Péče o ohrožené děti projde výraznou legislativní změnou. Plánuje se i zřízení postu dětského ombudsmana

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na osvojení dítěte se v Česku čeká dlouho. Hodně záleží také na samotných rodičích, kteří mají často odlišné představy. (ilustrační foto)

Do 30. června předloží Rada vlády ČR ve spolupráci s Výborem pro práva dítěte Vládě ČR soubor opatření k řešení nepříznivých životních podmínek ohrožených dětí.

Na předložení návrhu spolupracuje také Klára Chábová z Nadačního fondu Krok domů, která je novou členkou výboru. Do funkce ji jmenovala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková. Jaký návrh opatření chystá předložit?

Předsedkyně neziskové organizace Mimo domov, která dětem z dětských domovů pomáhá, Klára Chábová

„Hodně intenzivně přemýšlíme o tom, jak zařadit do všech strategických dokumentů, které nyní vycházejí z ministerstva školství nebo ministerstva práce a sociálních věcí, cílovou skupinu „mladí dospělí“, která stále není zohledňována. Ve strategických dokumentech stále chybí její popis, její potřeby. Týká se to tedy dětí od 16, příp. od 17 let, které vyrůstají v pobytových zařízeních a čeká je odchod do dospělého života.“

„Věřím, že tuto cílovou skupinu „mladí dospělí“ dostaneme i do projektů, kterými se bude zabývat nový dětský ombudsman.“

Simon Slanina, člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, se rozhodl otevřít téma ohrožených dětí přímo na zasedání Rady vlády:

„Už to bylo opravdu potřeba. Dětské agendě se Rada téměř nevěnovala. My stínujeme poměrně širokou agendu, takže se ani není čemu divit. Je toho opravdu hodně.“

„Právní řád je ústavní péčí částečně protkán. Právní instrumenty a instituty nejsou dotažené tak, aby byly mnohdy v souladu třeba s Listinou základních práv a svobod. Tedy byla by potřeba celoprávní revize.“

Nový dětský ombudsman

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Vedle návrhu opatření k řešení nepříznivých životních podmínek ohrožených dětí proběhla mimo jiné začátkem června tisková konference, na které došlo k představení nového zákona o ochránci práv dětí. O zákoně, který by měl zakotvit post dětského ombudsmana do českého práva, řekl 1. června (Mezinárodní den dětí) na tiskové konferenci pro Českou televizi premiér Andrej Babiš:

„Skoro 20 let se u nás vede diskuze o potřebnosti či nepotřebnosti zvláštního orgánu určeného pro podporu a ochranu práv dětí. Myslím si, že české děti si takovou speciální institucí, která se jim bude plně věnovat, zaslouží. Já návrh podporuji.“

Na konferenci mimo jiné zaznělo, že dětským ombudsmanem by měl být mladší člověk, který se minimálně pět let věnoval problematice dětí. Podle zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové by kandidáta měla volit sněmovna na základě návrhu Senátu a prezidenta Miloše Zemana.

Změny čekají i kojenecké ústavy

Helena Válková

Válková zároveň považuje za důležité zaměřit se i na dosavadní fungování kojeneckých ústavů. O tom, jaké změny se ohledně kojeneckých ústavu v nejbližší době plánují, se podělila telefonicky:

„Výraznější posun se nyní podaří v oblasti legislativní úpravy, tedy například u kojeneckých ústavů, které se budou transformovat. Omezila by se tím ústavní péče, která se zaměří jen na malé děti, které potřebuji intenzivní zdravotní péči a kterou by nemohla zajistit specializovaná oddělení nemocnic. V budoucnosti by se neměly umísťovat kojenci z důvodů sociálních, kvůli podezření na týrání v rodině, náhlé ztráty rodiče, apod. Místo kojeneckého ústavu pro ně budou fungovat jiná centra, která budou pracovat spíše na bázi poskytování ambulantní péče a přípravy těchto malých dětí na to, aby byly co nejdříve umístěny do náhradní rodinné péče.“

Oproti jiným evropským zemím včetně Slovenska současný právní stav v České republice neodpovídá moderním trendům péče o ohrožené děti. Chybí například psychologická a psychiatrická péče.