Ozvěny dne - zprávy 19. února 2010

19. únor 2010

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Neoprávněná manipulace s elektroměrem by měla být podle ministra průmyslu trestným činem.

osoba:
Tohle to je normální krádež a my chceme, aby krádež byla trestným činem, to znamená, i to stočení elektroměrů.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kauzou kolem nákupu obrněných transportérů Pandur se začala zabývat protikorupční policie. Prošetření případu žádá také ČSSD a souhlasí s tím i ODS.

osoba:
Je správné, pokud tady existuje nějaké podezření, které bylo vyvoláno těmi články v Mladé frontě, že se tím orgány činné v trestním řízení zabývají.

Jan BUMBA, moderátor:
Na Haiti poprvé od lednového zemětřesení přistálo linkové letadlo. Podle Šimona Pánka ze společnosti Člověk v tísni už k tomu jsou podmínky.

Šimon PÁNEK, ředitel společnosti Člověk v tísni:
Já si myslím, že určitě je reálné obnovit komerční nebo pasažérské linky, tamní letiště vlastně funguje od druhého, třetího dne po zemětřesení.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude zataženo až oblačno, na horách místy sněhové přeháňky a teploty nula až čtyři stupně.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Tereza Tomášková a Jan Bumba.

Neoprávněná manipulace s elektroměrem by měla být podle ministra průmyslu trestným činem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Hezký páteční večer. Změny kvůli černým odběrům elektřiny zapracuje ministerstvo průmyslu a obchodu do novely energetického zákona. Zároveň požaduje, aby nelegálně manipulace s elektroměry byly trestné.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Dnes může policie stíhat toho, kdo způsobil dodavateli energie škodu za nejméně pět tisíc korun. Pokud by návrh ministra Vladimíra Tošovského platil, potrestaný by mohl být i ten, kdo ukradl elektřinu třeba jen za sto korun.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Fenomén, kdy se prostě stáčí elektroměry, jakákoliv jiná měřidla, tak prostě to je závažný zásah do měřící soupravy.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Pokud si budou chtít klienti stěžovat, budou mít podle předsedy Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta jednodušší cestu.

Josef FIŘT, předseda Energetického regulačního úřadu:
By bylo potřeba některé věci sjednotit, protože jinak to řešil ČEZ, jinak třeba E.ON, jinak /nesrozumitelné/, a často byly stížnosti od zákazníků a z toho jsme si řekli, že bude potřeba asi v tomto smyslu zasáhnout.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Stát tak reaguje na problematiku černých odběrů, kterou přinesl skandál společnosti ČEZ. Ministr Tošovský chce také do novely energetického zákona zapracovat přesnější definici černého odběru, anebo metodiku výpočtu škod. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tématu se budeme věnovat i v publicistické části Ozvěn dne.

Nákupem obrněných transportérů Pandur se začala zabývat protikorupční policie

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nákupem obrněných transportérů Pandur se začala zabývat protikorupční policie. Předseda ČSSD Jiří Paroubek navíc chce, aby kvůli kauze vznikl speciální vyšetřovací tým. O svém požadavku jednal i s premiérem Janem Fischerem. Kauzu přinesl deník Mladá fronta DNES.

Martina ZPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek tvrdí, že jeho vláda v roce 2006 neměla žádné indicie o údajné korupci při nákupu transportérů Pandur. Paroubek teď chce, aby jeho slova potvrdila nejen policie, ale i speciální vyšetřovací tým. S důkladným prošetřením v celé kauze souhlasí podle poslance a předsedy bezpečnostního výboru Jana Vidíma i ODS.

Jan VIDÍM, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR /ODS/:
Ať prostě vyšetří, zda tam došlo nebo nedošlo ke korupci.

Martina ZPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Premiér Jan Fischer v pondělí vyzve ministra vnitra, nejvyšší státní zástupkyni a policejního prezidenta, aby se začali kauzou co nejdříve zabývat. Ministr vnitra Martin Pecina už teď ale říká, že speciální vyšetřovací tým není nutný.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Pokud někdo bude vytvářet týmy specializované, tak by to mohlo být Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality.

Martina ZPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Podle Jiřího Paroubka je za kauzou kolem nákup Pandur strana TOP 09.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Prostě se v tom činili pánové Kuzmiak, Háva a nitky vedou k panu Kalouskovi, to je zřejmé.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda /TOP 09/:
Je věcí vkusu Jiřího Paroubka, že se vůči mně opakovaně chce vyjadřovat jako zbabělá prolhaná drbna.

Martina ZPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Ohradil se místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Martina Zpěváčková, Radiožurnál.

Tři sta tisíc, tolik vakcín proti prasečí chřipce Česko odřekne

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tři sta tisíc, tolik vakcín proti prasečí chřipce Česko odřekne. Ministerstvo zdravotnictví se na tom dohodlo s dodavatelem, firmou GlaxoSmithKline. Původně od ní mělo odebrat milion dávek.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Je to definitivní, další vakcíny už odříct nemůžeme. Říká ministryně zdravotnictví Dana Jurásková o jednání s dodavatelem, firmou GlaxoSmithKline.

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví:
Výsledkem tohoto jednání dovede ke smlouvě, který nově stanoví, že Česká republika odebere sedm set tisíc vakcín.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Podle náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra za odřeknutí vakcín nebude Česká republika platit žádnou pokutu.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Ušetříme zhruba padesát pět milionů korun.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
V Česku není o očkování velký zájem. Proto ministerstvo zdravotnictví navrhuje uvolnit vakcínu proti prasečí chřipce pro všechny, kdo budou chtít, včetně dětí od tří let. V pondělí to má schválit Bezpečnostní rada státu a vláda. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Pět týdnů po katastrofálním zemětřesení obnovilo Haiti pravidelné letecké spojení se světem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pět týdnů po katastrofálním zemětřesení obnovilo Haiti pravidelné letecké spojení se světem. Jako první tam přiletěl stroj American Airlines z Miami. V uplynulých týdnech bylo letiště u metropole PortoauPrince plně vytížené odbavováním letounů s humanitární pomocí. Ničivé lednové otřesy připravily v chudém karibském státě o život přes dvě stě tisíc lidí. Přes milion dalších nemá kde bydlet. Irena Klímková z olomoucké arcidiecézní charity Radiožurnálu přímo z Haiti potvrdila, že na ostrově pokračuje distribuce pomoci, a to nejen potravin a léků.

Irena KLÍMKOVÁ, olomoucká arcidiecézní charita:
Teďka hodně se všichni soustředí nebo se snaží soustředit na distribuci stanů, protože začíná dešťová sezóna, že by měly trvat docela silné deště přes noc, takže potřebujeme ty lidi nějakým způsobem zabezpečit. V kempech nebo v různých těch oblastech, kde /nesrozumitelné/ vodu a sanitaci, protože v okamžiku, kdy přijdou větší deště nepravidelnější, ty budou plavat a zase bude obrovský problémem, protože hrozí samozřejmě nemoci.

