Pavel Horváth se během kariéry musel hlídat, rozloučí se v Plzni

„Musím se hlídat, ale že bych měl fóbii z toho, že mám o dvě, tři, nebo pět kilo víc, to ne. Nebo že kdybych zhubnul, tak bych hrál za Manchester United. Jsem spokojený s tím, jak vypadám,“ nedělá si Pavel Horváth těžkou hlavu s tím, že nemá postavu katalogového atleta.

Diváci se na ni těšili a soupeři se báli chvíle, kdy Pavel Horváth vymyslí něco naprosto nečekaného, ale úžasně přesného a účinného. Obvykle byl nejrychlejším fotbalistou na hřišti, aniž by se zbytečně vysiloval sprintováním. Stačilo mu zapojit mozek a levačku.

Kromě fotbalu má řeznický učeň, který zběhl k fotbalu, rád i dobré jídlo. Odlišné světy dokázal propojit a nemusel při tom zrovna porušovat životosprávu. Jednou si zapomněl do špaget přidat tuňáka, kterým si chtěl zpestřit předzápasové jídlo, Plzeň následné utkání vyhrála a z konzervy se stal týmový talisman.

„Od té doby ho vozím. Je omlácený, ale furt drží, jako my. Je tam ještě hodně, do konce kariéry mi to stačí,“ usmívá se.

Možná se při exhibici od 18 hodin ve Štruncových sadech diváci dozvědí, jestli tahle šest let stará tuňáková konzerva skutečně vydržela a nosila štěstí až do dnešního dne, kdy Horváthova kariéra skončí. Tedy měla by, na ligovém galavečeru veterán vtipkoval, jak dnes v Plzni všechny překvapí, až řekne, že si kariéru ještě o rok prodlužuje.

"Tak my už musíme jít pít jinam," rozloučil se s publikem Pavel Horváth. pic.twitter.com/NBRlEKv0xx

— FC Viktoria Plzeň (@fcviktorkaplzen) 31. květen 2015