Rokycany si připomínají dopadení Karla Hermanna Franka

9. květen 2015

Do Prahy přijíždějí Rusové a z Prahy uniká zrádce českého národa, Karl Hermann Frank. Jeho útěk je ale marný. Čeští četníci a američtí vojáci ho dopadli v Rokycanech, je tomu už 70 let.

Devátý květen, rok 1945. Brzy ráno se na severních předměstích Prahy objevují ruské tanky. Zatímco lidé jásají, muž, který má na svědomí tisíce lidských životů, z Prahy uniká. Chce se vzdát Američanům. Má strach z ruského zajetí.

„Největší masový vrah v našich dějinách, československý občan, který ve funkci státního ministra Protektorátu Čechy a Morava má na svědomí 320 tisíc mrtvých včetně toho, že podepsal první a druhé stanné právo nebo vyhlazení Lidic a Ležáků a další zvěrstva," připomněl František Koch z rokycanského vojenského muzea s tím, že se Frankovi dodnes přezdívá kat českého národa.

Prchající Frank ale dojel jen do Rokycan. Tam už o něm věděli a čekali na něj. Už po cestě ho lidé poznávali a volali četníkům, že se Frank blíží k Rokycanům. Na náměstí tam měl zrovna službu strážmistr Štefl. Čekal hodiny, kolona postupovala velmi pomalu.

„Frank opustil Prahu s tím hlavním proudem německé armády, který měl jako cíl dosáhnout amerického pásma v západních Čechách a právě v Rokycanech byl nejdříve tedy poznán československými bezpečnostními orgány a potom byl zatčen americkou vojenskou policií," doplnil historik z Univerzity Karlovy v Praze Jiří Plachý.

Franka jako první zpozoroval strážmistr Štefl. Vykřikl, že jede

Bylo to až krátce po jedné hodině. Nedaleko stojící americký důstojník nasedl do džípu a vyrazil za Frankem. Karl Herman Frank byl dopraven do Plzně, poté do amerického zajetí ve Wiesbadenu, ale Američané ho vydali k procesu do Prahy. Rok po svém zatčení v Rokycanech byl odsouzen k smrti. Oběsili ho 22. května 1946 v Praze na Pankráci, pouhé tři hodiny po rozsudku a po zamítnutí všech žádostí o milost.

V době druhé světové války zavinil rodák z Karlových Varů Karl Herman Frank smrt studentů zastřelených 17. listopadu 1939, deportaci tisíců lidí do Německa na nucené práce a měl podíl i na osudech obyvatel Lidic a Ležáků. Po válce se hájil tím, že byl pouhou figurkou v rukou německých okupantů. S tím ale neuspěl. Dramatické okamžiky z jeho zadržení v Rokycanech dodnes dokumentuje unikátní amatérská fotografie ve sbírce rokycanského muzea. Výstava, která ukazuje Rokycany v roce 1945, je v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka k vidění až do 7. června.

autoři: sch , Lucie Sichingerová
Spustit audio