Severní Korea nevymění jaderné zbraně za ekonomickou pomoc

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Severní Korea nevymění jaderné zbraně za ekonomickou pomoc. Pchjongjang požaduje, aby napřed Spojené státy ukončily podle něj nepřátelskou politiku, teprve pak je ochotný přistoupit k jednání. Prohlášení režimu Kim Čongila přichází v době, kdy vrcholí diplomatické úsilí o návrat KLDR k šestistranným rozhovorům o jaderném programu.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Severní Korea má atomové zbraně jen ke své obraně a nechce s nimi nikomu hrozit, oznámila vládní agentura KCNA. Podle Pchjongjangu se ale mezinárodní společenství mýlí, když si myslí, že by KLDR vyměnila jaderný arzenál za hospodářské výhody. Režim Kim Čongila v této souvislosti trvá na požadavku, aby OSN zrušila sankce uvalené na Severní Koreu a Spojené státy zahájily jednání o mírové smlouvě, která by formálně ukončila korejskou válku. K návratu za jednací stůl se svého spojence nyní snaží přimět Čína, která Pchjongjangu nabízí investice v hodnotě deset miliard dolarů. Robert Mikoláš, Český rozhlas, východní Asie.

Stávka pilotů Lufthansy přinese chaos i na německé železnici

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Řetězovou reakci zřejmě přinese stávka pilotů německé letecké společnosti Lufthansa. Čtyřdenní protest začne v pondělí. Německé aerolinky zruší dvě třetiny letů a dá se čekat, že cestující jako náhradní dopravu použijí vlak. Na železnici proto hrozí chaos.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Vedení Lufthansy pevně počítá s tím, že protestní akce paralyzuje prakticky veškerý letecký provoz. Největší evropský vzdušný dopravce má denně ve vzduchu na 700 pilotů a do stávky je připraveno vstoupit plných 4200 členů odborového sdružení Cockpit. Na frekventovaných trasách, jako třeba Berlín Frankfurt nebo Mnichov Hamburk, se tak očekává nápor na beztak přeplněné vlakové spoje. "Už teď meleme po lidské i technické stránce z posledního," varuje předseda železničních odborů GDBA KlausDieter Hommel. Německé dráhy nemohou stávající spoje posílit, protože jim kvůli problémům s osami chybí řada rychlovlaků řady ICE3. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Vedení KDUČSL by mělo být už dnes opět kompletní

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vedení KDUČSL by mělo být už dnes opět kompletní. Delegáti celostátní konference strany volí nového místopředsedu. Jediným kandidátem je jihomoravský lidovec Jiří Koliba. Na místě je i naše reportérka Věra Masopustová. Věro, připomeň, prosím, proč ke změně ve vedení strany vůbec došlo?

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Dobrý večer. Tak na místo ve vedení KDUČSL minulý týden z rodinných důvodů rezignoval David Macek, toho, jak už jsi říkala, s největší pravděpodobností vystřídá Jiří Koliba z Hodonína. Už minulý týden se totiž mluvilo o tom, že by Macka mohl nahradit někdo v jeho domácí organizace v Jihomoravském kraji. A i když /nesrozumitelné/ kandidát nominovat všechny krajské organizace, nakonec je Jiří Koliba je jediným uchazečem o post místopředsedy KDUČSL. Dnes odpoledne se celostátní výbor strany jednohlasně dohodl, že jeho nominaci doporučí celostátní konferenci ke schválení. Ta by o tom měla začít hlasovat každou chvíli. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Lesy České republiky mění způsob prodeje dřeva

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Lesy České republiky mění způsob prodeje dřeva, na který začátkem února vyhlásili kontroverzní obří tender za 16 miliard korun. Desetina dřevina by nově měla jít na veřejné trhy, jako je elektronická aukce nebo komoditní burza, tam ho budou moci získat malé a střední firmy.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Na novém způsobu prodeje dřeva se dohodl ředitel státního podniku Lesy Svatopluk Sýkora s ministrem zemědělstvím Jakubem Šebestou. Podle něj se tak zachová přístup menších firem ke dřevu. Dosud měli všechno dřevo po vytěžení obchodovat jen vítězové tenderu. Společenstvo dřevozpracujících podniků, jehož členům by měla změna údajně pomoci nejvíc, nový způsobem prodeje ale odmítá. Podle Zdeňky Besedové z Pily Budíškovice je zbytečný a nic neřešící.

Zdeňka BESEDOVÁ, Pila Budíškovice:
To je způsob obchodování, který je pro malé a střední pilaře a zpracovatele dřeva naprosto neadekvátní vzhledem k jejich velikosti. Já si neumím představit, že by pila, která má pět zaměstnanců, nakupovala na burze dřevo, nikdo to nikdy v minulosti nedělal, protože je to pro nás velice ekonomicky nákladný.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Tomáš Medek, Radiožurnál.

Kvůli rychlostní silnici R 35 vykoupí Ředitelství silnic a dálnic tisícovku pozemků

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kvůli rychlostní silnici R 35 vykoupí Ředitelství silnic a dálnic tisícovku pozemků. Peníze na to ale zatím nemá. Výstavbu brzdí i další problémy.

Milena DVOŘÁKOVÁ, redaktorka:
Na několika úsecích totiž stále není jasné, kudy má rychlostní komunikace přesně vést. Kromě Libereckého kraje je problém i kolem Litomyšle, kde severní variantu obchvatu nahradila jižní a následně kompromisní středová. Proti té se ale bouří soukromí zemědělec Jan Vaňous, přes jehož pozemky má silnice vést. Další komplikací může být napojení silnice R 43 u Moravské Třebová, které se v poslední době začalo také zpochybňovat. V neposlední řadě pak stojí peníze, kterých se teď z ministerstva i přes důležitost a potřebnost komunikace nedostává. Pro Radiožurnál Milena Dvořáková, Pardubice.

Představení Carmen v Národním divadle Brno

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Představení Carmen hostujícího španělského choreografa Cayetana Sota uvede dnes jako hlavní premiéru sezóny balet Národního divadla Brno. Známý příběh byl inscenován ve spolupráci s německým divadlem v Dortmundu. Diváci ho uvidí na scéně Janáčkova divadla.

Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka:
Základní hudební doprovod inscenace tvoří Suita Carmen, kterou zkomponoval ruský skladatel Rodion Ščedrin. Vycházel přitom ze známé George Bizeta. Choreograf Cayetana Soto patří ke generaci mladých a perspektivních tvůrců se zkušenostmi z mnoha evropských scén. Spolupráci s brněnským souborem hodnotí pozitivně a diváky možná naláká i to, že představení nabídne neobvyklý pohled na tanečníky visící a tančící hlavou dolů. Eva Rajlichová, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Proč policie znovu otevírá případ nákup obrněných transportérů Pandur pro českou armádu? A na Haiti poprvé od zemětřesení přistálo linkové letadlo. Jaká je situace v zemi, od které už se odklonily kamery světových médií.

Proč policie znovu otevírá případ nákup obrněných transportérů Pandur pro českou armádu?

Jan BUMBA, moderátor:
Panduřina skříňka, jak ten případ označil jeden komentátor, se znovu otevírá. Protikorupční útvar policie začne po letech opět vyšetřovat okolnosti, za kterých Česko nakoupilo od rakouské firmy Steyr více než stovku obrněných transportérů Pandur na základě informací, s nimiž přišel tento týden list Mladá fronta DNES. Podle dvou bývalých manažerů Steyru firma přinejmenším zvažovala, že prosadí prodej Panduru české armádě pomocí více než miliardového úplatku přes kontakty s předními zdejšími politiky. Ti schůzky s lobbyisty popírají a jak jsme referovali už dříve, také zmínění Rakušané svá slova relativizují. Přesto. Policejní Útvar pro odhalování korupce se věcí začal zase zabývat. Potvrdil mi jeho mluvčí Roman Skřepek.

