Ozvěny dne - zprávy 4. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Rakouský prezident Heinz Fischer napadl takzvané Benešovy dekrety. České ministerstvo zahraničí je ale považuje za uzavřenou věc.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí:
To je minimálně pro nás uzavřená od doby vstupu do Evropské unie, kdy byla zkoumána kompatibilita našeho zákonodárství, včetně těch zmiňovaných prezidentských dekretů.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Německá vláda se bude zabývat údajnou šikanou českých řidičů v pohraničí. Podle ministra Westerwelle Němci Čechy diskriminovat nechtějí.

osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Jan BUMBA, moderátor:
Postup obhájce, který nevzal v potaz amnestie při obhajobě komunistické prokurátorky BrožovéPolednové prošetří advokátní komora. Sám Vladimír Kovář chybu odmítá.

Vladimír KOVÁŘ, advokát:
/Nesrozumitelné/ nebo státní zastupitelství.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra nás čeká převážně proměnlivá oblačnost, místy sněhové přeháňky, teploty jen minus 4 stupně až nula.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Jana Lejpová a Jan Bumba.

Rakouský prezident Heinz Fischer napadl takzvané Benešovy dekrety

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Rakouský prezident Heinz Fischer kritizoval Benešovy dekrety. Podle něj způsobily hluboké bezpráví. Fischer je kritizoval v dopise adresovaném sjezdu sudetských Němců ve Vídni a kritika je to nezvykle ostrá. České ministerstvo zahraničí ale zůstává v klidu. Benešovy dekrety jsou podle něj uzavřená záležitost.

Vojtěch BERGER, redaktor:
Fischerova kritika dekretů přichází jen pár týdnů před prezidentskými volbami. Heinz Fischer v nich bude usilovat o druhý mandát v řadě a cestu k němu by mu mohla zkomplikovat jen protikandidátka ze Strany svobodných Barbara Rosenkranzová. Právě Svobodní Benešovy dekrety tradičně kritizují a Fischer se jim teď nejspíš snaží sebrat tradiční téma a získat bodu u voličů, kteří prezidenta v přímé volbě vybírají. Podle českého ministra zahraničí Jana Kohouta jsou Benešovy dekrety dávno uzavřená záležitost.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí:
To je minimálně pro nás uzavřená od doby vstupu do Evropské unie, kdy byla zkoumána kompatibilita našeho zákonodárství, včetně těch zmiňovaných prezidentských dekretů s evropským právem a bylo konstatováno, že není v kolizi, takže je věc pro nás skutečně uzavřená.

Vojtěch BERGER, redaktor:
Úřad rakouského prezidenta nechtěl pro Český rozhlas Fischerovy výroky nějak komentovat. Vojtěch Berger, Radiožurnál.

Německá vláda se bude zabývat údajnou šikanou českých řidičů při policejního kontrolách

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Německá vláda se bude zabývat údajnou šikanou českých řidičů při policejního kontrolách v německém pohraničí. V Berlíně to slíbil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Otázku nadnesl při jednání jeho český protějšek Jan Kohout.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Dvojice Kohout Westerwelle se shodla v názoru, že takzvané /nesrozumitelné/ pátrání není porušením doslovného znění schengenské dohody. Podle šéfa české diplomacie ale chování policistů může být v rozporu s duchem dohody.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí:
Jsou určité případy, kdy jsou oprávněné obavy, že byla narušena, řekněme, lidská důstojnost na lidi, kteří jsou kontrolováni, že byla zraněna jejich lidská důstojnost a jejich city.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Jan Kohout předal Guidu Westerwellemu konkrétní případ řidiče, který musel policistům odevzdat vzorek moči v příkopě u hlavního silničního tahu.

Guido WESTERWELLE, německý ministr zahraničí:
Budu se těmto kauzám samozřejmě věnovat, ani v náznaku nemyslíme na diskriminaci občanů báječné české země. Jsme spřátelené státy, uděláme všechno proto, aby už nevznikal dojem, že zde dochází k šikaně.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Slíbil ministr Westerwelle. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Advokátní komora chce prověřit postup obhájce Ludmily BrožovéPolednové

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Advokátní komora chce prověřit postup obhájce bývalé komunistické prokurátorky Ludmily BrožovéPolednové. Má přezkoumat, jestli nezanedbal povinnost advokáta hájit práva své klientky. Nenavrhl totiž snížení trestu pro Polednovou s ohledem na několik amnestií, které by mohly její čas strávený za mřížemi výrazně zkrátit. Na tuto možnost upozornila až Kancelář prezidenta republiky a hradecký krajský soud ji zatím nepravomocně dal zapravdu.

Martin DRTINA, redaktor:
Advokát Polednové Vladimír Kovář se brání tím, že rozsudek napadl jako celek, a proto amnestování části trestu nenavrhoval.

Vladimír KOVÁŘ, advokát:
Nebyl důvod, abych já se s tím zabýval, mě zajímalo to, aby soud projednával důkazy, který jsem navrhnul a soud je neprojednával důkazy, soud udělal rozhodnutí, aniž by k tomu přiřadil skutkovou podstatu trestního činu, proto taky ten rozsudek je napadán u všech soudů, který tady byly projednávány, proto se to taky dalo do Štrasburku.

Martin DRTINA, redaktor:
Stavovská organizace obhájců případ přezkoumá. Před ukvapenými závěry ale varuje Iva Chaloupková z Advokátní komory.

Iva CHALOUPKOVÁ, Advokátní komora:
Někdy se může stát, že klient přímo advokátovi zakáže některé skutečnosti v řízení uplatnit.

Martin DRTINA, redaktor:
Zkoumat důkazy ve prospěch i neprospěch obžalovaných má za povinnost v první řadě soud a státní zástupce. V proběhlých řízeních s Polednovou se ale justice okolnostmi možné amnestie nezabývala. Martin Drtina, Radiožurnál.

Firmy a subjekty u České správy sociálního zabezpečení pravděpodobně neuspějí

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Firmy a subjekty, které chtějí kvůli chybě v zákoně vrátit sociální pojištění za první polovinu roku 2007, u České správy sociálního zabezpečení pravděpodobně neuspějí. Podle ministerstva práce požadavek zamítne. Reaguje tak na verdikt Nejvyššího správního soudu, který nesouhlasil s rozhodnutím, že výši sociálního pojištění neměly firmy jak vypočítat.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Okresní správy sociálního zabezpečení mají na stolech víc než 7 tisíc žádostí o vrácení sociálního pojištění od firem, obcí i měst. Postupně je zamítnou. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky se pak firmy mohou obracet na soudy, podle něj bylo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu průlomové.

Petr ŠIMERKA, ministr práce a sociálních věcí:
Už vůbec nemám obavu o další vývoj i v těch věcech dalších, protože to odůvodnění má obecnou platnost.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Hospodářská komora tak dává podle člena představenstva Stanislava Sedláčka podnikatelům, kteří už žádosti podali, doporučení.

