Ozvěny dne - zprávy 25. února 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kvůli hrozící stávce v dopravě mimořádně jedná vláda. Reaguje tím na nátlak odborů.

osoba:
Je to sice gesto, ale bohužel opožděné a bohužel vláda nemůže schvalovat zákon, zákon schválí Poslanecká sněmovna.

Josef KLUGE, moderátor:
Vrácení mateřské na loňskou úroveň není ani po souhlasu poslanců jisté. Nemuseli by stihnout přehlasovat Senát.

osoba:
Určitě naši senátoři budou jednat se svými kolegy v Senátu, je potřeba se k mateřské postavit čelem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Evropská unie se nezastala Česka v otázce kanadských víz. Český ministr vnitra je zklamaný.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Já si, tedy ty projevy solidarity samozřejmě představuji trošičku jinak, překvapilo mě, že nikdo ze strany činnosti státu se k tomu nevyjádřil.

Josef KLUGE, moderátor:
Zítra bude zataženo s mírným deštěm, teploty 7 až 10 stupňů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer přejí Veronika Sedláčková a Josef Kluge.

Kvůli hrozící stávce v dopravě mimořádně jedná vláda

Josef KLUGE, moderátor:
Dobrý večer. Kvůli hrozící stávce v dopravě se mimořádně sešla vláda. Ministři mají jednat o tom, jakým způsobem předložit vládní návrh na snížení zdanění zaměstnaneckých benefitů. Zatím ale není jasné, jestli postup vlády odbory uspokojí a vyhlášenou stávku odvrátí.

Jan HERGET, redaktor:
Vedení dopravních odborů dnes ztratilo důvěru ve sněmovnu a obrátilo se přímo na vládu. Požadavky shrnul Jaroslav Pejša z Odborového sdružení železničářů.

Jaroslav PEJŠA, Odborové sdružení železničářů:
Pokud vláda předloží do pátku návrh zákona novelizující DPH a pošle do Poslanecké sněmovny se žádostí o projednání v prvním čtení ve zrychleném řízení, jsme ochotni se sejít a jednat o případném zastavení stávky.

Jan HERGET, redaktor:
Ministr financí Eduard Janota před mimořádnou schůzí vlády naznačil, že varianta navrhovaná odbory je možná.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Pokud toto bude jediný způsob možného technického řešení, tak myslím si, že pan premiér proti tomu nebude mít žádné námitky, protože nemáme zájem jako vláda, aby probíhaly nějaké stávky.

Jan HERGET, redaktor:
Odboráři teď čekají na výsledek jednání vlády a teprve pak se poradí o dalším postupu. Pondělní stávka je ale zatím stále ve hře. Pokud by k ní došlo, nevyjelo by na koleje asi tisíc vlaků a v garážích by zůstaly také autobusy v některých regionech a větších městech. Jan Herget, Radiožurnál.

Mateřská by se nemusela zvýšit na loňskou úroveň

Josef KLUGE, moderátor:
Mateřská by se nemusela zvýšit na loňskou úroveň. Poslanci sice vrácení příspěvku schválili, pokud ale návrh Senát nebo prezident poslancům vrátí, pravděpodobně by jej nestihli odhlasovat znovu. Levice teď hledá cesty, jak se takové situaci vyhnout. Podle zjištění ČSSD sněmovna v roce 2003 o vráceném návrhu na mimořádné schůzi rozhodovala.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Vrácené zákony mohou poslanci schvalovat pouze na řádných, ne mimořádných jednáních dolních komory. Takový je postoj sněmovních právníků. Právě mimořádných schůzí chtěli využít především levicoví poslanci k tomu, aby do květnových voleb stihli prosadit některé ze svých návrhů. Stejný postoj, jako právníci, má podle svého předsedy Petra Tluchoře, také klub poslanců ODS.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Že není možné Senátem a prezidentem vrácené věci projednávat na schůzi, která je svolána na podpisy poslanců, to je evidentní.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Lidovci chtějí podle svého předsedy Cyrila Svobody jít cestou vyjednávání o tom, aby Senát zvýšení mateřské nevrátil. Názor sněmovních legislativců ale respektuje.

Cyril SVOBODA, předseda KDUČSL:
Ze všechno nejhorší je, aby se některé zákony rušily potom u Ústavního soudů z titul této pochybnosti.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Komunisté i sociální demokraté si myslí opak. Podle šéfa poslanců ČSSD Bohuslava Sobotky má vedení sněmovny prověřit, jestli v minulosti v podobné režimu poslanci nejednali.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Podle mého názoru kdykoliv v budoucnosti může být na podpisy svolána schůze Poslanecké sněmovny, která bude mít na svém programu zařazeny bodu v návrhu zákonu vrácených Senátem či vetovaných prezidentem republiky. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Nejvyšší správní soud dnes pohřbil naděje firem na vrácení pojistného na sociální zabezpečení

Josef KLUGE, moderátor:
Nejvyšší správní soud dnes pohřbil naděje firem na vrácení pojistného na sociální zabezpečení za první pololetí roku 2007. V rozsudku sice konstatoval, že v zákoně byla chyba, ale povinnost platit pojistné podle soudců nezanikla a způsob jeho vyměření se dal odvodit.

Martin DRTINA, redaktor:
Soud v šetnáctistránkovém rozhodnutí zpochybnil původní verdikt liberecké pobočky krajského soudu, která se firmy Ježek Software ve sporu se státem zastala. Společnost jako první na mezeru v zákoně upozornila. Říká její jednatel Tomáš Ježek.

Tomáš JEŽEK, jednatel firmy Ježek Software:
Všichni ostatní zaměstnavatelé vypočetli pojistné tak, jak se počítalo před tím i potom. A my jsme v souladu s tím zákonem vypočetli vyměřovací základ ve výši nula a z něj jsme pak odváděli i nulové pojistné.

Martin DRTINA, redaktor:
Liberecký soud se tak bude muset případem znovu zabývat. Ježek doufá, že u něj uspěje znovu. Naopak pro stát dnešní rozsudek znamená, že pravděpodobně nebude muset kvůli chybě zákonodárců vracet firmám až 100 miliard korun, pokud by o ně zpětně zažádali. Soudci si v rozhodnutí neodpustili kritiku samotných poslanců. Proces schvalování zákona označili za nepřehledný a chaotický. Martin Drtina, Radiožurnál.

Josef KLUGE, moderátor:
O rozhodnutí Nejvyšší správního soudu budeme mluvit i za chvíli v publicistické části Ozvěn dne.

Těžaři se v Horním Jiřetíně snaží přesvědčit místní obyvatele, aby se vystěhovali

Josef KLUGE, moderátor:
Těžaři se v Horním Jiřetíně snaží přesvědčit místní obyvatele, aby se vystěhovali a uvolnili místo pro případnou těžbu uhlí. Platím jim odhadce na ocenění jejich nemovitostí. Jiřetín leží na zásobách uhlí. A pokud by se do několika let prolomily těžební limity, obec by musela ustoupit těžbě.

Petra BENEŠOVÁ, redaktorka:
Nikdo ještě o prolomení limitů těžby nerozhodl. Někteří obyvatelé Jiřetína už ale teď vyčíslují, kolik by chtěli za přestěhování. Tak například za jednogenerační domek dva miliony čtyři sta tisíc korun. Sumu jim spočítali odhadci, které platí Litvínovská uhelná. Vybrali si je místní z jiřetínského sdružení Dialog, který s těžaři vyjednává. Postup výběru popisuje předseda Dialogu Petr Laichnar.

Petr LAICHNAR, předseda jiřetínského sdružení Dialog:
Někdo má nějakého známého, takže ho přivede nebo už ví, že tenhle ten barák odhadoval před pěti lety, no, tak si ho znova pozve.