Roman SKŘEPEK, mluvčí Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality:
Tak ukázalo rozhodně nějaký směr, kterým jsme se zatím nezabývali, domníváme se, že se objevily některé nové informace a že povinnosti policie je nějakým způsobem ty informace zkonfrontovat, za prvé s tím, na co se policie zaměřovala už v tom v roce 2006 a nějakým způsobem potvrdit, zda mohlo opravdu nebo nemohlo dojít k nějakému trestnému činu. Takže já se domnívám, že povinnosti policie je v této chvíli jednat.

Jan BUMBA, moderátor:
A co tam bylo tedy tak nového, co před tím policie nevěděla?

Roman SKŘEPEK, mluvčí Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality:
Žádné podrobnosti zveřejňovat zatím v tuto chvíli nebudeme.

Jan BUMBA, moderátor:
Kauzou se na základě článků v Mladé frontě mají podle dnešní zprávy zabývat i vaši rakouští kolegové, počítáte, že s nimi budete spolupracovat?

Roman SKŘEPEK, mluvčí Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality:
Já to v tuto chvíli nemohu rozhodně vyloučit, nicméně jde o poměrně čerstvou věc, my jsme tak rozhodli teprve dneska a určitě budeme dělat všechny možné kroky tak, aby se ta věc nějakým způsobem objasnila.

Jan BUMBA, moderátor:
Váš útvar se zabýval případem Panduru už před lety, proč vyšetřování nikam nevedlo?

Roman SKŘEPEK, mluvčí Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality:
Náš útvar se zabýval podnětem, který obdržel v roce 2006, my jsme nicméně zjistili, že stejný podnět v té době zpracovával zvláštní odbor vojenské policie a vzhledem k tomu, že ten odbor nebo to pracoviště mělo blíž z hlediska věcné příslušnosti tady k tomu jednání, tak my jsme všechny materiály postoupili vojenské policii. O tom, jaké učinila závěry, o tom už potom informace nemáme.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí Roman Skřepek, mluvčí protikorupční policie. Kvůli celé kauze se dnes sešel předseda ČSSD Jiří Paroubek s premiérem Janem Fischerem s tím, že by se případem měli zabývat zvláštní vyšetřovací týmy. Lídr sociálních demokratů ovšem současně označuje indicie v článcích Mladé fronty DNES za součást diskreditační předvolební kampaně, protože v nich figuruje mimo jiné i jméno expremiéra ČSSD Stanislava Grosse. Jiří Paroubek k tomu před necelou hodinou v pořadu 20 minut Radiožurnálu řekl:

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Tahle pseudoaféra podle mě zatím důkazy pro nějaké korupční jednání nejsou, protože se vychází z nějakého nahraného rozhovoru dvou údajných manažerů nebo bývalých manažerů firmy Steyr, kteří to nakonec odvolali, že si dělali legraci z pana Kroupy, protože ho měli tak trošku za podivné individum, kdybych vyjádřil trošku jinak, jak já jsem pochopil jejich vyjádření, takže neberu to jako relevantní záležitost. A očekávám, vyzval jsem k tomu šéfredaktora Mladé fronty, ať předloží důkazy o korupci. A myslím, že je potřeba, aby policejní prezident vytvořil vyšetřovací tým, který rychle celou věc začne prověřovat, to znamená, důkazy tak, aby byla jasná případná odpovědnost, zda korupce byla či nebyla, mně jde o to, aby lidé, kteří nevěří v politiku a kteří nevěří politikům. A já, když jsem se jel, tak jsem poslouchal vyjádření místopředsedy ODS, vyjádření předsedy lidovců, oni nechtějí nic jiného, tahle kauza podle všeho je zinscenovaná proti velkým politickým stranám především.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvedl ve 20 minutách Radiožurnálu Jiří Paroubek. Podle něj jsou za kauzou lidé blízcí nové straně TOP 09 a cituji: "Nitky vedou k Miroslavu Kalouskovi." Ten se proti Paroubkovým slovům důrazně ohradil. Zavolal jsem i místopředsedovi ODS Petru Nečasovi s otázkou, jestli také pokládá to, co se objevilo tento týden v novinách, za možnou součást účelové předvolební kampaně.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Já to samozřejmě nemohu vyloučit, protože každý, kdo si prohlídne onen inkriminovaný záznam a zná souvislosti, že se například jedná o vyhozené bývalé manažeři Steyru, že některá jména, která jsou dneska v této kauze zmiňována, vůbec tito bývalí manažeři Steyru neříkají, že jim je podsouvá pan redaktor Kroupa, tak samozřejmě to může vzbuzovat různé otázky, já jsem hlavně přesvědčen, že v tomto případě se jedná o neprofesionalitu některých konkrétních žurnalistů. Ale na druhé straně vzhledem k tomu, co by v této věci si mohlo myslet veřejné mínění a vzhledem k tomu, že my jsme hluboce přesvědčeni, že tato věc má být vyšetřena, tak mají konat orgány činné v trestním řízení, to znamená, určitě Policie České republiky, státní zastupitelství.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vítáte to obnovené vyšetřování, ke kterému sáhl Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality?

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že oni nemají na výběr a že je potřeba prověřit některá nová fakta, pokud jsou to fakta a ne spíše dojmy.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvil jste o možné neprofesionalitě některých novinářů. Znamená to, že tomu, co se objevilo v novinách, nepřikládáte vůbec žádnou váhu, nejsou to podle vás relevantní informace.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
To jsem v žádném případě neřekl. Každý, kdo si najde naše výroky z roku 2006, tak ví, že my jsme podepsáni tohoto kontraktu po volbách vládou, která byla v demisi, ministrem, jehož politická strana se vůbec do parlamentu nedostala, mám namysli pana Kühnla z Unie svobody, velmi tvrdě kritizovali, a my tento krok vlády Jiřího Paroubka jsme považovali za velmi nepromyšlený, špatný a krok, který, jak se ukázalo, přináší obrovské problémy. To, že byla uzavřena tato smlouva, se kterou již vláda Mirka Topolánka nemohla nic dělat, pokud se nechtěla vystavit mezinárodní arbitráži v hodnotě několika desítek miliard korun, kde my jsme dokázali, respektive tato vláda dokázala snížit hodnotu té zakázky o šest miliard korun. A šest miliard korun ušetřit daňovým poplatníkům.

Jan BUMBA, moderátor:
Zakázky jako celku, ale na jednoho Pandura to vyjde dráž?

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Samozřejmě, toto je opět ale, toto je právě otázka profesionality, podívat se, v jakých konkrétních verzích byly ty Pandury nakoupeny. Každý posluchač ví, že Škodu Octavii můžete koupit za čtyři sta tisíc s nejlevnějším naftovým motorem a malým vybavením, anebo pokud je to čtyřkolka kombi, tak přeplňovaným turbodieselem, tak stojí třeba milion korun, velmi podobně je tomu u zbrojní techniky, to znamená, ty plně bojové verze jsou nejdražší. A původně objednávka vlády Jiřího Paroubka byla taková, že zhruba polovina těch transportérů byla plně bojová verze, druhá polovina spíše obslužné vozy, které nebyly schopny plného bojového nasazení. A my jsme ušetřili tím, že jsme koupili pouze ty bojové verze. Jenže bojové verze jsou samozřejmě výrazně dražší, než ty verze, které nejsou určeny k plnohodnotnému boji.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane místopředsedo, jedna věc je policejní vyšetřování, které se teď s největší pravděpodobností rozběhne, ale zároveň není to také příležitost, když už se tedy otázka Panduru znova dostala na světlo, není to také příležitost třeba pro poslance z příslušných výborů, podívat se znovu na to, jak to bylo s nákupem rakouských transportérů?

