Ozvěny dne - zprávy 15. února 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Bilance obětí železničního neštěstí v Belgii není konečná.

osoba:
Uvnitř obou vlaků jsou stále záchranáři, kteří pátrají po tělech možných dalších obětí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Ministr průmyslu Vladimír Tošovský nechce, aby Horní Jiřetín dostal peníze na kanalizaci dřív, než se vyřeší otázka prolomení těžebních limitů.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Mně připadalo plýtvání skutečně penězma daňových poplatníků, abychom z jedné strany investovali do takovýchto projektů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Starosta Žabovřesk Aleš Kvapil, který je ve vazbě kvůli korupci, rezignoval na funkci. Potvrdil to místostarosta brněnské městské části Marek Šlapal.

Marek ŠLAPAL, místostarosta brněnské městské části Žabovřesky:
Rezignuji na funkci starosty a současně také na zastupitele městské části BrnoZabovřesky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
A počasí, zítra bude zataženo s ojedinělým slabým sněžením, místy se může přechodně i vyjasnit. Teploty od minus 3 stupňů do nuly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Začínají Ozvěny dne, u mikrofonu jsou Veronika Sedláčková a Jana Lejpová.

Bilance obětí železničního neštěstí v Belgii není konečná

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Při čelní srážce dvou regionálních vlaků u vlámského města Halle ve střední Belgii zahynulo dnes ráno 18 lidí. Dalších 125 bylo zraněno. 11 lidí je zraněno těžce. Tato bilance ale není konečná. Přímo na místě máme zpravodaje v Belgii Ondřeje Housku. Dobrý večer, Ondřeji, máš slovo.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Hezký večer. Můžu potvrdit, že podle záchranářů je zatím 18 potvrzených mrtvých, ale ve vlaku jsou stále ještě týmy záchranářů, kteří hledají další těla nebo případně osoby, které by katastrofu mohly přežít. Ty těžce zranění jsou v okolních nemocnicích a muselo dojít i na amputace končetin, ale všechny tyhle informace musíme brát přece jen s rezervou, protože tady přímo na místě katastrofy, řekl bych, panuje chaos a jednotliví policisté nebo záchranáři říkají každý trochu jiné informace. Byl se tady podívat i belgický král tedy přímo na místě katastrofy a další podrobnosti uslyšíte asi za 15 minut ve večerních Ozvěnách. Tolik z města Halle Ondřej Houska, Radiožurnál.

Horní Jiřetín bojuje o dotaci na kanalizaci s ministrem průmyslu Vladimírem Tošovským

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Severočeská obec Horní Jiřetín bojuje o dotaci na kanalizaci s ministrem průmyslu Vladimírem Tošovským. Ten nechce, aby obec dostala na její výstavbu více než 200 milionů korun z evropských fondů. Tošovský argumentuje tím, že obec by mohla v blízké budoucnosti zaniknout kvůli těžbě hnědého uhlí.

Petra BENEŠOVÁ, redaktorka:
Ministr Tošovský s plýtváním peněz na jiřetínskou kanalizaci argumentuje i ve chvíli, kdy ještě není vůbec jasné, jestli se Fischerova vláda nebo další vláda vyšlá z voleb pokusí prolomit těžební limity.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Mně by připadalo plýtvání skutečně penězma daňových poplatníků, abychom z jedné strany investovali do takovýchto projektů a z druhé strany potom za pár let přišli s tím, že teda všecko tady odsud pryč.

Petra BENEŠOVÁ, redaktorka:
Tošovský proto opakovaně v dopisech, které má Český rozhlas k dispozici, žádal ministerstvo životního prostředí, aby evropskou dotaci pro Jiřetín pozastavila. Například argumentuje tím, že se musí prověřit, jestli má Jiřetín povolení od báňského úřadu, který v oblasti chráněného ložiskového území stavbu povoluje. Snahy Tošovského ale ministerstvo životního prostředí odmítá a dotaci Jiřetínu chce přidělit. Jak říká šéf resort Jan Dusík.

Jan DUSÍK, ministr životního prostředí:
Já nevím, co vedlo kolegu Tošovského k tomu, že ten zvýšený zájem z jeho strany byl, možná v tom nějaká politika je, ale já jim v tom nehledám.

Petra BENEŠOVÁ, redaktorka:
Dusík také nevyloučil, že v kauze hraje svoji roli i silná těžařská lobby. Petra Benešová, Radiožurnál.

Čeští bezpečnostní experti odhalili celosvětovou síť zařízení napadených počítačovými viry

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Čeští bezpečnostní experti odhalili celosvětovou síť zařízení napadených počítačovými viry. V ohrožení jsou hlavně domácnosti a malé firmy a jejich zařízení umožňující připojení k Internetu. Přes právě slabě zajištěné modemy se útočníkům údajně podařilo infikovat velké množství počítačů. Podle šéfa bezpečnostního projektu Masarykovy univerzitě v Brně Jana Vykopala jde o novou hrozbu, na kterou nejsou připraveni ani výrobci antivirů. Právě jeho kolegové společně s odborníky Univerzity obrany Brno a bezpečnostními experty ministerstva obrany nebezpečnou síť odhalili.

Jan VYKOPAL, šéf bezpečnostního projektu Masarykovy univerzitě v Brně:
První asi nejzávažnější hrozbou pro běžné uživatele je odposlech veškeré komunikace, která prochází přes toto zařízení, přes tento modem, například přihlašovací údaje k bankovnictví nebo další důležité a citlivé informace. A v druhé řadě je koordinovaný útok více těchto zařízení distribuovaných po celém světě na jeden konkrétní server nebo jednu webovou stránku, kterou tak může odstavit z provozu.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Útočníci sítě napadených zařízení označili jménem Chuck Norris a pokrývala celou Evropu, Jižní Ameriku a dosahovala až do Číny.

Aleš Kvapil se vzdal funkce starosty

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Aleš Kvapil, který je podezřelý z braní úplatku, se dnes vzdal funkce starosty a složil i svůj mandát zastupitele městské části BrnoŽabovřesky. Občanský demokrat je spolu s bývalým tajemníkem městské části Brnostřed Radovanem Novotným ve vazbě. Oba jsou vyšetřováni kvůli korupci.

Michal ZÁBOJ, redaktor:
Aleš Kvapil na funkci starosty a mandát zastupitele brněnských Žabovřesk rezignoval dnes ráno. Na podatelnu tamní radnice byl doručen jeho rukou psaný dopis, potvrzuje žabovřeský místostarosta Marek Šlapal.

Marek ŠLAPAL, místostarosta městské části BrnoŽabovřesky:
Toto jeho gesto vnímám jako přirozený výsledek situace, ve které se ocitl.

