Při prodeji Škody Plzeň se prý uplácelo, stát měl přijít o miliardu. Podle policie je případ promlčený
Policie je podle informací Radiožurnálu po pěti letech prověřování dřívějšího prodeje plzeňské strojírny Škoda přesvědčena, že transakci z roku 2002 provázela korupce ve výši 31 milionů korun a že stát mohl kvůli nízké prodejní ceně za podnik tehdy přijít o 1,15 miliardy korun. Zároveň ale vyšetřovatelé došli k závěru, že případ už je promlčený, a odložili ho. Prodej Škody totiž nebyl privatizací podle zákona, kdy je na trestné činy promlčení lhůta až 20 let.
Akcie a pohledávky zčásti tehdy zkrachovalého podniku totiž prodávala Česká konsolidační agentura (ČKA), nikoliv Fond národního majetku. K promlčení tak došlo už po pěti letech.
Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Ondřej Trčka, který případ dozoroval, nechtěl konkrétní důvody odložení ani informace Radiožurnálu komentovat s tím, že usnesení zatím není pravomocné.
„Došlo k odložení věci. Usnesení bylo vydáno, nebylo zatím doručeno všem dotčeným subjektům. Komentář vydáme až po doručení všem,“ řekl Trčka.
Podle informací Radiožurnálu policie poslala usnesení o odložení čtyřem lidem podezřelým z korupce, u nichž je přesvědčená, že se trestný čin stal, i když je už promlčený. Pátou adresou je ministerstvo financí jako poškozená strana. Resortu totiž jako správci státního majetku měla miliardová škoda vzniknout.
Žalobce Ondřej Trčka nekomentoval ani tyto informace, potvrdil pouze to, že policie obeslala pět subjektů a v celé kauze prověřovala celkem čtyři trestné činy.
„Prověřovaly se trestné činy podvodu, porušování povinností při správě cizího majetku, dále pak přijetí úplatku a podplácení a také legalizace výnosů z trestné činnosti,“ vyjmenoval Trčka.
Úplatek prý poslal Diviš
V případě promlčené korupce je policie přesvědčena, že úplatek 31 milionů korun poslal jednatel švýcarské firmy Appian Machinery Jiří Diviš.
Když si totiž tato firma od státu, respektive ČKA, Škodovku koupila, poslala krátce nato celkem 150 milionů korun jako provizi za poradenství při obchodu na jistou schránku z Britských panenských ostrovů jménem Ashby Commercial a z ní pak doputovalo zmíněných 31 milionů na účty firmy Darios ve Švýcarsku.
Jiří Diviš přes advokátku Karolinu Zelenkovou vzkázal, že rezolutně odmítá tvrzení o jakékoliv korupci. „K celé věci se vyjádří, až se s usnesením detailně seznámí,“ dodala Zelenková.
K účtům Dariosu měli přístup tři Slováci, manažeři firmy Slavia Capital, která byla zároveň poradcem ČKA právě pro prodej Škody a která také Appian i nízkou kupní cenu jen 350 milionů korun za akcie a pohledávky podniku státu doporučila přijmout.
Podle policie bylo přitom 350 milionů korun málo, protože jen na účtech tehdy měla Škodovka údajně miliardy korun, detektivové navíc získali svědectví jednoho zájemce, že byl ochoten dát pouze za jednu z tehdejších dceřiných firem prodávaného holdingu nejméně 1,5 miliardy. Z toho tak policie dopočítala možnou újmu státu na 1 miliardu a 150 milionů korun.
Mluvčí Slavie Capital Peter Benčurik Radiožurnálu řekl, že o usnesení české policie zatím nemá informace a jakmile nějaké získá, vyjádří se.
Policii se naopak nepodařilo vystopovat, k jakým účelům posloužilo zbylých 119 milionů korun z celé provize pro Ashby. Ví jen to, že největší balík, 96 milionů, doputoval přes lichtenštejnskou nadaci Antinari zpět do Česka, a to do skupiny Marila.
Jejím oficiálním majitelem byl podnikatel Jiří Syrovátka, který ale už dříve řekl, že si na peníze nevzpomíná. Policie nicméně zjistila, že peníze byly z firmy vybírány v hotovosti, a nepodařilo se tak zjistit, kde skončily.
