Pro tyhle momenty člověk žije, jásal hrdina Davisova poháru Štěpánek

Opět jste rozhodl finále Davisova poháru a opět v pátém zápase, jaký je to pro vás pocit?

To se dá těžko slovy popsat. Ten tlak byl teď úplně jiný než před rokem v Praze. Tam jsme chtěli vyhrát před domácími fanoušky a hrál jsem se soupeřem, který byl papírově favoritem a já mohl jen překvapit. Tady se ode mne vítězství čekalo a o to těžší to bylo. Navíc na půdě soupeře před jejich publikem, ale naši fanoušci byli opět neuvěřitelní a já si těch vítězství strašně moc vážím, protože pro to člověk celý život dře a trénuje. A vidět rodiče u takových momentů a pak je obejmout, tak mi vždycky proběhne v hlavě, co všechno pro to museli obětovat... To jsou nepopsatelné momenty, pro které člověk žije.

Byl jste před tím dnešním zápasem stejně nervózní jako před rokem proti Španělovi Verdascovi?

Nervózní jsem byl určitě, první dvě hry mi trvalo, než jsem to ze sebe shodil. Jak jsem se dostal do vedení, tak jsem roztáhl křídla a zápasem prošel bez ztráty kytičky. Předvedl jsem naprosto perfektní výkon a jsem za to rád.

Čekal jste, že by Lajović mohl být nakonec tak snadným soupeřem?

Snadné vítězství ve finále Davis Cupu za stavu 2:2 neexistuje. Taktiku, s kterou jsem do toho zápasu šel, jsem naplnil do posledního puntíku a měl zápas pod kontrolou.

Čtěte také

Vyhrát Davisův pohár dvakrát je ojedinělé, jak velké lákadlo je vyhrát potřetí?

Lákadlo to být může, ale my si teď chceme hlavně užít tenhle historický den pro naši zemi, protože jsme jeden z pěti týmů, kterým se v historii povedlo obhájit. Teď se hlavně těšíme na nejbližší dovolenou.

Vladimír Šafařík převzal pohár poté, co byl kapitánem týmu v podstatě jen několik desítek hodin. Dobírali jste si ho nějak?

Určitě vtípky byly. Hned jsme mu říkali, ať okamžitě rezignuje, aby skončil neporažený. Vím, že to pro Vláďu nebylo jednoduché, ale řekli jsme mu, co potřebujeme. Udělal skvělou práci při komunikaci s rozhodčím. Zítra se k nám v Prostějově přidá i kapitán Navrátil a budeme kompletní.