Petra BENEŠOVÁ, redaktorka:
Místní radnice je zásadně je proti tomu, aby se s těžaři vyjednávalo. Navíc místostarosta Jiřetína Vladimír Buřt říká, že chce Dialog na těžbě jen vydělat.

Vladimír BUŘT, místostarosta Horního Jiřetína:
Před komunálními volbami v roce 2006 Mostecká uhelná společnost platila sdružení Dialog právě tyto iniciativy, a proto nepochybuji o tom, že o to i pokračuje.

Petra BENEŠOVÁ, redaktorka:
Místostarosta navíc tvrdí, že většina ze dvou a půl tisíce obyvatel Jiřetína je zásadně proti vystěhování. Petra Benešová, Radiožurnál.

Evropská unie zatím Česku nepomohla ve sporu s Kanadou o víza

Josef KLUGE, moderátor:
Evropská unie zatím Česku nepomohla ve sporu s Kanadou o víza. Ta pro nás Ottawa znovu zavedla loni v červenci. Na dnešní schůzce unijních ministrů vnitra v Bruselu jsme nezískali podporu pro naší snahu o zrušení kanadských víz.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Ministři žádná protiopatření vůči Kanadě nepřijali. Evropská komise je zatím ani nenavrhla, přitom už loni v říjnu hrozila zavedením víz pro kanadské diplomaty, pokud Ottawa nezjednoduší vydávání víz a nestanoví plán kroků k jejich zrušení.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Přístup komise v tomto okamžiku není příliš rázný.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Prohlásil ministr Pecina. Stěžoval si také na malou podporu členských zemí. Postavily se za nás čtyři nové státy a Unii předsedající Španělsko.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Překvapilo mě, že nikdo ze starých členských států se k tomu nevyjádřil.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Problém mohou ministři řešit znovu v dubnu, do té doby má komise rozhodnout, jestli navrhne odvetné kroky vůči Kanadě. Komisařka pro vnitřní věci Malmströmová potvrdila, že pokud nebude jiné řešení, komise to udělá. Doufá ale, že se podaří takovému kroku vyhnout. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Viktor Janukovyč dnes dopoledne složil slavnostní slib

Josef KLUGE, moderátor:
Viktor Janukovyč dnes dopoledne složil slavnostní slib a stal se v pořadí čtvrtým prezidentem nezávislé Ukrajiny. V úřadě hlavy státu vystřídal Viktora Juščenka, jednoho z vůdců takzvané Oranžové revoluce před šesti lety. Janukovyč usiluje o vyváženou politiku vůči Moskvě a Bruselu. Je odpůrcem vstupu Ukrajiny do NATO.

Martin DORAZÍN, redaktor:
Viktor Janukovyč konstatoval, že se Ukrajina nachází v katastrofálním ekonomickém stavu. "Máme kolosální zahraniční dluh, bídu, ekonomiku v rozkladu a korupci. Já ale vím, co a jak je třeba udělat." Ukrajina bude podle nového prezidenta spolupracovat s tradičními partnery. "Jako most mezi východem a západem, jako integrální součást Evropy a zároveň i bývalého Sovětského svazu budeme vést takovou zahraniční politiku, která nám umožní maximálně využít vztahy s Ruskem, Evropskou unií a Spojenými státy." Janukovyč dodal, že Ukrajina potřebuje Evropskou unii, a proto jeho první cesta povede do Bruselu. Martin Dorazín, Radiožurnál.

Thajsko zadrželo rekordní množství slonoviny

Josef KLUGE, moderátor:
V Thajsku zadrželi více než dvě tuny slonoviny za 70 milionů korun. Ilegální zásilka pocházející z Afriky směřovala do Laosu, podle některých informací ale mohla skončit i na trhu v Thajském království. Obchodování se sloními kly přitom zakazuje mezinárodní Úmluva o ohrožených druzích.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Celkem 239 klů skončilo na základě tipu v rukou celníků letiště v Bangkoku, a to na základě typu. Policie zároveň zadržela i jednoho thajského občana, který si slonovinu původně určenou pro sousední Laos chtěl vyzvednout. Podle dokumentů přitom byla zásilka, kterou přepravilo letadlo společnosti Emirates z Dubaje, deklarována jako součástky mobilních telefonů. Ochránci zvířat označují Thajsko za tranzitní zemi, přes kterou je slonovina pašována do Evropy, Spojených států a Číny. Jen v loňském roce zabavily úřady v této části světa deset tun slonoviny. Robert Mikoláš, Český rozhlas, jihovýchodní Asie.

Josef KLUGE, moderátor:
V Africe je kvůli slonovině každý rok zabito nejméně dvacet tisíc slonů. Ve volné přírodě jich tak v současnosti žije kolem půl milionu. Před třiceti lety to přitom bylo jeden a čtvrt milionu.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A které témata rozebereme podrobněji? Chyba v zákoně státní pokladnu zřejmě neohrozí. Nejvyšší správní soud rozhodl, že platit pojistné měly firmy i v době chyběl vyměřovací základ. Evropská unie málo hájí zájmy Česka, myslí si ministr vnitra Martin Pecina. Měla by podle něj víc bojovat za zrušení kanadských víz, mluvit budeme přímo s ministrem Pecinou. A politolog Lukáš Jelínek si všímá posledního vývoje kolem plánované stávky dopraváků.

Chyba v zákoně státní pokladnu zřejmě neohrozí

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Stát pravděpodobně nebude muset vracet firmám miliardy za pojistné vyplacené v prvních šesti měsících roku 2007. Nejvyšší správní soud dnes konstatoval, že povinnost firem platit sociální pojištění kvůli chybě v zákonu nezanikla. Neuspěla tak společnost Ježek Software, která právě kvůli tomuto omylu odmítla peníze za pojistné uhradit. Kauza se vrací k liberecké pobočce krajského soudu. Nejvyšší správní soud ale zároveň kritizoval nepřehledný a chaotický legislativní proces, kvůli kterému k omylu v zákoně došlo. Proč měly firmy platit pojištění i přesto, že chyběl vyměřovací základ. Zeptala jsem se předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Marie Turkové.

Marie TURKOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu:
Ten vyměřovací základ zaměstnavatelů nepředstavoval samostatně definovatelný pojem, nýbrž se tedy mohl ze své podstaty odvozovat jen z vyměřovacího základu zaměstnance. Takže jsme dospěli takto k závěru, že ze zákona pro období od 1. 1. do 30. 6. 2007 přesto, že tam nebyla výslovná definice vyměřovacího základu organizace a malé organizace, šlo tento pojem dovodit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč se váš verdikt liší od té nižší instance, je tam takový prostor k výkladu?

Marie TURKOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu:
No, ta nižší instance, my jsme se s ní shodli, ale soud tam v tom odůvodnění rozsudku konstatoval jenom takovou jednu větu, že ten vyměřovací základ organizace a malé organizace je nenahraditelný a že ho nelze logicky z jednotlivých ustanovení zákona, ani v jejich souhrnu dovodit ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A s tím nesouhlasíte?

Marie TURKOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu:
Blíže on to neodůvodnil, on to tam uvedl takto stroze, takže my jsme právě na pokladě tedy rozboru jednotlivých těch právních ustanovení, respektive jednotlivých paragrafů dovodili závěr opačný.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co váš dnes oznámený výrok znamená pro další postup, je prakticky vyloučené v současné době, že by firmy, které žádají stát, o vrácení pojistného uspěly?

