Reakce moskevského patriarchy na sebevražedné atentáty ve Volgogradu
Jihoruský Volgograd se postupně vzpamatovává z dvou teroristických aktů, které na zdejším nádraží a v trolejbusu č. 15 těsně před koncem loňského roku odnesly 34 lidských životů. Na tyto hrůzné masakry samozřejmě reagovala i Ruská pravoslavná církev.
„Správně se praví, že pro takovéto činy není a ani nemůže být ospravedlnění. Lidská zloba, která vytryskne přes míru ven, už nezná hranic, a ti, kdož touto zlobou žijí, jsou v zajetí temné síly. To, co se stalo ve Volgogradu a předtím i na jiných místech naší vlasti, nelze vztahovat k žádnému náboženství.“
Patriarcha Kirill také výslovně jmenoval policistu, který podle jeho názoru zabránil ještě větší katastrofě na volgogradském nádraží.
„Zvlášť bych rád zdůraznil čin policejního seržanta Dmitrije Makovina, který teroristu při vstupu do nádraží zastavil a možná tak zabránil ještě většímu neštěstí, protože dál do nádražních prostor nevpustil toho, kdo smrtonosnou nálož nakonec odpálil.“
V noci z úterý na středu v ústředním ruském chrámu Krista spasitele v Moskvě, ale i v jiných svatostáncích země zazněly zvláštní modlitby „za rozhojnění lásky a vykořenění vší nenávisti i zloby“.
Zajímavé jsou zahraniční reakce, které okázalou novoroční návštěvu Vladimíra Putina u obětí útoku ve volgogradských nemocnicích označily za „spektákl“, doprovázený „bezmocným řinčením zbraněmi“.
Neméně zajímavá je poznámka známé ruské novinářky Iriny Laguninové v ČT: „K útoku se nikdo nehlásí a nikdo nepřichází se žádnými proklamacemi. Všechno už bylo řečeno a napsáno, takže extrémisté prostě už jen vraždí.“
Vysocí představitelé Ruské pravoslavné církve by ale zajisté na paměti měli mít jinou věc, která se v podobných případech děje stále častěji: K islámu nejen konvertují další a další pravoslavní, ale stávají se i přímými aktéry těchto ohavných hromadných vražd, což se stalo i ve Volgogradu. Za zamyšlení jistě stojí, proč se tak děje a proč se tito lidé zřejmě zklamali jak v hlavní ruské církvi, tak v ruském státě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
