Rakouští archeologové objevili zlaté keltské mince, které nejspíš pocházely z Čech
Archeologové v Rakousku našli u obce Hörsching nedaleko Lince více než čtyřicet zlatých mincí z mladší doby železné. Ty pravděpodobně pocházejí z Čech.
Jedná se o takzvané duhovky, zlaté mince bez jakéhokoli motivu, na nichž je místo vyraženého nápisu či reliéfu jen kulová vyvýšenina. Odborně se mince nazývají mušlovité statéry.
U hornorakouského Hörschingu se jich našlo celkem 44. Každá z nich vážila asi 7,5 gramu a byly velmi blízko u sebe. To podle archeologů z Hornorakouského zemského muzea znamená, že byly nejspíš uloženy v nějakém měšci nebo podobném váčku, který se časem v zemi rozložil.
Takovéto duhovky vyráběli keltští Bójové, tedy kmen, který žil v Čechách a po němž má země i své latinské jméno, které se pak opakuje i v řadě světových jazyků.
Na území dnešního Rakouska se v dané době – tedy v druhém nebo prvním století před naším letopočtem – nevyráběly. Odborníci z Hornorakouského zemského muzea proto předpokládají, že se tento měšec s duhovkami dostal díky obchodu nejspíš právě z Čech.
Tržní cenu mincí archeologové odhadují na asi 50 tisíc eur, což je asi 1,4 milionu korun. Jejich historická hodnota se však tak snadno vyčíslit nedá.
V každém případě se jedná o hodně výjimečný nález, v Rakousku je to teprve třetí objev mincí z doby před příchodem Římanů.