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Určitě ano. A této věci má být věnována pozornost, koneckonců česká veřejnost si zaslouží plnohodnotnou odpověď.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik místopředseda ODS Petr Nečas. Poslouchal ho i Jaroslav Spurný, redaktor časopisu Respekt. Dobrý večer.

Jaroslav SPURNÝ, redaktor časopisu Respekt:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to na vás celé působí, účelová pseudoaféra nebo je zaděláno na to, že by v případě této zbrojní zakázky mohly vyplout na povrch nové skutečnosti, anebo už vypluly v Mladé frontě?

Jaroslav SPURNÝ, redaktor časopisu Respekt:
Já si myslím, že některé skutečnosti vypluly, je otázka samozřejmě, kde to skončí. Já si myslím, že ten případ není novinářsky hlavně dotažený, nicméně novináři nemůžou dělat práci policie a záleží skutečně na policii, jak se tady tímto případem bude zabývat.

Jan BUMBA, moderátor:
Musíme znovu připomenout, že česká armáda pořídila Panduru až napodruhé, první kontrakt byl zrušen, kam myslíte, že by mělo směřovat to vyšetřování k té první smlouvě nebo k té druhé loňské?

Jaroslav SPURNÝ, redaktor časopisu Respekt:
Já si myslím, že by mělo směřovat úplně na začátek, protože samozřejmě nákup Pandur, nákup obrněných vozidel, ten nápad pochází někde z roku 2002 a tehdy byl ministrem obrany pan Tvrdík, dnes jeden z významných členů sociální demokracie, a on tehdy navrhoval, abychom těhle ozbrojenců koupili asi 440. A ono se to potom postupně snižovalo, ale ta zakázka od začátku byla velmi podivná a velmi podezřelá, protože vlastně my jsme ty Pandury nepotřebovali, neexistovala žádná koncepce armádní, která by je tam zařizovala a tak dál, a navíc je po nás nechtělo ani NATO, NATO naopak po nás chtělo lehké obrněnce, které byly nasazeny třeba v Afghánistánu, na podobných misích.

Jan BUMBA, moderátor:
Na čem myslíte, že uvízlo to původní vyšetřování v roce 2006, proč to vyznělo do ztracena?

Jaroslav SPURNÝ, redaktor časopisu Respekt:
Tak, protože těch informací je málo, samozřejmě toho kontraktu se účastnila řada stran a pokud má pravdu Mladá fronta, pokud, pokud pánové Jedlaucik a Habitzl mají, nemají pravdu, říkali to, co se dělo, tak je logické, že asi neměl nikdo zájem, protože pokud by měli pravdu, tak by do toho byla zapletena především sociální demokracie, do jistý míry taky ODS, do jisté míry Unie svobody, která už dneska neexistuje, ale nicméně, nicméně její politici ještě pořád jsou významní. To znamená, že možná byl zájem prostě nic nevyšetřit.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale to všechno zní jako takové dohady nebo vývody, jsou tu nějaká opravdová vodítka, která by napovídala, že něco bylo v nepořádku, může někdy někdo dokázat, že někdy nějaká provize přistála někomu v kapse?

Jaroslav SPURNÝ, redaktor časopisu Respekt:
Já si myslím, že nemůže tady v tomhle případě, bohužel nemůže, i když se tím bude zabývat protikorupční policie, tak se pravděpodobně nikam nedostane, on to byl podobný případ, který se týkal gripenů, stíhaček gripenů, které jsme nakoupili, tam je ještě o něco více indicií, než případně nákupu Panduru, jsou to, jsou to srovnatelné zakázky a v případě gripenů, přestože se tímhle případem zabývala policie, tuším, že šesti zemí, Velká Británie, Česko a tak dále, tak se policie nikam nedostala, i tenhle případ, tam je řada indicií, že celá ta zakázka, celý ten systém toho nákupu byl vedený od začátku velice špatně, velice pochybně, nicméně to skutečně prokázání korupce, prokázání, prokázání nějakého trestného činu, tam je, tam je ještě hodně daleko.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Jaroslav Spurný z týdeníku Respekt. Na shledanou.

Jaroslav SPURNÝ, redaktor časopisu Respekt:
Na shledanou.

Situace na Haiti

Jan BUMBA, moderátor:
Začíná se na Haiti vracet alespoň jakýsi náznak normálního života. Poprvé od devastujícího zemětřesení přistálo v PortoauPrince komerční linkové letadlo z amerického Miami, mezi jeho cestujícími byli především Haiťané žijící ve Spojených státech. Až dodnes bylo letiště vyčleněno pro mezinárodní pomoc. Zemětřesení si podle posledních údajů vyžádalo víc než 220 tisíc mrtvých. Přímo na letišti v haitském hlavním městě je Markéta Kutilová, která na ostrově koordinuje pomoc společnosti Člověk v tísni. Dobrý den.

Markéta KUTILOVÁ, koordinátorka společnosti Člověk v tísni:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak důležité pro pomoc Haiťanů je, že v PortoauPrince můžou ode dneška přistávat komerční spoje?

Markéta KUTILOVÁ, koordinátorka společnosti Člověk v tísni:
Tak denně před většinou ambasád je tady vidět nekonečný zástupci Haiťanů, kteří čekají na víza a povolení vycestovat z Haiti, pryč, za svými rodinami, zejména do Kanady a Spojených států amerických, takže pro ně je to určitě hrozně důležitý.

Jan BUMBA, moderátor:
OSN zesílila svůj apel na humanitární pomoc, teď uvádí, že by bylo potřeba dát dohromady skoro jednu a půl miliardy dolarů, i vzhledem k tomu, že na Haiti začíná sezóna dešťů, bude zapotřebí více přístřešků a tak dále. Jaké jsou teď podmínky v zasažených oblastech měsíc po zemětřesení?

Markéta KUTILOVÁ, koordinátorka společnosti Člověk v tísni:
Tak v současný době už jsou zajištěný na většině míst dodávky pitné vody, stále ještě zůstává veliký problém sanitační zařízení. A co se týče dodávek jídla, tak i přesto, že denně probíhají spousta distribucí jídla, tak zatím ten přístup dostatečného množství potravin má pouze 15 procent lidí. Spíš je to o tom, že stále ještě převládají logistické problémy v oblasti a stále ještě potřeba je mít i dost ozbrojení, doprovod, pokud organizace dělají distribuci jídla, což také stěžuje potom celý ten proces.

Jan BUMBA, moderátor:
A co vás osobně teď zaměstnává nejvíc, na čem nyní především pracujete?