Michal ZÁBOJ, redaktor:
Policie Aleše Kvapila zadržela minulý týden, je podezřelý z toho, že požadoval úplatek po developerské firmě. Pokud by sám rezignoval, pravděpodobně by ho z funkce starosty odvolali ve čtvrtek zastupitelé. Kvapil přijde také o šesté místo na jihomoravské kandidátce občanských demokratů do sněmovních voleb. Pro Radiožurnál Michal Záboj, Brno.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Korupcí v Žabovřeskách by se měly zabývat špičky ODS v Praze. Výkonná rada občanských demokratů rozhoduje i tom, jakým způsobem budou regiony vysílat delegáty na stranické kongresy. Dosavadní systém by se měl změnit, aby se omezil vliv takzvaných černých duší. V sídle ODS na pražském Pankráci má Radiožurnál reportérku Václavu Vařekovou.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Pěkný podvečer. Vedení ODS rozpracovalo dvě varianty změn klíče, podle kterého jedou delegáti z jednotlivých regionů na stranický kongres. Současný způsob totiž odráží počet delegátů od počtu členů právě v oblasti. Některé regiony namítají, že změny, které mají na stole, by je poškodily, a to tak, že početným regionům by procentuální zastoupení kleslo. Přesto by podle plzeňské ODS mohla být kombinace volebního výsledku a velikosti členské základny. Výkonná rada ODS by také měla řešit údajnou korupční aféru starosty BrnaŽabovřesk Aleše Kvapila. Chce si vyslechnout postoj jeho domovské brněnské organizace. Výkonná rada by ho mohla vyloučit z ODS na doporučení vedení strany v regionu. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Dominik Duka převezme arcidiecézi týden po Velikonocích 10. dubna

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nově jmenovaný pražský arcibiskup Dominik Duka převezme arcidiecézi týden po Velikonocích 10. dubna při slavnostní bohoslužbě ve svatovítském chrámu. Duku dnes přijal na Hradě prezident Václav Klaus. Prohlásil, že jeho jmenování bude prospěšné pro republiku i pro církev. Nového primase českého jmenoval papež Benedikt XVI. do funkce v sobotu. Podle církevního práva musí arcidiecézi převzít do dvou měsíců od jmenování. O osobě arcibiskupa Dominika Duky budeme mluvit v publicistické části Ozvěn dne s kardinálem Miloslavem Vlkem.

O post ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se uchází pět kandidátů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
O post ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se uchází pět kandidátů. Z původně přihlášených sedmi dva nesplňovali předepsané podmínky a rada ústavu je proto vyřadila. Mezi kandidáty je i současný ředitel Pavel Žáček a dále pak člen vědecké rady ústavu Jiří Pernes, Vladimír Čermák, Antonín Kostlán a Adam Krečmer. Podle členky rady Petrušky Šustrové mají předpoklady pro vedení ústavu v podstatě všichni.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jsou to většinou lidé, kteří mají, jednak mají samozřejmě všichni vysokoškolské vzdělání, mají všichni doktorát a jsou to lidé, z nichž většina jsou buď vystudovaní historici nebo mají vystudovaný nějaký blízký obor, všichni tak, jak stanovili podmínky už zastávali vysoké řídící funkce. A jsou samozřejmě každý trochu jiný.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Jméno nového ředitele, který by měl nastoupit do funkce 1. dubna, vyhlásí rada ústavu do konce února.

ČEPS by mohl kvůli zachování bezpečnosti dodávek elektřiny odpojovat sluneční elektrárny od sítě

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Už příští rok by ČEPS mohl v letních dnech kvůli zachování bezpečnosti dodávek elektřiny odpojovat sluneční elektrárny od sítě. Při současném tempu připojování totiž hrozí, že produkce bude vyšší, než spotřeba. Vedle obnovitelných zdrojů závislých na počasí musí vyrábět elektřinu i klasické elektrárny. ČEPS proto podle svého generálního ředitele Petra Zemana vyzval distribuční společnosti, aby pozastavily vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení nových větrných a fotovoltaických elektráren.

Petr ZEMAN, generální ředitel, ČEPS:
My už prostě se budeme muset vypořádat s tím, co je přislíbený, tam bych si já netroufl někomu radit, aby to, co slíbil, aby nedodržel. To, co bych si já přál, aby prostě tak, jako to udělali například ti Rakušáci, aby se k určitýmu data stopla ta podpora těmto zdrojům, řeklo se ano, my už plníme evropský kritérium 8 procent, protože to už v podstatě plnit budeme. A další zdroje nepodporujeme. Jestli chcete, si je postavte, ale bez tý podpory, to si myslím, že bylo /nesrozumitelné/, nejsrozumitelnější řešení.

Omluvu a odškodné vysoudil Zdeněk Svěrák za porušení autorských práv

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Omluvu a odškodné vysoudil v Brně herec a scénárista Zdeněk Svěrák za porušení autorských práv. Firma Bauhaus mu musí zaplatit 200 tisíc korun za to, že v reklamě použila bez jeho svolení část textu pohádkové písně Dělání. Kromě vyplacení odškodného je Bauhaus povinen zveřejnit i omluvu v některém z celostátních deníků. Verdikt není pravomocný. Společnost se proti dnešnímu rozsudku může odvolat k olomouckému vrchnímu soudu. Se Zdeňkem Svěrákem budeme mluvit v publicistické části Ozvěn dne.

Do role možného favorita se na Berlinare katapultoval norský film "Něco jako džentlmen"

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Útokem na bránici diváků a rozhodování porotců je na filmovém Berlinale norský snímek Něco jako džentlmen. V roli propuštění vraha v něm exceluje hvězda skandinávské kinematografie Stellan Skarsgaard.

Stellan SKARSGAARD:
Je to velmi neobyčejný scénář a všichni jsme museli dělat věci, které jsme ještě nezažili. Navíc jsme věděli, že tu není ekonomický tlak, protože vlastně nemáme žádný rozpočet.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Připomněl nízké náklady snímku, který by se dal označit za sociální komedii, Stellan Skarsgard. Film je spíš skandinávský než vyloženě norský, protože scénárista je Dán a představitel hlavní role zase Švéd.

Hans Petter MOLAND, režisér:
Bylo velmi zábavné sledovat, jak hlavní hrdinové bojují, aby si udrželi kousek lidské důstojnosti. Je to pěkně těžké, když nejste ani krásný, ani mladý ani bohatý.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Dodává režisér filmu Hans Petter Moland. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jaký je scénář první části pořadu v bodech? Vlakové neštěstí v Belgii, bilance je tragická, možná až 25 mrtvých a desítky zraněných. Policie začala prošetřovat sporný tender na půlmiliardovou zakázkou České statistického úřadu. O křeslo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se uchází pět lidí. A snahu ministra průmyslu a obchodu zarazit dotace pro severočeský Horní Jiřetín glosuje Petr Fischer z České televize.

Vlakové neštěstí v Belgii

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Možná až 25 mrtvých, desítky zraněných, takové jsou následky tragické železniční nehody, ke které došlo kolem půl 9 ráno v době ranní špičky nedaleko nádraží v belgickém městě Halle. V plné rychlosti do sebe narazily dva vlaky naplněné zhruba třemi stovkami lidí. Kvůli havárii nejezdí vlaky na trati, která Belgii spojuje s Paříží a Londýnem. Chybu zřejmě udělal podle místních úřadů jeden ze strojvůdců, když přehlédl červenou. Oficiálně se ale příčina teprve vyšetřuje. Přímo na místě je zpravodaj Radiožurnálu Ondřej Houska. Dobrý večer.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ondřeji, jak to vypadá na místě neštěstí, už se podařilo vyprostit všechny pasažéry, rozvézt zraněné do nemocnic?

