Písně z táborů smrti

Jaké jsou nejstarší známé romské písně?

30. září 2021
Předchozí díl
Následující díl

Absenci vlastních psaných dějin vyvažovali Romové v minulosti mluveným slovem. Vyprávěli si příběhy, pohádky paramisa, anebo zpívali o svém životě. Stejně tomu bylo i v období 2. světové války, kdy v pracovních a koncentračních táborech písní vyjadřovali svou tragickou zkušenost. Více Zbyněk Andrš, sociální antropolog působící na Univerzitě Pardubice.

„Romové svoje osudy písemně většinou nezaznamenávali. A to ani pokud přežili útrapy a příkoří ve vyhlazovacích táborech během 2. světové války.”

Úlohu historicky kolektivní paměti plnila romská píseň. Existuje proto řada textů, které odráží prožitky v pracovních a koncentračních táborech. Mezi nejznámější patří Cikánský pláč:

„Píseň navazuje na melodii písně Čhajori romani, která byla zachycena před více jak 100 lety Kopernickým, což byl badatel a folklorista v Polské Spiši. Čhajori romani, ale s jinými slovy, sloužila jako píseň, která právě připomínala tragickou minulost.”

Další zapomenutou písní je Denaš, phrala, denaš (utíkej, bratře, utíkej):

„Když jsem v druhé polovině 90.let pobýval dlouhodobě v jedné osadě v Žehře, na Spiši, byl jsem pozván na jednu oslavu. Požádal jsem je tehdy, zda by nemohli zahrát nějakou opravdu nejstarší písničku, jakou si vzpomenou, a Stano Mižigar, zahrál tuto. Zpívá se v ní: „Utíkej, bratře, utíkej, Němci přicházejí. Přicházejí a můžou nás pozabíjet.” V té době už bylo 50 let od konce války, po zážitcích jejich rodičů a prarodičů, kteří v té době ještě žili. Touto cestou se na generaci jejich vnuků přenášela jejich tragická rodová zkušenost.”

Další píseň, kterou si připomeneme, zpívali Romové na Slovensku během fungování Slovenského státu v letech 1939 až 1945:

Andre karčma gejľom je prastará žalostná píseň, ve které se zpívá: „Přišel jsem do krčmi dát si pivo, ještě jsem ho nedopil a už jsem dostal dvě facky.” Odráží se v ní zkušenost Romů v době Slovenského státu, kdy vstoupily v platnost diskriminační zákony. Romové nemohli jezdit vlakem, autobusem, nemohli si dojít do nejbližšího města nakoupit, nemohli do hospody. A někteří jejich spoluobčané, zejména pak příslušníci Hlinkovi gardy, této situace zneužívali a Romy na potkání bili a různým způsobem je perzekuovali.”

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?