varování něco bylo za předpokladu, že by teďka v důsledku opuštění kurzového závazku koruna velmi výrazně zhodnotila, to znamená, kdybychom připustili, že to, k čemu na konci roku 2013 jaksi došlo, vytvořilo nějaký abnormálně velký, a o rozměrech je možné velmi, velmi diskutovat nebo polemizovat, velikánský polštář pro exportéry, tak on by se sfoukl teďka jenom a pouze tehdy, pokud by koruna velmi výrazně posílila. Já se domnívám, a není to jenom jako můj názor, jako modelovali jsme to v rámci Hospodářské komory, sděloval jsem to i třebas na seminářích organizovaných Českou národní bankou, že k žádnému dramatickému zhodnocení koruny nedojde. Jestliže k nedojde...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Dobře. Ale já se vrátím k mojí otázce. Než začaly intervence v roce 2013, byla koruna 25,80. Tedy zmírnil se ten tlak tímto krokem na větší efektivitu ekonomiky nebo ne?

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
No, asi, asi ano. Jako je pochopitelné, že jakýkoliv zásah jiný než ten, který způsobuje větší produktivitu, větší efektivitu, větší kvalitu, větší konkurenceschopnost produktu, který se umisťuje na zahraničních trzích, tak svým způsobem jako ten polštář, jak jsem o tom hovořil, jako vytváří. O tom vůbec není pohyb. Ale zase my jako od řady podnikatelů slýcháme a víme, že oni ty roky nečekali se založenýma rukama. Jako nikdo nefungoval takovým způsobem, že by si řekl, tak teď žiju z toho polštáře, profituji z toho. Jako mnozí se snažili inovovat svoji produkci. Já si nejsem vědom signálu, že by došlo k zastavení jakéhokoliv vývoje produktů, zlepšování jejich kvality, efektivnější práce a podobně. A ještě jedno. Já se domnívám, že k prověření té hypotézy by mohlo dojít jenom tehdy, pokud by teďka koruna dramaticky, v horizontu jako měsíců, dramaticky se zhodnotila a náš export by náhle propadl. Ale...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
My se vývoji kurzu určitě ještě budeme, pánové, věnovat. Ale pan guvernér chtěl reagovat. Snížily devizové intervence produktivitu českého exportu?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ne. Ne. Rozhodně nesnížily nijak. Já to prostě odmítám vůbec celou tuhletu, to je taková krásná učebnicová hypotéza z nějakého ideálního světa, která ale prostě v té reálné ekonomice podle mého názoru není doložitelná. Aspoň na číslech to nikde prostě nevidíme. My vidíme to, že český export samozřejmě posílil. Posílil nějakým způsobem, řekl bych, korelovaně k růstu české ekonomiky a obnovení, obnovení růstu také v eurozóně, to zejména, protože prostě my, ať se nám to líbí nebo ne, a je to celkem jedno, jestli budeme mít kurz o nějaké procento slabší nebo silnější, nejsme ten, ten kdo určuje, kam se ty trhy evropské a světové ubírají. Ani řekl bych inovativně z hlediska nějakého produktu, který se tam prodává, ani cenově, jo. Takže tady to prostě zásadně ovlivnit nemohlo. A jednu poznámku, kterou jsem chtěl původně dodat, bylo, paní redaktorka vzpomínala ten kurz před, před zavedením kurzového závazku. Podle několika studií nezávislých na nás byla tehdy česká koruna nadhodnocena, jo. Prostě je vždycky debata s těma výpočtama o tom rovnovážném kurzu, ale nějaká studie AMF a některé další studie analytických pracovišť a naše některé výpočty to potvrzují, tehdy byla mírně nadhodnocená. Takže když bych odečetl to mírné nadhodnocení, tak vlastně to umělé znehodnocení bylo ještě mnohem menší než těch 5 %, jo. Čili já budu dokola pořád tvrdit, že role centrální banky je vyhlazovat různé výkyvy v ekonomickém, případně finančním cyklu. A toto byl nástroj použitý k vyhlazení cyklu, který byl hluboce v depresi. Tady byla prostě, na rozdíl od širokého i blízkého okolí, pokračující, velmi řekl bych zavilá prostě recese, neinvestovalo se, samozřejmě zaměstnanost vypadala úplně jinak než dneska. A 5 let zhruba nebo skoro 5 let naše jádrová inflace byla v záporu. Čili to byla reakce měnové politiky na tento stav, který, ke kterému přispěla možná ne úplně šťastná fiskální politika v jisté etapě, 2011, 2012, 2013. A nic jiného té monetární politice nezbylo. Čili přisuzovat jí nějaké široké prostě hospodářsko-politické úmysly je přehnaná interpretace.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Ještě poprosím jen o reakci Aleše Michla. K té tezi ohledně tomu, že devizové intervence mohly přispět k stagnaci mzdové úrovně u nás, protože vy jste mluvil o tom, že bez nich bychom se možná spíše přibližovali německým zdám.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Ano. Ke stagnaci v eurech, jo, vyjádřených v eurech. Takže pokud jednou chceme mít německý mzdy, tak dříve či později musíme vsadit na silnou měnu, jinak nikdy nebudeme mít německé mzdy, jo. Takže ta firma, ona je totiž hodně zaslepená, firma prostě jede, že chce mít stabilní kurz, jo, ale když se na to podíváte, tak ona to stejně dostane přes mzdové požadavky od odborářů, jo. Takže je důležitý, aby se ten, to sbližování těch mezd rozdělilo mezi posílení kurzu a mezi růstem nominální mzdy v korunách, jo, aby se to prostě rozdělilo a abysme se takhle přibližovali Německu. Čili proto já věřím na tu silnou měnu.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Na silnou měnu je výborná věc a já hlasuji všemi deseti pro, ale ta silná měna musí odpovídat silnému fundamentu té ekonomiky. Řekové měli taky silnou měnu a mají ji dodneška. Problém je v tom, že mají 30 % lidí nezaměstnaných. Řada lidí už vůbec žádnou výplatu nedostává, takže ono ano, souhlas, souhlas, ale musí tohleto spolu jít vedle sebe.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Posloucháte speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Promiňte, pánové, že vás musím přerušit, dnes mluvíme o devizových intervencích s hosty guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem, ekonomem a externím poradcem ministra financí Alešem Michlem a bývalým náměstkem ministra financí Ladislavem Minčičem z poradního sboru prezidenta Hospodářské komory. Následují zprávy. Připomínám, že živý videopřenos dnešního speciálu můžete sledovat také na facebookových stránkách Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