Zbylých více než 20 milionů korun odešlo na účty americké firmy Unipro Development, za niž jednal maďarský občan, policie ale nezjistila žádné toky peněz související s transakcí kolem Škody.
Role Martina Romana
Policie se zabývala i rolí bývalého managementu Škody Holding, v jehož čele stál pozdější generální ředitel polostátního kolosu ČEZ Martin Roman.
Kriminalisté měli například podezření, zda nebylo podvodem na státu to, že Roman a jeho muži neuvolnili pro všechny zájemce včetně státu dost informací, jak na tom skutečně Škodovka je – tedy že to s ní zdaleka nebylo tak špatné, jak se tehdy navenek prezentovalo.
Policie však podle dostupných informací narazila na fakt, že stát ani poradce více informací ani nepožadovali, navíc po 14 letech už nelze ověřit, jaké dokumenty tehdy k dispozici byly, nebo ne. Roman vždy jakékoliv pochybení v kauze Škody odmítl.
Otázkou pro policii z hlediska podvodu také bylo, zda management Škody neměl potom z vítězství Appianu Machinery nějaký finanční prospěch a zda nebyli dopředu na společném postupu domluveni.
Už v minulosti MF Dnes také mimochodem zveřejnila dokumenty ze švýcarského vyšetřování propojené kauzy, někdejší divoké privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS), kterou také ovládl Appian.
Když u něj švýcarští policisté dělali domovní prohlídky kvůli dolům, našli dokumenty i ke Škodě. Ukazovaly, že manažeři Škody v čele s Romanem si už před prodejem plzeňské strojírny založili trust na Kajmanských ostrovech a jak se později ukázalo, přes něj a spřízněnou firmu Artwick pak drželi neobvykle vysoké opce na dvě třetiny Škody, jež jim po koupi podniku přiznal Appian Machinery.
Originály dokumentů ohledně finančních a majetkových vztahů mezi manažery, Appianem a Škodou od švýcarské prokuratury však česká policie nezískala. Na žádost právního zástupce majitelů a manažerů strojírny jejich vydání zamítl švýcarský soud. Výsledek vyšetřování podvodu na státu tedy je, že důkazy vůči konkrétním viníkům, ať už manažerům, nebo poradcům, nejsou.
Policie prověřovala i možné pochybení a tedy i trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku někoho ze státních úředníků ČKA či členů tehdejší sociálnědemokratické vlády, v níž byl současný premiér Bohuslav Sobotka ministrem financí. A to z důvodu, že se spokojili s tak nízkou cenou za Škodovku.
Tady ale žádné důkazy o konkrétním pochybení či zodpovědnosti kriminalisté nenašli. Stát se totiž spoléhal na informace od (údajně uplaceného) poradce, ČKA se pak navíc odvolávala na souhlas vlády a ta zase na návrhy od ČKA.
Peníze na Škodu z MUS
Posledním prověřováním trestným činem bylo praní špinavých peněz, které se týkalo lidí z Appianu. Za Škodovku totiž státu zaplatili penězi, které předtím získali díky divoké privatizaci MUS. Koupě Škody pak mohla podle kriminalistů posloužit k praní špinavých peněz z MUS.
Tuto tezi zastávali také prokurátoři ze Švýcarska, kteří postavili manažery Appianu za praní špinavých peněz z dolů v tamních bankách a privatizační podvod před soud. Předloni byli zatím nepravomocně odsouzeni.
Pasáž o praní peněz prostřednictvím Škody ale švýcarský soud zamítl a zprostil je v tomto bodě viny. Protože se proti tomuto bodu nikdo neodvolal, je rozhodnutí pravomocné. Za stejný trestný čin tak nemohou být znovu obviňováni ani v Česku, a policie tak odložila i toto podezření.
Plzeňskou Škodu, která se dnes jmenuje Škoda Transportation, teď vlastní kyperská firma CEIL. Jejími konečnými vlastníky by měli být původní manažeři firmy Tomáš Krsek a Michal Korecký a majitelé Appianu Jiří Diviš a Marek Čmejla. Drobné podíly postupně získali i noví manažeři podniku.
Martin Roman dříve řekl, že veškeré vztahy ve Škodě ukončil v roce 2004, než odešel do ČEZu. Podle jeho slov tak ve firmě nikdy neměl vlastnický podíl, a to ani přímý, ani nepřímý.