Marie TURKOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu:
V tom já bych se tak nemohla nějak do budoucnosti vyjadřovat, ale ten postup je takový, že ten krajský soud by měl postupovat v souladu s naším právním názorem vysloveným v tom zrušujícím rozsudku. Takže by měl, pokud by ten právní názor respektoval, tak v podstatě by tedy měl jakýmsi způsobem rozhodnout, no, a potom bude záležet na žalobci, že jo, ten může podat ústavní stížnosti proti tomu rozsudku krajského soudu, protože u nás by byla kasační stížnost pro něho již nepřípustná, protože on by se musel dovolávat jedině toho, že soud nepostupoval v souladu s právním názorem našeho soudu. Takže je možné, že to řízení pak bude pokračovat ještě dál, podle toho, jak se ten žalobce k tomu postaví.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A dnešní rozhodnutí Nejvyšší správního soudu bylo jasné, jednoznačné, nebo měl stát namále?

Marie TURKOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu:
No, samozřejmě, že, a máme to i v odůvodnění tohoto rozsudku, my jsme tam mohli rozhodnout proto, že se jednalo prvek, respektive o vyměřovací základ, tedy zaměstnavatelů, který sám o sobě jakoby nemůže existovat. On je dovoditelný pouze z vyměřovacího základu zaměstnance.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ten nechyběl.

Marie TURKOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu:
Ten nechyběl, ovšem za situace, kdyby chyběl ten vyměřovací základ zaměstnance, tak by situace byla asi jiná. To bychom už asi tak jednoznačně rozhodnout nemohli.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Objasňuje předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Marie Turková. Ministr práce a sociálních věcí rozhodnutí soudu samozřejmě přivítal s tím, že vláda si byla povinností firem odvádět pojistné i ve zmíněném období od začátku jistá. A co na to zástupce podnikatelů. Na telefonu máme předsedu jejich sdružení, Bedřicha Dandu. Dobrý večer. Slyšíme se? Pane Dando? Stále se snažíme o spojení s předsedou Sdružení podnikatelů Bedřichem Dandou, který by se měl vyjádřit k dnešnímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. A to k tomu, že stát pravděpodobně nebude muset vracet miliardy na pojistném, které firmy, a bylo jich zhruba 7 tisíc, chtěly po státu vrátit zpět. Pane předsedo Dando, jsme už ve spojení?

Bedřich DANDA, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků:
Ano. Halo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, pane předsedo, souhlasíte s dnešním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu?

Bedřich DANDA, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků:
Heleďte se, já vám řeknu, jsme ve Švejkově krajině, čili mě to vlastně ani moc nepřekvapuje, protože soud rozhodl, jak rozhodl, to musíme respektovat samozřejmě. A na druhé straně nic se nezmění, pokáráme pány poslance nebo kdo to zavinil prostě a věc běží dál. Já si myslím, že s hrajeme na právní stát. Protože právní stát, v právním státu by to takhle nemělo být, aby, aby nějaký soud potom říkal, co mělo být, nemělo být, vždyť prostě jednoznačně nebyl ten výklad, a to, že se chytili tady toho, že tam pro zaměstnanec byl ten vyměřovací základ, to už jsou zatáčky, jak já říkám, zatáčky právníků. Princip je takový, že prostě to nebylo a tudíž ty firmy, protože to některé nevěděly nebo hodně nás to nevědělo, tak jsme to zaplatili.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale myslíte si, že je ještě šance, že by mohli ty firmy, které by teď chtěli, nebo alespoň doposud chtěly po státu peníze za pojistné zpátky, mohly ještě uspět?

Bedřich DANDA, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků:
Já si myslím, že to, že neuspějí, jo, velmi mě to mrzí, teda, velmi mě to mrzí, že to skončilo takhle, ale myslím si, že nebo spíš, protože tady ten systém právní prostě bude to tak dělat, aby prostě ten stát to nezaplatil, stát je mocný hráč, proti němu jsme všichni soukromníci, trpaslíci, takže já si myslím, že neuspějí, ale je to hezký, že se o tom aspoň bavíme, je to hezký, možná, že za 20, 30 let už to bude vypadat lépe.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy je podle vás ta aféra už úplně uzavřená, sice vy nesouhlasíte s tím, že jsou v zákoně chyby, ale nebudete doporučovat nikomu, aby se ještě pouštěl do boje, abychom to shrnuli tímto způsobem.

Bedřich DANDA, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků:
No, to já bych úplně takhle neřekl, já, pokud má někdo odvahu a sílu a peníze se hádat se státem, já to mám za sebou, právě proto, že to mám za sebou historicky v roce 2000, kdy jsem byl vymeten z prodejny, kterou jsem zakoupil, tak protože mám tyhle zkušenosti, bylo mi řečeno, hele, ten soud vyhrajeme, ale soud už nenařídí návrat do původního stavu, takže z toho vycházím, že tady někdo vyhraje, ale nic se mu nevrátí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů. Díky za vaše odpovědi, na shledanou.

Bedřich DANDA, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků:
Taky děkuju, na shle.

Evropská unie málo hájí zájmy Česka

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když Kanada loni v létě obnovila víza pro české občany kvůli nadměrným počtům žadatelů o azyl, dala najevo jistou nelibost i Evropská unie. A nevyloučila, že by recipročně mohla zavést víza pro kanadské diplomaty. Dnes ale český ministr vnitra Martin Pecina odjížděl ze schůzky s unijními kolegy zjevně rozladěný, nezaznamenal prý v Bruselu dostatečnou podporu pro snahy Prahy, aby Kanaďané vízovou povinnost zase zrušili. Ministra Pecinu teď zdravím po telefonu. Dobrý večer.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, z čeho plyne vaše rozčarování?

Martin PECINA, ministr vnitra:
Ale tak já bych to možná nenazval až tak rozčarováním. Já jsem řekl, že mě mrzí, že se v té diskusi, kterou jsme vyvolali my tím, že jsme požádali zařazení tohoto bodu, takže se k ní vyjádřili pouze staré členské, pardon, pouze nové členské země a žádná ze starých. Myslím si, že to, co bylo loni přijato komisí a švédským předsednictvím, byl velmi dobrý návrh, který hovořil o tom, že Kanada musí do konce loňského roku splnit dvě podmínky, tou první bylo otevření konzulárního oddělení na /nesrozumitelné/ v Praze, to se stalo, ta podmínka je splněna. Tou druhou byla jakousi /nesrozumitelné/, to znamená, udělání nějakého, nějaké procedury časové i faktické, co musíme my a na druhou stranu Kanada splnit, proto nám byli znovu víza zrušeny. No, a to podle našeho názoru splněno není. Ta situace je dneska taková, že se samozřejmě vyměnila komise, paní komisařka je nová na tom postu, ty staré členské státy, popravdě řečeno, mají s Českou republikou, nebo Česká republika u nich má jistý vroubek, když si zaváděla sama na svou pěst bezvízový styk se Spojenými státy americkými, čili ta reakce byla trošku vlažná. Já jsem velmi, já jsme velmi ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zní to, pane ministře, jako kdybyste to chápal, tedy čekal jste něco víc?

Martin PECINA, ministr vnitra:
Já jsem, já jsem měl velmi, velmi jaksi, nechci říct agresivní, ale velmi zásadní prohlášení o tom, že očekávám, že skutečně v dubnu budeme, budeme mít konkrétní opatření proti Kanadě v případě, že ta /nesrozumitelné/ hotova nebude. To znamená, že očekáváme, že v dubnu by mohla Evropská unie navrhnout svým členským státům, aby zavedli pro Kanadu víza pro držitele diplomatických a služebních pasů, nebo nějaké jiné opatření, pokud Kanada skutečně nepřistoupí k nějaké, k nějaké rozumné dohodě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A když se to stane, tak budete spokojený, ten datum, polovina dubna, to vám bude stačit?