/ Zprávy /

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Ale také naši hosté, guvernér České národní banky Jiří Rusnok, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, ekonom a externí poradce ministra financí Aleš Michl a bývalý náměstek ministra financí Ladislav Minčič z poradního sboru prezidenta Hospodářské komory. Pánové, už to tady před zprávami padlo, že určitě klíčový bude vývoj kurzu koruny. Zatím nedošlo k žádnému výkyvu. Tak je to dobrá zpráva? Pane guvernére.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
No tak skutečně musíme počkat s tím hodnocením několik dní nejméně, možná i nějaký týden. Ten trh bude hledat prostě tu novou rovnováhu. Já jsem to na tiskovce přirovnal tomu probuzení pacienta po narkóze po poměrně těžké operaci. Ne vždycky nebo skoro pravidlem je spíš, že mu není úplně dobře, přestože operace se povede, jo.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Bude se koruně trochu motat hlava.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Bude se koruně motat hlava, určitě. A bude se trochu kymácet na obě strany. Takže počkejme s tím hodnocením. Zatím situace vypadá nadmíru normálně, bych řekl, podle těch rozumných očekávání, takže není důvod nevěřit, že to nebude i nadále, ale je předčasné to hodnotit. Ty výkyvy určitě přijdou, budou větší.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Pane Minčiči, vy jste právě mluvil o tom, jak klíčový bude vývoj kurzu a případné silné posílení koruny.

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
Ano. Já jenom zopakuji to, co už jsem před chvílí povídal. Totiž Hospodářská komora je přesvědčena, že k dramatickému posílení koruny, a tím rozumím třeba posílení v řádu pěti a více procent, ano, asi rozhodně nedojde. My se domníváme, že skutečně i průměrný kurz za letošní rok nebude výrazně menší než těch doposavad stabilních 27 korun.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Pane Michle, přeci jenom se očekávalo, že přijde ten propad, že koruna více posílí. Především kvůli tomu, že bylo hodně spekulativních nákupů koruny a dalo se očekávat, že vlastně budou ty výprodeje, aby, jak se říká, realizovali své zisky obchodníci. Myslíte si, že ještě vyčkávají nebo kdy očekáváte, že přijde nějaká větší vlna prodejů koruny?