Stanislav SEDLÁČEK, člen Hospodářské komory:
Aby zvážili, zda nechat nebo nenechat dojít své žádosti až do fáze zamítnutí a tím si nezavřít dveře pro případné další variantní řešení, variantní vývoj této kauzy.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Subjekty chtějí vrátit víc než 17 miliard korun. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Generální ředitel Povodí Vltavy Jan Slanec v pondělí končí ve své funkci

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Generální ředitel Povodí Vltavy Jan Slanec v pondělí končí ve své funkci. Kvůli nedostatkům při přípravě protipovodňových opatření ho odvolal ministr zemědělství Jakub Šebesta. Státní podnik dočasně povede statutární zástupce Petr Kubala, který dosud řídil správu povodí. Ministerstvo očekává od nového vedení podniku vyšší kvalitu práce.

Situace Romů v Česku se zhoršuje

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Situace Romů v Česku se zhoršuje. Tvrdí to vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Kvůli diskriminaci Romů negativně hodnotí také Slovensko a Itálii. Zatímco Evropská unie a některé evropské vlády se snaží postavení Romů ve společnosti zlepšit, v jiných zemí se podle komisařky jejich situace zhoršuje. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb tvrdí, že jediný problém je v oblasti bydlení a zaměstnanosti a za ty může ekonomická krize.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Máme antidiskriminační legislativu, máme antidiskriminační zákon. Extremismus byl utlumen od dob Vítkova. A /nesrozumitelné/ jsme nezaznamenali žádný další větší útok. Segregace ve školství nepostupuje a pokud se objeví ojedinělý případ, tak to hned řešíme. Myslím si, že ten výrok není na místě.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Podle Kumara Vishwanathana z občanského sdružení Vzájemné soužití se střídají období, kdy je situace Romů horší a lepší. V současné době je podle něj postavení Romů špatné. Zároveň ale vidí naději na zlepšení.

Před Evropským soudem pro lidská práva začalo slyšení v případu ropného koncernu Jukos

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Před Evropským soudem pro lidská práva začalo první slyšení v případu ropného koncernu Jukos. Došlo k tomu až po několika odkladech. Jukos, který vedl v současnosti věznění Michail Chodorkovskij, v roce 2006 pod finančním tlakem státu zbankrotoval. Někdejší spoluvlastníci koncernu a právníci Chodorkovského se obrátili na soud ve Štrasburku s argumentem, že Jukos byl zlikvidován nezákonně a požadují od ruského státu odškodnění ve výši 98 miliard dolarů. O Jukosu budeme mluvit v publicistické části podrobněji, a to se zpravodajkou Českého rozhlasu v Moskvě Lenkou Kabrhelovou.

5 až 12 let vězení, takový trest dostali čtyři členové islamistické skupiny

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
5 až 12 let vězení, takový trest dostali čtyři členové islamistické skupiny, kteří plánovali v roce 2007 útoky na americké vojáky v Německu. Rozhodl o tom vrchní Zemský soud v Düsseldorfu. Všichni obžalovaní se k přípravě teroristických činů už dříve přiznali s tím, že jejich cílem měli být američtí vojáci v několika německých městech a na americké letecké základně Rammstein na jihozápadě země.

Beznadějnou léčbu je třeba ukončit

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Beznadějnou léčbu je třeba ukončit. Průlomový dokument České lékařské komory platí ode dneška a ředitelé velkých nemocnic ho většinou vítají. Doporučení se týká pacientů, kteří jsou na prahu smrti a jejich nemoc se nedá vyléčit. Několik jich má také pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Její ředitel Marek Zeman říká, že na podobné doporučené zdravotníci čekali několik let.

Marek ZEMAN, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Pomůže nám v tom, že víceméně legitimizuje situaci, kdy pacient je skutečně v těžkém stavu nevyléčitelně nemocný, prognóza beznadějná a léčba /nesrozumitelné/ utrpení. Může nám ho převést na vlastně takzvanou banální terapii a tu léčbu vlastně velice zjednodušit.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
S tímto doporučením České lékařské komory nesouhlasí Svaz pacientů. O odpojení nevyléčitelně nemocného od přístrojů rozhodují vedoucí ošetřující lékaři. Může ale přibývat konfliktů mezi nimi a rodinou nemocného. Říká viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek.

Josef MRÁZEK, viceprezident Svazu pacientů:
Zůstanou tady ti pozůstalí a určité trauma spočívající v tom, že možná se neudělalo všecko, co se udělat mělo. Ono totiž ta hranice mezi tou intenzivní léčbou a tou paliativní léčbou by neměla být až tak ostrá, protože pořád by se mělo to řešit z hlediska toho pacienta, aby se pro něj dělalo to optimum.

Výstava Františka Skály

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Do pražské Galerie Navrátil se ode dneška můžete vydat na novou výstavu Františka Skály. Přední český výtvarník, který založil skupinu Tvrdohlavý a patřil mimo jiné i k divadlu Sklep, zde vystavuje instalace pod názvem Zájmová činnost. Jde o tu část tvorbu, kde se skála zabývá zkoumáním jevů a vlastností materiálů, a to bez ohledu na to, jestli se skutečně vytváří umění. Jak sám Radiožurnálu řekl, výstava by se mohla klidně jmenovat i Co se mi líbí.

František SKÁLA, český výtvarník:
Je to výstava o výsledcích pozorování a taky o neutuchající /nesrozumitelné/ technologiemi božského i ďábelského díla. A jsou to některá díla, která jsem přímo sice nevytvořil, ale považuji je za nutné ukázat. Malířský vzorník z minulého století od neznámého tvůrce, sbírka vizuální erotické poezie a další.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte mimo jiné dále? Proč rakouský prezident znovu nastoluje téma Benešových dekretů a jak by měla reagovat česká strana? A mohou bývalí akcionáři Jukosu vysoudit na Rusku desítky miliard dolarů?

Proč rakouský prezident znovu nastoluje téma Benešových dekretů

Jan BUMBA, moderátor:
Takzvané Benešovy dekrety podle oficiálních stanovisek zainteresovaných zemí vyhasly a nelze o ně opírat majetkové nároky sudetských Němců odsunutých z poválečného Československa. Čas od času se ale dekrety vracejí na scénu, naposledy loni, když si kvůli nim prezident Václav Klaus před ratifikací Lisabonské smlouvy vymohl pro Česko výjimku ze smlouvy, odmítnutí Charty lidských práv a svobod. A dnes se této věci dotkl rakouský prezident Heinz Fischer, když poselství sudetoněmeckému landsmanšaftu označil dekrety za projev vážného bezpráví. A vzkázal, že Klausův loňský zásah nehraje v tomto ohledu žádnou roli. Po telefonu zdravím Roberta Schustera, odborníka na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů. Dobrý večer.

Robert SCHUSTER, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč myslíte, že rakouský prezident znovu vytahuje takzvané Benešovy dekrety?

Robert SCHUSTER, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů:
Já si myslím, že to vyjádření Heinze Fischera není možné nevidět v kontextu blížících se prezidentských voleb v Rakousku, jejichž první kolo proběhne koncem dubna. A Heinz Fischer, který byl dlouho dobu jediným kandidátem, chce být už znovuzvolený a snaží se podle mého názoru mobilizovat tímto prostě voliče, kteří by /nesrozumitelné/ okolnosti svýho, jako sociálního demokrata, nevolili.

Jan BUMBA, moderátor:
Fischerovu protikandidátkou v nadcházejících volbách bude Barbara Rosenkranzová, kterou podporuje kontroverzní Strana svobodných, ta je někdy označovaná za krajněpravicovou, takže myslíte, že to je snaha pana Fischera i sebrat nějaké hlasy od lidí, kteří by mohli volit svobodné?