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Záchranné práce pravděpodobně ještě u konce nejsou. Já stojím teď na místě neštěstí a vlaky stojí na těch kolejích tak, jak se srazily, respektive svými předky jsou zaklesnuty v sobě a ční několik metrů do výšky. A podle informací, které máme, tak uvnitř jsou stále ještě záchranné týmy, které pátrají po tělech možných obětí, případně po přeživších lidech. Potvrzeno je zatím 18 mrtvých, ale sami záchranáři přiznávají, že tohle číslo pravděpodobně ještě nebude konečné i vzhledem na 10 až 30 těžce zraněných, ale všechny tyhle informace je potřeba brát s rezervou, protože belgické úřady nebo záchranáři a podobně zatím neposkytují příliš informací a jejich vyjádření si protiřečí. Jinak bych ještě vyzdvihl poněkud, alespoň pro mě dost podivnou okolnost, a to je to, že jsou tady na místě neštěstí také desítky, možná až stovky lidí, kteří i s malými dětmi se přišli podívat na místo téhle katastrofy, posluchač, ať si sám udělá obrázek, jestli je to normální.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je otázka, jak dlouho potrvá to vyprošťování, případně jaksi odstraňování následků nehody, dá se to odhadnout?

Ondřej HOUSKA, redaktor:
To se dá těžko odhadnout, jak už jsem řekl, informace tady dostupné nejsou, když jsem se ptal policistů, záchranářů, tak na tuhle otázku nikdo nebyl schopen odpovědět, ale když si uvědomíme, že neštěstí se stalo v půl 9 ráno a teď stále ještě probíhají záchranné práce, to znamená, na odstraňování těch vraků obou souprav z kolejiště ještě vůbec nedošlo, tak můžeme pochybovat o tom, že by ještě dnes byl provoz obnoven.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Asi se dá předpokládat, že nejprve, nejdříve zítra, tedy se spojení mezi Belgií Paříží a Londýnem obnoví.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Asi takhle bych to taky odhadoval.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to sotva dva roky, kdy se v Belgii srazily osobní a nákladní vlak a přes 40 lidí bylo zraněno. Je to jen optický klam, nebo dochází k železničním neštěstím v Belgii relativně často nebo mají tragičtější následky než jinde?

Ondřej HOUSKA, redaktor:
V roce 2001 došlo k železničnímu neštěstí, při kterém také umírali lidé, podobně jako dnes. A vy už jste zmiňovala to další neštěstí, při kterém byly desítky zraněných. Nechci samozřejmě nějak tvrdě soudě Belgičany v tomhle, ale je pravda, že v poslední době mají na katastrofy skutečně smůlu. Před 14 dny se po výbuchu plynu zhroutil obytný dům v Lutychu, kde zemřelo asi 10 lidí, loni šílenec v dětských jeslích v Dendermonde povraždil několik novorozeňat vlastně nebo kojenců. A musím říct, že když jsem sledoval internetové diskuse na internetových zpravodajských serverech, tak spousta lidí vyjadřuje své znechucení nad tím, že belgický stát pravděpodobně nefunguje tak, jak má, když v 21. století se stávají neštěstí typu toho dnešního vlakového nebo pádu zmiňovaného domu v Lutychu, to znamená, neštěstí, kterému určitě lze předejít.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To byl z belgického Halle zpravodaj Radiožurnálu Ondřej Houska. Díky za aktuální čerstvé informace. Na shledanou.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Na slyšenou.

Policie začala prošetřovat sporný tender na půlmiliardovou zakázkou ČSÚ

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Policie se začala zabývat spornou zakázkou Českého statistického úřadu. Informaci přineslo nejnovější vydání týdeníku Respekt. Kriminalisté prošetřují podezření z trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Konkrétně se jedná o půlmiliardovou zakázku na informační technologie pro sčítání lidu v roce 2011, kterou vyhrála firma HewlettPackard. Šéf společnosti Unicon, která ve výběrovém řízení neuspěla, Vladimír Kovář upozornil na podivné okolnosti tenderu a naznačil, že ho provázela korupce. A právě on je hostem večerních Ozvěn. Dobrý večer.

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Kováři, proč vy jste vlastně upozornil na to, že výběrové řízení na Českém statistickém úřadě je podezřelé, nebylo v tom trošku trpkosti z toho, že jste neuspěl v tom výběrovém řízení?

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
No, tak já jsem přeci upozornil na to, že si myslím, že tam není něco v pořádku už před tím, než byly vyhlášeny výsledky. Takže tím to rozhodně nebude.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A třeba tím, že jste chtěl dosáhnout toho, aby to nebylo tak, jaké jste dostal informace.

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
No, jako já si myslím, že jsme podali nabídku, která je o 110 milionů levnější a plně splňuje to, co bylo poptáváno, tak si myslím, že jsme to měli vyhrát.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vaše důvody, proč jste tedy zveřejnil ty materiály, které jste měl k dispozici, není to v Čechách právě obvyklé?

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
No, tak já nevím, jaký chcete slyšet důvody, prostě ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vaše důvody, proč jste to udělal?

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
Když, protože, když přeci jsem svědkem toho, že není něco v pořádku, že se dělá něco jako nepravě protizákonně, prostě neférově, tak já na to upozorním, jako to bych udělal úplně v každým případě, prostě kdykoliv se z takovouhle věcí setkám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaké důkazy můžete pro posluchače Radiožurnálu shrnout, máte k dispozici?

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
No, tak důkazy. Já, za prvé, jsem všechny materiály předal policii. Za druhé, jsem prostě už všechno, co jsem jako k tomu obdržel, prostě řekl, takže když to stručně shrnu, tak v průběhu řízení jsem začal dostávat anonymní maily, ve kterých prostě byly kusy mé nabídky a nabídky společnosti Hewlett Packard, postupně se takhle ke mně dostaly v podstatě kompletní informace, připadaly mi samozřejmě velice důvěryhodný, protože ta naše nabídka byla přesně tak, jak jsme jí předali, předpokládám, že i ta nabídka společnosti Hewlett Packard tedy byla taková, jak jí skutečně společnost Hewlett Packard předala. A zjistili jsme mnoho prostě nesrovnalostí, například to, že jako Packard nedodal tu nabídku v elektronický podobně, což měla, měl být okamžitě vyloučen ze soutěže a nebyl. Bylo tam spoustu dalších pochybení, který jsem samozřejmě policii sdělil nejenom já, ale mí kolegové. A myslím si, že je to prostě ostudný, no, co k tomu mám dál říct.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zadávací kritéria výběrového řízení byla údajně jako na míru ušitá právě firmě Hewlett Packard, která pak zvítězila ve výběrovém řízení. V čem konkrétně by jí to mělo vyhovovat?