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Tak ten spekulant potřebuje, aby ta koruna posílila, pak, pak uteče. A to, co způsobí to posílení, je ten exportér. Pokud je teď hodně zajištěnej, pokud řada exportérů je hodně zajištěna, tak není ten přítok těch eur, který jsou směněný do korun a způsobují poptávku po koruně, tak velký, jako třeba bylo dřív. Takže pokud se doopravdy hodně exportérů zajišťuje, zajistilo, tak to způsobilo to, že ten kurz prostě rychle teď neposílil, jo, protože tam není tak velkej, velká poptávka po koruně. Ale může to přijít třeba v budoucnu. Stejně export se bude dříve či později zase zajišťovat, bude potřebovat prostě směňovat euro, takže ten spekulant nemusí čekat hned na tu první hodinu, ale může si počkat třeba i půl roku nebo, nebo, nebo měsíc a pak až tu pozici ukončit. Takže ty výkyvy tam můžou přijít prostě ještě, ještě i v budoucnu.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Čili jak dlouhý proces odhadujete, že to bude, kdy se podle vás koruna ustálí na a na jaké hodnotě? Radek Špicar.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Těžko říct. Na to jsou tady jiní, jiní experti. Ale mě teď napadá, že jsem nebyl úplně explicitní a nekvantifikoval jsem ten průzkum v souvislosti se zajištěním, tak teď by možná bylo vhodné na základě toho, co tady zaznělo od Aleše, říci, že podle toho našeho průzkumu je to zhruba 30 % exportérů. To znamená, nám vyšlo, že 30 % exportérů se, se proti tomu kurzu zajišťovalo.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
To není možný. Podle mě muselo se zajistit víc exportérů, jako jo. Nebo jako...

