Pozůstatky jednoho z nejstarších mlýnů v Evropě najdete na Karlovarsku
V dolní části Jáchymova na Karlovarsku, podél potoka Veseřice, kdysi stávalo několik mlýnů. Mezi nimi vynikal Petrův mlýn, známý také jako Schöfflův mlýn podle posledního majitele.
Mlýnské údolí, jak se tato oblast kdysi nazývala, bylo domovem několika mlýnů. Podle mapy Loketského kraje z roku 1715 se zde nacházelo šest objektů. Vedle Petrova mlýna to byly mlýn na barvy, Panský mlýn, Bretzův mlýn, Maderův mlýn, drátovna a dvě papírny.
Mnoho z těchto mlýnů mělo různé účely. Sloužily jako obilné mlýny pro zásobování moukou, ale také jako mlýny na zpracování rudy. V této oblasti se také nacházely provozy, kde se tavila ruda a dále upravovala. O činnosti svědčí nálezy strusky, torza mlýnských kamenů i zpracovatelské polotovary.
Petrův mlýn byl nejproduktivnějším z celého okolí. Podle dendrochronologického průzkumu byl jeho vznik datován do roku 1532. Kromě mlynářských aktivit sloužil i k vaření piva a měl vlastní pilu.
Po druhé světové válce byl mlýn přestavěn na sklad léků a později na továrnu na zpracování plastů. Dnes z budovy zbylo pouze torzo. Podle historika Vladimíra Kříže může pozůstatky jednoho z nejstarších mlýnů zachránit pouze silný investor, který by v areálu zřídil například muzeum mlýnů.
Související
-
Němý svědek velké slávy: Areál světoznámé rukavičkárny v Abertamech už roky chátrá
Kdysi prosperující podnik, dnes zchátralý areál plný nepořádku a rozpadajících se budov. Bývalá rukavičkárna v Abertamech přitom proslavila malou obec po celém světě.
-
Dům U tří mouřenínů: Od katastrofy po oblíbené útočiště básníka Goetha
Dům cínařů, odkud se rozšířil ničivý požár, později místo, kde s oblibou pobýval básník Goethe. Nahlédněte s námi pod pokličku historie domu U tří mouřenínů.
-
Budova bývalé fary v Jindřichovicích pochází ze 17. století, jejím unikátem je valounová dlažba
Karlovarský kraj skrývá mnoho historických pokladů. Mezi ně patří i budova bývalé fary v Jindřichovicích, která se nachází v blízkosti kostela svatého Martina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.