Projevy antisemitismu na internetu se v roce 2013 zdvojnásobily
Antisemitismus v České republice je v současné době jevem okrajovým, to se však nedá říct o projevech nenávisti k jiným menšinám, zejména k romské, které společnost nepovažuje za stejně odsouzeníhodné. To je jeden ze závěrů Výroční zprávy o projevech antisemitismu v České republice za rok 2013.
Zpráva o projevech antisemitismu v České republice uvádí, že počet fyzických útoků na židovské cíle, ať už se jedná o osoby či majetek, se oproti předchozím letům v zásadě nezměnil – u nás se pravidelně pohybuje v jednotkách. Co však má vzrůstající trend, popisuje Eva Lorencová, první místopředsedkyně Židovské obce v Praze.
„Myslím, že to nejzávažnější je velký nárůst antisemitských projevů na internetu. Tohle je nárůst v podstatě dvojnásobný a je to trend, který jsme zaznamenali už v předešlém roce, takže to není zanedbatelná záležitost.“
Zajímalo mě, jaké osobní zkušenosti s antisemitismem mají přímo Židé. Jakub Šváb to popisuje takto:
„Člověk se s projevy antisemitismu, zvlášť pokud se ke svému židovství nějakým způsobem otevřeněji hlásí, setká asi prakticky každý. Existují projevy antisemitismu, které ani tak nemusí být zamýšleny a které jsou do určité míry zakódovány v určitých částech populace – třeba když jedno dítě nechce dát druhému dítěti ve škole svačinu, tak to dítě mu na to řekne Ty Žide.“
Pan Jakub Šváb však v prosinci 1994 zažil i daleko horší situaci.
„Já jsem se ve svých osmnácti letech stal svědkem antisemitského útoku na Staronovou synagogu. My jsme stáli, myslím, těsně po bohoslužbách v sobotu večer před synagogou s jedním kamarádem a s jednou dámou. A oni prošli kolem a měli nějaké řeči a následně hodili dělbuch. Ta rána byla taková, že se třásla ulice.“
O tom pak Jakub Šváb svědčil v přípravném procesu i u soudu a pachatelé mu začali telefonovat domů na pevnou linku a vyhrožovat jemu i rodičům, aby stáhl žalobu. A tak prožil určitou dobu ve strachu. V současnosti bezprostřední ohrožení své osoby a rodiny nevnímá, ale jsou věci, které ho znejišťují.
„Seznam Židů, veškeré útoky proti Romům, černochům a dalším menšinám – do určité míry se mi zdá, že to přestala být legrace, protože technologie, kterými se to dá vést, jsou stále a stále sofistikovanější.“
Jak situace vypadá v jiných zemích, uvádí Eva Lorencová.
„V těch zemích, kde to je horší, můžeme zaznamenat podstatně větší útoky na osoby nebo na majetek. Jsou to země i blízko nás, jako je Maďarsko, kde tento problém je dosti trvalý. A také ovšem Francie nebo některé severské země, tam je to také kolísavé, není to vždy stejné, ale obecně to poměrně roste.“
Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2013 je k dispozici na stránkách Židovské obce v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.