Papež na tři dny navštíví komunistickou Kubu

Na jedné straně příslib uvolnění, na straně druhé je to vlna zatýkání a zesílení represí před papežovým příjezdem. Část opozice dokonce považuje jeho cestu za „legitimizaci“ komunistického režimu.

Jan Pavel II. přijel na Kubu v roce 1998. Tato vůbec první papežská návštěva v historii Kuby podle historika Jaroslava Šebka s řadou věcí opravdu pohnula:

„Například po mnoha desetiletích mohli Kubánci slavit Vánoce a ta návštěva skutečně zůstala v paměti Kubánců určitě až do současnosti.“

Fidel Castro tehdy také propustil téměř 200 politických vězňů. Václav Malý však říká, že líbánky s katolickou církví netrvaly dlouho:

„Já když jsem tam byl v roce 2003, tak nastalo období tzv. odpapežštění Kuby, protože lidé se nadchli, čekali uvolnění režimu a najednou zase přišel ten tvrdý režim, tvrdé zásahy a potlačování i církevních aktivit.“

Navíc je pozice Benedikta XVI. dnes mnohem složitější, připomíná Jaroslav Šebek.

„Teď už se od něj očekávají i nějaké konkrétní věci, konkrétní výsledky a nakonec se pozornost soustředí právě i na to, s kým se setká a s kým se nesetká. To u Jana Pavla tak důležitou roli nehrálo. V současné době se často hovoří o tom, že ta diplomatická stránka některých kroků nebyla dobře připravena, že to souvisí i s napjatou situací ve státním sekretariátu, ale právě ta diplomatická stránka návštěvy bude hrát také velmi důležitou roli.“

Papež se prý možná sejde i s Raúlem Castrem, ale o schůzce s opozicí, ani tou katolickou, se zatím nehovoří.

„Já jsem trochu zneklidněn. Obhájci lidských práv jsou sledováni, hlídáni, zadržováni. Benedikt XVI. by toto měl velmi citlivě vnímat a nesoustředit se pouze na vlastní povzbuzení ve víře, ale zmínit také otázku lidských práv. Tady si kladu otazník, zda-li se to stane, protože ta návštěva především, buďme upřímní, je reklamou pro Raúla Castra. Já to řeknu velmi tvrdě: využívá katolickou církev, protože si je vědom, že jedině tato instituce v případě, kdy by se měl režim změnit, bude volat, aby nedošlo k násilí. Ti lidé jsou ponižování po tři generace a samozřejmě nikdo neví, co by se stalo, kdyby se uvolnily šrouby. To není nějaký respekt vůči instituci katolické církve, ale pouze politický kalkul.“

Václav Malý v tomto týdnu v otevřeném dopise Raúla Castra vyzval, aby propustil politické vězně. „Zásahy policejních orgánů v posledních dnech znevěrohodňují Vaše pozvání nejvyššího představitele katolické církve,“ píše.

Kubánští biskupové se podle něj k režimu staví různě:

„Podle posledních zpráv, které mám z důvěryhodných zdrojů, tak i mezi hierarchií je určitý rozdíl, i když to nedávají znát. Samozřejmě se lavíruje. Vůči disidentům, s některými jsem se na Kubě osobně setkal, byl postoj některých katolických představitelů velmi zdráhavý, podobně jako kdysi byl kardinála Tomáška vůči Chartě 77. Ten se ovšem postupem času měnil, na Kubě, jak vím, ti nejdůležitější představitelé zatím tento postoj nezměnili. Přeji si uvolnění, ale nejen pro církev, ale pro celé obyvatelstvo. A to by měl také zdůraznit Benedikt XVI.“