Škody za miliony korun způsobí v Královéhradeckém kraji každé jaro divoká prasata hledající potravu

A tak se prasata vydávají i do blízkosti lidí a vůbec jim přitom nevadí, že s navštíveným pozemkem měl třeba majitel jiné záměry.

„Tohle, co vidíme, není záměrná hluboká orba, to je činnost divokých prasat. Nechtěli jsme sázet brambory. Chtěli jsme tu mít hezký trávník, který jsme pěstovali 10 let.“ S Vladimírem Gernatem, šéfem jedné z firem v Nové Pace, stojíme přímo v oploceném areálu firmy.

Čtěte také

Přemnožená divoká prasata trápí celou republiku

Plot je nový, je vidět, že si na něm dala firma záležet - ostatně samotná stavba stojí teprve pár let. A skoro se až nechce věřit, že tady, pár metrů od hlavní silnice na Jičín, si divočáci takhle troufají. „Když se podíváte kolem, na sousedské pozemky, tam chodí divočáci až k barákům. Když někdo večer vyjde z toho domu a jsou tam prasata, tak to může být nebezpečné.“

Když jdou zaměstnanci firmy ráno do práce, musí chvíli bušit na plechová vrata, aby případně divočáky odehnali - ke vstupu do budovy to je od brány pěkných pár metrů a na volném prostranství prase potkat nechcete. Firma vyzkoušela všechno možné včetně třeba pachových odpuzovačů. A nic.

Vladimír Gernat mi ukazuje záběry, vyfocené ze střechy budovy, na kterých je možná 15 nezvaných návštěvníků. A co tedy s tím? „Oslovili jsme myslivecký svaz, který nám ale řekl, že se s tím nedá nic dělat, protože to je v zastavěné oblasti. Tak jsem vypátral, že se na to ale dá udělat výjimka. Ale k tomu se nikdo neměl.“

Čtěte také

Divočáci opět způsobili zemědělcům škody za desítky milionů. Odstřely nepomáhají

„Takže jsme oslovili odbor životního prostředí, který se nám ale vyjádřil podobně. Že oni nejsou oprávněni a že nejspíš osloví myslivecký svaz. K tomu už se nám pak v dalších měsících nevyjádřili. Tak jsme pak jednali přímo s městem.“

„A poslední informaci jsme dostali od města, že bychom měli někomu, nevím přesně komu, předložit škodní událost. Určitě ne ale pojišťovně, protože ta to řešit nebude. A že by měl srovnat a pokrýt náklady s tím spojené myslivecký svaz. Takže jsme se zase dostali na začátek tam, kde nám řekli, že s tím nic dělat nemohou,“ říká Vladimír Gernat.

Podle myslivců, jejichž statistiky potvrdil i ředitel Krajské veterinární stanice v Hradci Králové Vladimír Hantsch, uloví v posledních letech v kraji zhruba stejné množství prasat.

Čtěte také

Rány z plynového děla proti divočákům se staly jablkem sváru mezi farmářem a jeho sousedy

O přemnožení se mluvit nedá, říká František Hošek z Okresního mysliveckého spolku v Hradci Králové. „Nedá se říct, že by to byla zvěř přemnožená. To ale neznamená, že nepůsobí škody a že se nemůže stát, že jich je někde lokálně hodně.“

Škody sčítají zemědělci, ale i další podnikatelé. Třeba Jana Grunda, který provozuje hotel a golfové hřiště na Trutnovsku, stojí návštěvy prasat ročně desítky tisíc korun. I letos. „Teď na jaře sčítáme škody, opravujeme pozemek a doufáme, že brzy zmizí. Až začne růst kukuřice, tak budou mít jinou potravu než kořínky, za kterými sem chodí.“

Myslivci jen v Královéhradeckém kraji ročně uloví kolem 10 000 divokých prasat.