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
Víte, já tohle to nevím, protože já jsem se samozřejmě do toho výběrového řízení přihlásil, děláme to tak, že když se o výběrovém řízení dozvíme, tady to jsme se konkrétně dozvěděli z věstníku, tak prostě zhruba za 14 dní prostě prověříme, jestli vůbec máme šanci výběrové řízení jako splnit. A tady jsme se prostě rozhodli, že máme tu šanci, no, a je pravda, že ty podmínky byly tvrdý, kolik jsme museli mít specialistů, jaký na ně byli nároky a tak dále, prostě jsme si řekli, že to všechno splníme, protože to tak nějak vyhovovalo tomu, že to asi dáme. No, a asi jsme tím mnohý překvapili, no. Já, já se o to takhle zase tolik nezajímám, jak výběrová řízení jsou vypisována, ale zajímám se zejména o to, že ta výběrová řízení vyhrávám. A pravděpodobnost, že uspěji ve výběrovém řízení v byznys sféře, a to dělám 20 let, je asi 30 procent, to znamená, zhruba každý třetí výběrový řízení v byznyse vyhrajeme. Ve státě je naše pravděpodobnost téměř nula.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste řekl, že jste překvapil zřejmě zadavatele a vypisovatele výběrového řízení, už jen, když jste se přihlásili v Telefónica O2 nebo IBM odstoupili, proč jste to neudělali vy?

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
No, protože jsem vám řekl, že jsme všechny ty podmínky ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale vy si myslíte, že oni ...

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
... prostě dokázali splnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... oni odstoupili, z jakého důvodu podle vás?

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
Nevím, to prostě jako se musíte jich, jako já nevím, prostě ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli si myslíte, že měl ...

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
... je to strašně složitý, to, na co se mě ptáte, to ví, že měli, ale prostě je to /nesrozumitelné/, že jako my prostě uvažujeme jednoduchým způsobem, je vypsaný výběrové řízení, prostě dáme to, dokážeme to udělat, ano, dokážeme, tak se k tomu přihlásíme a prostě jdeme po tom jak buldoci, a vyhrajeme ho, a to je celý. A to se mělo stát i v tomhle tom případě a nestalo se.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Policie se bude případem zabývat, asi je zbytečné ptát se, pokud se dostane až k soudu, že půjdete svědčit, jste rozhodnutý.

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
My jsme samozřejmě všechno řekli už policii, my jsme jako, jako podepsali protokoly, takže to bychom vypadali asi jako blázni, kdybychom potom od toho nějakým způsobem odstupovali nebo ustupovali. A jako hlavně my se nemá za nic, za co stydět, my jsme prostě jako nic špatnýho neudělali, my si prostě myslíme, že jsme výborná firma v IT a jako že je škoda, že si toho ten český stát prostě ne a ne všimnout.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Doplňuje majitel firmy Unicom Vladimír Kovář. Dík za informace, na shledanou.

Vladimír KOVÁŘ, šéf společnosti Unicon:
Na shledanou.

O křeslo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se uchází pět lidí

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Od 1. dubna by měl mít Ústav pro studium totalitních režimů nového nebo staronového šéfa. Po dnešku je jasné, že se bude rozhodovat mezi pěti uchazeči, včetně stávajícího ředitele Pavla Žáčka. Jeho vyzyvateli jsou historici Jiří Pernes a Antonín Kostlán, sociolog Vladimír Čermák a ředitel knihovny Technické univerzity v Liberci Adam Krečmer. Kdo z nich zvítězí, rozhodne rada ústavu do konce února. Ve vysílání Radiožurnálu vítám její členku Petrušku Šustrovou. Dobrý večer.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Šustrová, kolik se do výběrového řízení, to už víme, přihlásilo, respektive že druhého kola postoupilo pět, kolik se jich ale přihlásilo celkem?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, my jsme dostali obálky od sedmi uchazečů a dva z těchto uchazečů, ty jejich materiály nedostávaly kritériím tak, jak byla vypsána, ten první podal svoji přihlášku pozdě a u toho druhého vyřazeného chyběly některé náležitosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak budete postupovat dál, pozvete si jednotlivé uchazeče na pohovor třeba?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ano, pozveme si jednotlivé uchazeče na pohovor a už je to s nimi domluveno. A potom nějak vyhodnotíme výběrové řízení a budeme jmenovat ředitele. To jsou dva postupné různé kroky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jeden z uchazečů, Jiří Pernes, je šéf odborného poradního orgánu ředitele ústavu, tedy jeho vědecké rady, je to pro vás nějaký problém?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ne, pro mě to naprosto problém není, protože z mého hlediska je to určitá výhoda, protože má představu o chodu té instituce, ví, co se v ní děje a je s ní blíže seznámen, kromě, kromě pana ředitele Žáčka je vlastně jediný, kdo se nějakým způsobem na chodu té instituce podílí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je jasně dané, podle jakých kritérií budete vybírat, tedy co nového čekáte od ředitele, který nastoupí, i kdyby to měl být třeba Pavel Žáček, co od něj chcete?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, to je, to se různí u různých členů, já bych si myslela, že by měl ústav už úžeji nebo více spolupracovat s různými akademickými institucemi, ale hodně záleží na tom, jakou koncepci předloží ti lidé, my ty koncepce jsme dostali, ale já jsem ještě neměla čas jí, si je prostudovat, protože přece jenom jsou to několikastránkové texty, no, a také záleží na tom, jaký na nás udělají celkový dojem, až s nimi budeme mluvit, na tom, jak vlastně, co si představují, co chtějí, v čem se to různí, v čem to naplňuje to, co kdo z nás má třeba jako určitou kritickou výhradu k práci ústavu, nebo co by považoval za možné zlepšit, takže to záleží na mnoha věcech.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte, že rozdíly v přístupu k jednotlivým kandidátům jsou, že každý asi očekává něco jiného od nového ředitele, čekáte nějakou ostřejší diskusi, než se shodnete na nějakém jménu?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, ona to není ani tak otázka shody, to je prostě otázka hlasování, protože ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, většina, jestli bude jednoduché, že se najde většina pro toho nebo jiného člověka, podle toho, kdo to bude samozřejmě.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
To se nedá dost předem odhadnout, to skutečně bych předvídala, ale jaksi hádám z křišťálové koule, problém je v tom, že, že ona se vlastně diskuse mezi členy rady o těch kandidátech asi ani moc nepovede prostě proto, že v některých věcech se, se, jakoby není o čem diskutovat, přece jen dojem, který dělá kandidát na každého z členů rady, to je osobní záležitost a přístup k tomu, jakým problémům ústav čelí, jakým bude čelit, budou volby, nacházíme se uprostřed krize, ústav má zkrácené prostředky, takže je skutečně hodně osobní, na co který z členů rady klade větší důraz.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů Petruška Šustrová. Díky i vám, na shledanou.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Na shledanou.

Dotace pro Horní Jiřetín

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Horní Jiřetín, dvoutisícové město, které stojí na obrovských zásobách uhlí, čelí dalšímu tlaku, ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský se snaží, aby stát pozastavil dotace, které má Jiřetín dostat na stavbu čističky a kanalizace. Zdůvodnil to tím, že je pořád ještě ve hře možnost, že obec bude muset ustoupit těžbě a peníze by tedy přišly vniveč. Téma pro autora dnešní poznámky Petra Fischera z České televize.