Markéta KUTILOVÁ, koordinátorka společnosti Člověk v tísni:
Tak my, jak Člověk v tísni, nebo já osobně se věnuju zejména dětem, děláme registraci nezaopatřených dění ve spolupráci s UNICEF. A dále potom teďka pracujeme na otevření dětských volnočasových center, protože z 15 tisíc škol v PortoauPrince a v okolí jich 8 tisíc padlo a žádná škola zatím ještě nefunguje, takže ty děti, co tu jsou, tak žijou v docela neutěšených podmínkách v těch kempech a nemají vlastně celý den co dělat, takže my jim teďka nabízíme aspoň nějaký sportovní, kulturní a vzdělávací volnočasový aktivity, což vlastně naráží na ten problém, že ten zájem těch dětí je obrovský a nemůžeme vlastně uspokojit potřeby všech těch dětí.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za rozhovor. Z letiště v PortoauPrince Markéta Kutilová, koordinátorka společnosti Člověk v tísni.

Průzkumy opět na houpačce

Jan BUMBA, moderátor:
Tři měsíce před volbami dnes zveřejnilo několik agentur pro výzkum veřejného mínění čerstvé prognózy, podle nich jsou na špici stále dvě nejsilnější parlamentní strany ČSSD a ODS, přičemž ta druhá nyní zaostává. Podle průzkumu CVVM dokonce o 13 procent. A překvapivě by se prý do Poslanecké sněmovny mohlo dostat hned pět dalších stran, kromě komunistů, lidovců a TOP 09 i Věci veřejné a zelení. Nad těmito výsledky uvažuje v poznámce komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Radko KUBIČKO, komentátor Českého rozhlasu 6:
Průzkumy preferencí jsou stále jako na houpačce. Dvě hlavní strany vedou boj vyrovnaný, ale pozice už několikrát měnily. V současné době má navrch ČSSD nad ODS, ale kdo ví, kam se to zase vrtne. KSČM má své jisté, ale kolem pětiprocentní hranice začíná být pěkně rušno, což nebývalo zvykem. Seshora či zespoda ji atakují už čtyři strany: zelení, KDUČSL, TOP 09 a zcela nově Věci veřejné. Co to všechno může znamenat? Strany by neměly průzkumy ani přeceňovat, ani podceňovat. Mnohé se může změnit, třeba volební účastí. Zatímco některé strany mají voliče věrné, jiní jsou přelétaví. Jen v jednom jsou výzkumné agentury mocné. Pokud se strana přehoupne přes pětiprocentní hranici, už tam zpravidla zůstává, voliči usoudí, že hlas pro ni vhozený nebude marný. Ale zpátky ke stranám velkým, od nich se vše odvíjí. I k malým zpravidla přicházejí voliči znechucení neproduktivním bratrovražedným soubojem českých politických titánů. Zdá se, že ODS přece jen začíná doplácet na obstrukční parlamentní taktiku. Vždy ten, kdo ji zvolí, vypadá trochu jako kazisvět, byť jeho úmysly mohou být bohulibé. Ale co je podstatnější, ODS, která dříve působila vždy jako štika v rybníce, se zdá být unavena dlouhým pobytem na vrcholu politiky, spory a aférami. A do voleb ji vede generál, který v bitvách už utrpěl nejeden šrám. ČSSD naopak dodává sílu magická chuť na znovuzískání moci i faktická převaha levice, nyní v Poslanecké sněmovně, ale zřejmě i ve společnosti v době hospodářského poklesu. Ale co naplat, čím dál více lidí je znechuceno a zřejmě to chce zkusit s malými stranami. I přesto, že tato sázka zpravidla v minulosti moc nevycházela. Vzpomeňme na všechny ty padlé straničky na jedno funkční období. Tím se potencionálně rýsuje nová situace. V Poslanecké sněmovně bývalo zpravidla pět stran, přibudouli další, zkomplikuje to určitě vyjednávání a už tak rozhádanou politickou krajinu. Pro toho, kdo se těšil, že nové volby přinesou konečně kýženou stabilitu, to zatím moc nevypadá.

Kauzu nákupu Pandurů už začala vyšetřovat protikorupční policie

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Na vyšetřování kauzy nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu by měly pracovat zvláštní vyšetřovací týmy. Premiérovi Janu Fischerovi to navrhl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Fischer se v pondělí sejde s nejvyšší státní zástupkyní Renátou Veseckou, policejním prezidentem Oldřichem Martinů a ministrem vnitra Martinem Pecinou. Vyzve je, aby začali případ neprodleně řešit. Kauzu nákupu Pandurů už začala vyšetřovat protikorupční policie. Podle informací Mladé fronty DNES za obchod s Pandury údajně dostaly české politické strany provizi ve výši dvou až tří procent z ceny zakázky.

Horská střediska i přes oteplení hlásí ideální podmínky pro lyžaře

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Před víkendem jsou na horách i přes oteplení stále ideální podmínky k lyžování. Platí to i v areálech v Libereckém kraji. Na většině sjezdovek leží půl metru až metr přírodního i technického sněhu.

Martin KADLEC, redaktor:
Na Ještědu je v provozu přes osm kilometrů sjezdových svahů a všechny sjezdovky jsou ve velmi dobrém stavu. Na plné obrátky jedou i všechny velké skiareály v Jizerských horách. Většina svahů je v provozu na tanvaldském Špičáku, na Severáku i v Bedřichově. Skvěle upravené sjezdovky lákají lyžaře i do západních Krkonoš. V Harrachově můžete vyzkoušet svahy na Čertově hoře a na Rýžovišti. Ve skiareálu Na Kamenci v Jablonci nad Jizerou je upraveno přes tři kilometry sjezdovek s umělými skoky a překážkami. Martin Kadlec, Český rozhlas.

Při náletu amerických bezpilotních letounů na severozápadě Pákistánu zemřel Muhammad Hakání

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Při náletu amerických bezpilotních letounů na severozápadě Pákistánu údajně zahynul mladší syn vůdce jedné z afghánských frakcí Talibanu Muhammad Hakání. Terčem měl být ale zřejmě jeho starší bratr. Právě na něj zřejmě jeho otec převedl velení své frakce, která je napojena na teroristickou síť Al Kajda. Americké síly v Afghánistánu označují Hakáního za jednoho ze svých největších nepřátel. Spojené státy na jeho dopadení vypsaly odměnu pět milionů dolarů. Zabití Muhammada Hakáního následuje jen několik dní poté, co byl zadržen muž číslo 2 v hierarchii afghánského Talibanu Abdul Ghaní Baradar a další dva vysocí činitelé hnutí Taliban.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Jak se změní pravidla pro kontrolu nelegálního odběrů elektřiny. Hospodářské problémy Řecka poškozují všechny země, které platí eurem, může eurozóna černou ovci, která nezvládá své finance, vyloučit? A může člověk, kterého čekají náročné dny, naspat několik hodin do zásoby? Ještě před tím ale pozvánka k poslechu nedělního pořadu Radiofórum s Václavem Sochorem.

Pozvánka na nedělní pořad Radiofórum

Václav SOCHOR, redaktor:
Poprvé v historii České republiky soud ukončil činnost politické strany. Dělnická strana má podle Nejvyššího správního soudu zaniknout. Ostře sledovaný Ústav pro studium totalitních režimů už nepovede Pavel Žáček. Na jeho místo nastupuje historik Jiří Pernes. A Martina Sáblíková si nedala vzít příležitost a získala první zlato pro Českou republiku na olympijských hrách. Pokud chcete spolu se mnou diskutovat o zániku Dělnické strany, pozůstatcích naší totalitní minulosti, anebo o tom, jak nás těší úspěchy našich sportovců na olympiádě, pište už teď SMS zprávy na číslo 9077704. Ve studiu budou právník Tomáš Sokol a komentátor časopisu Týden Miroslav Korecký. Těším se na slyšenou v neděli po 17 hodině.

