Smrček, borovička, nebo jedle. Jak se o starat o vánoční stromky, aby vydržely co nejdéle
Jak vypadá život a cesta stromků do našich domovů, prozradil Pavlu Kudrnovi lesník Jan Duda. Je lepší na Vánoce stromek řezaný, nebo ten v květináči?
Už přes dvacet let se sází víc listnáčů, jehličnanů ubývá, poptávku po vánočních stromcích by samotný les neuspokojil…
Jan Duda, lesník
Čtěte také
Hlavní radou lesníka Jana Dudy, jak udržet stromek co nejdéle hezký, je chovat se k němu jako k jakékoliv jiné řezané květině, nebo rostlině. Když si stromek přinesete domů, před jeho usazením do stojanu je vhodné uříznout kolečko z kmenu, obnovit řeznou ránu a dát ho do vody. Dopřejte mu také chladno; nedávejte ho k radiátoru a hodně na něj větrejte.
Co napadne lesníka, když vidí vánoční stromky před obchodními domy? Odkud se vánoční stromky brali v minulosti? Jaký stromek se v lese nikdy nesmí uříznout? Kradou se ještě stále stromky v lese? Kolik je u nás pěstitelů vánočních stromků a jak dlouho trvá vypěstování takového stromku? A je dobré pořídit si na Vánoce stromek v květináči? Poslechněte si rozhovor.
Související
-
Jaký je ekologický vánoční stromek? Třeba ten z prořezávek v Jizerských horách nebo Krkonoších
Vánoční stromy začali řezat revírníci v Jizerských horách. Chodí po lesích s pilou a hledají smrky a jedle, které si v uplynulých měsících vytipovali jako ty nejvhodnější.
-
Pražáci z toho budou mít radost, říká majitelka zahrady, kde vyrostl vánoční strom pro hlavní město
Desítky let stával na jejich zahradě pod lesem v Dolní Černé Studnici. Teď se strom manželé Kozderkovi rozhodli věnovat na vánoční trhy v Praze. Dřevorubcům dal zabrat.
-
Vánoční stromky v červenci? Ano, už je čas
Do zimních svátků zbývá ještě několik měsíců, revírníci v Jizerských horách už ale teď při svých pochůzkách obhlížejí svoje rajony.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