Martin PECINA, ministr vnitra:
No, tak do té doby žádnou radu už mít nebudeme, teď to bude na jednání na, na úrovni premiérů a na jednání Rady ministrů zahraničních věcí, protože nejbližší rada pro justici a vnitro, které se účastním, je, je v půlce dubna. A já doufám, že tam už bude připravený konkrétní návrh, ale popravdě řečeno, to dnešní jednání mě zklamalo, vyjma tedy i Španělsko předsednictví, kde pan, pan ministr se k tomu postavil velmi, velmi dobře, tak ostatní státy se tváří, že, že je to v podstatě nezajímá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ministr vnitra Martin Pecina. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Děkuju, na shledanou.

Podaří se ještě odvrátit stávku v dopravě

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podaří se ještě odvrátit stávku v dopravě, kterou odbory vyhlásily na příští pondělí na protest proti vyššímu zdanění zaměstnaneckých benefitů? Sněmovnou dnes prošla do závěrečného čtení předloha, do které sociální demokraté vložili návrh na změnu zákona o dani z přidané hodnoty tak, aby úroveň zdanění benefitů, jako jsou stravenky nebo režijní jízdenky vrátila na loňskou úroveň. To ale odborářům nestačí. Obávají se dalších legislativních průtahů. A vyzvali vládu, aby přišla do zítřka s vlastní novelou, kterou by parlament projednal v režimu takzvané legislativní nouze. Premiér svolal v podvečer schůzi kabinetu, která před chvílí skončila. Vypadá to, že zjevně vyslyšel žádosti odborářů. No a předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík je na telefonu. Dobrý večer.

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Dobrý večer vám i posluchačům?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo, jak už jsem říkala, premiér Fischer konstatoval, že vláda vyhověla vaším požadavkům, že předloží legislativní nouzi návrh zákona, který vrátí zaměstnanecké benefity a jejich zdanění na loňskou úroveň, jste spokojený, bude stávka, nebude?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
V současné době nemůžu říct, jestli bude stávka nebo nebude. Já jsem sledoval brífink pana premiéra, my to rozhodnutí vlády vnímáme jako pozitivní signál k tomu, že se konečně začalo něco řešit, ale samozřejmě vyjádřit se k tomu můžeme po jednání, které má být dnes večer s panem premiérem, byli jsme na něj pozváni a nechci předjímat výsledky tohoto jednání.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale, pane Pomajbíku, přeci je to tak, že vy jste chtěli od premiéra, aby ta vláda schválila zákon, který vrátí zaměstnanecké benefity zaměstnancům v dopravě, to se stalo, co by jste ještě chtěli víc, tady přece už není o čem mluvit.

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Paní redaktorko, my jsme nechtěli, aby pouze vláda schválila, my jsme chtěli, aby došlo k nápravě zákona, aby k té nápravě došlo, tak musí proběhnout legislativní proces, byť v legislativní nouzi, což je nejrychlejší způsob řešení, ale to nezáleží jenom na vládě, vláda předloží vládní návrh do sněmovny, sněmovna, pokud, že jo, bude shoda ho projedná a pošle do Senátu, pak musí ještě projít Senátem a musí /nesrozumitelné/ podpis prezidenta.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vy budete, vy budete se stávkou čekat tak dlouho, než se to všechno stane, nebo v pondělí prostě budete stávkovat, protože je jasné, že do pondělka se celý legislativní proces prostě nestihne?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
No, ale o tom právě chceme jednat s panem prezidentem, jestli existují nějaké ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Premiérem.

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Pardon, premiérem, jestli existují nějaké záruky, že ten zákon skutečně s tím legislativním procesem projde především i v Senátu, byť jsme dneska sledovali velice pozorně, že i poslanci z pravého spektra říkali, že tento návrh v Poslanecké sněmovně předloží, ale ze Senátu žádné zprávy pozitivní nemáme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jakou záruku by vám mohl dát premiér Jan Fischer, premiér úřednické vlády, že tento zákon projde sněmovnou, první i druhou komorou parlamentu?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
No, já si myslím, že je v zájmu, v zájmu všech, aby, aby to prošlo, aby kolem toho nedělali obstrukce v Senátu a myslím si, že pan premiér je velice schopný politik, aby vyjednal podmínky pro to, aby to v Senátu prošlo?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Už jste s ním domluvený na nějaký termín schůzky nebo se budete teprve telefonicky domlouvat?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Jak jsem říkal, jsme pozváni dnes večer na jednání a proto bych nerad předjímal jakékoliv výsledky toho jednání. Samozřejmě, že potom budou určitě oznámeny.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Předpokládáte, že dnes večer bude jasno, jestli stávka bude nebo ne.

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Byl ustaven koalicí za provedení odborových svazů pěti členy vyjednávací tým, my samozřejmě máme určitý prostor pro jednání, nicméně o zásadních, o zásadních závěrech bychom se museli poradit i s ostatními kluby, ale to jsme schopni vyřešit v řádu hodin.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak technicky složité by bylo odvolat stávku, která je plánovaná a která má začít v pondělí v průběhu tedy několika dnů, z toho dva dny jsou víkendové?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Tak já bych, abychom se stáli nebavili o odvolání stávky, to skutečně momentálně není.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale kdyby k tomu došlo, je to technicky komplikované nebo ne?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Je to technicky nesmírně komplikované.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale podařilo by se to, kdybyste chtěli?

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
No, tak tvrdím, tvrdil jsem Poslanecké sněmovně i vládě, že všechno jde, když se chce, takže tvrdím i o nás, že by se to určitě podařilo, kdyby to bylo na pořadu, na pořadu dne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Předpokládá předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Díky, na shledanou.

Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy:
Na slyšenou.

Stávka obtížná i prospěšná

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A k odborářské akci máme i dnešní poznámku večerních Ozvěn od politologa Lukáše Jelínka.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie:
Stávky ani stávkující české žebříčky popularity nevyhrávají. Naopak, jelikož omezují náš komfort, dostávají co proto. Své o tom z minulostí vědí dopraváci stejně jako zaměstnanci veřejnoprávní televize. Je to svým způsobem zvláštní. Skupina zaměstnanců zdejší společnosti dominuje. Solidarita jedněch s druhými je nicméně mizivá. Každý si střeží pouze svůj vlastní píseček. Stokrát mohou dopravní odbory opakovat, že bojují za benefity pro všechny zaměstnance. Přesto jakákoli jiná, než jen symbolická stávka, spouští nářky těch opatrnějších a éterem létají termíny jako "extrabuřty", "terorismus" nebo "rukojmí". Na poměry v práci přitom reptá kdekdo. Jednomu vadí plat, druhému drsný šéf, třetímu nevyhovující podmínky, dalšímu pak právě redukování zaměstnaneckých benefitů. K hlasitějšímu protestu se ale osmělujeme obtížně. Odbory jsou často vnímány coby retro spolek, zbyrokratizovaný a neefektivní. Kořeny pevně zapustily prakticky jen ve velkých nadnárodních firmách, kde se na kvalitu vztahů s pracovníky dbá z principu, ve státní správě a v podnicích se státní účastí. Legitimní otázkou ovšem je, zda by se měl sociální smír v době hospodářské krize a napínání veřejných rozpočtů otřásat zrovna kvůli stavovským výhodám. Důvodů, proč pranýřovat politiky, vrcholné manažery či třeba špičkové bankéře, je přece mnohem víc a jsou podstatně vážnější. Dobrý nezkalený pocit potom můžeme mít z jediného. Odborářská aktivita napovídá, že občanská veřejnost dosud není zcela paralyzovaná ani ekonomicky těžkou érou, ani tolik skloňovaným demokratickým deficitem. Buďme vděčni za všechny ty, co ještě nerezignovali a nestanovili si jako za komunistického režimu minimalistický cíl přežít. Dokud se najdou lidé, kteří se sdružují, domáhají slova, důrazně diskutují, ale i stávkují a koneckonců také svobodně volí, máme slušnou pravděpodobnost, že demokratická společnost nezamrzá, prochází průběžnou regenerací a je s to hýbat s balvany, ať už ekonomickými či politickými. Toto vědomí za trochu toho nepohodlí stojí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Soudí politolog Lukáše Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Vláda na mimořádném jednání schválila návrh novely zákony o dani z přidané hodnoty

Josef KLUGE, redaktor:
Vláda na mimořádném jednání schválila návrh novely zákony o dani z přidané hodnoty, která ruší ustanovení ohledně zaměstnaneckých benefitů. Vychází tak vstříc odborářům, současně požádá sněmovnu, aby návrh projednala příští týden ve stavu legislativní nouze. Ve Strakově akademii je naše reportérka Martina Spěváčková, dobrý večer.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Dobrý večer.