Petr FISCHER, redaktor České televize:
Ministr Tošovský má pravdu. Nemá cenu vyhazovat stovky milionů za novou kanalizaci v Horním Jiřetíně, kterou za pár let kvůli posunuté těžbě uhlí zlikvidujeme. Jenže logicky platí i jiný výrok. Když se kanalizace z dotací Evropské unie postaví, bude se za pár měsíců hůře rozhodovat, zda Jiřetín kvůli uhlí zbourat nebo ne. Postoj ministra Tošovského se proto velmi špatně hodnotí. Není totiž jasné, kde stojí, jaká je jeho motivace a tedy nemůžeme rozhodnout, který ze dvou uvedených výkladů jeho jiřetínské akce platí. Ministrovy výroky mohou být výrazem prozíravosti dobrého hospodáře, který myslí na budoucnost a šetří peníze, jež by později bylo možné využít účinněji, ale zrovna tak může jít o jednání politického lobbyisty, který ve snaze prosadit uhelné řešení připravuje půdu k politickému rozhodnutí ve prospěch těžařů. Rozhodovat v tomto případě není jednoduché. Museli bychom znát příliš mnoho okolností, zejména pak velmi subjektivní pohnutky pana ministra, které nelze na dálku ověřit. Východisku ze slepé uličky souzení naštěstí existuje. Efekt je přece důležitější, než záměr. Ať už je ministr Tošovský motivován jakkoliv, výsledek jeho postupu má výše uvedený dvojí účinek. Předběžně šetří peníze, ale zároveň usnadňuje budoucí kladné rozhodování o posunu těžby. Vybudování kanalizace za stovky milionů korun by naopak, dá se číst z ministrova jednání, zvýhodnilo argumenty odpůrců prolomení limitů. Vladimír Tošovský vstoupil do na výsost politického rozhodování, jemuž by se proklamativně nepolitický kabinet měl vyhnout, ledaže by teze o nepolitické vládě neplatila. Ministr se tváří nestranně, ve skutečnosti, tedy z hlediska výsledného působení, podniká kroky, které nejen narušují běžný úřední postup, ale přímo zvýhodňují jednu stranu sporu. O limitech těžby rozhodne až příští vláda, souhlasí ministr Tošovský. Pak je ovšem nepochopitelné, proč se rozčiluje nad tím, že dosud nikdo nerozhodl a svým postupem nutí politiky k tomu, aby v tak komplikované a citlivé věci rozhodli už teď.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává Petr Fischer z České televize.

Aleš Kvapil se vzdal postu starosty i zastupitele BrnaŽabovřesk

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Aleš Kvapil, který je ve vazbě kvůli údajné korupci, se vzdal postu starosty i zastupitele BrnaŽabovřesk. Potvrdil to místostarosta obvodu Marek Šlapal. Kvapil si údajně řekl o úplatek firmě, která chtěla v Žabovřeskách stavět. Ve vazbě je i bývalý tajemník části Brnostřed Radovan Novotný. Oba patří k vlivným členům brněnské ODS. Nyní jim hrozí až 12 let vězení. Kvapil měl navíc kandidovat do sněmovny ze 6 místa jihomoravské kandidátky, kterou vede předseda ODS Mirek Topolánek. Teď i z ní nejspíš vypadne. Definitivní podobu kandidátky bude regionální sněm schvalovat 22. února. Brněnská ODS bude řešit také Kvapilovo členství ve straně. Vyloučit ho může i výkonná rada, pokud k tomu dá podnět místní organizace.

Pražská arcidiecéze bude mít nové vedení od 10. dubna

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Pražská arcidiecéze bude mít nové vedení od 10. dubna, tedy od první soboty po Velikonocích. Právě v tento den převezme úřad nově jmenovaný pražský arcibiskup a primas český Dominik Duka, který doposud vedl hradeckou diecézi. Kdy bude mít diecéze stálé vedení, není podle Dukových slov jasné, ale stane se tak zřejmě až na podzim.

Dominik DUKA, nově jmenovaný pražský arcibiskup a primas český:
Nerad bych dělal falešného proroka, ale myslím si, že se budeme snažit, i já se budu snažit, aby to netrvalo dlouho, aby ta diecéze, jak se říká, mohla zase plně žít, tak doufejme, že někdy na podzim, ale to víte, že určitou dobu to trvat bude.

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Novému pražskému arcibiskupovi a primasy českému dnes oficiálně poblahopřál prezident Václav Klaus. Ten také připomněl, že se nevidí poprvé. V minulosti se pravidelně setkávali před Vánoci na Hradě a účastnili se tradičních výstupů na Sněžku při pouti svatého Vavřince.

O řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů se bude rozhodovat mezi 5 uchazeči

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
O řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů se bude rozhodovat mezi pěti uchazeči. Je mezi nimi i současný ředitel ústavu Pavel Žáček. O funkci se uchází i člen vědecké rady ústavu Jiří Pernes, dále Vladimír Čermák, Antonín Kostlán a Adam Krečmer. Rada ústavu obdržela celkem sedm přihlášek, dva přihlášené ale nepustila do druhého kola výběrového řízení. Jméno nového ředitele, který by měl nastoupit do funkce k 1. dubnu, vyhlásí rada do konce února.

Libye přestala vydávat víza většině občanům Evropské unie, včetně Čechů a Slováků

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Libye přestala vydávat víza většině občanům Evropské unie, včetně Čechů a Slováků. Navíc nebude uznávat ani dříve vydaná víza. Důvody lze zřejmě hledat v diplomatickém sporu se Švýcarskem, které spolu s většinou zemí Unie tvoří takzvaný schengenský prostor. Roztržku zřejmě vyvolalo předloňské zatčení syna libyjského vůdce Hannibala Kaddáfího švýcarskou policií. Evropská komise teď zjišťuje podrobnosti a připravuje reakci. České ministerstvo zahraničí v této věci doporučuje našim občanům, aby odložili turistické i služební cesty do Libye.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vás dnes ještě čeká? Za okamžik vám nabídneme rozhovor s kardinálem Miloslavem Vlkem, který ode dneška předává úřad pražského arcibiskupa Dominiku Dukovi. Jsou sluneční elektrárny nebezpečné? Právě o tom bude pravidelná diskuse. A posledním hostem bude scénárista Zdeněk Svěrák, který vyhrál soudní spor s firmou Bauhaus. Musí mu zaplatit 200 tisíc, protože v reklamě neoprávněně použila slova jeho písně.

Rozhovor s kardinálem Miloslavem Vlkem

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Střídání v arcibiskupském paláci. Právě dnes se setkali dosavadní pražský arcibiskup a primas český Miloslav Vlk a jeho nástupce Dominik Duka. Ten až doposud vedl královéhradeckou diecézi. Předávání celé agendy bude trvat skoro dva měsíce a vyvrcholí 10. dubna slavnostní bohoslužbou ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Volbu nového arcibiskupa sledovala s napětím celá republika. Bude nakonec tato změna pro české katolíky zásadní? Zeptala jsem se přímo kardinála Miloslava Vlka.

