S osamělostí duševně nemocných bojuje Dobroduš
Duševní choroby vedou často k začarovanému kruhu. Postižené vedou do izolace od okolí, a právě ona izolace zpětně zhoršuje jejich stav. Jedním ze způsobů pomoci je proto minimalizování jejich sociálního vyloučení, a tedy i pocitu osamělosti. Pražská Diakonie se snaží vytvořit síť vztahů, jež působí jako prevence.
Dobroduš – tak přesně pod tímhle tajemným názvem se skrývá dobrovolnická pomoc lidem s duševním onemocněním. Projekt vznikl v krizovém centru Diakonie před sedmi lety. Reagoval na specifické potřeby některých klientů, jak vysvětluje jedna z koordinátorek Tereza Najbrtová:
„Krizové centrum bylo nastavené na krizovou pomoc a lidé s duševním onemocněním se úplně nepotýkali s tou akutní krizí, ale spíš hledali nějaký lidský kontakt, prostor pro ventilaci, pro povídání.“
A tak vznikla myšlenka zapojit dobrovolníky. Dobrovolník v projektu je nejdříve vyškolen a pracuje pod odborným vedením koordinátora. Praxi v oblasti sociálních služeb mít nemusí. Důležitý je přístup. S klientem se dobrovolník setkává na šest až deset hodin měsíčně a je na dvojici, zda je stráví najednou například na nějakém výletě, nebo jestli si společně strávený čas rozloží a jsou spolu třeba každý týden dvě hodiny.
„Vychází se tam, my tomu říkáme zakázka klienta. Dobrovolník samozřejmě může navrhovat činnosti, aktivity. Kdybych měla být úplně konkrétní, tak nejčastěji jde skutečně o kulturní aktivity. To znamená kina, divadla, koncerty, výstavy. Občas jsou to i sportovní aktivity. Plavání nebo kolo. Jedou na výlet.“
Dobrovolník může také pomáhat s každodenními praktickými věcmi. Nenahrazuje ale psychoterapii ani třeba pečovatelskou službu. První dvojice klient-dobrovolník vznikla v lednu 2006. Dnes je už dvojic 40.
Kromě toho, že duševní onemocnění znesnadňuje sociální začlenění, omezuje také možnost rozvíjet různé dovednosti. Mnoho klientů má třeba výtvarné nadání nebo vzdělání, které ale kvůli své nemoci nemohli uplatnit. I s tím jim chce projekt Dobroduš pomoci, vysvětluje další z koordinátorů Šimon Jelínek:
„Máme třeba doktora matematiky, který ve spolupráci s námi tu měl přednášku z matematiky, nebo pána, který celý život píše povídky humorné. Tak jsme s ním uspořádali literární večer. Chystáme tady košíkářskou dílnu, která plete košíky. A sami přicházejí s tím, co mají doma ukrytého a co by strašně rádi nějakým způsobem realizovali a umožňujeme jim to dotáhnout do konce.“
No a pokud byste tenhle jedinečný projekt chtěli nějak podpořit, můžete přijít ve středu na charitativní koncert Hudba pro duši. Začne v 19.00 v budově evangelického sboru v Praze v Korunní 60. Zahrají na něm kapely Brouci Band a Jelení loje. A budou se také dražit fotografie a obrazy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