Josef KLUGE, redaktor:
Na čem se tedy vláda dohodla?

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Tak vláda, jak už bylo řečeno, právě chce teďko do sněmovny předložit ten návrh, který ruší to vyšší zdanění benefitů a chce ho projednat v mimořádné nouzi. Premiér Fischer řekl, že chce, aby ho poslanci schválili ve dnech 2. až 3. března a doufá, že vláda tímto svým rozhodnutím přispěje k uklidnění té vyhrocené situace. Současně vláda také vyzvala odborové svazy v dopravě, aby odvolali tu pondělní stávku a vyčkali na to, jak rozhodnou poslanci, to tedy znamená, že podle premiéra Jana Fischera jsou teď právě na tahu odboráři.

Josef KLUGE, redaktor:
Děkujeme za informace.

Ministerstvo kultury dnes vyhlásilo výběrové řízení na nového šéfa Národní galerie

Josef KLUGE, redaktor:
Ministerstvo kultury dnes vyhlásilo výběrové řízení na nového šéfa Národní galerie. Měl by nahradit Milana Knížáka, příští rok, kdy Knížák plánuje svůj odchod do důchodu. Českému rozhlasu to řekl ministr kultury Václav Riedlbauch. V rozhovoru pro Český rozhlas Knížák uvedl, že na tom nevidí nic neobvyklého, aby byl jeho nástupce vybrán už letos, v létě, jak předpokládá ministr. Rád by se na výběru nového kandidáta sám podílel.

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
V cizině je to naprosto normální, že třeba dva, tři roky dopředu se ví, kdo bude nástupcem. A on tam ještě nepracuje, pouze připravuje své vlastní projekty, seznamuje se s tím chodem, ale není jakoby přímo zaměstnán, že by byl ředitelem, to ne, ví se o něm, že už bude a může on ten svůj život jakoby k tomu připravovat. A pan ministr a jeho spolupracovníci tvrdili, že uvažují o podobném způsobu.

Ve Francii zastavili po mnohých stížnostech pohoršující protikuřáckou kampaň

Josef KLUGE, redaktor:
Ve Francii zastavili po četných stížnostech a tlaku vlády protikuřáckou kampaň. Důvodem nesouhlasu s ní byly plakáty, které mají šokovat veřejnost. Nezobrazují ale rentgenové snímky plic kuřáků, ale chlapce a děvčata klečící s cigaretou v ústech před mužem.

Jan POKORNÝ, redaktor:
Kritici vytýkají plakátům celkem zřejmý sexuální podtext. U obrázků mladých Francouzek a Francouzů klečících s cigaretou před muži je slogan "Kouřit, znamená otročit tabáku." Podle Úřadu pro regulaci reklamy plakáty porušují přinejmenším čtyři články etického kodexu, jako je například zákaz šíření obrazu ponížení nebo situací nadvlády a vykořisťování. Deník Le Figaro cituje ředitele asociace nekuřáků, která kampaň financuje. Ten prohlásil, že mladí lidé na tradiční varování už neslyší. Přestože se ve Francii nesmí kouřit v restauracích a kavárnách, počet zejména mladých kuřáků stoupá. Zvyšuje se zejména množství těch, kteří kouří každý den. Jan Pokorný, Český rozhlas, Paříž.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co v dnešním scénáři ještě zbývá? Ministerstvo začalo hledat nového ředitele Národní galerie. Vystřídat má Milana Knížáka. Potřebuje Česko rychlobruslařský ovál? A pomůže najít odpověď dvojnásobné zlaté vítězství Martiny Sáblíkové? A na závěr si klademe otázku, patří kosatky do zábavních parků. Diskusi rozvířila smrt cvičitelky v zábavním parku na Floridě, kterou zabil právě zmínění kytovec.

Ministerstvo začalo hledat nového ředitele Národní galerie

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo kultury dnes vyhlásilo výběrové řízení na post šéfa Národní galerie Praha. Podmínky pro řízení umístilo na webových stránkách ministerstva kultury. Ministr Václav Riedlbauch doufá, že jméno nástupce nynějšího ředitele Milana Knížáka, který vede galerii přes 10 let, bude známé už na jaře. Potvrdil to v rozhovoru s reportérkou Michaelou Veteškovou.

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Od přelomu roku se neustále veřejnost ptá na to, co bude s Národní galerií. A já jsem už několikrát vysvětloval, že se hledá perspektivní řešení, že v nějakém čase bude končit dosavadní ředitel Milan Knížák a že už teď je potřeba se zabývat tou myšlenkou, jaký typ a kdo bude ten nejvhodnější kandidátem, jako jeho nástupce, tím není nikde řečeno, že prostě jsme se rozhodli, že Milan Knížák končí, tak se to objevilo i šťavnaté titulky v novinách, to jsme nikdy nic takového neřekli. Byly kolem toho zbytečně takové možná hořkosti z jedné i z druhé strany, jeden druhému vyčítal, že drží a nedrží slova, to jsme si s panem profesorem Knížákem vysvětlili před dvěma dny. A máme domluveno tak, že jsme připravili podmínky výběrového řízení, a to výběrové řízení vyhlašujeme dnes. Bude potom na té výběrové komisi, aby přesně odhadla typ člověka, kterého bychom měli jako jmenovat s nějakým nástupem potom v čase X, to dneska vůbec nemůžeme předjímat, já jsem pořád optimista v tom smyslu, že najdeme toho kandidáta během jarních měsíců.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Budete taky člen té komise výběrové?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Ne, my tu komisi chceme postavit vyloženě z odborníků, z veřejnosti, my tam nechceme být jako úředníci dneska státní, tam nechceme být jinak přítomni, než jako být u toho, ale nerozhodovat, čili rozhodovat budou skutečně odborníci.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
To znamená, že to můžou být výtvarní kritici, kurátoři, galeristé, /nesrozumitelné/?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Ano, odpovídáte za mě.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Jaké jsou základní podmínky toho výběrového řízení?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Pokud pomineme takové ty náležitosti, jako doklad o vzdělání a bezúhonnost. A my požadujeme pětiletou praxi, minimálně pětiletou praxi v řídících funkcích, ale instituce, která je v něčem aspoň srovnatelná, no, ale u takovýhle věcí se vždycky předkládá nějaký koncepční materiál, takže ten bude tím klíčovým momentem, ale moje zkušenost z různých řídících funkcí, ona jedna věc je viděno vždycky z venku, druhá věc je, když si sednete na tu židli a skutečně začnete ty věci organizovat, i ty názory toho člověka se budou měnit v procesu, jakmile tam bude posazený. Já jsem o tom přesvědčen, to znamená, že je to jeho spíš představa o tom, co by s tím rád třeba udělal, kde vidí slabiny, kde vidí silné stránky té instituce, a tak dále, toto chceme od toho člověka. A výběrová komise není jenom ta, která kývá na papíry, tam musí se ptát a musí dávat provokativní otázky, proto tam chceme mít ty odborníky, aby skutečně šli na tělo tomu člověku. Tak to nejlíp poznáte.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Stále platí to, že si představujete, že nástupce Milana Knížáka vyberete do konce svého funkčního období nebo už si myslíte, že to nestíháte?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Moje představa taková byla, samozřejmě termíny jsou věcí neúprosnou, už jenom to, co jsem zmiňoval, jestli se podaří dát včas komisi dohromady, jestli se dají sladit jejich kalendáře, to je pytel blech mezi námi, dát dohromady třeba deset lidí, aby si našli společné termíny. Kdyby se to povedlo třeba do léta toho člověka aspoň si vytipovat, ale taky, já říkám od začátku, špičkový odborník v této profesi není většinou volný z týdne na týden, tam jsou určité závazky, který on s sebou nese, tam je to kurátor, který má před sebou /nesrozumitelné/ a řekne, hele, do roka se mnou nepočítejte, proto jsem nechtěl čekat, až bůhví jak dlouho, proto to výběrové řízení děláme, to není skutečně žádný atak proti Národní galerii a jmenovitě proti řediteli, profesoru Knížákovi. Já si myslím, že je to regulérní postup, podívat se, jak vypadá dneska nabídka na trhu, těch lidí, odborníků špičkových, kteří jsou schopni také ředitele ty velké instituce skutečně v naši podnikách mnoho není, čili ono je potřeba se nad tím zamyslet, jestli vůbec tady máme takový typ, co potom dál dělat, čili v tuto chvíli se skutečně nedá dělat vůbec nic.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Znamená to, že Milan Knížák zůstane v čele Národní galerie až do konce příštího roku a vlastně naplní se ty jeho plány, že by ještě připravil rekonstrukci Veletržního paláce a Salmovského paláce?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Já zopakuji to, co jsem říkal mockrát, Milan Knížák někdy v říjnu, koncem října, jsem se setkali poprvé na to téma, a on vyjádřil svoji představu, že by rád dokončil to, co tady jmenujete, obnovu některých věcí, expozice /nesrozumitelné/ a tak dále, a tak dále. Když jsem se ptal na termín, tak on říkal, že to vidí do konce roku 2011, já jsem říkal dobře, že to beru jako jeho představu, že mu jí ale upřesním až na základě těchto procedur, my jsme v podstatě dohodnuti na tom, že on setrvá ve funkci do té doby, než mu bude moci být jmenován ten nový vybraný kandidát, to znamená, já předpokládám, že to bude jako nejpozději v roce 11 nějaký nástup, ale jestli to bude začátek roku, polovinu roku, konec roku, to dneska skutečně říct nemohu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí ministr kultury Václav Riedlbauch, mluvila s ním Michaela Vetešková. A po telefonu zdravím Jana Vitvara, redaktora kulturní rubriky týdeníku Respekt. Dobrý večer.

