Pesto z bršlice kozí nohy
Bršlice je bylinka, kterou většina z nás považuje za obyčejný plevel. Ani já jsem donedávna netušila, že hojně rozšířená rostlina po všech loukách, podél cest, na zahradě mezi plevelem, zkrátka opravdu úplně všude, se dá využít na nespočet způsobů v kuchyni!
Má vysoký obsah vitamínu C a dává se proto například do salátů, ale i do polévek. Já jsem ochutnala už dříve pomazánku z bršlice, ale můj poslední úlovek bylo bylinkové pesto právě z bršlice, které vyrobila Jana Pokorná z Kostelce u Jihlavy.
mísa bršlice (více než polovina celkového množství)
panenský olivový olej
slunečnicový olej
česnek
sůl
„Pesto z bršlice dělám stejně jako všechna ostatní pesta. Od tradičního pesta se liší tím, že v něm nejsou oříšky ani sýr. Oleje jsou v něm dva, používám olivový a slunečnicový za studena lisovaný, česnek a sůl. Je to hlavně proto, aby ty bylinky vynikly, aby jich tam bylo co nejvíce.
Bršlice je nejlepší a nejsilnější zjara, ještě než jde do květu, ideálně se nasbírá v čisté přírodě. Rozmačkat se může v tloučku, pokud dělám větší množství, tak ji můžu jemně namixovat, ale opravdu jen několik vteřin, protože je to jemná bylinka, aby se příliš nerozbila.
Pak už se tam přidají jen ty ostatní přísady a je to hotovo,“ usmívá se autorka receptu, která pesto používá například na chléb s tvarohem.
Jinak je klasické pesto omáčka na těstoviny, na níž je skvělé, že vám stačí opravdu jen jedna lžíce, kterou promícháte uvařené těstoviny a dál je oběd bez práce. No, možná ještě nahoru postrouhat sýr a je to. Vědomí, že stejně vynikající pesto se dá vyrobit i z plevele, který roste všude kolem, je přece velká radost!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