Miloslav VLK, pražský arcibiskup:
Samozřejmě je to významná výměna, je to regulérní, protože 75 jsem podal demisi a skoro tři roky to trvalo, než se uskutečnilo přijetí. A papež, a my jsme se za to modlili od dubna minulého roku, a teď je tady toto řešení, které papež posílá a samozřejmě my ho přijímáme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když teď jistě i bilancujete, pane kardinále, léta svého působení v čele pražského arcibiskupství, je něco, co byste udělal jinak, viděno s odstupem, nebo je vám něčeho líto, co jste ještě nestihl dokončit?

Miloslav VLK, pražský arcibiskup:
Vždycky člověk, když bilancuje a konstatuje tedy, co udělal, vždycky jsme moudřejší, jo, než jsme byli včera, to je úplně obecná lidská zkušenost, takže samozřejmě, že některé věci bych dělal jinak, třeba bych nenechal tak dlouho běžet, některé věci zasáhl spíše, tak tohle to je jako pravda.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžete být konkrétní v tom, co byste třeba nenechal běžet tak dlouho, jak říkáte?

Miloslav VLK, pražský arcibiskup:
Já jsem například se spoléhal, dejme tomu, abych byl konkrétní, teologická fakulta, která, kterou vedl profesor Wolf, já jsem zcela důvěřoval tomu vedení a příliš jsem se nestaral a teprve za později jsem vlastně zjistil, že je zapotřebí jiná orientace, tak třeba, dejme tomu, tohle to.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zůstává tedy několik sporných otázek, které plní stránky médií už několik let, bude mít podle vás Dominik Duka třeba větší šanci domluvit se s politiky na vypořádání církevního majetku se státem?

Miloslav VLK, pražský arcibiskup:
Víte, to je jedna věc, ve které novináři a média chybují den ze dne, já to takhle musím říct úplně jasně, protože nevím, já jsem mnohokrát říkal, že úkolem pražského arcibiskupa není vypořádání církevního majetku a není smlouva s Vatikánem, protože tyto záležitosti má na starosti a v kompetenci jedině Česká biskupská konference, já jsem je měl na starosti, když jsem byl předsedou České biskupské konference. Když jsem tento úřad opustil a ještě jiné pověření, tak už přestaly být v mé kompetenci. A já nemohu tyto otázky, tyto, to předávat novému arcibiskupovi, protože ani on je ve své kompetenci nemá. Tohle bohužel média stále a stále opakují a to není pravda. Čili to, co jsem předával, je starost o diecézi, ta pastorační, ta, řekl bych, duchovní, jo. A tohle to je otázka na České biskupské konferenci a na nové volbě a ta bude v dubnu, na nové volbě předsedy biskupské konference.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pokud se týká o katedrálu svatého Víta, Vojtěcha a Václava na Pražském hradě, to je to samé, protože Dominik Duka před časem prohlásil, že on by se o katedrálu nesoudil.

Miloslav VLK, pražský arcibiskup:
To je docela možné, to není to samé, to je kompetence pražského arcibiskupa spolu s kapitulou. A tohle to pan arcibiskup jistě řekl někde novinářům, ale nejsem si dost jistý, jestli tento problém zná dopodrobna, já jsem ho také i při této návštěvě vysvětloval, jak to vlastně je a jistě, že on bude rozhodovat podle svého zdání, ale já mám spíš cit pro právo a spravedlnost, on sice také byl zavřen za komunismu, takže má také svou zkušenost, a já jsem také prožil kus takového tlaku. A pro právo a spravedlnost mám smysl. A o to mně tedy jde.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje kardinál Miloslav Vlk.

Jsou sluneční elektrárny nebezpečné?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Česká přenosová soustava si neví rady s nárůstem energie z alternativních zdrojů. Problém údajně způsobují především sluneční a větrné elektrárny, protože jejich provoz závisí na počasí. A když podmínky nepřejí, dodávky jsou nepravidelné. Firma ČEPS, která má v Česku na starosti rozvodné sítě, proto vyzvala distribuční společnosti, mezi nimi i společnost ČEZ, aby už do sítě nepouštěli žádné další zelené zdroje. Je toto varování na místě. Své názory nám můžete posílat buď mailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Diskutovat budou generální ředitel České přenosové soustavy Petr Zeman. Dobrý večer.

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A také František Smolka z vedení České fotovoltaické průmyslové asociace. Dobrý večer.

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Zemane, skutečně vám působí alternativní zdroje takové problémy velké?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
V současné době nám samozřejmě ty problémy nepůsobí, ale ten výhled, který je zhruba v dnešní době 6 tisíc megawatt schválený žádostí o připojení fotovoltaických zdrojů, může po jejich realizaci ten problém způsobit, takže my předpokládáme, že první takový náznaky toho problému budou příští rok.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Výhled 6 tisíc, to už by se tedy příští rok 2011 mohl podle vás uskutečnit, realizovat?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Ten výhled 6 tisíc je samozřejmě číslo, číslo, který charakterizuje povolené žádosti. To, kolik se z toho zrealizuje, je něco jiného, že jo, pokud by se z toho zrealizovala půlka, tak už to problémy působit bude, pokud by se zrealizovalo tisíc, patnáct set megawatt, tak si myslím, že si s tím poradíme. Jinak obecně řečeno, my si poradíme i s těma tři tisícema, ale bude to znamenat, že budeme muset omezovat výrobu z těchto zdrojů, což může asi zpětně působit na jejich zhoršení, na zhoršení jejich návratnosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Omezovat výrobu, to znamená co?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
To znamená, že nebudou zapnutý.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Že je budete sami vypínat.

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Že je budeme vypínat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Smolko, jste připraveni na tuhle variantu, myslíte si, že je to nutné, aby přenosová soustava si tímto způsobem chránila stabilitu.

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Tak připraveni na tuto variantu úplně nejsme, je pravda, že nás prohlášení ČEPSu do jisté míry zaskočilo. My číslo 6 tisíc megawatt vnímáme jako číslo velmi nadsazené a do jisté míry velmi spekulativní, naše čísla, naše odhady, odhady České fotovoltaické průmyslové asociace říkají, že by se v roce 2010 mohlo zrealizovat a připojit 500 až 800 megawatt, což v žádným případě problémy dělat nebude. Je pravdou, že pokud by tedy se opravdu zrealizovalo těch 6 tisíc megawatt, ale to číslo, jak jsme dneska na dnešní schůzce, kdy jsme se potkali, zástupci asociace s ČEPSem, jsme zjistili, že to číslo je neprůkazné a dohodli jsme se, že ho budeme v nejbližší době prověřovat, tak to by opravdu problém byl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já jsem to na začátku jen naznačila, pane řediteli Zemane, co by mohlo způsobit větší množství slunečních větrných elektráren v síti, jaké problémy, o čem se to vlastně bavíme.

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Bavíme se o tom, že, že aby soustava jela bezpečně a spolehlivě, tak musí mít k dispozici určitý rezervy výkonu. Ty rezervy výkonu vyrovnávají výpadky bloků, náš největší blok je tisíc megawatt, takže musíme mít rezervu na tisíc megawatt blok, ty rezervy ve výkonu vyrovnávají výkyvy spotřeby a budou muset vyrovnávat i výkyvy výroby v fotovoltaických a větrných zdrojích, čili pokud by tý rezervy byl nedostatek, tak se ta soustava nedá uřídit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, pane Smolko, že by to mohlo dospět až tak daleko?