Jan VITVAR, redaktor kulturní rubriky týdeníku Respekt:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Vitvare, co myslíte, jaký zájem to výběrové řízení vyvolá v odborných kruzích, ze kterých by se tedy mohlo rekrutovat nástupce Milana Knížáka?

Jan VITVAR, redaktor kulturní rubriky týdeníku Respekt:
No, tak já doufám, že to zájem vyvolá velký, ona je to velká výzva, ale zároveň před tím kandidátem bude stát těžký úkol, čeká ho černá práce vlastně v podobě hlavně zajistit, v jakým reálným stavu se dneska Národní galerie nachází, protože o tom, myslím, moc nevíme, ta galerie je hodně uzavřená sama do sebe, takže, takže to bude otázka, jestli se toho nějaký lidi třeba nezaleknou, toho těžkého úkolu, který před nima leží. Ale jako ambiciózních a schopných lidí tady pár je, takže snad to zájem vyvolá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máte vy nějaký osobní typ z těch ambiciózních schopných lidí, kteří by to mohli být?

Jan VITVAR, redaktor kulturní rubriky týdeníku Respekt:
No, já si myslím, že nakonec se asi bude hodně lovit ve vodách zahraničních, protože myslím, že by bylo dobrý, kdyby tam přišel nějaký člověk se zkušeností ze zahraničních institucí, takže já mám takový jako favority buď v osobě třeba Jiřího Faita nebo Zdeňka Félixe.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A to jsou pánové pro obec, která o nich příliš neví?

Jan VITVAR, redaktor kulturní rubriky týdeníku Respekt:
To jsou pánové, kteří mají za sebou řadu výstav v zahraničí, kteří přednáší v zahraničí, kteří vedli důležitý instituce a kteří by se, kteří jsou schopní manažeři a kteří by mohli tu galerii nějakým způsobem dát do, dát do podoby, která by byla lepší, než je ta stávající. A zároveň já si myslím, že možná nakonec to dopadne tak, že, že do tý galerie vstoupí člověk, který se tam prostě, který udělá právě tu černou práci, který třeba bude dělat dva roky a pak se třeba teprve udělá pořádný, řádný mezinárodní konkurz a klidně tam pak může tý galerii šéfovat i třeba cizinec, což je taky jedna z možností.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A je v tuto chvíli podle vás podstatné, jestli Milan Knížák odejde až na konci příštího roku nebo jestli to bude dřív?

Jan VITVAR, redaktor kulturní rubriky týdeníku Respekt:
No, je to podstatné, já bych řekl, jednoduše bych řekl, že čím dřív odejde, tím líp, protože, zjednodušeně řečeno, škod už tam napáchal dost a Národní galerie prostě nutně potřebuje změnu. A pokud se konkurz vypisuje takhle rychle, tak nevím vlastně, proč by měl vybraný někdo, někdo v letošním roce a pak 12 měsíců čekat na to, až do tý galerie nastoupí, to by mi přišlo hodně divný.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je názor Jana Vitvara z kulturní redakce Respektu. Díky, přeji hezký zbytek večera.

Jan VITVAR, redaktor kulturní rubriky týdeníku Respekt:
Taky děkuju, na shledanou.

Potřebuje Česko rychlobruslařský ovál?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Druhé olympijské zlato rychlobruslařky Martiny Sáblíkové v noci na dnešek zvedlo ze židlí tisíce fanoušků. Asi nejvíc se ale slavilo a ještě bude ve Velkém Oseku na Kolínsku. V obci má dům medailistka i její trenér a místní starosta Jiří Ota vede fanklub Sáblíkové. Jeho nadšení je tak velké, že se snaží, aby právě ve dvoutisícovém Oseku vznikla první hala s rychlobruslařským oválem v České republice. Poslechněte si, jak tamní fanoušci sledovali vítěznou pětikilometrovou Martiny Sáblíkové. Dostaveníčko si dalo v jednom z motelů a zamířil tam i reportér Michal Trnka.

Michal TRNKA, redaktor:
Ještě před závodem se fandové snažili navzájem sportovně navnadit a takto byly slyšet různé vzkazy.

osoba:
Martina nám všem děkuje za podporu a vzkazuje, že máme i na ní my osobně, na tý medaili díl. Zdraví fanklub a všechny příznivce rychlobruslení ve Velkém Oseku. Peček a Plaňan dokonce.

Michal TRNKA, redaktor:
Samotný závod sledovali členové fanklubu se zaujetím a pořádně začali skandovat hlavně ve finiši jízdy Martiny Sáblíkové.

osoba:
Bylo to něco perfektního, těšili jsme se na to už dlouho, ale soupeřky nasadily velkou laťku.

Michal TRNKA, redaktor:
Co dělaly vaše nervy při tom závodu?

osoba:
Ani neříkám, já mám vysoký tlak, ale rád jsem to přežil.

osoba:
Já jsem úplně nadšená z toho, je výborná.

osoba:
Je opravdu neskutečný, co Martina dokázala.