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Znovu, znovu připomínám, ostatní přechází do obchodování v eurech.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Jo, tak to jo. Tak to jo.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Oni se snaží ještě jednodušší cestu.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Jasně. Jasně. Když se na to podíváte vůbec jako z makra, tak třeba o 300 miliard ročně je export větší než import, takže o 300 miliard je tady víc euro, který musí být směněný do korun a to by mělo vytvářet poptávku na, poptávku po koruně, mělo by, mělo by posilovat, posilovat ten kurz. Takže podle mě dříve či později ten kurz bude posilovat. A když vsadíme na tu silnou měnu, tak podle mě to bude dobře. Nikdo nechce, aby ta měna prudce posílila na 25, ale právě ty Řeky, a pan guvernér tady před zprávama trošku do mě kopnul těma Řekama, že oni taky teď maj silnej kurz, jo, ale ono to je, ono vždycky ty efekty negativní se dostaví třeba až za 5, za 10 let. Kdy Řekové předtím, než přijmuli euro, nebo Italové, tak ty měli dlouhodobě oslabující měnu, jo, byli zvyklí na devalvace třeba 30 let a proto je ta devalvace škodná, jo. Protože ona ten průmysl úplně degeneruje a z tý narkózy, vlastně pak jste v tý narkóze pořád a jakoby tu ekonomiku nestimuluje. Takže proto já si myslím, že je třeba vsadit na tu posilující, mírně posilující měnu. Ono se to lehce řekne, mírně posilující, protože nemůžete zabezpečit, že bude jenom mírně posilující, ale že ten kurz má prostě svoji roli v ekonomice.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Jak dlouho tedy bude mít, pane guvernére, česká koruna bolehlav z té narkózy, jak jste říkal? Jak odhadujete, kdy by mohl být ten rovnovážný stav?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Já bych nemluvil o bolehlavu. Prostě skutečně budeme hledat nějaký svůj rovnovážný stav. Musíme si zvyknout na to, že skončilo to období jaksi téměř pevného kurzu, které samozřejmě má taky spoustu výhod pro řadu aktérů ekonomických. Vrátíme se do toho, co jsme byli zvyklí tady mít předtím 20 let řádově, to znamená, vracíme se k volně plovoucímu, my říkáme řízeně plovoucímu kurzu. Ten prostě je z definice charakteristický tím, že má určitou volatilitu. Takže počítejme s tím, že koruna bude různě fluktuovat nahoru, dolů. Těžko teď předurčit ty jednotlivé úrovně kurzu. Pokud bude, bude ekonomika fungovat stabilně, slušně, tak jak funguje teď, budeme v určitém předstihu z hlediska ekonomického růstu před eurozónu, tak by měl ten kurz mírně trendově posilovat reálně, jo. Tam ještě totiž záleží, nominální kurz je jedna věc, druhá věc je inflace. Když vemu hypoteticky, že budeme mít zhruba stejnou inflaci jako eurozóna, tak potom by měl ten kurz mírně posilovat někde v rozsahu jednoho, dvou procent ročně. To by tak odpovídalo té konvergenci české ekonomiky k eurozóně. Ale...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Můžu se zeptat, pane guvernére?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ano.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Může se stát, že třeba dojde k nějakému velkému spekulativnímu prodeji koruny. Je Česká národní banka připravena případně zasáhnout? Existuje nějaký, nějaká hranice, diskutovali jste to, kdy byste zvažovali nějaký zásah?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ano. Podívejte, obecně jsme to diskutovali. My jsme řekli, a je to i v dnešním našem prohlášení, že nepřipustíme dlouhodobě nějaké extrémy, které by úplně byly odtržené od fundamentálního vývoje české ekonomiky. Na jednu i druhou stranu. Hranici vám žádnou teď neřeknu, protože jsme si také současně řekli, že by bylo velmi naivní a nerozumné takovou hranici explicitně stanovovat velmi brzy, možná ji explicitně ani nebu...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Nezlobte se, já vám nerozumím. Dlouhodobý extrém. Co to je? To je týden za 25 nebo týden za 28 nebo rok za 25?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
To se uvidí. To se uvidí. Já vám teď žádnou indikaci nedám. Já vám teď žádnou indikaci nedám natolik...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Alespoň výhled, jako horizont.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ne. V tuto chvíli necháme ten kurz opravdu volně nacházet tu svoji správnou hodnotu. A je nám jedno, jestli to bude 24 nebo jestli to bude 30. V prvních dnech je nám to úplně jedno.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Tak jaká je ta zpráva pro viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy? Protože podle vyjádření pana Špicara, které jsem si přečetla, tak svaz doufá, že Česká národní banka dostojí svému slibu a bude korigovat případné excesivní výkyvy kurzu. Tak vy máte nějakou představu, kdy by Česká národní banka měla zasáhnout?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Tak přesně proto už se tady hlásím tak dlouho o slovo.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Tak jste dostal.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Ale teď už je to zbytečné, protože paní redaktorka položila ten dotaz, který jsem chtěl položit já a trochu takhle zneužít té přítomnosti pana guvernéra u jednoho mikrofonu.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
A dostal jste uspokojivou odpověď od pana guvernéra?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já myslím, že on asi více v tuto chvíli říci nemůže. Ale zase na druhou stranu musíte chápat nás, že z těch nepředvídatelných výkyvů směrem samozřejmě k nějakému rychlému, dramatickému posílení koruny, z toho strach máme, protože se chováme tak, jak se mi to v byznysu vždycky osvědčilo, to znamená, doufáme v to nejlepší ale připravujeme se na to nejhorší. A proto tedy stále věříme, že ten závazek, o kterém tady koneckonců už byla řeč, to znamená, že Česká národní banka bude intervenovat, pokud by k něčemu takovému došlo, stále platí. Slyšel jsem, že platí a jsem tomu rád.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Ano. Ale tak si to, pánové, vyjasněte třeba víc, protože říkáte, že ten závazek platí, ale kdy a od kolika? Jak by to vyhovovalo Svazu průmyslu a dopravy? Takovou představu vy máte.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Podívejte se, paní redaktorko, prosím vás, nedělejte žádnou paniku.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Žádnou takovou nechci dělat.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ne, tak to trošku zní dramaticky. Týden, dny a týden, jeden, dva nehrajou v hospodářství ani firmy žádnou zásadní roli, jo, kurzově prostě.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
No proto se ptáme, co to je dlouhodobý horizont?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
No, tak prostě je to nějaké jednotky týdnů, to určitě jsou, kdy se nic neděje. Samozřejmě pokud by se to začalo etablovat v nějakém horizontu měsíců, no tak to už je nějaká úroveň a na tu je třeba reagovat. To je, myslím, takhle asi to funguje.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Říká guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Hosty dnešního speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus k ukončení devizových intervencí jsou také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, ekonom a externí poradce ministra financí Aleš Michl, bývalý náměstek ministra financí Ladislav Minčič z poradního sboru prezidenta Hospodářské komory. A nyní se k nám připojuje také místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, kterého zdravím do přenosového vozu. Dobrý den.

