Šestnáctiletý Daniel Joo je jako doma v manéži i na fotbalovém hřišti. Chtěl by se dostat do Sparty a na cirkusový festival v Monte Carlu
Od malička vyrůstal v cirkuse, ovládá vzdušnou akrobacii i vystupování s diabolem. V manéži se poprvé objevil ve třech letech. K tomu všemu šestnáctiletý Daniel Joo věnuje svůj čas také fotbalu. Jeho příběh se odehrává ve Zbožíčku na Nymbursku, kam se za ním vypravil reportér Pavel Petr.
„Tak začíná to už tím, když se člověk narodí. Třeba ségra, který je rok a půl, tak před půl rokem taky byla v manéži. Takže ten příběh začíná v několika měsících a od tří let se rozvíjí. Zkouší se to, co komu sedí. No a pak v průběhu let se to trénuje a učí,“ popisuje Daniel život dítěte, které se narodí do cirkusové rodiny. On sám je už devátou generací.
Trénink je naročný časově i fyzicky, ale život v cirkuse je i o spoustě další práce. Kromě péče o zvířata má na turné i další úkoly, třeba tahání kabelů. Ale to podle něj k věci patří a za práci to nepovažuje. A navíc vystupovat před lidmi a slyšet jejich potlesk ho moc baví.
„Je to super pocit. Já si moc vážím, že to můžu dělat. Je to podobné, jako když fotbalistovi lidi tleskají a skandují jeho jméno,“ srovnává Daniel. Je tak jasné, že jeho druhou láskou je fotbal.
„Teď se věnuju i tomu fotbalu, takže je to ještě víc náročnější,“ přiznává. Navíc samozřejmě musí stíhat i učení a občas i vystoupení v televizních pořadech. Daniel ví, že má úplně jiný život, než jeho vrstevníci, ale moc ho to baví, a proto všechno zvládá s nadšením. K jeho velkým snům na prvním místě patří vystoupit na největším cirkusovém festivalu v Monte Carlu, ale rád by se viděl i ve fotbalové Spartě:
„Festival v Monte Carlu, to je jako pro fotbalistu vyhrát Ligu mistrů. Tam bych se chtěl dostat. Vůbec se jenom zúčastnit, to je prostě velká radost a to je pro mě cíl, který bych si chtěl splnit.“
Co všechno musí Daniel v cirkusovém prostředí dělat? Kolik jazyků umí a proč jsou pro něj důležité? Nejen to uslyšíte v reportáži Pavla Petra.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