Jak se změní pravidla pro kontrolu nelegálního odběru elektřiny

Jan BUMBA, moderátor:
Teď ovšem Ozvěny dne s Janem Bumbou. Na jedné straně by měly elektrárenské firmy dodržovat jasná pravidla při kontrole nelegálních odběrů, na straně druhé by měl být neoprávněný zásah do elektroměru považován za trestný čin. I takové jsou závěry dnešní schůzky ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského se zástupci regulačního úřadu a energetické inspekce. Bezprostředním podnětem ke svolání této schůzky byly události, které vyšly najevo v souvislosti s kontroverzním počínáním ČEZu při kontrole černých odběrů. Místopředsedou Energetického regulačního úřadu je Blahoslav Němeček. Dobrý večer.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou ta současná pravidla, zákony týkající se nelegálních odběrů tak nejasná, že je potřeba to zpřesnit?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Nevýhodou těch současných pravidel je spíše, že poskytovala určitý volnější rámec a díky tomu došlo k té skutečnosti, že zejména pracovníci distribučních společností ČEZ si nepočínali v tom chování k zákazníkům úplně zcela tak, jak by asi bylo vhodné. A to právě motivovalo orgány státní správy k tomu, aby jaksi revidovaly nebo zpřesnily ty postupy, některé z nich skutečně jaksi povýšily na úroveň například vyhlášky a podobně tak, aby se podobné kauzy v budoucnu neopakovaly.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže každá firma si to mohla vykládat trochu po svém?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Je to, je to určitým nedostatek asi toho současného systému, nicméně ta ... skutečně bych to spíše přikládal tomu jaksi lidskému faktoru a tomu skutečnému chování na místě při tom výkonu zjišťování a následně vymáhání, především vymáhání těch škod způsobených neoprávněnými odběry.

Jan BUMBA, moderátor:
Pro zpřesnění těch pravidel, které je asi potřeba, je nutné přijmout extra nový zákon nebo je možné už teď jednat třeba na základě ministerské vyhlášky nebo váš regulační úřad může něco učinit už nyní, aniž by to muselo procházet parlamentem?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Samozřejmě celá řada těch opatření se ... nebo ty nástroje jsou již dnes k dispozici a spíše se v mnoha případech jedná, řekněme, i o jejich poskytnutí informací zákazníkům, že tyto nástroje vůbec existují, aby mohly být využívány, jedná se tedy zejména o jejich ochranu, například Energetický regulační úřad je kompetentní k tomu, aby mohl rozhodnout ve správním řízení, pak v takovým případech, kdy zákazník se domnívá, že se žádného neoprávněného odběru nedopustil a hrozí mu odpojení od elektřiny, tak má možnost obrátit se na úřad a úřad jaksi okamžitě prošetří ty okolnosti a může vydat takové předběžné opatření, aby k tomu odpojení nedošlo. Nevýhodou toho současného přístupu je, že se postupuje striktně podle správního řádu a podání, které musí ten zákazník směřovat na regulátora, musí mít všechny jaksi obsahové náležitosti, což znamená, že tomu zákazníkovi s tím musí v podstatě pomoc právník tak, aby úřad podle toho mohl rozhodnout.

Jan BUMBA, moderátor:
My, když jsme četli zpravodajství nebo informace z toho dnešního setkání, tak tam skutečně to vypadá jakoby mnoho věcí nebylo úplně jasných, tam třeba byla i otázka, jestli vůbec je jasné, co to je černý odběr, co to je nelegální odběr?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Ano. Energetický zákon dneska v jednotlivých ustanoveních vymezuje přesně, co to neoprávněný odběr je a ono se to dá v podstatě rozdělit do tří oblasti, jednou to oblastí je odběr, kdy zákazník, kdy zákazník neplatí nebo je v prodlení s platbami za elektřinu, to je jedna taková oblast, druhou oblastí, když se někdo připojí jaksi na neměřenou část zařízení, což není, to jsou takové ty noty přímo na vodiče někde nebo na kabely, což je jaksi životu nebezpečné. A třetí takovou oblastí hlavní je zasahování do měřidel, a to je tak jaksi asi největší nešvar, fenomén, kdy tady jsou i, řekněme, profesionální ...

Jan BUMBA, moderátor:
To je takové přetáčení elektroměrů.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Ano, přesně tak, přesně tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se, pane Němečku, díváte na ten návrh, se kterým přišlo tenhle týden vedení ČEZu, že kromě etického kodexu pro kontrolory by měla být ustavena také společná inspekční skupina energetických společností, bylo by to k něčemu?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Já se domnívám, že asi by bylo vhodné, kdyby to kolegové z ČEZu více precizovali. Já se osobně domnívám, že takové řešení je poněkud komplikované a domnívám se, že ani současná legislativa jaksi toto úplně neumožňuje, skutečně já osobně si to tady úplně nedovedu představit a považuju to za spíše takový motiv k tomu, aby se případně sdružily společnosti v oblasti měření, což kdyby vznikly určité efekty, ale ta kontrola, tam si myslím, že je potřeba, aby toto bylo vykonávané jaksi nezávisle z titulu inspekce, ale už jenom jako přezkoumávání, chování těch společnosti, nikoliv tak, jak to asi zamýšleli kolegové z ČEZu.

Jan BUMBA, moderátor:
Místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Já vám děkuji, že jste přišel. Na shledanou.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Energetického regulačního úřadu:
Taky děkuji, na shledanou.

Hospodářské problémy Řecka

Jan BUMBA, moderátor:
Společná evropská měna euro nezažívá zrovna dobré období. Jedna ze zemí eurozóny, Řecko, má obrovské hospodářské problémy. Deficit veřejných rozpočtů se blíží k třinácti procentům, země má příliš velké dluhy. A tyto problémy táhnou dolů i zbytek eurozóny. V průzkumu veřejného mínění v Nizozemsku tento týden drtivá většina respondentů řekla, že by Řecko mělo eurozónu opustit a mnoho Nizozemců by nejraději, kdyby se i jejich země vrátila k národní měně. Hrozí snad euru zánik a jak odolné je vůči takovým potížistům, jako je v současnosti Řecko. Ve studiu vítám bývalého viceprezidenta Evropské investiční banky Ivana Pilipa. Dobrý večer.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince je Ladislav Tajovský z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý večer i vám.

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, jak vážně ohrožují současné potíže Řecka eurozónu jako celek, pane Pilipe?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak signálně ohrožují euro tím, že se zhoršuje jeho, řekněme, prestiž jako nastupující světové měny nebo posilující světové měny. Na druhou stranu hospodářská váha Řecka v rámci Evropské unie je poměrně malá, je to vlastně několik málo procent. A i kdyby Řecko úplně /nesrozumitelné/ to znamená, nebylo schopné splácet svoje dluhy, tak to eurem pochopitelně nemůže úplně otřást. Já vidím jako daleko vážnější ten signální efekt, která ukazuje, že ... nebo potvrzuje některé ty obavy, že ta zóna není úplně koherentní a že ty rozdíly mezi jednotlivými zeměmi mohou to postavení eura oslabovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale není to tedy podle vašeho soudu nic, co by mělo eurozónu nebo euro jako takové nějak ohrozit?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak to určitě ne, to, na to je řecká ekonomika příliš slabá a euro příliš významnou měnou. A to by bylo ohroženo teprve ve chvíli, kdyby se do podobných problémů dostaly země jako je Německo nebo Francie.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tajovský, jaký je váš pohled, jak významné jsou problémy Řecka pro eurozónu jako celek?