Jan PAPEŽ, místopředseda Asociace cestovních kanceláří
--------------------
Dobrý den.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Od té volné koruny, případného posílení koruny si lidé slibují levnější dovolené. Naplní se jejich očekávání, pane Papeži?

Jan PAPEŽ, místopředseda Asociace cestovních kanceláří
--------------------
Určitě se nenaplní v té letní sezóně, protože my jako cestovní kanceláře jsme museli pro svoji letní sezónu zaplatit už ty kapacity v lednu a v únoru, to znamená, ten případný posílení koruny se promítne někdy v září, v říjnu, v listopadu, v těch podzimních a zimních měsících. Maximálně se může samozřejmě projevit v nějaké části nabídky last minute, kterou cestovní kanceláře budou nakupovat během července a srpna. Ten pozitivní dopad to může mít samozřejmě především na výdaje našich klientů v zahraničí, které mají přímo při své cestě, pokud se jim podaří nakoupit si valutu za lepších podmínek, než by ji nakupovali ještě včera nebo předevčírem.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Čili ten efekt posílení kurzu očekáváte případně na podzim a zimu. Bude nějak výrazný? Odhadujete nějak vývoj koruny, jak my už jsme o tom tady mluvili s pány ve studiu?

Jan PAPEŽ, místopředseda Asociace cestovních kanceláří
--------------------
Jak jsem poslouchal pány ve studiu, my jsme v tomhetom ohledu trošku optimističtější ve vztahu k silné koruně. My předpokládáme, že se koruna bude pohybovat někde mezi 26 - 26,50 a tím pádem se to může do cen promítnout někde v horizontu 3 až 5 % v plusu, pokud se promítnou ty ceny i do cen letenek a pohonných hmot.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
V souvislosti s vývojem koruny se také nabízí otázka, kdy nakupovat eura na dovolenou? Tak co vy byste, pane Papeži, doporučoval spotřebitelům?

Jan PAPEŽ, místopředseda Asociace cestovních kanceláří
--------------------
Já bych spotřebitelům doporučoval, aby nějaký den, popřípadě týden počkali, aby zjistili, jaký ten vývoj opravdu bude mít směr a předpokládám, že směnárny nebudou reagovat tak okamžitě, jak by mohli lidé předpokládat a že se ten kurz v těch směnárnách projeví, dejme tomu, během čtrnácti dnů, tří týdnů a doporučoval bych tedy chvíli počkat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Pane Papeži, můžu se vás já také zeptat, vy jste vlastně řekl, že se nedá počítat s žádným zlevňováním dovolených. Zdražovaly naopak dovolené, když začaly ty intervence před třemi lety? Projevilo se to nebo ne?

Jan PAPEŽ, místopředseda Asociace cestovních kanceláří
--------------------
My patříme k velkým kritikům toho zásahu, který národní banka před lety udělala, protože pro nás byl velmi nečekaný ten zásah a postavil nás do role, že nejsme schopni a nesmíme ze zákona zdražit zájezdy, ačkoli se nám zdražily vstupy, protože to nenastalo na začátku letní sezóny, ale nastalo to v listopadu, kdy my především nakupujeme ty záležitosti jak na zimu, tak na jaro. A tam jsme museli na to nějakým způsobem reagovat. My jsme museli pohltit ten první náraz ze svých vlastních peněz, ačkoli samozřejmě třeba exportéři dostávají různou podporu, my jsme ji nedostali. A postupem času jsme ty zájezdy museli zdražit. To znamená, pokud byste se podívali na cenovou relaci, která byla před zahájením intervence a která je v tuhle chvíli, tak se pohybujeme, někde od 7 do 10 % platí klienti více, než by museli za svoji dovolenou platit a za to by měli České národní bance poděkovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Říká Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří, který přispěl do diskuse o ukončení devizových intervencí. Děkuji. Na shledanou.