Michal TRNKA, redaktor:
Právě Velký Osek u Kolína by měl být pro olympijskou vítězku i tréninkovým místem. Zamýšlená obří bruslařská hala za jeden a půl miliardy korun by podle starosty Jiřího Oty mohla být skutečností už za tři roky. Zatím anonymní investor této stavby ale prý vystoupí z anonymity už letos na jaře. Martina Sáblíková se zpátky do České republiky vrátí příští týden, pravděpodobně v úterý. Jako první se se svými medailemi přijede pochlubit právě do Velkého Oseku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává Michal Trnka. A co si myslíte vy, potřebuje Česko speciální rychlobruslařskou halu, můžete nám psát buď emailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Pozvání do diskuse přijali starosta Velkého Oseku a předseda fanklubu Martiny Sáblíkové Jiří Ota. Dobrý večer.

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A Petr Holec z Reflexu. Dobrý večer.

Petr HOLEC, časopis Reflex:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, jak by měla hala vypadat, už máte přesnější plány?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Samozřejmě, my máme tu halu takzvaně stabilizovanou, to znamená, že máme vydané územní rozhodnutí na tu stavbu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, a můžete popsat, jak by tedy měla vypadat, bude jenom pro rychlobruslaře?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Je to klasická rychlobruslařská hala, proto je tak velká, že ten ovál je 400 metrů dlouhý a samozřejmě uprostřed, aby byl ten prostor využit, tak jsou tam navržena dvě hokejová kluziště evropského formátu 60 x 30 metrů. Takže na tomhle se nechá jezdit i /nesrozumitelné/, jo, kdyby to bylo v americký rovině, tak na tom se /nesrozumitelné/ nedá jezdit, tam prostě by ty zatáčky nevybrali.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, teď pan Holec, vy jste poměrně kritický k té stavbě haly, kterou popisuje pan starosta Oto, ale řekněte proč, myslíte, že si rychlobruslaři nezaslouží ten vlastní stadion.

Petr HOLEC, časopis Reflex:
Já nejsem případně kritický k hale jako takový, ať si klidně někdo postaví halu za svoje peníze na vlastní zahradě nebo kde chce, to je jeho věc, ale já jsem kritický k tomu, aby ta hala byla dotována, případně, nebo jakkoliv garantovaná ze státních peněz, nebo ať budou říkat krajských nebo místních, to už je jedno, jsou to jejich peníze, jsou to naše daně, když bych to chtěl vlastně jako zjednodušit a otočit, tak ty dvě zlatý dokazují, že tu halu nepotřebujou, že se vlastně skvěle připraví Martina Sáblíková i ostatní rychlobruslaři bez ní. Jo, takže, takže to je ten princip, jinak jako, jestli si tu halu postaví za vlastní peníze, tak je to jejich věc, mně to nějak vůbec nevadí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já přidám jeden názor posluchače, který přišel po našem emailu, ten píše, stát ani kraj by se na stavbě neměl v žádném případě podílet, v současné době je tu velká euforie z výsledku Martiny Sáblíkové. Ale mistrovství světa až začne prohrávat, a to dřív nebo později přijde, celá euforie se ztratí, co bude s halou. Takže, pane starosto, jednak řekněte, co byste řekl na připomínku posluchače a potom, za co chcete postavit tu halu, budete chtít nějakou státní dotaci?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Já teda nevím, jak jsou staří respondenti, kteří tak zasvěceni mluví, ale mně je 48 let a nepamatuju zas tak moc, že by například ty tisíce fotbalových hřišť, stovky, stovky hal, který jsou v republice, desítky hokejových hal, že by byly postaveny z jiných peněz, než z veřejných, protože všechny ty sportoviště atletický, oválný, basketbalový haly, volejbalový a tak dále, plavecký stadiony, všechno jsou to veřejně prospěšný stavby a už jenom to říká, k čemu mají sloužit veřejnosti, že jo. A samozřejmě bylo všechno to placený z veřejných peněz. Takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To znamená, že i tenhle stadion by měl být placený z veřejných peněz, podle vás?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Ne, já nechápu právě ten, samozřejmě ten stadion tady měl být postavený už před 30 lety ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Počkejte, odpovězte na mou otázku, předpokládáte, že to zaplatí soukromý investor, nebo že se na tom bude podílet stát, případně nějaký jiný veřejný rozpočet?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
No, my, protože víme, tyhle názory posluchačů a lidí, že jo, najednou tady je červený hadr jako na býka, prostě všichni ostatní sporty jsou placeny ze ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, počkejte, pane starosto, vy mi utíkáte, řekněte mi jen prostě, jestli počítáte se soukromým investorem nebo jestli chcete, aby vám pomohl stát, to je jednoduché.

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
No, samozřejmě, samozřejmě, že počítáme se soukromým investorem. A nechápu, prostě proč stát takhle rychlobruslení diskriminuje jako sport. Přitom je to olympijský sport od samého počátku, tradici tady měl, ale celou tu dobu byl prostě diskriminovaný, já nejsem, já jsem se k tomu dostal asi před třemi lety, ale prostě naprosto mě to šokovalo, jakým způsobem ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Takže chcete, aby vám stát pomohl, chcete, aby, jak říkáte, už nediskriminoval a tedy dal do toho peníze.

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Tak, samozřejmě nám stačí, nám stačí když prostě se bude chovat korektně, protože ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A korektně to je, aby dal peníze, já bych ráda zkrátila tu debatu, která, jakou částku byste si ...

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
... aby dával 40 třeba milionů plavcům, já nevím, 80, 90 milionů atletů, stovky milionů fotbalistů a tak dále ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Takže vám by měl dát kolik?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Tak, aby dával odpovídají, odpovídající výsledkům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A kolik to je, třeba deset procent.

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Já si myslím, takových 50 milionů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
50 milionů. Myslíte si, pane Holci, že by to byla odpovídající částka, že ten sport skutečně je proti ostatním diskriminovaný, že by stát měl třeba se i odměnit za ty dvě zlaté olympijské medaile.

Petr HOLEC, časopis Reflex:
Já si myslím, musíme se podívat vždycky na míru a atraktivitu každýho sportu. Samozřejmě, že je spousta hokejových nebo fotbalových stadionů, vždycky je lidé ve sportu megalomanství. Ale rychlobruslení je výsostně menšinový sport, je, je i bohužel neatraktivní, ta hala, nikdo na ní skoro nebude chodit, podívejte se, jak vypadají ty závody rychlobruslařů i v zemích, který jsou jakoby rychlobruslařský velmoci ve srovnání s námi, tady jsou registrovaný snad čtyři kluby, rychlobruslařů je možná třicet pod tím jejich svazem, takže o nějaký diskriminaci nemůže být řeč, prostě ten vrcholový sport, to není hobby, to je zaměstnání, tak jako já jsem novinář a nechci po státu, aby mi přispíval na diktafon, tak Martina Sáblíková, stejně jako každej jinej vrcholový sportovec profesionál si má sehnat sponzora, samozřejmě, že u rychlobruslení je to horší, protože je to neatraktivní sport, nikdo nebude mít zájem o žádný televizní práva a podobně, skoro žádní diváci na to nikdy nebudou chodit, takže si musí najít sponzory, ale jak vidíme, tak jsou úspěšní, ty sponzory si našli dokonce, tuším, že jim postavili i s trenérem domky vedle sebe, má sponzorský auto, takže to funguje, je to takhle v pořádku. Halu prostě nemusíme stavět za naše peníze.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Já se musím smát, protože to jsou naprosto zcestný názory, každej průměrně inteligentní člověk, který dělá do sportu, tak ví, že pokud máte dosáhnout nějakého vrcholu, musíte mít obrovskou základnu, to je prostě princip pyramidy. A když nemáte základnu, tak prostě ten vrchol nedosáhnete.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, ale Martina Sáblíková základnu jaksi nemá a získala dvě zlaté a jednu bronzovou olympijskou medaili, jestli ...

