Romové neseženou bydlení. Bez obchodníků s chudobou by z nich byli bezdomovci, říká ústecký zastupitel Karel Karika

Do politiky vstoupil v roce 2014. Stal se místostarostou Ústí nad Labem, pak starostou, dnes je běžný zastupitel. Pro peníze ale politiku rozhodně nedělá (koneckonců odměna ústeckého zastupitele je přibližně dva tisíce měsíčně). „Beru to jako službu pro obyvatele města. A nehodlám s tím přestat.“

Politiky kazí vysoká politika. Začnou dělat kompromisy, až zjistí, že se změnili.
Karel Karika

Obchodníci s chudobou

O tom, že svá slova nebere na lehkou váhu, svědčí i práce, kterou udělal pro desítky rodin vystěhovaných ze zrušených ústeckých ubytoven. Nejenže jim pomohl najít nové bydlení, pomohl jim navíc prokličkovat džunglí obchodu s chudobou. Definitivně vyřešit tento problém by přitom podle něj pomohl až kvalitní zákon o sociálním bydlení. Ten zatím neexistuje.

„Obchodníky s chudobou dnes nepoznáte. Jsou to obyčejní lidé, kteří většinou bydlí v jiných městech a skupují bytové domy po celé republice,“ popisuje Karel Karika. Na rozdíl od ubytoven nejsou tyto bytové domy pod dohledem, většinou se tak jedná o holobytu s kohoutkem trčícím ze zdi. „V průměru tu zaplatíte 15 tisíc měsíčně.“

Problém s chudobou a sociálním vyloučením musí stát řešit koncepčně, konstatuje Šimáček

Náklady státu na příspěvky na bydlení v uplynulých letech výrazně vzrostly, sociálně vyloučených lokalit ale neubylo. Právě naopak, je jich víc než dříve. Vláda i místní samosprávy se v loňském roce snažily zpřísňovat pravidla pro příjemce dávek v hmotné nouzi. S uceleným programem, jak pomoci lidem, kteří dávky potřebují, nepřichází ale nikdo. Jak nebezpečné může být rozšiřování chudoby v okrajových částech republiky?

Proč tedy nájemníci do takových domů neustále přicházejí? Je to jednoduché. A souvisí to s barvou pleti. „Romové v Ústí nad Labem nemají takovou možnost pronajmout si standardní bydlení za pět šest tisíc jako většinová společnost,“ vysvětluje „Za obchodníky s chudobou jsem proto ve výsledku rád. Romové nemají jinou šanci, jak bydlet, stali by se z nich bezdomovci.“

Dlouhodobá práce

Mít Roma za souseda dnes, zdá se, velká část většinové společnosti nechce. Což obchodníkům s chudobou nahrává. A Karel Karika obavy mnoha Čechů chápe. „Chce to dlouhodobý přístup a kvalitní sociální práci,“ zdůrazňuje Karel Karika. „Například v Německu existuje cukr a bič. A je vidět, že zákon o sociálním bydlení, který v Německu mají od roku 1950, funguje naprosto skvěle. Lidé, kteří do programu vstupují, mají za pět let úplně jiný život.“

Náš sociální systém je opravdu špatný. A měl by projít evolucí, aby vůbec mohl fungovat.
Karel Karika

Sociální práce v Česku ale zatím vypadá úplně jinak. „Není tu preventivní práce, sociálka jsou dnes jen úředníci,“ popisuje. „Sociální úředníci by měli pracovat přímo v problémových oblastech, což dnes dělají jen neziskové organizace.“