Jaké jsou nejstarší známé romské písně?

„Romové svoje osudy písemně většinou nezaznamenávali. A to ani pokud přežili útrapy a příkoří ve vyhlazovacích táborech během 2. světové války.”

Úlohu historicky kolektivní paměti plnila romská píseň. Existuje proto řada textů, které odráží prožitky v pracovních a koncentračních táborech. Mezi nejznámější patří Cikánský pláč:

„Píseň navazuje na melodii písně Čhajori romani, která byla zachycena před více jak 100 lety Kopernickým, což byl badatel a folklorista v Polské Spiši. Čhajori romani, ale s jinými slovy, sloužila jako píseň, která právě připomínala tragickou minulost.”

Další zapomenutou písní je Denaš, phrala, denaš (utíkej, bratře, utíkej):

„Když jsem v druhé polovině 90.let pobýval dlouhodobě v jedné osadě v Žehře, na Spiši, byl jsem pozván na jednu oslavu. Požádal jsem je tehdy, zda by nemohli zahrát nějakou opravdu nejstarší písničku, jakou si vzpomenou, a Stano Mižigar, zahrál tuto. Zpívá se v ní: „Utíkej, bratře, utíkej, Němci přicházejí. Přicházejí a můžou nás pozabíjet.” V té době už bylo 50 let od konce války, po zážitcích jejich rodičů a prarodičů, kteří v té době ještě žili. Touto cestou se na generaci jejich vnuků přenášela jejich tragická rodová zkušenost.”

Další píseň, kterou si připomeneme, zpívali Romové na Slovensku během fungování Slovenského státu v letech 1939 až 1945:

„Andre karčma gejľom je prastará žalostná píseň, ve které se zpívá: „Přišel jsem do krčmi dát si pivo, ještě jsem ho nedopil a už jsem dostal dvě facky.” Odráží se v ní zkušenost Romů v době Slovenského státu, kdy vstoupily v platnost diskriminační zákony. Romové nemohli jezdit vlakem, autobusem, nemohli si dojít do nejbližšího města nakoupit, nemohli do hospody. A někteří jejich spoluobčané, zejména pak příslušníci Hlinkovi gardy, této situace zneužívali a Romy na potkání bili a různým způsobem je perzekuovali.”