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Tak my ten scénář, kde by mohl stát blackout, vidíme jako hodně nerealistický.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já vás, pánové, musím poprosit, než budeme pokračovat, jeden z vás má zapnutý telefon a myslím, že posluchače to může dost rušit, pokud si můžete zkontrolovat mobilní telefony. Ještě se zeptám, říkáte, že je to nadnesené, ale můžou tedy způsobovat sluneční a větrné elektrárny, pokud by na nich byla ve větší míře i v té reálné přenosová soustava závislá, můžou způsobovat výpadky, protože jsou závislé na počasí, na tom, jestli svítí slunce, jestli je vítr.

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Několik málo čísel. Průměrná stávající nebo okamžitá spotřeba České republiky se pohybuje v rozmezí 6 tisíc megawatt do 10, 12 tisíc megawatt, ta spotřeba je větší v zimě, než v létě. Když bych vycházel z čísel a vycházel bych z toho, že by bylo připojení například 2 tisíce megawatt větrných a slunečních elektráren, tak budeme schopni vyrábět, pokud by všechny elektrárny jely na plný výkon, což není možné, tak bude vyrábět jednu třetinu okamžité spotřeby z těchto zdrojů, ale znova říkám, hovořím o čísle 2 tisíce megawatt, dneska máme 600 megawatt a hovořím o plném výkonu. A já si myslím, že by to ta síť měla zvládnout opravdu, možná mámli říct nějaký číslo, tak kdybychom měli přes 3 tisíce megawatt z těchto zdrojů, tak by to mohlo v létě působit určité problémy, dřív ne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A není na místě se ptát, pane řediteli Zemene, jestli třeba by se měl změnit systém té přenosové soustavy, aby by víc počítal s těmi alternativními zelenými zdroji, dá se to?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Já bych řekl, že, že je potřeba říct, že tady jsou dva problémy, jeden z nich je způsobený nedostatečnou kapacitou systému, a to je problém daleko menší. Druhý problém je způsoben zdrojovou základnou, která tady existuje, a s tou samozřejmě my nehneme, prostě postavit nový plynový elektrárny, který by poskytly další a další podpůrný služby a umožnily větší objem, větší objem těch zelených zdrojů, to je dlouhodobá záležitost a nezáleží na nás. Já bych jenom ještě takovou poznámku k těm blackoutům, my samozřejmě v žádným případě žádný blackouty nepřipustí, my máme dostatky prostředky, abychom tu soustavu řídili, ale bohužel to vede k tomu, že pokud se překročí určitý číslo a není teďko asi nutný se bavit, jestli jsou to 3 tisíce nebo 4 tisíce, tak tam dojde prostě k omezování tý výroby, což má zase zpětný dopad na efektivitu tý investice. Říkáme to včas, bych řekl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já tady mám, pane řediteli, dotaz Petra od Znojma, na vás, neměly by se žádosti o připojení k energetické soustavě posuzovat podle způsobu využití fotovoltaické energie, on píše, jsem živnostník, v případě zeleného bonusu, o který žádám, si většinu vyrobené energie spotřebuji sám, proč jí tedy nepřipojit?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
No, to je opravdu zajímavá otázka, jestli jí spotřebuje ten člověk sám, tak podle mě se nemusí připojovat, pokud jsou tam, jsou tam doby, kdy tu elektřinu dodává do sítě, tak se musí počítat v tý síti s tou plnou kapacitou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Smolko, kolik z těch lidí, kteří žádají o provozování solární elektrárny, jsou právě takto právě drobní živnostníci, kteří by si třeba vyráběli jenom pro vlastní užitek, je to výjimka nebo je jich víc.

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Je jich drtivá většina. Ke konci roku 2009, takové krásné zajímavé číslo, bylo 5999 instalací, neboli licencí vydaných na provozování elektrárny, z tohoto čísla 90 procent, to znamená, 5400 instalací byly instalace na střeše, to znamená, byly to instalace velikosti 50 kilowattpeaku, což jsou instalace na střeše. My si právě myslíme, že ten stav, tak jak je dneska, a ta diskuse tak, jak je vedená, vytváří poměrně významnou právní a investiční jistotu, která ve finále dopadne právě na ty, může dopadnout na ty malé živnostníky nebo na ty lidi, na ty lidi, kteří se chtějí chovat ekologicky a chtějí si, řekněme, na té střeše zapojit několik málo panelů, které by měly sloužit k tomu, že si tu elektřinu, kterou ty panely vyprodukují, vlastně spotřebují a nebudou pálit, já nevím, neekologické záležitosti, dneska mnohdy vidíme, takže ono to může mít negativní dopad.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Zemane, pokud, vy už jste to naznačil, jde o tak malou elektrárnu, v uvozovkách, pro třeba jednu rodinu, pak se nemusí připojovat do sítě, to prostě se vyčlení a bude vyrábět jen pro sebe?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Teoreticky se nemusí, ale není to obvyklý, je to, je to v podstatě, nepředpokládám, že by to také někdo chtěl, čili, řekl bych, že ne. Jenom tady mám zprávu z dnešního dne, kdy během ledna přibylo 717 fotovoltaických elektráren, celkem jich je 6730, dnešní zpráva, já říkám, že je tady situace, kdy ten nárůst v těch fotovoltaikách jde exponenciálně nahoru a že je potřeba zahájit seriózní diskusi, my jsme jí dneska zahájili s asociací, je potřeba se, aby se do toho zapojili i legislativci, aby se do toho zapojila příslušná ministerstva, aby se to řešilo společným způsobem, já chci najít řešení a nechci, aby mi někdo vyčetl nebo naší společnosti, že jsme to neřekli včas a investice jsou zkažené.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ono ve hře je teď je zákon, kterému se poslanci možná stihnout věnovat do voleb, podle toho, jestli obstrukce a zdržovací taktika dovolí, a ten by měl jaksi snížit ten, výši spotřební nebo výši těch ...

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Příspěvek.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... příspěvek, který se vydává za tu vyrobenou elektřinu právě pro ty zelené ekologické zdroje, souhlasíte s tím, pane Smolko, že ta regulace je potřebná?

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
My souhlasíme s tím, že regulace je potřebná, ve hře jsou dneska tři návrhy toho zákona, první návrh je vládní, neboli zákon z dílny ERU, který navrhuje to, že když se návratnost sníží pod 11 let, tak přestane platit pravidlo o snížení ceny o 5 procent. Druhý návrh je návrh hospodářského výboru, který říká, nechme stávající znění zákona, nahraďme pětiprocentní hranici dvacetipětiprocentní hranicí, neboli snižme cenu meziročně nebo umožníme snížit cenu o pětadvacet procent, my říkáme, udělejme a vezměme ten vládní návrh, ale dejme tam nějaký limit, my věříme tomu, že by ten limit byl 15 procent a během dvou let se podařilo snížit výkupní cenu de facto o 30 procent, takže ten stav by se mohl, mohl narovnat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Řeší ta novela zákona /výpadek/ podle vás situaci?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Jestli se bavíme o snížení ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
O tom neúměrném nárůstu solárních elektráren?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Tak bych řekl, že to přispívá k řešení situace, ale bohužel ta setrvačnost toho vývoje je příliš velká, takže to není řešení, který by to, který by to s konečnou platností vyřešilo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Setrvačnost, co tím myslíte?