Robert SCHUSTER, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů:
Ano, já si myslím, že je třeba taky vidět ten kontext, já se přiznám, že nevím úplně přesně, kdy vznikla ta zdravice Heinze Fischera, rakouské odnože sudetoněmeckého krajinského sdružení, protože ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslím, že, promiňte, prosím, že vám skáču do řeči, ale myslím, že na internetových stránkách krajanského sdružení byla zveřejněna dnes?

Robert SCHUSTER, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů:
Ano, dnes, to znamená, že /nesrozumitelné/ nějakého data bude starší, zatímco nominace paní Rosenkranzové je vlastně stará několik dní, ona byla nominována oficiálně začátkem tohoto týdne, takže já tady vidím určitou prostě časovou souvislost, protože Barbara Rosenkranzová pochopitelně pro voliče, jímž je téma vyhnání sudetských Němců, pro něž je to nějakým způsobem důležité v případě mobilizující, tak pro ně samozřejmě je tou první volbou někdo jako Barbara Rosenkranzová. Když jste zmínil o tom, že je členkou pravice populistické Strany svobodných, a to je právě jejich témat, to byla strana, která v minulosti vždycky v podstatě to téma Benešových dekretů vytahovala, podmiňovala tím například i souhlas se vstupem České republiky do Evropské unie a tak dále. Takže ona je vlastně pro tyto voliče první volbou.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké vlastně jsou cíle a záměry sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku?

Robert SCHUSTER, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů:
Tak já si myslím, že hlavně jde o to vždycky nějakým způsobem nezapadnout do určitého nebo do zapomenutí dávat o sobě slyšet, je zajímavé, že třeba krajanské sdružení v Rakousku se začalo v posledních několika letech docela výrazně radikalizovat, to souvisí s příchodem pana /nesrozumitelné/, což byl mimochodem kdysi vysoce postavený komunální politik právě za Stranu svobodných, který přišel do čela toho krajanského sdružení v Rakousku a do té doby vlastně tam přichází daleko třeba radikálnější názory postoje, než na jaké jsme třeba bývali zvyklí v 90. letech, když přicházeli z Mnichova.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to politicky vlivná skupina v rámci Rakouska?

Robert SCHUSTER, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů:
Víte co, nesmíme zapomenout, že sice formálně fyzicky těch lidí, kteří jsou členy krajanského sdružení v Rakousku, je méně, než třeba v Německu, nicméně, když se konají například jejich tradiční setkání s /nesrozumitelné/, tak se v podstatě nestane, že by žádná z rakouských parlamentních stran neposlala na toto shromáždění nějakou zdravici, včetně Zelených, to znamená, strany, která by třeba v Německu nikdy něco takového neudělala nebo by se jenom velmi, velmi zdráhala, takže to ukazuje, že přece jenom i strany, které za normálních okolností nemají s tímto, s tímto světem nic společného, odmítají to relativně kategoricky, tak přece jenom i ony jakoby vidí určitou důležitost, přikládají k tomu určitý význam a minimálně tím, že potom pošlou takovouto zdravici.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Schustere, jak si vykládáte tu zmínku prezidenta Fischera, že loňská intervence Václava Klause, který chtěl onu pojistku proti možnému dopadu Lisabonské smlouvy, že nemá žádný vliv na Benešovy dekrety, dá se to vyložit i tak, že podle prezidenta Fischera si můžou Rakušané postižení poválečnými sankcemi stále dělat nějaké nároky na odškodnění?

Robert SCHUSTER, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů:
Víte co, já si myslím, že to přesně zapadá do toho kontextu těch určitých metafor, kterými se konfrontování, pokud jde o českoněmecké, českorakouské vztahy a ty aspekty minulosti de facto od 90. let, to znamená, že je to určité neporozumění vzájemné si. To vlastně, o co šlo prezidentu Klausovi, je udělat jakousi, řekněme, právní pojistku, dostat jí do té Lisabonské smlouvy, s tou výjimkou z Charty základních práv a svobod, což je vlastně určitý, řekněme, právnický, řekněme, právnický postup, nicméně to, co vlastně teďka jakoby Heinz Fischer podle mého názoru, na co míří, je spíš určitá záležitost morálky spravedlnosti, což je samozřejmě, jsou kategorie, které jsou velmi těžko uchopitelné a ony se nedají nikdy úplně stoprocentně promítnout do jakýkoliv právnických textů nebo textů s právní relevancí, jako je třeba Lisabonská smlouva.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vám děkuji za rozhovor. Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů. Na telefonu je nyní europoslanec za ČSSD Jiří Havel. Dobrý večer.

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/:
Dobrý večer z Bruselu.

Jan BUMBA, moderátor:
A také jeho kolega z ODS Hynek Fajmon. Dobrý večer i vám.

Hynek FAJMON, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, jak hodnotíte vystoupení rakouského prezidenta Fischera, který své stanovisko adresoval, jak jsme teď říkali, sudetoněmeckému landsmanšaftu v Rakousku, pane Havle?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/:
Já myslím, že to bylo řečeno, pan prezident má před volbami a chce nenechat nic náhodě. Chce prostě oslovit i tuto skupinu. A myslím, že se mu to povedlo. Spojil vlastně dvě věci, které budou znamenat pro něj kladný zásah, to znamená, že oslovil tuto skupinu a zároveň tedy se dotkl českého prezidenta Klause, který je pro většinu rakouských voličů velmi nepopulární osobou. Takže z tohoto hlediska /nesrozumitelné/ politického je nutno říci, že pan prezident bodoval.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Fajmone, vidíte to také jako čistě domácí, navíc předvolební vyjádření?

Hynek FAJMON, europoslanec /ODS/:
Tak já jsem velmi překvapen tím, co říká kolega Havel a že se nepostavil vůbec na ochranu českých zájmů a podporuje svého sociálnědemokratického soudruha z Rakouska, prostě to vyjádření rakouského prezidenta je nepřijatelné. A česká diplomacie se musí ... i česká politika se proti tomu musí postavit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak by se podle vás měla česká diplomacie a česká politika obecně proti tomuto výroku postavit nebo ohradit, pane Fajmone.

Hynek FAJMON, europoslanec /ODS/:
Tak určitě je to věc, na kterou pan ministr zahraničí zareagovat předvoláním rakouského velvyslance a tlumočit mu protest proti tomu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Havle, myslíte, že by byla na místě nějaká ostřejší reakce nebo byste nad tím mávl rukou?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/:
Tuhle tu reakci přece Heinz Fischer potřebuje. Přesně to, co chce, aby se ozvalo od českého ministra zahraničí a pokud možno od prezidenta Klause. Tomu v těch volbách pomůže vůbec nejlíp.