Jan PAPEŽ, místopředseda Asociace cestovních kanceláří
--------------------
Děkuji za pozvání a hezký den.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
A svým, svou poslední tezí pobavil guvernéra České národní banky.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
No tak já nepochy... Pan Papež se zařadil do řady těch, kterejch bude přibývat, kteří budou říkat, za co všechno může Česká národní banka a její kurzový režim. Nedávno jsem se dočetl, že můžeme za zastaralý vozový park v České republice. Tak teď můžeme za drahé dovolené a určitě se objeví ještě spousta dalších neduhů této společnosti, za které může 5% oslabení měny a použití kurzu jako, jako nástroje. Takže no ne, je to samozřejmě prostě PR. Jako reálně to není o tom, to je tak, jako restaurace dostaly levnější DPH na potraviny a jídlo a mají vyšší ceny, než měly předtím. No tak může za to ministerstvo financí, že jim snížilo DPH. Prostě každý hledá ten prostor pro sebe na slunci, tak ho hledají samozřejmě i cestovní kanceláře.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Tak přidržíme se teď devizových intervencí, respektive jejich ukončení a tak tedy obecně se tedy od případného posilování koruny očekává samozřejmě, že zdraží export, zlevní import, jak se to promítne do maloobchodních cen, pane Michle, co třeba očekáváte?

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Tak maloobchodní ceny, asi každej to bude chtít využít, že by měly, měly růst, ale důležitý je, tam je důležitý, jak se bude chovat ten kurz. Já jsem dostal třeba první "Bloomberg" v roce 2000, "Bloomberg" je takovej ten základní jakoby nástroj k tomu, abych mohl sledovat kurz a je tam úplně všechno. Takže po 17 letech sledování kurz koruny říkám jako, že já vůbec nevím, kam se bude vyvíjet. Mě úplně šokuje jako, že slyším prognózy od cestovních kanceláří, kam se bude vyvíjet kurz nebo od exportérů. Jako vlastně my nevíme, kam se bude vyvíjet kurz, takže já nevím přesně, co to způsobí v inflaci, jo. Můžu, když dám předpoklad, že ten kurz bude posilovat, tak třeba i inflace by mohla jít malinko dolů, když bude zase oslabovat, tak by mohla jít, mohla jít zase nahoru. Ale to nejdůležitější podle mě není jako ten dopad, a určitě to tam budete tlačit dál, jo, dopad na ceny...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Předjímáte. Ano. Já se chci zeptat samozřejmě na ceny, protože to určitě naši posluchači také očekávají.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Na cestovní ruch, jasně. Přesně tak, jo. Ale makrodopad je největší, co se stane s těma penězma, který jsou vytisknutý, s těma korunama, který vlastně Česká národní banka vytiskla a za ty si vzala ty eura. Takže co se bude dít s těma korunama a co s těma, co s těma eurama, který vlastně těch přes jeden bilion korun vytisknutých, jo, to je důležitý. A to může bejt další negativní dopad, kterej z toho může vyústit. A pak potom v součtu ty intervence nemusí být tak pozitivní pro ten export třeba, jak teď se zdá.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Pane guvernére, k tomu bychom se mohli ještě vrátit, udělat malou odbočku za maloobchodních cen. Ekonomové, tady pan Michl sice tady mluví o bilionu eur, jste říkal korun.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Českých. Českých korun.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Korun. Ale ekonomové to spočítali dokonce na 2 biliony výdajů v rámci intervenci České národní banky. Řada lidí si to představuje opravdu jako vytištěné peníze, jako takovou čistou ztrátu a čistou hrůzu. Jak to tedy s tímto je? Co se s těmi, co se s tou ztrátou bude dít nebo s těmi rezervami, které jste nakoupili vlastně?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Bohužel tady jsme svědky permanentní určité dezinformace o tom, jak funguje centrální banka. Žádné peníze vytištěny nebyly. Dokonce z hlediska definice peněz ani nepřibyly peníze, protože to nejsou peníze z hlediska definice peněz v rámci dnešního centrálního bankovnictví, zvýšily se rezervy a vzrostla bilance České národní banky, stejně tak jako vzrostla dramaticky bilance Fedu předtím, čili americké centrální banky, japonské centrální banky, potom britské, dneska i ECB. No nestane se nic. Z hlediska běžného spotřebitele, daňového poplatníka se nestane nic, protože hospodaření centrální banky je zcela odděleno od státu. My nepoužíváme daňové výnosy, žádné daňové příjmy nespotřebováváme, takže z tohoto pohledu se nestane nic. Samozřejmě, že z hlediska účetního vykazování v korunách, pokud bude koruna posilovat, tak my budeme z tohoto titulu inkasovat na těch rezervách určitou ztrátu účetní. Ale chci připomenout, že ty takzvané výdaje, že centrální banka, často se píše, spotřebovala nebo já nevím, ještě horší termíny se používají, tak to jsou peníze, za které jsme dostali plnohodnotná eura, tato plnohodnotná eura, zaprvé bych chtěl říct, že kolik zemí na světě je takových, které si to může dovolit? Je jich velice málo, musím říct, jo. Ukažte mi zemi, která takto snadno za svoji měnu nakupuje nejtvrdší měnu na světě. To zaprvé. Zadruhé tato plnohodnotná eura my investujeme do nejlepších cenných papírů vydávaných vládami, respektive jinými emitenty, kteří mají příslušný rating, ten nejvyšší, ať už tedy v eurech, v dolarech nebo i v jiných měnách, protože máme i jiné měny. Máme také část těch rezerv v akciích, zase samozřejmě v tom řekněme jaksi lepším ranku z hlediska ratingu. A tyto výnosy, tyto rezervy nám přinášejí výnosy, protože mají nějaké úrokové výnosy, ať už...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Dobře. Tedy jinými slovy daňoví poplatníci se nemusí bát, že kromě toho, že jim nic nezlevní, tak ještě budou platit nějaký větší státní dluh.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ne. Daňový poplatník nic nepozná. Ne. Nebudou platit žádný větší státní dluh. Díky našemu působení mimo jiné státní dluh relativně klesnul. I díky našemu působení, nejenom samozřejmě. A daňový poplatník nic v zásadě nepozná.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Pane Michle?