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Protože je to, protože je to, protože je to Martina.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, ano, ale ...

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Protože je to Martina.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A bude víc Martin, když bude tady ovál v České republice, podle vás?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Samozřejmě, protože to je jako kdybyste řekli, heleďte, nějakýmu plavcovi, když jste řekli, až získáš titul mistra světa, tak my ti pak napustíme bazén, zatím trénuj ve vaně, jo, tam ti to stačí, anebo venku na rybníku, anebo si jeď do zahraničí, a pak, až budeš mistr světa, tak mi napustíme bazény, kolik by bylo plavců, žádný by tady nebyl, protože každej by se na to vyprdnul, že jo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Holci?

Petr HOLEC, časopis Reflex:
To je naprosto nesmyslná logika, jsem úplně, co to je samo o sobě kvalita, že tady budeme mít sto Martin Sáblíkových, proč je potřebujeme, vždyť stačí jedna Martina Sáblíková, ať je skvělých rychlobruslařů, kolik chce, ale my jako tady nepotřebujeme živit uměle nějakou základnu, já nevím, proč si to pan starosta myslí, že najednou musíme mít tisíc nebo pět tisíc rychlobruslařů, k čemu?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Ale, ale, proč by jako, proč uměle, každej, tenhle sport společný s vodou, to znamená, v jakýmkoliv skupenství, plavání, bruslení, lyžování, je člověku přirozený, naprosto přirozený, a ten člověk to chce dělat, tento sport, ale když na to nejsou podmínky, no, tak samozřejmě to nedělá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, ale Martina Sáblíková to dělá a velmi kvalitně, i když ten ovál nemá, tady zase ten argument selhává. Myslíte si, že skutečně má Česká republika takový potenciál skvělých rychlobruslařů, aby bylo nutné stavět tak drahou miliardu a půl halu, tento argument?

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
No, tak málo kdo ví, že přitom, co Petr dokázal, tak o nám v týmu šest lidí a všichni jsou držiteli světovýho rekordu, oni drží třináct světových rekordů, umíte si představit, kdyby prostě byla nějaká základna, jemu denně volají lidi a říkají, my chceme, aby jsi trénoval naše děti, a co on má odpovídat, já, dejte mi 100 tisíc, protože v zahraničí to prostě se platí za ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pane starosto, ale asi, abychom byli spravedliví, ta hala by asi nesloužila jenom rychlobruslařům, tak si to asi nepředstavujete.

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
No, samozřejmě, tak v Kanadě, taky v Calgary to funguje tak, že trénují rychlobruslaři, uprostřed hrají hokejisti, amatéři si tam hrají svůj západ a vedle krasobruslaři nacvičují svoje figury a funguje to. Tak proč by to nefungovalo tady. Mě by zajímalo, kolik pan kolega takových hal viděl a kolik viděl těch provozů, jak to vůbec funguje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Holci, prosím, už jen krátce, kdyby byla ta hala multifunkční, mělo by to svoje opodstatnění?

Petr HOLEC, časopis Reflex:
Opodstatnění by měla na ryze komerčním základě, pokud jí investor chce postavit a věří tomu, že vyprodá všechny místa a uživí se, tak ať si jí postaví, ale prostě ne ani za korunu z našeho, z našich daní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává Petr Holec z Reflexu. A za rozhovor děkuji i starostovi Velkého Oseku Jiřímu Otovi. Pánové, na shledanou.

Jiří OTA, starosta Velkého Oseku, předseda fanklubu Martiny Sáblíkové:
Mějte se hezky, na shle.

Petr HOLEC, časopis Reflex:
Na shledanou.

Smrt cvičitelky v zábavním parku na Floridě

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A nakonec patří k nejinteligentnějším tvorům, ale ve volné přírodě jsou mořské kosatky také vyhlášení dravci. A čas od času to připomínají i v zajetí, naposledy včera v zábavním parku v SeaWorld na Floridě, kde kosatka během show před diváky strhla svou cvičitelku do bazénu pod vodu a cloumala s ní několik minut. Žena, která patřila k nejzkušenějším zaměstnancům mořského parku v Orlandu se utopila. Podle ochránců zvířat incident znovu potvrdil, že kosatky v podobných zařízeních trpí a taky proto můžou být podobně agresivní, po telefonu zdravím zoologa Evžena Kůse. Dobrý večer.

Evžen KŮS, zoolog:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Kůsy, dá se z toho, co víme, odvodit, jestli tato kosatka zabíjela úmyslně nebo jestli to byla náhoda?

Evžen KŮS, zoolog:
No, takhle na dálku my to asi můžeme těžko posoudit, co se tam vlastně stalo, ale vemte si, je to mimořádné zvíře, ale takovýchto zpráv přichází ročně několik z našich končin a týká se to psů, že pes napadne svého majitele, takže nemůžeme, nemůžeme soudit, samozřejmě je to trošku výjimečná záležitost, protože v těch akváriích takovéto události nebývají běžné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ovšem tento samec už usmrtil člověka dvakrát, konkrétně tato kosatka ne při útoku, v těch případech to prý byla nešťastná náhoda, nemají v sobě ale kosatky jakýsi zabijácký pud, který se projeví v zajetí?

Evžen KŮS, zoolog:
No, tak jsou to predátoři, jsou to mořští dravci, tak jako pes je šelma, medvěd je šelma, a někdy je zároveň každé zvíře individuum, každý má svou povahu a každý, bych tak řekl, má své dny, kdy může být daleko víc nervozní, tak jako je to, jako je to třeba u jiných domácích zvířat, prostě nic a najednou to zvíře prostě se rozčílí a může zaútočit. Pochopitelně, pokud už je to třetí incident, tak je na místě teda opatrnost, protože zvíře, jakmile pozná, prostě že na člověka má, tak pak se to může opakovat, to samozřejmě je pravda.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Liší se výrazně chování kosatek, když vyrostou v zajetí nebo se do něj dostanou oproti těm, které žijí ve volné přírodě, když pomineme výcvik, který ...

Evžen KŮS, zoolog:
Tak já nemohu soudit u kosatek, protože s tím žádné zkušenosti nemám, ale je to, je to tak, že zvířata, která se dostanou z volné přírody jako mláďata, anebo i potom jsou ochočená, tak se chovají samozřejmě jinak, než ta, která si odchováme, odchováme doma. Podstatné je, že ztratí vlastně respekt před člověkem, mohli by ho ztratit, ale právě důležité je v tom vztahu, třeba v zoologických zahradách se to třeba týká slonů, kdy ten člověk si musí udržet ten respekt, to zvíře prostě musí vidět, že nad ním něco je, žádná zlatá svoboda živočišné říše neexistuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vztah tedy jenom na bázi respektu podle vás?

Evžen KŮS, zoolog:
No, myslím si, že to je ten, to je ten základ, ale může tam hrát roli nešťastná náhoda, rozpoložení toho zvířete, to prostě nedokážeme posoudit, to jenom na základě novinových zpráv.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvali se ochránci zvířat, podle kterých kosatky nepatří do zajetí, souhlasíte s nimi?

Evžen KŮS, zoolog:
No, tak do jisté míry ano, protože jsou to velcí predátoři, velká zvířata, myslím si, že /nesrozumitelné/ stačí, stačí bohatě delfíny, ale zase samozřejmě show s kosatkami je výnosným artiklem, lepší by bylo třeba ty diváky nebo turisty táhnout do nějaké mořské zátoky, kde se můžou ty kosatky přilákat, že jo, volně žijící a mohou ... to zvíře ví, že je ve volnosti, takže v tomto případě si myslím, že ty kosatky nejsou úplně ideální, ale zase na druhé straně byznys je byznys.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává zoolog Evžen Kůs. Díky za vaše odpovědi, na shledanou.

Evžen KŮS, zoolog:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí.