Rok Vojtěcha z Pernštejna. Co archeologové objevili v jeho hrobce?
Rok 2024 připomíná významnou postavu českých dějin Vojtěcha z Pernštejna. 17. března uplyne 490 let od jeho náhlého skonu. Vojtěch zemřel poměrně mladý a příčinu jeho smrti se dosud nepodařilo odhalit.
Vojtěch z Pernštejna pocházel ze starobylého moravského rodu Pernštejnů, byl mladším synem Viléma z Pernštejna, který se na sklonku 15. století stal majitelem pardubického panství a začal ho zvelebovat. Vojtěch se narodil 4. dubna roku 1490 v Moravském Krumlově, od útlého dětství ale už vyrůstal v Pardubicích. Co víme o jeho mládí? Poslechněte si v audiu komentář profesora Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice Petra Vorla.
Během života otce Viléma měl Vojtěch svoje hlavní sídlo na Hluboké. V roce 1514 mu Vilém z Pernštejna postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, tedy správce královského dvora. Po Vilémově smrti se Vojtěch vrátil do Pardubic a pokračoval ve stavebních úpravách a výzdobě zámku v duchu rané renesance.
Malovaná rakev a pohřeb ve zbroji?
Vojtěch z Pernštejna je pochovaný v kryptě kostela sv. Bartoloměje. Náhrobek v presbytáři chrámu z roku 1534 je dominantou interiéru kostela, tvoří ho mramorová deska s Vojtěchovu postavou ve vysokém reliéfu o rozměru 224 x 110 cm. Deska je umístěná na podstavci ze čtyř reliéfně zdobených pískovcových desek.
Kostel sv. Bartoloměje ukrývá pod podlahou presbytáře skupinu hrobek. Velká pozornost byla hrobkám věnována v polovině 90. let. Daleko podrobnější poznatky ale přinesl až současný archeologický výzkum, jehož závěry nedávno odborníci zveřejnili. Průzkum hrobky byl zahájen v roce 2019 vrtem pro umístění kamery v místě mezi hrobkou Vojtěcha z Pernštejna a hrobkou Žofie Těšínské, takže bylo možné zdokumentovat situaci v obou hrobkách.
Průzkum se pod vedením archeologa Jana Frolíka do chrámu sv. Bartoloměje vrátil v srpnu 2020, kdy odborníci díky kvalitnější technice provedli novou videodokumentaci hrobky a tamních ostatků. Zjistili, že se ve Vojtěchově hrobce nacházejí skutečně ostatky více lidí. Pochována by tu měla být Vojtěchova dříve zemřelá první manželka Markéta Kostková z Postupic a jejich syn Ludvík. Vojtěchova rakev byla do hrobky uložena jako poslední a jako jediná je neporušená. Archeologové také proto z tohoto důvodu neodebrali vzorek kosterních pozůstatků k analýze DNA.
Prostřednictvím kamery ale archeologové nahlédli do rakve úzkou mezerou mezi prkny víka. Objevili dva rozměrnější předměty, zřejmě plechy z barevného kovu, mědi nebo bronzu, což je vede k domněnce, že Vojtěch mohl být pochovaný ve své zbroji, tak, jak ho ostatně zpodobňuje mramorový náhrobek v kostele.
Vojtěch z Pernštejna byl pochován v malované rakvi, s kvalitním vyobrazením Ježíše na kříži. Nejlépe patrná je Kristova hlava a horní část kříže s příčným břevnem. Na vrchu kříže je umístěn list s nápisem INRI. Jak uvádí archeolog Jan Frolík, tato malba byla při pohřbu a v hrobce překryta přehozem, textilním nebo koženým, jehož útržky jsou na kamerových snímcích dobře patrné.
Nový dokument, přednášky, prohlídky a akce
V rámci pokračování projektu 500 let renesance ve východních Čechách připravuje řada institucí v čele s Pardubickým krajem a městem Pardubice připomínkové programy k osobnosti Vojtěcha z Pernštejna, jako člověka, který hrál důležitou roli nejen v regionu, ale i v české a evropské politice.
Letošní vzpomínkové akce budou celoroční, ale vyvrcholí ve dvou termínech, a to 17. března, v den Vojtěchova úmrtí, a potom o víkendu 7. a 8. září, kdy se v Pardubicích uskuteční Dny evropského dědictví. Římskokatolická farnost Pardubice připravuje na 17. března zádušní mši sv. za Vojtěcha z Pernštejna, po poledni bude kostel otevřený k soukromé prohlídce nebo modlitbě, na programu je také komentovaná prohlídka kostela a náhrobku s historikem Jiřím Kotykem, v 16 hodin začne koncert studentů pardubické konzervatoře.
Na neděli 17. března připravuje program také Východočeské muzeum v Pardubicích. V rámci Dne Vojtěcha z Pernštejna si můžete zdarma projít prohlídkový okruh Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách a obdivovat dodnes zachované renesanční figurální nástěnné malby, které nemají obdoby v celé střední Evropě.
Okruh Pernštejnská rezidence návštěvníky provází v pěti tematických částech, úvodní expozice se nachází ve velkém gotickém sále. Tady se seznámíte s historií rodu, erby a na podlahové mapě uvidíte nejznámější sídla, kde Pernštejnové působili. Označují je výtvarně zajímavé skleněné stély.
Návštěvnický okruh pokračuje do prvního patra zámku, kde se nacházejí reprezentativní rytířské sály s fragmenty nejstarší výzdoby zámku i monumentálními nástěnnými malbami. V přilehlých prostorách si můžete prohlédnout jejich současné malířské rekonstrukce, a tak si udělat celkovou představu, jak kdysi mohly vypadat. Uvidíte také modely pardubického zámku, do kterých historici i archeologové vkomponovali ty nejnovější poznatky o vývoji zámku.
Zajímavá je bezesporu také rodová galerie pardubických Pernštejnů. Obrazy namaloval výtvarník Petr Nikl, který vycházel z dostupných obrazových či písemných pramenů, ale přišel také s vlastním tvůrčím pojetím konkrétních šlechticů. Východočeské muzeum pro návštěvníky připravuje také nový dokument o archeologickém průzkumu Vojtěchovy hrobky.
Související
-
Nejstarší český akt je pardubická Štěstěna, okouzluje téměř 500 let
Lidé ke svému životu potřebují štěstí. A dobře to věděli i Pernštejnové, stejně jako si to, že štěstí může být proměnlivé a má mnoho podob.
-
Pardubický zámek má nový návštěvnický okruh. Vypráví příběh nejslavnějších majitelů Pernštejnů
Unikátní obrazová galerie, zážitková zbrojnice nebo videomapping. Nová expozice pardubického zámku věnovaná Pernštejnům vás zavede i na místa, která byla dosud nepřístupná.
-
Kdysi tam zrálo pivo, dnes je na zámku bezpečná střelnice. Co zažijete v pardubické zbrojnici?
Víte, co je katzbalger, jak se střílelo z kuše nebo obsluhovalo dělo v době Pernštejnů? O tom všem se dozvíte ve zbrojnici pardubického zámku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