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
To bych si klidně nechal na papír napsat od guvernéra Český národní banky, že nikdy nebude požadovat od ministerstva financí, nikdy dokrytí ztráty v budoucnosti, protože vesměs, vesměs aby to nebyla jenom akademická diskuse, tak to největší riziko, který, který je, je, že jsou vytisknutý hodně korun, ty jsou třeba v rezervách nebo jsou zpátky, zpátky u centrální banky. Ale ty koruny, aby se neuvolnily do inflace jednou, aby nebyly vybraný, tak budou muset bejt úročeny. Takže Česká národní banka třeba začne zvyšovat úrokové sazby jednou. Jo. Nevíme vůbec kdy. A ten náklad bude ten úrok, protože ty koruny by vůbec nebyly vytištěné. Čili ČNB bude muset platit za tu repo sazbu nebo nějakou úrokovou sazbu. A to bude náklad všech těch intervencí, který tady ta ekonomika ponese a to bude zisk pro banky. Čili bankám to strašně moc pomůže, ty intervence. To samý státní dluhopisy. Bublina na trhu státních dluhopisů, pan guvernér to i sám zmínil. Tisknutí korun, uklízení do státních dluhopisů, politik není nucenej šetřit, má neomezenou poptávku po státních dluhopisech, jo, čili to jsou takový málo viditelný pro, pro normální lidi jakoby jevy, který teď postupně budou jakoby, ty bubliny se budou jakoby přetrhávat, jo, a budou vyplouvat na povrch a můžou shodit celý ty intervence, celý to pozitivum těch intervencí.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Tak a jsme ve finále dnešního pořadu. Proto mě zajímá vlastně takové shrnutí.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Nic takového nehrozí. Já se podepíšu klidně pod ten papír. Je tady řada centrálních bank, například slovenská, která je dneska v eurozóně, která má dodnes záporné své základní jmění, nic se neděje, neviděl jsem, že by slovenský stát doplácel tuto ztrátu historickou Slovenské centrální banky. To samé je samozřejmě Švýcarsko a tak dále. Čili nic takového nehrozí. A úročení, ano, naše úročení je 0,05. Náš výnos z rezerv investovaných je nejméně 1 %, spíše v tuto chvíli 1,5 %. Čili 150 bazických bodů proti 5 bazickým bodům. Takže my nemůžeme prodělat historicky. Nemůžeme prodělat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Máte to tedy teď, kdykoli se k tomu potom budete, pane Michle, moci vrátit v našem archivu a budete to mít tady takto potvrzené.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Děkuju.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Ale mě by přece jenom zajímalo i názor obou našich dalších hostů na to, když se podíváme na devizové intervence, jestli tedy pro vás, pane Minčiči, převažují pozitiva, to, co to tedy ekonomice dalo, anebo vidíte víc převahu těch negativ?

