Rušení zahraničních velvyslanectví je obhajitelné

Desetimilionový stát musí mnohonásobně pečlivěji než státy lidnatější zvažovat, kde se mu udržování zastupitelského úřadu opravdu vyplatí. Vždyť tu nejde pouze o prestiž: jde také o nemalé peníze, které provoz velvyslanectví stojí. A je tuze pochybné, zda by právě v zemích, kde česká velvyslanectví zaniknou, tj. v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice, mohly kdy případné výnosy převýšit náklady.

S čím asi vyrukují odpůrci rušení ambasád? Nejspíš řeknou, že exportně zaměřený stát se musí aktivně snažit vyhledávat nové exportní příležitosti, a protože právě to je důležitý úkol pro naše velvyslanectví, je jejich zavírání kdekoli na světě chybou. Jenže - ono se nezdá, že by se v jakékoli ze jmenovaných zemí rýsovaly pro republiku nějaké úžasné obchodní šance. Ale pokud ano, bude to nejlépe vědět soukromý sektor a jistě si pak poradí i bez státní berličky.

Do tří ze zmíněných zemí, do Keni, Jemenu a Kostariky, nárazově jezdívají čeští turisté a těm by mohly chybět konzulární služby, které velvyslanectví poskytují. Nesrovnatelně více českých turistů však vyhledává úplně jiné státy. A navíc: chystá se přece společná diplomatická služba Evropská unie! Právě na tomto poli si může dobýt ostruhy: může v zemích, kde mají jednotlivé členské země minimální zájmy, poskytovat sdružené konzulární služby všem občanům Unie.

Na závěr připomínka banálního faktu: česká velvyslanectví platí český stát, ale peníze jsou i v tomto případě naše, daňových poplatníků. Dáte je raději na povodně, nebo na Venezuelu?