Jan BUMBA, moderátor:
Prezident Klaus řekl, že ho mrzí zneužívání bolavých témat minulosti v předvolební kampani, nebylo to opravdu, pane Havle, poněkud nešťastné nebo nediplomatické od prezidenta Fischera, když vytáhl tuto kartu?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/:
Prezident Fischer akorát odvrátil ránu, kterou dal Václav Klaus a to, co je na tom nejhorší, ten jeho výrok je formálně právně zcela přesný protože aktivita prezidenta Klause v žádných nárocích, pokud by byly /nesrozumitelné/ samozřejmě vůbec nebrání, ty nároky vzneseny být samozřejmě mohou, protože Lisabonská smlouva žádnou pojistku zatím v sobě tedy neobsahuje. Že i z hlediska formálně právního tam můžete najít to, že ten útok je naprosto přesně tedy vypočítaný a naprosto přesně je vypočítaný cíl a zároveň je vypočítáno to, že se požaduje /nesrozumitelné/ reakce z české strany.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Fajmone, co tomu říkáte, myslíte také, že prezident Fischer jen vrátil ránu, kterou dal Václav Klaus?

Hynek FAJMON, europoslanec /ODS/:
Ne, to si rozhodně nemyslím. Já si myslím, že čeští politici jsou placeni od toho, aby hájili české zájmy a mrzí mě, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
A rakouští od toho, aby hájili rakouské.

Hynek FAJMON, europoslanec /ODS/:
Ano, samozřejmě, a proto já nevidím žádný důvod, proč prostě omlouvat výroky sousedního prezidenta, které jsou útokem vůči nám, prostě my se musíme ozvat a říci své stanovisko, to je povinností českých politiků a nějaké větší rozbory toho, to je prostě ... není podstatné, podstatné je, že tady bylo na Českou republiku zaútočeno a proti tomu se musíme ozvat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já oběma děkuji za rozhovor, děkuji za názory, poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon. A europoslanec ČSSD Jiří Havel.

Mohou bývalí akcionáři Jukosu vysoudit na Rusku desítky miliard dolarů

Jan BUMBA, moderátor:
Případ zkrachovalé ropné společnosti Jukos, kdysi jedné z nejbohatších ruských firem, je znovu na scéně, tentokrát ale ve Štrasburku, firmu vedl v 90. letech jeden z ruských oligarchů Michail Chodorkovskij, ten si dnes odpykává trest vězení za údajnou zpronevěru. Ruská vláda pod vedením tehdejšího prezidenta Vladimira Putina Jukos fakticky zlikvidovala a Evropský soud pro lidská práva dnes začal projednávat žalobu akcionářů ropného gigantu na ruský stát. Akcionáři mají za to, že postup ruských soudů byl nezákonný a žádají rekordní kompenzaci ve výši 98 miliard dolarů. O co své argumenty opírají. Otázka pro naši moskevskou zpravodajku Lenku Kabrhelovou.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Tak oni tvrdí, že Rusko, ruský stát porušil konvenci o lidských právech, evropskou konvenci o lidských právech, která zaručuje jednak právo na spravedlivý soudní proces a pak také ochranu soukromého majetku, vlastně hájí se tím, že podle jejich názoru jde o vůbec největší vyvlastnění v historii, které bylo podle nich nezákonné, ovlivnilo tisíce akcionářů. Sami právní zástupci, američtí právní zástupci akcionářů hájí zájmy vlastně 55 tisíc lidí někdejších akcionářů, kteří tím vynuceným krachem Jukosu utrpěli, jenom připomenu, že vlastně společnost Jukos v roce 2003 dostala soudy, ruskými soudy přikázáno zaplatit daňové resty plus ještě velkou pokutu, celé to bylo v hodnotě asi 11 miliard dolarů. V roce 2006 potom ruské úřady vyhlásily krach, majetek společnosti byl rozprodán v aukci, novým majitelem těch nejvýnosnějších ropných nalezišť se stala státní Rosněfť, akcionáři tvrdí nebo bývalí akcionáři dnes už tvrdí, že ten celý případ, proces byl vykonstruovaný, že šlo o politickou odvetu za přílišné ambice bývalého šéfa Jukosu Michaila Chodorkovského, vlastně o snahu tehdejšího prezidenta, dnešního premiéra Vladimira Putina, dostat mocné oligarchy pod kontrolu, sám Michail Chodorkovskij dnes odsluhuje osmiletý trest a dalšímu čelí tady u moskevského soudu.

Jan BUMBA, moderátor:
Víme ale, že ruské úřady celou dobu tvrdí, že pravda je na straně ruské justice, že soudní procesy byly spravedlivé, oprávněné a tak dále, jak teď reagují právě na tuto žalobu u štrasburského soudu.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Tak v podstatě úplně stejně, přišly vyjádření ruského zástupce Georgije Maťuškina, který tvrdí, že Rusko má za to, ruský států má za to, že ta žaloba je nepodložená a neopodstatněná. Rusko prý podle něj trvá na tom, že Evropský soud pro lidská práva by proto neměl projednávat, podle ruských úřadů se Jukos s pomocí schématu dalších firem osvobodil od plateb daní v obrovské výši, což podle tohoto jejich právního výkladu bylo nezákonné. Sám premiér Putin mnohokrát označil Michaila Chodorkovského za zločince, který společně se svými partnery vydělal miliardy na tom chaosu v 90. let, který tu vládl v Rusku, to projednávání mimochodem ale ve Štrasburku bylo vlastně dvakrát odloženo, a to kvůli nepřítomnosti ruského zástupce a mnozí pozorovatelé mají za to, že právě to svědčí o tom, že Moskva je přinejmenším velice nervózní a že tu rozhodně vládne velká nervozita z toho, co všechno může ten proces potom znamenat.

Jan BUMBA, moderátor:
Lenko, kdy se očekává verdikt a taky, dá se odhadnout, jaký dopad bude mít na celou kauzu?

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Tak dnes šlo pouze o, nebo pouze, šlo o zahajovací slyšení, ten verdikt podle odhadů by měl být vynesen za několik měsíců, ruská média uvádějí jako pravděpodobný termín červen, ale může to také trvat klidně o dost déle, podle zástupci akcionářů, tedy té strany, která žaluje ruský stát, jde o přelomový okamžik v celém tom sedmiletém případu, protože podle nich je to poprvé, co se vlastně Ruská federace a Jukos střetnou na půdě nezávislého soudu, který tedy má usoudit celý případ, protože jenom připomenu, že akcionáři se tady v Rusku mnohokrát neúspěšně pokoušeli zvrátit rozhodnutí u ruské justice, a proto se vlastně nakonec obrátili do Štrasburku, oni sami mají za to, že ruská justice není spravedlivá, co se týče nějakého odhadování výsledku, to je samozřejmě velice těžké, soudcům evropským do hlavy nevidíme, ale mnoho investorů tady v Rusku má za to, že případ vyhraje Jukos, tvdí to například hlavní stratég investiční banky /nesrozumitelné/, který je tady hodně citovaný, těžko ale samozřejmě předpokládat, že by se Kreml smířil s prohrou jen tak, ten výsledek by podle názoru odborníků pravděpodobně rozporoval, ukázal na případné právní nedostatky. Rusko má navíc pokuty, prohrálo možnost obrátit se na Evropský soud pro lidská práva se žádostí, aby věc byla předána nejvyššímu panelu soudců pro přezkoumání. Takže by se celý ten případ mohl vléct skutečně roky.