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
Mám-li být krátký, tak určitě převažují pozitiva. Určitě převažují pozitiva. Jakkoliv je nebo pro celou řadu firem to byla obtíž nebo problém, se kterým se musely nějakým způsobem popasovat, někdo možná to ani nezvládl, ale v úhrnu si myslím, že pro ekonomiku i podnikatelský sektor to byl spíše plus než mínus.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Čili těch dodatečných ztrát možných, o kterých mluvil Aleš Michl, se neobáváte?

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
Dodatečných ztrát myslíte koho?

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Tak jaksi zřejmě českého státu, jak mluvil Aleš Michl. Ne. Vypadá to, že ne. Tak já nechám reagovat pana Špicara na to, jak vidí on bilanci devizových intervencí za 3,5 roku jejich trávní?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já už jenom zopakuji to, co jsem, to, co jsem tady několikrát říkal. Pro naši členskou základnu, která říkám naprosto objektivně, je poměrně specifická, to mnohdy byla hra s nulovým součtem. To znamená, že pro nás v tuto chvíli, co je důležité, je to, že se opět budeme potýkat s volatilitou české koruny, máme pocit, že kvůli neexistenci eura opět budeme o něco méně atraktivní pro zahraniční investory a myslíme si, že například i v souvislosti s odchodem Velké Británie z Evropské unie, kdy ten hlas zemí mimo eurozónu může být čím dál tím slabší a může prostě eurozóna začít rozhodovat o tom, jak bude v budoucnu vypadat Evropská unie, na které my jsme fatální závislí, by stálo zato znovu otevřít debatu o tom, zda bysme měli do eurozóny vstoupit anebo ne. Protože potom by tyhle naše diskuse nebyly až tak fatální.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
To byla přesně moje otázka, kterou jsem chtěla položit tady panu guvernérovi. Pan Špicar zmiňoval vlastně už i předtím, že řada obchodníků přešla na obchody v eurech právě i během toho kurzového závazku. Nemyslíte si, že nazraje čas vlastně otevřít opět diskusi, jestli by Česko nemělo vstoupit do eurozóny?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Já se takové diskusi vůbec nebráním. Já myslím, že ten čas tady je už mnoho let. A já jsem na takovou diskusi připraven. Obávám se, že na to není připravena politická reprezentace.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Bankéři ano, politici nikoli.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Tak proč ne, že jo...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
A je tady nějaká politická reprezentace mimo /souzvuk hlasů/.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Já chápu, že z politického pohledu je to věc složitá a já na to taky nemám dneska jako jenom jaksi jednoznačný názor, protože ta věc se zkomplikovala. Tak jako před několika lety bych byl asi velmi silným zastáncem, tak dnes poté, co se odehrálo v eurozóně a odehrává, tak si myslím, že jsme trošku, bylo to trošku strategie, jak se říká toho, že jo, nejhorší sedlák nebo nejhloupější sedlák má největší brambory. Ale vyšlo to. Prostě to, že jsme nevstoupili zatím, nám neuškodilo. A je třeba zvažovat skutečně to, co se bude dít dále v eurozóně, protože ta je prostě nedořešená v mnoha ohledech.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
To bude určitě téma případného dalšího speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Ten dnešní končí. Děkuji našim hostům. Guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi. Na shledanou.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Děkuji za pozvání. Hezký den.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Viceprezidentovi Svazu průmyslu a dopravy Radku Špicarovi. Na shledanou.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Na slyšenou.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Ekonomovi a externímu poradci ministra financí Aleši Michlovi. Na shledanou.

Aleš MICHL, ekonom, externí poradce ministra financí
--------------------
Díky. Vážím si pozvání.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
A bývalého náměstka, náměstku ministra financí Ladislavu Minčičovi z poradního sboru prezidenta Hospodářské komory. Na shledanou.

Ladislav MINČIČ, bývalý náměstek ministra financí
--------------------
Bylo mi ctí.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
A děkuji také své kolegyni Janě Klímové.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
moderátorka
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: kko
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.