Rusko chce kvůli situaci v Sýrii brzy posílit svoje námořní síly ve Středozemním moři
Rusko hodlá v nejbližší době kvůli situaci kolem Sýrie posílit své námořní síly ve Středozemním moři. Informovala o tom agentura Interfax. Britské letectvo už přesunulo na Kypr šest stíhacích letounů Typhoon.
Opoziční Syrská národní koalice vyzývá Západ k co nejrychlejšímu zahájení vojenské akce proti Damašku. Spojené státy ale zatím o začátku případných omezených útoků nerozhodly.
Francie mezitím uvedla, že upřednostňuje politické řešení syrské krize. Řekl to prezident Francois Hollande.
Syrská opozice předtím vyzvala západní velmoci k vojenskému zásahu proti Damašku. Washington a jeho spojenci obviňují syrský režim z použití chemických zbraní proti civilistům. Sýrie to popírá.
Zbrojní experti OSN v Sýrii ale zatím nepotvrdili, že u Damašku minulý týden zabíjely chemické látky. Prošetřovat údajné použití chemických zbraní by inspektoři měli do pátku. V sobotu dopoledne by měli Sýrii opustit. Řekl to generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Právě přítomnost expertů OSN v Sýrii a potřeba širšího konsensu podle agentury Reuters oddalují případný zahraniční útok proti Damašku. Washington a jeho spojenci prosazují omezený zásah odplatou za údajný chemický útok z minulého týdne. O zásahu má odpoledne debatovat britský parlament.
OSN předtím vyzvala všechny zainteresované strany ke zdrženlivosti. Podle mluvčího generálního tajemníka OSN Farhana Haqa je třeba dát šanci míru a diplomacii. Se zásahem nesouhlasí dva stálí členové RB OSN, Rusko a Čína, a také Írán. Nepodpořila ho ani Liga arabských států.
Zvrat poměru sil ve Středozemním moři je nereálný, míní expert
„Očekával bych, že Rusko se za žádných okolností nepřikloní k mezinárodnímu vojenskému zásahu,“ míní Vladimír Votápek, znalec ruské diplomacie a bývalý generální konzul v Petrohradu.
Připomněl, že dosud není jednoznačně jasný viník chemických útoků a není také jasné, co by se stalo v Sýrii po případném útoku.
„Jestliže padne současný vládnoucí režim v Damašku, tak není jasné, co stane se zemí, nejen, kdo v ní bude vládnout, ale jestli se třeba nerozpadne celý Sýrie.“
Rusko sice posílí svoji vojenskou flotilu ve Středozemním moři, pošle tam protiponorkovou vojenskou loď a raketový křižník, ale Votápek neočekává, že by to vedlo k závažnému konfliktu. „Vyslání vojenské lodi je určitým signálem, gestem. Ale rozhodně nemá Moskva sílu, aby zvrátila poměr sil ve Středozemním moři.
Politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozorňuje, že se nejedná o posilování ruské vojenské přítomnosti v pravém slova smyslu.
„Velení ruského námořnictva oznámilo, že se jedná o pravidelnou cirkulaci lodí. Lodě působí v této oblasti vždycky jen po určitou část roku, potom jsou zase střídány jinými. Takže se spíš jedná o tuto záležitost, než že by se jednalo posílení, které by mělo nějakým způsobem odstrašovat Američany nebo kohokoliv jiného,“ uvedl Romancov ve vysílání Radiožurnálu.