Jan BUMBA, moderátor:
Odhaduje moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Kdo co získal nebo ztratil v tahanicích kolem stávky

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo co získal nebo ztratil v tahanicích kolem stávky, která nakonec nebyla. Stávky, kterou na dnešek plánovaly dopravní odbory na protest proti zdanění zaměstnaneckých benefitů. A pak ji odvolaly, když zesílila naděje, že dosáhnou svého na půdě parlamentu. Postup odborářů a jejich partnerů komentuje politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie:
Neradujme se předčasně. Dnešní stávka dopraváků sice byla odvrácena, ale brzy nám určitě bude hrozit nějaká jiná. Už jen proto, že sebevědomý odborů stoupá. Sami jejich vůdci museli přiznat, že k radikálním postojům tlačí především řadoví členové v zaměstnaneckých pozicích. Těm napříč planetou celkem logicky vadí, že zatímco ekonomickou krizi spustily spekulace s bankovními produkty, tak peněžní ústavy byly z veřejných zdrojů sanovány a náklady mají hradit nevinní pěšáci. Znovu jsme si připomněli, že ze dvou známých modelů vztahu státu a zájmových skupin pluralistického a neokorporativního u nás zakořenil ten druhý. Založený na nadstandardním vlivu odborů. Nejen sociální smír, ale i vyrovnaná legislativa je dána dialogem zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu v rámci tripartity. Když však některý z partnerů ve snaze o fér hru poleví, objeví se oheň na střeše. Toho jsme se stali svědky v uplynulých měsících. Politická sféra propadla předvolebnímu amoku a za hlavu hodila stěžejní úkoly konsensuálně spravovat zemi a zkvalitňovat právní předpisy, jež formují náš život. Co následovalo, máme v čerstvé paměti. Odborům došla trpělivost a vycenily zuby. Stejně silácky zareagovali pravicoví politici. Nakonec však nejen sociální, ale i občanští demokraté a další poslanecké kluby zasedly s odborářskou delegací k jednacímu stolu. Cílem ve skutečnosti nebylo se shodnout, nýbrž akceptovat autoritu spolustolovníka a uznat legitimitu jeho přístupu. Odborům hodnotově blízká levice nemohla, než přijmout jejich optiku, za to konzervativní partaje bez vládní odpovědnosti si mohly dovolit tvrdou rétoriku. Oba proudy si tím necelé tři měsíce před volbami pouze pojistily svá pevná jádra sympatizantů. A jako politický vítěz přetahované se v posledku blýskli lidovci. Oprášili pověst jazýčků na vahách a v hodině dvanácté slíbili vyjít odborům v parlamentu vstříc, pokud ovšem stávku odpískají. Dnes můžeme před podobnou kombinací pružnosti a přísnosti smeknout, leč zítřek nachystá politickým aktérům nové zkoušky a my budeme moci dále sledovat, na kolik jsou u nás prohlubovány či zasypávány společné zákopy. A jeli demokratické zřízení pilířem, nebo jen zástěrkou méně vábného uspořádání tuzemských poměrů.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává politolog Lukáš Jelínek.

Heinz Fischer označil takzvané Benešovy dekrety za těžké bezpráví

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Rakouský prezident Heinz Fischer označil takzvané Benešovy dekrety za těžké bezpráví, které by ostatní členské státy Evropské unie neměly legalizovat. Agentura APA cituje z pozdravného poselství rakouskému sudetoněmeckému landsmanšaftu, kde Fischer zmiňuje podmínku českého prezidenta Václava Klause, kterou dal při podpisu Lisabonské smlouvy. A to, že evropská charta lidských práv se na dekrety nevztahuje. Podle Fischera nemá tento Klausův požadavek ve skutečnosti žádný vliv.

Společnost Multiservis přestává půjčovat v českých obchodech

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Společnost Multiservis přestává půjčovat v českých obchodech. Zjistila to Mladá fronta DNES. Majitel Multiservisu, firma GE Money Multiservis, začala hromadně obchodníkům vypovídat smlouvy na splátkový prodej. Na konci února společnost ukončila spolupráci s většinou menších prodejců. Velcí hráči se s Multiservisem rozcházejí postupně sami, nelíbí se jim totiž nové podmínky splátkového prodeje. Firma Multiservis se teď chce soustředit hlavně na kreditní karty. Loni půjčil o pětinu méně peněz, než v roce 2008 a v žebříčku největších nebankovních úvěrových firem se propadl ze druhého na třetí místo.

Ode dneška by už lékaři neměli nevyléčitelně nemocné udržovat při životě

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Ode dneška by už lékaři neměli nevyléčitelně nemocné udržovat při životě. Začalo totiž platit doporučení představenstva České lékařské komory. Podle odborníků by lékař po dohodě s příbuznými mohl v určitých případech předat nevyléčitelně nemocného do péče hospicům. Co to klientům přinese? Vysvětluje ředitel hospice Citadela ve Valašském Meziříčí Miloslav Běťák.

Miloslav BĚŤÁK, ředitel hospice Citadela ve Valašském Meziříčí:
Hospic musí splňovat všechna kritéria a požadavky, která jsou kladené na standardní nemocniční zařízení, nicméně ta nemocnice z toho nemá být na první pohled vidět, čili i architektura budovy je uzpůsobena k tomu, abychom se co nejvíce přiblížili domácímu prostředí. Paliativní péče v sobě zahrnuje nejenom tu zdravotní složku, ale hlavně takovou tu sociální dimenzi, na které se podílí sociální pracovníci, různí psychoterapeuté a v neposlední řadě i duchovní různých církví.

Policisté odložili případ vysokého policejního úředníka Petra Židka

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Policisté odložili případ vysokého policejního úředníka Petra Židka. Ten se podle nich měl říct o dvoumilionový úplatek. Vyšetřování ale korupci neprokázalo. Policejní inspekce začala Židka, který zastával post šéfa kanceláře projektů a evropských fondů na policejním prezidiu, prověřovat koncem loňského září. Úplatek měl požadovat při výběrovém řízení na nákup mobilních soudních síní. V den zatčení dostal také okamžitou výpověď. Podle dřívějších informací médií pak strávil dva dny v policejní cele. Na údajnou korupci při zakázce prý poukázal jeden z detektivů v terénu, při výslechu na inspekci informaci ale nepotvrdil. Tolik zprávy.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Co vlastně jsou zaměstnanecké benefity, kvůli kterým chtěli odboráři stávkovat a jak je firmy využívají. Přineseme rozhovor s Alžbětou Pezoldovou, která se pokládá za dědičku hlubocké větve rodu Schwarzenbergů. Nejprve ale, jak se dá zpeněžit olympijský úspěch sportovců?

Jak se dá zpeněžit olympijský úspěch sportovců

Jan BUMBA, moderátor:
Slavné uvítání napodruhé čekalo dnes v Praze české medailisty z letošní zimní olympiády v čele s dvojnásobně zlatou rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou. Fanoušci jim mohli v podvečer pozdravit během koncertu pořádaného na počest olympioniků na Václavském náměstí. Nejúspěšnější česká výprava v historii zimních her by ale mohla medaile za kanadského Vancouveru výrazně zúročit, díky nim totiž stoupla marketingová cena sportovců, kteří se takříkajíc dostali na bernu, jaký potenciál mají teď na reklamním trhu? Na telefonu je Eda Kauba, předseda českého Art Director Clubu. Dobrý večer.

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se nějak vyčíslit, alespoň zhruba, jakou hodnotu mají v tomto ohledu zlaté a další medaile, které si přivezli čeští olympionici?

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
Tak z marketingového hlediska jsou to hodnoty mnohamilionové. To znamená, použít tvář olympijského vítěze jde do výše několika milionů.