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Ta setrvačnost toho nastaveného systému, podpora těch zdrojů, nekoordinovanost obnovitelných zdrojů různých typů, prostě je to tak rozběhlý, že se to těžko bude zastavovat a tohle to snížení tý ceny, pokud to projde, tak tomu pomůže, ale nevyřeší to.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já musím ...

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Musíme se dohodnout, musí se dohodnout ty skupiny, o kterých jsem mluvil, prostě jinak to nepůjde.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě tady máme čas na další dotaz posluchače. Proč se v letních měsících nesníží výkon neekologických elektráren, když je nahrazují ekologické, to je snad účel ekologických zdrojů energie, nebo se mýlím, ptá se posluchač.

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Ne, určitě se nemýlí, ale my samozřejmě v tom létě, ale i v zimě se budeme snažit, aby těch ekologických zdrojů bylo v tom mixu, těch zdrojů, který dodávají elektřinu, co nejvíc, lze tam najít určitý optimum, ale nelze odstavit všechny klasický zdroje, protože ty klasický zdroje nám právě poskytují ty rezervy pro kolísání výroby v těch zelených zdrojích, pro kolísání spotřeby a výpadky zdrojů, prostě z fyzikálního, z fyzikálního zákona tam musí být nějaký tyhle ty klasický zdroje, dá se najít optimální číslo, kdy to využití těch zelených zdrojů je co největší, a to samozřejmě budeme dělat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Smolko, navážu ještě jen krátce na předchozí tvrzení pane ředitele Zemana, že je potřeba systém změnit víc, než jenom novelou zákona o obnovitelných zdrojích, myslíte si to taky?

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Myslíme si, že by se mělo zamezit spekulativním rezervacím, protože z toho počtu ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Protože je to dobrý byznys, zkrátka pořídit si teď sluneční elektrárnu.

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Dobrý byznys a v podstatě tato oblast byla, nepodléhala vůbec regulaci, to znamená, kdyby přišel a požádal si o rezervaci výkonu, tak to dostal, jo, což je situace špatná a způsobuje ji mimo jiné to, že těch 6 tisíc, pokud to teda je pravda, megawatt rezervaci, velká část jsou spekulativní záležitosti. Mimo jiné ta čísla ukazují, že většina, většinou když si jde firma požádat, žádá si o rezervaci, tak žádá o vyšší výkon, v realitě potom ten výkon bývá až o 20 procent nižší, takže kdybych vzal tuto úvahu matematickou, tak se, tak dostaneme číslo ne 6 tisíc nebo 3 a půl tisíce megawatt, ale dostaneme číslo 20 procent menší.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká František Smolka z vedení České fotovoltaické průmyslové asociace. A za návštěvu ve studiu děkuji i generálnímu řediteli společnosti České přenosové soustavy Petru Zemanovi. Pánové, díky, že jste přišli, na shledanou.

František SMOLKA, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:
Děkujeme, na shledanou.

Petr ZEMAN, generální ředitel ČEPSu:
Na shledanou.

Zdeněk Svěrák vyhrál soudní spor s firmou Bauhaus

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Spor o tři slova skončil napotřetí vítězstvím scénáristy a herce Zdeňka Svěráka. U brněnského krajského soudu vysoudil dvousettisícové odškodné a omluvu na firmě Bauhaus. Bez dovolení totiž použila slova z jeho písně Dej cihlu k cihle neboli Dělání. Podle rozsudku porušila společnost Svěrákova autorská práva, když zkrátila verš jeho písně Upeč třeba chleba, postav třeba zeď na slogan Upeč ... třeba zeď. Zdeněk Svěrák je hostem večerních Ozvěn. Dobrý večer.

Zdeněk SVĚRÁK, scénárista, herec:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Svěráku, já to zkusím zacitovat přesně, jak ten slogan vypadal napsaný, slogan firmy Bauhaus Upeč ... třeba zeď ..., právě na tom totiž postavil soudce Miloš Holeček svůj rozsudek, věta podle něj není logická, čtenáře nutí, aby si domyslel text vaší písně. Souhlasíte s tímto názorem?

Zdeněk SVĚRÁK, scénárista, herec:
Ne, mně to připadá už trošku komický, ten soud, protože on se táhne na mou duši 5 let, ale já už jsem se několikrát zaradoval z vítězství a vždycky to dopadlo tak, že se protivník odvolal a teď to bude zase, čili já bych to nevyhlašoval, ale můj právní zástupce, pan doktor Vyskočil tvrdí, že vyhrajeme. No, já jsem od začátku, když jsem ten billboard viděl, kde je paní, která stojí u míchačky, hospodyně, a u toho bylo upeč třeba chleba a hodně teček, tak jsem si říkal, heleď, oni mě vykradli, no, a tak chci dokázat, že jo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Soud rozhodoval na základě znaleckého posudku, který dokazuje, že píseň Dělání je všeobecně známá. Dá se něco takového podle vás prokázat, sledoval jste to dokazování?

Zdeněk SVĚRÁK, scénárista, herec:
No, já si myslím, že ta písnička Dělání je všeobecně známá, protože ona se tolikrát vysílala v televizi v té pohádce, z který vlastně se vyloupla, a pokud se ptám dětí, jestli z našich písniček, myslím z Uhlířových a mých, něco znají, tak je to Není nutno a Dělání.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Víte, já se ptám i v té souvislosti, že firma Bauhaus tvrdí opak, tedy že televizní pohádka Princové jsou na draka, právě z ní ta zmíněná píseň pochází, není tak známá, že slogan Bauhausu je vlastně dobrou reklamou na váš text, že vás proslavil, proto se na to ptám, co říkáte na tato tvrzení.

Zdeněk SVĚRÁK, scénárista, herec:
No, o takovou reklamu já vůbec nestojím. My si jí uděláme sami. No, tak já budu doufat, že těch 200 tisíc, který hodlám dát na Paraple, už přijde, no.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste řekl, že ten spor se táhne zhruba víc než 5 let, dá se předpokládat, jak jste zmínil, že se firma Bauhaus odvolá, počítáte s tím, že se to potáhne ještě i dál, nemáte z toho strach?

Zdeněk SVĚRÁK, scénárista, herec:
No, já už jsem si na to zvykl. Já věřím doktoru Vyskočilovi, který mi tvrdí, že se ještě jednou odvolají a pak to vyhrajeme definitivně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí scénárista a herec Zdeněk Svěrák. Díky, že jste si na nás udělal čas. Na shledanou.

Zdeněk SVĚRÁK, scénárista, herec:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je 18 hodin a 57 a skoro půl minuty. Ozvěny dne končí. Celý pořad najdete ve zvukové podobě ve formátu MP3 na našich internetových stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání. A Radiožurnál pro vás chystá další pořady.