Romské vysílání slovenského Rádia Patria nabízí i zpravodajský blok
Čávo, kérka, love nebo dylino. To jsou některá slova, která pronikla z romštiny do češtiny a slovenštiny. Usadila se v ní natolik, že je majorita spíše vnímá jako slang než jako termíny z cizího jazyka. Aby se naše kultury od sebe mohly učit a abychom si lépe rozumněli, přináší veřejnoprávní rozhlasová stanice Rádio Paria do slovenského éteru spoustu romštiny, kterou spojuje se slovenštinou. Od roku 2015 se jí podařilo rozšířit romské vysílání a obohatit ho i o zpravodajství.
Romština a maďarština patří mezi jazyky, které se v Rádiu Patria objevují nejvíce. Podle dramaturgyně Kristíny Mojžišové je to tím, že jimi mluví dvě nejpočetnější menšiny na Slovensku. Kristíny Mojžišové vede studio v Košicích, odkud se vysílá v romském, německém, polském, rusínském, českém a ukrajinském jazyce. Romština však tvoří největší část vysílacího času.
„Konečně se po letech dočkala vlastního zpravodajského formátu. Vysílá se každý pracovní den na 20 minut. Má i své publicistické programy. Do vysílání jsme připravili i dramatizace rozhlasových her romských autorů. Natáčíme veřejné nahrávky a koncerty. Vytvořili jsme vlastní historický cyklus s názvem Moderní dějiny Romů po roce 1989, který je v rámci Evropy unikátní.”
Kolik Romů na Slovensku žije a kolik z nich umí mluvit romsky dnes přesně nevíme. Údaje se liší. Celoslovenský rozdíl mezi počtem Romů, sčítáním obyvatel a nejnovějším vydání Atlasu romských komunit je dokonce trojnásobný. Zatímco Atlas z roku 2019 uvádí asi 440 tisíc Romů žijících na Slovensku, v rámci sčítání lidu se k romské národnosti o dva roky později přihlásilo jen 156 tisíc Romů. Romsky navíc všichni nemluví.
Přesto se mnozí zajímají o svou kulturu. Proto Rádio Patria ve vysílání používá i slovenštinu, jak vysvětluje Kristina Mojžišová:
„Jde hlavně o zpravodajské relace, protože pokud chceme přinášet informace ze života menšin, nemůžeme se omezit jen na jazyk dané menšiny. Lidé na úřadech, v různých institucích, kteří jsou kompetentní se k tématu vyjadřovat, jazyk národnostní menšiny většinou neovládají.”
„V našem vysílání je rovněž romské vysílání ve slovenštině, protože velká část romské komunity romský jazyk neovládá. V romštině jsou také velké regionální rozdíly.”
Romské vysílání má na starosti i Roman Goroj, který se k práci redaktora dostal na naléhání své přítelkyně a první moderátorky v romském jazyce Eriky Godlové. Právě ona ho povzbuzovala, aby nezůstal jen při práci učitele, ale aby se přihlásit do konkurzu Rádia Patria. Roman Goroj prozradil, že jeho oblíbeným tématem je literatura, ale věnuje se i společenských a zdravotními tématy nebo válkou na Ukrajině:
„Součástí mé práce je nejenom nahrávání v terénu, ale i editování a moderování relací. Mám štěstí, protože mojí mateřskou řečí je romština, takže respondenti nemají problém poskytnout mi rozhovor. Myslím si, že tím, že mám stejnou národnost a mluvím stejnou řečí, mají ve mě větší důvěru.”
Rádio Patria vysílá už 95 let pro národnostní a etnické skupiny v Československu, později na Slovensku. V roce 2015 stanice výrazně změnila programovou strukturu. Díky tomu se do vysílání dostalo více romských relací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka