Pro většinu pravoslavných křesťanů zítra večer začínají Vánoce

5. leden 2013
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Pravoslavní křesťané v mnoha zemích nyní prožívají poslední dny předvánočního půstu a zítra po setmění se vydají do chrámů na večerní bohoslužbu před svátkem Narození Páně. Podle starého juliánského kalendáře totiž 25. prosinec připadá na 7. ledna našeho kalendáře gregoriánského, a tak pravoslavní křesťané v mnoha zemích slaví Vánoce o 13 dní později, než jsme zvyklí. A jak předvánoční a vánoční období prožívají?

Na oslavy Vánoc se pravoslavní křesťané, podobně jako katolíci, připravují postem. Jeho průběh popisuje kněz z chrámu svatého Václava v Litoměřicích Martin Marek Krupica:

„Předvánoční půst se někdy jmenuje půst filipovský, protože začíná na svátek apoštola Filipa a to je 28. listopadu. Trvá tedy od 28. listopadu až do 7. ledna, když přepočítám juliánský kalendář na gregoriánský, a jako každá postní doba by to mělo být období určitého odříkání, nejen co se týče potravin, ale i zábav nebo nevhodné četby atp.“

Pravoslavné sestry v Rumunsku připravují postní jídlo

Co se týče stravy, má půst před Narozením Páně různou intenzitu.

„Během celé postní doby je strava zcela rostlinného původu ve středu a v pátek a poslední týden před svátkem. V těch ostatních dnech ten půst není tak přísný, čili připouští se ryby, nebo vejce nebo mléčné potraviny.“

Půst tedy pomalu končí a vánoční bohoslužby vyvrcholí v pondělí. Podle starobylého obyčeje, že den začíná setměním, začnou však už zítra večer, jak vysvětluje doktor Martin Marek Krupica.

Vánoční ikony v pravoslavném chrámu sv. Václava v Litoměřicích

„Jako každému svátku předchází večerní bohoslužba, která buď může mít formu bdění, že se spojí i s jitřní, anebo se jitřní slouží až ráno a po ní eucharistická liturgie. Tedy ten svátek má slavení od večera do rána a jsou monastýry, jak jsem zažil v Řecku, kde ty bohoslužby trvají devět hodin v kuse, ale to samozřejmě ve farní praxi není reálné – tím spíš, že u nás je v kostelích pěkná zima, což v Řecku nebývá.“

Velmi krásnou až dojemnou částí vánoční liturgie je tzv. velebení. To se zpívá při jitřní bohoslužbě uprostřed chrámu před ikonou Narození Páně, která je slavnostně okuřována kadidlem.

„Megalynarion, staroslověnsky veličanije, je kratinký zpěv, kde se vysloveně zpívá ‚Velebíme, velebíme‘, v případě svátku Kristova narození se velebí narození z Panny Marie, vlastně vtělení člověka – to samé, co je motivem mnoha českých koled.“

Pokud jde o tradiční vánoční pokrmy, bývají v různých zemích odlišné. A jak vypadá vánoční stůl českých pravoslavných křesťanů?

„Že by na to byl nějaký předpis, to se říct nedá, ale bude to běžná tradiční česká kuchyně – pokud si někdo neoškliví kapra, tak jí kapra, pokud má rád jiná jídla, tak jí jiná, protože ten půst už končí, na ten samotný svátek samozřejmě už půst není, takže tam nejsou žádná omezení, takže spíš buď co je národní českou tradicí, anebo co ta která rodina nebo jednotlivá osoba preferuje, co má rád nebo ráda.“

Uzavírá kněz z chrámu svatého Václava v Litoměřicích Martin Marek Krupica.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.