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak Řecko samozřejmě není nejvýznamnější evropská ekonomika, neboť je to jedna z nejmenších ekonomik eurozóny, ale podstatné je, jaký postoj k problémům Řecka do budoucnosti zaujmou klíčoví hráči eurozóny, samozřejmě Německo, Francie a jak se k problémům, které Řecko má, postaví, protože euro je sice ekonomický projekt, ale jednoznačně politickým cílením a z toho taky vyplývá význam těch opatření, která budou přijata.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkáte, jak se k tomu postaví klíčoví hráči. Jaké má kdo vůbec nástroje, když by chtěl "umravnit" zemi jako je Řecko, pane Tajovský?

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak nástroje má, jsou, dejme tomu, formální a neformální. Samozřejmě Evropská komise má jisté nástroje, které jsou jednoznačně dány, ovšem představte si, jak byste dneska chtěli postihovat Řecko za oficiální nedodržování nebo formální nedodržování maastrichtských kritérií, když tato kritéria nedodržuje prakticky žádná země eurozóny nebo možná některá ano, ale drtivá většina ne, čili z toho taky vyplývá jakoby váha, kterou takovým hrozbám může třeba Řecko přikládat, čili pokud se politicky rozhodne, že Řecko zůstane v eurozóně, tak v ní zůstane a z toho taky budou vyplývat kroky vůči Řecku, pokud se rozhodne, že Řecko je v neudržitelné situaci, tak z toho budou zase vyplývat jiná opatření. Je to politické rozhodnutí, všechno.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pilipe, jsou nějaké účinné kroky, nějaké postupy, eventuálně nějaké sankce pro země, které porušují pravidla eurozóny a pan Tajovský připomněl, že v současné chvíli je porušuje skoro každý.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Vezměme v úvahu to, že ta kritéria daná Maastrichtem jsou v podstatě arbitrární, že země má mít tři procenta zadlužení například, není opřeno žádnou ekonomickou teorií, je to číslo dané v zásadě politickým rozhodnutím, zrovna tak by to mohly být dvě procenta nebo čtyři procenta, čili to porušení disciplíny samotné se stalo ve více případech a asi nebude důvodem toho, aby bylo Řecko trestáno. Tady ten rozdíl je v tom, že Řecko je skutečně v situaci, kdy se stává ten dluh a to zadlužení těžko zvládnutelným, problémem trestu, chceteli, je to, že můžete, existuje nástroj třeba i uvalit nějakou pokutu na Řecko, ovšem samozřejmě na stát, který je zadlužený, by to byl poněkud absurdní trest.

Jan BUMBA, moderátor:
A kdo by o tom mohl rozhodnout, o nějaké takové pokutě. Evropská centrální banka, Evropská komise.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
O tom může rozhodnout Evropská komise, nicméně určitě není teď hlavní starostí Evropské komise, jaký vymyslet trest pro Řecko, ale naopak, jakou pro ni vymyslet pomoc. A v tom, myslím, je ten klíč, že Evropská komise stojí v rozhodování, zda Řecku pomoci a nejen tedy Evropská komise, ale i členské země, a tím nějakým způsobem dát i do budoucna signál, že kdo se chová tak jako Řecko se vlastně nemusí zase tolik bát, protože nakonec bude zachráněn, anebo zda Řecko ...

Jan BUMBA, moderátor:
To by nebyl úplně nejlepší signál.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
To by právě nebyl úplně nejlepší signál. Ovšem na druhé misce vah je to, že by Řecko bylo ponecháno svému osudu a skutečně mohlo skončit v situaci, kdy nebude schopno splácet své dluhy už proto, že nakonec financování dluhu Řecka dnes je tak drahé ve srovnání například při vydávání dluhopisů, tak pokud Řecko je schopno je vůbec udat, tak ta úroková sazba, které dosahuje o čtyři procenta horší, než Německo, čili už to samo o sobě je pro Řecko trestem a teď jde o to, aby se našel nějaký signál o tom, že Evropská komise je ochotna Řecku pomoci, ale že bude chtít, aby Řecko především začalo samo u sebe.

Jan BUMBA, moderátor:
Představme si, pánové, že do eurozóny vstoupí další členové, že se tím zvýší pravděpodobnost, že některý z nich se utrhne ze řetězu, veřejné finance se vymknou kontrole, třeba dojde ještě k horšímu vývoji než v případě Řecka, nestává se z eura stále více rizikový projekt, pane Tajovský?

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Euro samozřejmě od samého počátku byl rizikový projekt, to není nic, co by vycházelo z jakékoliv ideologie, to byla jednoznačná záležitost, nebylo předem rozhodnuto o tom, říkalo se, že euro je odsouzeno k úspěchu, ale samozřejmě byly tam takové jakoby rizikové stránky, velice úzká místa, já bych se zamyslel třeba nad tím, co Velká Británie, země, o které se vůbec nemluví, která evidentně čeká na to, jestli euro bude úspěšné nebo nebude úspěšné. A co teď. Může to být třeba Island. Island, který vlastně podal přihlášku ...

Jan BUMBA, moderátor:
Vy myslíte, že by Britové někdy přestoupili na euro, že by se vzdali libry?

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Myslím si, že, takhle, jestli si já myslím, že ne, není až tak podstatné, tohle je další argument proti tomu samozřejmě, ale třeba Island, který podal přihlášku nebo začal reálně uvažovat odstupu do Evropské unie s tím, že to má pomoci zachránit ekonomiku v době obrovských potíží. A teď se podívejte, v jaké perspektivě to vypadá asi v této době za této situace, jak se vyvíjí eurozóna, čili z hlediska budoucnosti to skutečně docela mění rozestavění figurek na té šachovnici.

Jan BUMBA, moderátor:
Co vlastně euro dneska je, je už to zavedená měna nebo stále do nějaké míry experiment, pane Pilipe?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Pro mě je to bezesporu zavedená měna. Když se podíváme na objem světových rezerv nebo struktur světových rezerv, tak v těch v posledních letech došlo k významnému přesunu z dolaru k euru a bezesporu se stává jednou z nejvýznamnějších měn světové ekonomiky. A ta její přitažlivost tady zůstává. Pan kolega tady zmiňoval Island, například ovšem dneska i Švédsko uvažuje o tom, že by znovu nějakých v horizontu několika let vyhlásilo referendum o tom, zda není vhodné vstoupit do eurozóny. A my dneska vidíme problém Řecka z pohledu toho, že je členem eura, ale představme si, jaké by byly problémy Řecka, kdyby mělo samostatnou měnu. Kdyby mělo Řecko samostatnou měnu, tak v tuto chvíli zřejmě by došlo k mimořádným otřesům ekonomiky, protože když si vezmeme, jaká spekulace, jaké objemy peněz byly připraveny v minulých dnech na spekulaci vůči euru, tak euro je dost silné na to, aby tomu odolalo, nicméně kdyby existovala řecká drachma, tak zlomek těch peněz na tuto spekulaci by dokázal nesmírným způsobem rozhoupat kurz měny a dále zvýšit nestabilitu Řecka. Takže já myslím, že i pro Řecko je dobré, že v eurozóně je a pro eurozónu bude do budoucna dobré, když tento dnešní problém zvládne.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se na to zkusím podívat z pohledu obyčejného člověka, který euro používá, tak v tom citovaném průzkumu z Nizozemska se asi devadesát procent lidí vyslovilo pro opuštění eurozóny a návrat goldenu. Pane Tajovský, máte pro takovýto odpor vůči euru nějaké vysvětlení?