Jan BUMBA, moderátor:
Do jaké míry záleží na atraktivitě toho kterého sportu?

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
Vůbec na tom nezáleží, protože je to taková trochu virtuální realita, my jsme měli v minulosti velice dobře možnost sledovat, jak zpeněžil svůj úspěch Valenta ve sportu, který, kdyby v něm nebyl on slavný, tak vůbec třeba o něm nevíme nějaké akrobatické lyžování nebo akrobatické skoky. Dneska to je samozřejmě Martina Sáblíková. Kdyby to nebyla ona, tak se vůbec o rychlobruslení nezajímáme. V jiných státech to jsou zase jiní sportovci, kteří vynikají třeba v disciplínách, které nám jsou zcela /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Mají v dnešní době vůbec firmy, i třeba velké firmy peníze na milionové investice do tohoto typu reklamy?

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
To je právě horší, těch peněz je teďko v reklamě daleko málo a bude záležet na tom, jak moc bude ta firma určitého sportovce chtít a jak si bude myslet, že je pro ní přínosný.

Jan BUMBA, moderátor:
Vyplácí se taková reklama. Dá se nějak měřit její efektivita?

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
Samozřejmě efektivita reklamy se dá měřit velice dobře, ale nelze říct, jestli použití osobnosti přinese ten efekt, nelze to říct dopředu. A nelze taky jako jednoznačně říct, že použití olympijského vítěze přinese nějaký výsledek, anebo nepřinese. To záleží vždycky na individuálním použití toho kterého člověka, na ten který produkt. Já budu ...

Jan BUMBA, moderátor:
Použití člověka, to zní hrozně. Jak dlouho tenhle ...

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
Je to použití člověka, ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak dlouho tenhle faktor, tedy aureola olympijského vítězství funguje, několik měsíců nebo rok?

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
Funguje samozřejmě dost dlouho, dokud si ten člověk to sám nebo ten sportovec si to sám přiživuje a humbuk mediální okolo něj. Takže když je někdo olympijský vítěz v takové malé zemi jako jsme my, tak samozřejmě z toho může žít velice dlouho, několik let.

Jan BUMBA, moderátor:
Eda Kauba, přední český manažer v oblasti reklamy. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Eda KAUBA, předseda českého Art Director Clubu:
Děkuji, na shledanou.

Zaměstnanecké benefity

Jan BUMBA, moderátor:
Slova odborových předáků o tom, že se stávku v dopravě odvolávají, aby nechali jednat zákonodárce, celkem jednoznačně naznačují, že když parlament nebude jednat tak, jak odbory chtějí, můžeme tu mít hrozbu stávky natotata zpátky. U pravicových politiků i některých médií postup odborářů zrovna velké sympatie nevyval. Jiní naopak právo na stávku bez výhrad uznávají. Za co ale vlastně chtěli odboráři stávkovat? Nešlo ani o propouštění, ani o platy, ale o takzvané benefity, zaměstnanecké výhody. Co to vlastně je a jak důležité jsou třeba pro motivaci zaměstnanců. Ve studiu je analytik společnosti Deloitte Luděk Niedermayer. Dobrý večer.

Luděk NIEDERMAYER, ředitel auditorské společnosti Deloitte:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek. Dobrý večer.

Pavel DUŠEK, prezident Unie zaměstnavatelských svazů:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Niedermayere, jsou ty zaměstnanecké benefity ve veřejné dopravě, na železnici, jsou něčím, co by se nějak zásadně vymykalo běžné praxi v České republice?

Luděk NIEDERMAYER, ředitel auditorské společnosti Deloitte:
Tak v České republice máme jednoho velkého železničního přepravce, čili není úplně jednoduché to s něčím srovnat. Ale v zásadě zaměstnanecké benefity zřejmě existují v řadě firem, někde větší někde menší, ale to, co se u některých benefitů vyjímá, je daňové zacházení s nimi, protože právě u režijek, které evidentně stojí v centru tady tohoto sporu, je to zacházení, které je pro ty příjemce toho benefitu nesmírně výhodné, ale doplácíme na ně všichni ostatní, zejména v době, kdy státní rozpočet má peníze, má velký problém s penězi, má obrovský deficit, budeme tady muset řešit problémy desítek miliard, tak tímto kanálem utíkají stovky milionů.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak je to možné, můžete to, prosím, vysvětlit, protože podobná slova jsme i slyšeli, že na to doplácíme všichni, jak to?

Luděk NIEDERMAYER, ředitel auditorské společnosti Deloitte:
Tak v tomto případě ten spor se vede o tom, že dráhy poskytují svým zaměstnancům režijku, která má nějakou svým způsobem vyčíslitelnou hodnotu, přesně takováto průkazka se nepoužívá, ale dá se v zásadě odvodit, že ta režijka má hodnotu patnáct tisíc korun, a to znamená, že za normálních okolností by se s ní odvedla daň 1500 korun, daň z přidané hodnoty. Jenomže dráhy ji zaměstnancům dávají za 250 korun a odvádějí teda 25 korun na dani. A tady tento zákon, ne zdaleka jenom u těchto obchodů, ale u řady podobných obchodů, například mezi spřízněnými firmami a stejně tak mezi firmou a zaměstnancem řekl, že takovéto snižování daně není možné a ať si obchoduje ta firma s tím zaměstnancem jak chce, ale ta daň se bude počítat z ceny obvyklé.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Dušku, když se podíváme na benefity, zaměstnanecké výhody jako takové, dá se říci, že je využívá většina podniků v Česku, jak jsou rozšířené?

Pavel DUŠEK, prezident Unie zaměstnavatelských svazů:
Já si myslím, že v tuto chvíli neexistují přesné statistiky o tom, jak jsou nebo nejsou benefity rozšířené, na druhou stranu rozhodně nejde jenom o režijky, jízdenky, jak v tuto chvíli je mediálně prezentováno hodně, ale je to celá řada dalších benefitů. Můžou to bejt příspěvky na spravování, příspěvky na rehabilitaci, na nadstandardní zdravotní péči, rekreaci, dopravu z a do zaměstnání, ubytování, prostě mnoho dalších titulů. A já si myslím, že v tuto chvíli není možné jenom poměřovat jaksi finanční rozměr těchto benefitů, ale také to, že v řadě firem se staly součástí něčeho, co můžeme možná nazvat i firemní kulturou a ...

Jan BUMBA, moderátor:
A proč se staly, proč se staly, pane Dušku, není nejlepší benefit, prostě vyšší plat, proč jsou tam potřeba nějaké jiné výhody?

Pavel DUŠEK, prezident Unie zaměstnavatelských svazů:
Samozřejmě, že v tomto hraje velkou roli také tradice, já řeknu svůj osobní příklad, /nesrozumitelné/ už ve svém dětství, že můj dědeček za první republiky měl režijku u dráhy, samozřejmě, že dřív například v menších firmách i na venkově bylo naprosto běžné nějaké poukázky dávat, třeba na kulturní akce a podobně, a musím říct, že ta reakce z řady firem je taková, že právě tyto benefity jsou zaměstnanci vnímány jako důležitější, než nominální mzda, byť se to může zdát ekonomicky nelogické.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pane Niedermayere, že opravdu je to tak důležitá, tak podstatná součást firemní kultury v České republice, nejrůznější benefity?

Luděk NIEDERMAYER, ředitel auditorské společnosti Deloitte:
Tak v některém případě zřejmě ano, uvědomme si, že režijek, držitelů režijek je v současné době zhruba 200 tisíc podle údajů, které jsem našel, a zaměstnanců Českých drah 30 tisíc, čili ona už ta armáda těch, kteří mají režijku, je opravdu velká, ale já bych se ještě vrátil o kousínek zpátky a já bych chtěl dodat, těch benefitů opravdu existuje hodně ale celá řada z nich je řádně daněna, je buďto daněna na straně zaměstnavatele, zejména na straně zaměstnance, například ten populární případ, třeba služebních aut a těchto věcí, tak samozřejmě ten zaměstnanec z toho platí daň. Čili tady se nevede spor o tom, jestli České dráhy mají dávat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům režijky, i když podle odhadů je to velmi drahá záležitost, která stojí miliardy korun, ale vede se spor o tom, jestli mají tím, tímto mechanismem si snižovat svoji daňovou povinnost a to je opravdu ten fatální problém. A je podle mě obrovskou chybou, že vláda na tento dialog přistoupila, zejména v této době.

Jan BUMBA, moderátor:
Ono, když se člověk podívá na ty nejrůznější zaměstnanecké výhody, tak se dostane do takové docela spletité džungle, co, jednak je otázka, co všechno do toho patří, jednak něco se daní, něco se nedaní, něco se daní jinak. Pane Dušku, nesvádí tento systém, které je do určité míry nepřehledný, k tomu, aby docházelo k nějakým daňovým únikům nebo k nějakému skrývání?

Pavel DUŠEK, prezident Unie zaměstnavatelských svazů:
Já bych k tomuhle tomu poznamenal možná dvě věci. Zase, nejsou podle mě úplně přesná čísla o tom, jaký velký finanční dopad vlastně má ono nově zavedené danění, mluví se o 300 milionech, já bych za toto číslo ruku do ohně nedal, nicméně si myslím, že nejde rozhodně o nějaký řád miliard, jak tady taky zaznělo. Já s myslím, že je ale důležitá ještě jedna věc, a to je to, že firmy vlastně v tuto chvíli bojují opravdu o existenci, zejména ty menší a v tuto chvíli je důležitý pocit sounáležitosti firem se svými zaměstnanci. Já si myslím, že byť by bylo čištění našeho daňového řádu potřebné, tak nebylo, myslím, šťastné, začíná s ním v tuto chvíli. Dovolte mi možná nepřesnou, ale přesto analogii, reforma zdravotnictví byla taky velmi důležitá, ale začala třicetikorunovými poplatky ve zdravotnictví a psychologicky to zafungovalo takovým ...

Jan BUMBA, moderátor:
Počkejte, chcete říct, že lepší nechat "nepořádek ve zdaňování benefitů", než nějak v této době jitřit vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem?

Pavel DUŠEK, prezident Unie zaměstnavatelských svazů:
Já bych chtěl říct, že to čištění daňového řádu použili, tento termín je určitě důležité, ale myslím si, že pan premiér Fischer ve své argumentaci měl pravdu, když uváděl, že právě v tuto chvíli začít celou tu mnohdy spletitou džungli rozplétat právě na tomto citlivém případu, že to prostě nebyl šťastný krok v tu pravou chvíli.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Niedermayere, byl to šťastný krok právě v tuto chvíli?

Luděk NIEDERMAYER, ředitel auditorské společnosti Deloitte:
Je to tak, že pokud někteří zaměstnanci, nejenom neponesou to břímě snižování deficitu, ale navíc dostanou, obrazně řečeno, od státu peníze, tak to znamená, že ti všichni ostatní budou muset zaplatit víc. A naopak. Já si myslím, že nejmenší náklad té fiskální reformy a toho, abychom dali konečně veřejné finance do pořádku, je tím způsobem, že se na ni bude podílet co největší počet populace. A my jsme v podstatě začali tím, že poslancům se podařilo za posledních pár týdnů zvýšit ten deficit řádově o dvě miliardy, což je opravdu hodně peněz, takže považuji to za velmi nešťastné a není náhoda, že celá řada dalších odborářů se začne teďka ozývat proti tomu, že eventuální reformy se nesmí dotknout.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím ještě stručně zpátky k těm samotným benefitům, je situace v České republice nějak výrazně odlišná od dalších evropských zemích, pane Niedermayere?

Luděk NIEDERMAYER, ředitel auditorské společnosti Deloitte:
Ten daňový systém je určitě spletitý všude možně. Třeba zrovna případy, daň některých benefitů vzpomínám, že v Anglii procházely posunem tam a zpět, že to vedlo k tomu, že některé benefity byly daňově výhodné, v tom případě zaměstnavatelé je použili a potom zpátky. Ale já bych řekl, že je opravdu hodně unikátní, že právě některé ty benefity a třeba ty režijky jsou opravdu mimo ten daň systém a zároveň si myslím, že ten rozsah, kdy příjemcem této výhody je, je v nějakých osmkrát, sedmkrát tolik lidí, jako ti, kteří pracují v těch Českých drahách, to je velice ojedinělá situace.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Dušku, máte vy nějaké srovnání, mají čeští zaměstnanci třeba vyšší počet výhod benefitů, než je tomu i v dalších evropských zemích?

Pavel DUŠEK, prezident Unie zaměstnavatelských svazů:
Tady bych si netroufl nějaké jednoznačné srovnání učinit, pravdou je, že existují různé modely. Já znovu chci zopakovat, že my se v žádném případě, jako zaměstnavatelé, nebráníme tomu, aby náš systém se opravdu blížil průměrem celé Evropy, ale myslím si, že čas na to bude v okamžiku, kdy začne vlastně celková úprava našeho daňového řádu a potom samozřejmě tyto úpravy podpoříme.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek. Naším hostem byl také analytik společnost Deloitte Luděk Niedermayer. Pánové, oběma děkuji za rozhovor.

Pezoldová exkluzivně pro Český rozhlas: Věřím, že majetek dostanu zpět

Jan BUMBA, moderátor:
40 miliard korun, to je odhadovaná hodnota majetku, který po českém státu požaduje hraběnka Alžběta Pezoldová. Že vám to jméno nic neříká. Tato žena se za svobodna jmenovala Schwarzenbergová, prohlašuje se za dědičku hlubockého větve známého šlechtického rodu. Činí si nárok třeba na zámky Hluboká nebo Český Krumlov či na Schwarzenberský palác poblíž Pražského hradu. Své soudní spory se státem ale zatím prohrává. Naposledy před několika dny, kdy požadovala vydání pozemku v pražské Zlaté uličce. Alžběta Pezoldová s médii téměř nekomunikuje. Radiožurnálu ale poskytla rozhovor. Mluvil s ní náš redaktor Ondřej Houska.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Alžběta Pezoldová je usměvavá dáma, která si rozhodně nepotrpí na důstojnost šlechtického majestátu. Působí spíš plaše a jakoby s omluvou přiznává, že nemluví česky. Je českou občankou, ale má i rakouské, německé a švýcarské občanství. Prý se cítí jako Středoevropanka. S nadsázkou řečeno, kdyby vyhrála své soudní spory, patřila by jí polovina jižních Čech. Co by s tak obrovským majetkem dělala?

Alžběta PEZOLDOVÁ:
To, co děláme s našim majetkem jinde. Budeme ho obhospodařovat, budeme se k němu chovat jako ti, kdo za něj mají zodpovědnost. Vynasnažíme se udělat to nejlepší. V Zimbabwe, Rakousku i jinde máme pozemkový majetek, takže už máme zkušenosti a dost jasné představy, jak by s tím měl člověk smysluplně nakládat. Samozřejmě je tady i spousta majetku, který má kulturní význam. Doufám, že se o něj také postarám, aby se z něj mohla veřejnost těšit i nadále tak, jako dosud. Kdyby bylo po mém, tak bych ho zpřístupnila ještě víc, než je teď.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Aby Pezoldová uspěla, musely by soudy zrušit takzvaný Lex Schwarzenberg, tedy normu z roku 1947, která vyvlastnila hlubockou větev rodu. Jenže Ústavní soud o zákonu zatím pokaždé odmítl rozhodnout. Pezoldová se tak o majetek neúspěšně soudí už sedmnáct let.

Alžběta PEZOLDOVÁ:
Člověka napadají různé myšlenky, ale že bych s tím přestala, nad tím jsem opravdu vážně nepřemýšlela nikdy. A to proto, že jsem přesvědčená, že majetek jednou zpátky dostanu. Hlavně proto, že takzvaný Lex Schwarzenberg, tedy zákon 143 z roku 1947 je zákonem, který nemá v právním řádě moderního demokratického státu co pohledávat. Takže pro mě je to otázkou trpělivosti a ochoty čekat. Klidně přiznávám, že bych svůj čas ráda trávila něčím jiným než vedením soudních sporů, na světě jsou veselejší věci. Podle mě ale má smysl nevzdat se na půli cesty, když už jste do něčeho investoval tolik energie.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Alžběta Pezoldová je prostě přesvědčená, že jednou se k majetku svých předků dostane. Připomínám jí, že znárodnění, které rodinu postihlo, nebylo nějakým československým výmyslem. Po válce jde společnost vždycky směrem do leva: Vždyť se znárodňovalo i v Británii nebo Francii. To Pezoldová chápe. Její případ je ale podle ní jiný.

Alžběta PEZOLDOVÁ:
Srovnání s Anglií a Francií není úplně správné, protože tam se za znárodnění platilo odškodné. A to se v našem případě nestalo. Takže znárodnění za odškodné je něco, co sice nepovažuji za smysluplné, ale to je vedlejší. Je to postup, který je legitimní a odpovídá Ústavě. Ale znárodnění bez náhrady, pokud to není forma trestu, neodpovídá ani československé Ústavě z roku 1920.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Situaci Pezoldové komplikuje ještě jeden spor: s nevlastním bratrem a českým politikem Karlem Schwarzenbergem. Ten se v jejích snahách o vrácení majetku odmítá angažovat. Navíc, pokud by stát majetek rodině přece jen vydal, Alžběta by se s Karlem musela soudit o to, komu by připadnul. Pro Pezoldovou je to hodně nepříjemné téma.

Alžběta PEZOLDOVÁ:
Dřív jsme spolu měli dobré vztahy. Teď jsme se ale rozešli kvůli postupu při restitucích. Je to jediný spor mezi námi, ale je hluboký.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Alžběta Pezoldová mi v obličeji trochu připomíná britskou premiérku Margaret Thatcherovou. I verva, s jakou vede své spory by k tomu srovnání vybízela. Pezoldová reaguje s úsměvem. Jako Železná lady se prý určitě necítí, ale v boji o majetek Schwarzenbergů se rozhodně nechce vzdát. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
Zeptal jsem se také doktora Zdeňka Bezecného z Historického ústavu Jihočeské univerzity. Měl stát důvod postupovat po válce takto vůči hlubocké větvi Schwarzenbergů, jak se chovali členové této rodině těsně před okupací a během ní?

Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity:
V tom čase před okupací a během okupace se Adolf ze Schwarzenbergu, vlastně hlava rodiny Schwarzenbergů té větvě hlubockokrumlovské, choval naprosto loajálně vůči československému státu. Důkazem toho je například podpora výstavby opevnění v předválečném čase, nebo přijetí v roce 1937 na Hradě a zámku v Českém Krumlově přijal Adolf Schwarzenberg tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Podobně potom za okupace, dalo by se říci, že Adolf Schwarzenberg neměl ani příležitost kolaborovat, to, co se mu vlastně jakoby předhazovalo v tom čase poválečném, v tom roce 45 a po roce 45 byly pokusy vlastně udělat Adolfa Schwarzenberga kolaboranta, tak ono to nebylo ani možné v jeho případě, protože on už v roce 39 na podzim odešel do emigrace, v těch letech 40. podporoval exilovou vládu, což nakonec dosvědčil i Jan Masaryk, ministr zahraničí exilové vlády.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak se odehrála konfiskace majetku tohoto rodu?

Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity:
Ta konfiskace majetku přišla v roce 1940, vlastně už poté, co odešel Adolf ze Schwarzenbergu do emigrace, správou jeho majetku byl pověřen Adolfem ze Schwarzenbergu jeho bratranec Jindřich ze Schwarzenbergu, mimochodem otec Alžběty Pezoldové. V roce 1940 na příkaz /nesrozumitelné/ gestapa byl zabrán tedy majetek schwarzenberské primogenitury. Jednalo se vlastně o první uvalení nucené správy na šlechtický majetek v českých zemích.

Jan BUMBA, moderátor:
A po válce se s tím majetkem dělo co?

Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity:
Po válce se ten majetek ocitl v takovém zvláštním právním vakuu, on fakticky nebyl vrácen Adolfu ze Schwarzenberga, Adolf Schwarzenberg se také nevrátil do Československa a začalo se jednat vlastně o budoucnosti toho majetku. První byl pokus udělat z Adolfa Schwarzenberga, udělat tedy z těch Schwarzenbergů Němce a kolaboranty a zabrat tento majetek podle dekretu prezidenta republiky. To se samozřejmě, kolaborace se nepodařila prokázat.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, když se tohle nepovedlo, tak muselo přijít něco jiného?

Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity:
Nejprve to bylo v roce 46, jednání o převodu majetku hlubockokrumlovské větve Schwarzenbergů na zemi českou, ta situace nakonec byla vyřešena jinak, a to bylo tedy přijetí zvláštního zákona, toho známého Lex Schwarzenberg, který byl přijat 10. července roku 1947, a ten zákon vyvlastňoval majetek hlubockokrumlovské větve Schwarzenbergů bez náhrady. Tady, myslím, největší problém asi je, že to bylo vyvlastnění bezdůvodné, to znamená, nejednalo se ani ve vyvlastnění v zájmu státu tak, aby byl velký majetek převeden do loajálních rukou nebo byl vzat tedy z rukou neloajálního vlastníka, který by mohl ohrožovat, dejme tomu, rekonstrukci poválečnou. Nebyl tady ani důvod toho provinění proti státu, takže problematická tam byla ta bezdůvodnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Upozorňuje historik Zdeněk Bezecný. Za dvě a půl minuty bude sedm hodin. Ozvěny dne končí. Celý pořad najdete ve zvukové podobě na Internetu v MP3 na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.