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak to vysvětlení už vyplývá třeba z toho, o čem se tedy my teď bavíme, to je, takovýhle průzkumy veřejného mínění bych já nepřeceňoval ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že tam je silný vliv právě těch řeckých problémů?

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak o tom jsem si, o tom jsem hluboce přesvědčen, samozřejmě, ale musíme se třeba podívat na to, jaké procento Němců se chtělo vzdát marky, když se přecházelo na euro a tam samozřejmě ten /nesrozumitelné/, víme všichni, proč nebyla v některých zemích referenda a tak dále, čili znovu se vracím k tomu, co jsem říkal, euro je politický projekt a spousta vlastní evropských politických složek do něj investoval obrovský politický kapitál, který teď bude sestaven třeba v nějakou finančně měřitelnou pomoc Řecku, jo, protože to je prostě politická záležitost.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pilipe, prosím ještě krátce jednu věc, vývoj kolem Řecka ukazuje, že eurozónou můžou otřást problémy jediné země, možná krátkodobě, ale můžou do určité míry. Je v tom světle nějaký důvod spěchat do eurozóny?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Já ty otřesy nevidím jako zase až tak vážné. Nějaký dramatický posun kurzu eura nenastal. A vrací se to zcela k normálu. Spěchat do eura podle mě cen má, ovšem důležité je, aby země, které do ní vstupují, teď mluvme především o České republice, na to byly skutečně připraveny, to znamená, aby už v nich proběhly nějaké hlubší reformy a aby byla ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ono ostatně Řecko lhalo, když vstupovalo do eurozóny, o svých financích.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak víc zemí trochu tvůrčím způsobem přistoupilo k národním statistikám, když šlo o moment vstupu do eura, Řecko v tom bylo asi nejlepší a nejkreativnější, ale to je nakonec 9 let a důležitější je to, co je, to, co je dnes také, také je zjevné, že členské země eurozóny budou opatrnější, když budou nové členy přijímat, nakonec podívejme, jak dopadlo Estonsko, které bylo těm limitům velmi blízko a nakonec nebylo přijato, takže určitě i pro Českou republiku bude potom ten vstup těžší, což může být dobře, protože skutečně je důležité, aby země, které vstupují do eura, a to bohužel situace Řecka v době jejího odstupu, v boji o vstupu nebyla, na to byli připraveny, to znamená, že ta jejich ekonomická úroveň je blíže tomu průměru celkovému Evropské unie a že skutečně tam došlo k nějakým strukturálním reformám a že ta míra zadlužení je dalších ekonomických ukazatelů, je v rámci těch kritérií, která jsou stanovena.

Jan BUMBA, moderátor:
Bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip. Děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byl také Ladislav Tajovský z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. I vám děkuji. Na shledanou.

Ladislav TAJOVSKÝ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze:
Děkuju, na shledanou.

Může člověk, kterého čekají náročné dny, naspat několik hodin do zásoby?

Jan BUMBA, moderátor:
A než se po zprávách v sedm rozjede ve Sportžurnálu další pásmo aktualit ze zimní olympiády ve Vancouveru, máme tu něco pro ty, kdo třeba právě kvůli nočním přenosům z letošních her trpí spánkovým deficitem. Američtí vědci podnikli výzkum, z něhož vyplývá, že před delší sérií bezesných nocí si člověk může takříkajíc naspat do zásoby, vyzkoušeli to na dvou skupinách armádních dobrovolníků, zjistili, že ti, kdo jeden týden spali několik hodin navíc, v dalším týdnu mnohem lépe zvládali nedostatek spánku, než vojáci, kteří před tím dodržovali jen běžnou normu. Na telefonu máme odborníka na poruchy spánku, profesora Karla Šonku. Dobrý večer.

Karel ŠONKA, odborník na poruchy spánku:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Ten výsledek testu zní celkem logicky, ale vědci ho podávají jako něco nového. Oprávněně?

Karel ŠONKA, odborník na poruchy spánku:
Tak opravdu, jak jste říkal, je to logické, když je člověk v dobré kondici, tak snese nějaké útrapy navíc, ale to, co je na něm nové, je fakt, který nikdo neprokázal, že lze si udělat jakousi zásobu spánku, zásobu odpočinutí spánkem dopředu, to se zatím považovalo za nemožné, i když ten vámi zmiňovaný pokus to prokazuje jenom částečně.

Jan BUMBA, moderátor:
A víme, proč to takhle funguje, kam si ukládáme ty naspané hodiny?

Karel ŠONKA, odborník na poruchy spánku:
No, to je právě zcela nejasné a myslím si, že další výzkum to musí teprve objasnit, je zatím známo několik, několik velmi důležitých jader, které jsou během spánku funkční, které, jejichž aktivita během, během dne pomíjí, a naopak jádra, která jsou ve spánku zcela pasivní a která zajišťují bdělost, ale nebyla nalezena žádná substance, která by se, která by se akumulovala, která by, kterou by člověk mohl během spánku vytvořit a potom jí spotřeboval během dne. To je pouze matematický model, který právě s touto akumulací nikdy nepředpokládal, tedy s možností akumulace si spánek jakoby dopředu.

Jan BUMBA, moderátor:
Ono zase na další straně mnozí lidé, když spí nějak výrazně víc, než jsou normálně zvyklí, si stěžují, že jsou přespaní a že vlastně jsou unaveni z toho.

Karel ŠONKA, odborník na poruchy spánku:
Tak to je možná špatná interpretace, ten pocit přespání souvisí s tím, v jak fázi spánku se probudíme, jestliže člověk spí delší dobu, tak je pravděpodobné, že se probudí z hlubokého /nesrozumitelné/ spánku, který se jakoby znova v dalším kole vrací po delší době spaní, kdežto při přiměřené době spánku je tato pravděpodobnost velmi malá, při probuzení z hlubokého /nesrozumitelné/ spánku je člověk unavený, může mu trvat delší dobu, než se dostane do tempa, dokonce v některých případech se to nazývá až spánková opilost nebo spánková inertnost, mnoho desítek minut člověk není dokonale v kondici.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak velkou si můžeme vytvořit tu banku, zálohu spánku, aby to ještě mělo smysl, prý to není úplně jasné.

Karel ŠONKA, odborník na poruchy spánku:
Já myslím, že tento pokus je zcela osamocený a s tímto faktem se bude teď určitě hodně pracovat, protože je to zajímavé pro spoustu odvětví, včetně obrany a podobně, ale doposavad probíhaly pokusy, které trošku tuto, toto zjištění předjímaly, které pracovaly s tím, kdy si máme dát takového odpočinkového šlofíka před nějakou velkou zátěží nebo před probdělou nocí, před noční sněmovnou, před delším pracovním výkonem.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká profesor Karel Šonka z neurologické kliniky I. lékařské fakulty v Praze. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Karel ŠONKA, odborník na poruchy spánku:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Osmnáct hodin a padesát osm minut, takové byly Ozvěny dne, celý pořad kdykoliv na Internetu www.radiozurnal.cz.

autoři: tet , bum
Spustit audio

Více z pořadu